Přednáška Holgera Zaborowskiho na pravidelném semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v novém roce pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 26. února 2019 prof. Holger Zaborowski, který působí na Philosophisch-Theologische Hochschule Vallendar (Německo). Přednáška s názvem „Going Beyond Oneself: The Revolution of Mercy“ se konala tradičně v Pražském kreativním centru a měla tuto anotaci:

Přednáška předvede fenomenologické přiblížení „milosrdenství“, ukáže jeho důležitost bez jakýchkoli religiózních předpokladů a její aktuálnost pro naši přítomnou dobu.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Jana Černého na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 12. února 2019 proběhl další z pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Hostem byl Jan Černý z Univerzity Hradec Králové, který pronesl přednášku s názvem Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho s následující anotací:

Fenomenologický projekt Michela Henryho je vystavěn na protikladu dvou modů jevení, v němž ten první, jevení v imanenci života, je základem a originálním způsobem, jímž se uskutečňuje druhý, jevení v transcendenci světa. Sebezakoušení života je přitom původcem originální ipseity jevení a singulárního Já. Právě subjektivita jevení hraje v Henryho myšlení centrální roli. Přednáška nejprve představí základní kontury „materiální fenomenologie“ Michela Henryho a poté se bude zabývat dvěma problémy spojenými se subjektivitou: radikálně pasivní konstitucí subjektu materiální fenomenologie a otázkou, jak se v Henryho díle vyvíjí pojetí vztahu božské a lidské subjektivity.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Josefa Matouška o francouzských existencialistech


Pravidelný seminář Společnosti pro filosofickou antropologii: Josef Matoušek

Společnost pro filosofickou antropologii uspořádá v lednu seminář, který se koná v Pražském kreativním centru.

V úterý 29. ledna bude hostem Josef Matoušek, který od 18:30 prosloví přednášku s názvem „Stylizace antických mytologických hrdinů jako vzorů lidství ve francouzské existenciální filosofii 20.století“, a to od 18:30 v Pražském kreativním centru (sál Minuta).

Anotace: V tvorbě velkých klasiků francouzské filosofie existence lze sledovat motiv personifikování ideálů lidského přístupu k životu do podob konkrétních antických mytologických héróů. Cílem přednášky je v ucelené podobě představit a charakterizovat tuto typiku s ohledem na to, k jakým antickým hrdinům se vybraní myslitelé 20. století obrací, z jakých důvodů pracují právě s vybranými postavami, co tyto reprezentují, v čem jsou si zvolené bájné postavy podobné a co je naopak vzájemně odlišuje. Kromě zachycení odlišností mezi vybranými filosofickými koncepcemi tak přednáška poskytne bazální náhled na filosofický i literárně mimořádně produktivní období Francie první poloviny 20. století.

Vstup volný.

Vystoupení Jakuba Chavalky na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 15. ledna si pro nás přednášku připravilMgr. Jakub Chavalka, Ph.D.,na téma: KANT A VITALISMUS V MYŠLENÍ…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 11. ledna 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Alexander Schnell – Co je fenomenologie?

Schnell, Alexander: Was ist Phänomenologie?
2019. 182 stran. Brož. 24,80 €
ISBN 978-3-465-04377-5
Klostermann Rote Reihe 111

Die Phänomenologie hat mittlerweile eine über einhundertjährige Geschichte. Dieses Buch führt auf drei Wegen in die Vielfalt ihrer unterschiedlichen Ansätze ein. Dabei geht es dem Autor nicht nur um eine Darstellung der Geschichte der Phänomenologie. Er führt außerdem vor, wie ihr Anspruch, die Sachen selbst zu untersuchen, erfüllt wird und auch eine philosophische Strömung wie der Deutsche Idealismus phänomenologisch fruchtbar gemacht werden kann. Zudem trägt Schnell zur aktuellen Debatte um den Neuen Realismus bei. Diese Einführung referiert nicht, was Phänomenologie ist: Sie ist selbst Phänomenologie.
Alexander Schnell ist Professor für theoretische Philosophie und Phänomenologie an der Bergischen Universität Wuppertal. Er ist dort Direktor des Instituts für Transzendentalphilosophie und Phänomenologie sowie des Marc-Richir-Archivs.

By now, phenomenology is looking back upon a history spanning more than a century. This book introduces the diversity of its different approaches by applying a threefold approach. The author is not only concerned with a presentation of the history of phenomenology. He also demonstrates how its claim to examine things themselves („die Sachen selbst“) is fulfilled, and how even a philosophical movement like German idealism can be rendered fruitful when looked at from a phenomenologically informed perspective. Not least, Schnell’s book is a contribution to the current debate about New Realism. This introduction does not simply answer the question as to what is phenomenology: in its mode of discussing its subject, it is itself phenomenology.
Alexander Schnell is Professor of Theoretical Philosophy and Phenomenology at the University of Wuppertal. He is director of the Institute for Transcendental Philosophy and Phenomenology and the Marc Richir Archive.

Odkaz na stránky vydavatele.

Přednáška Filipa Horáčka pro Společnost pro filosofickou antropologii

Poslední letošní přednášku pro Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii pronesl 11. 12. 2018 Mgr. Filip HORÁČEK, Ph.D. na téma JOSEFOVY SNY V MATOUŠOVĚ EVANGELIU 1-2.

Výklad se věnoval Josefovým snům v adventním příběhu Matoušova evangelia z hlediska dvou jejich kontextů, tj. zejména z perspektivy antického přístupu ke snům a také v kontextu snění v Bibli. 

F. Horáček působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Cyrilo-Metodějské theologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se zejména starými filologiemi (řecká, hebrejská, sevorozápadosemitská), kulturou a dějinami antiky, cirkevními otci (pozdní antiky) a závěrečnou fází antické civilizace. 

Záznam přednášky je na na tomto odkazu.


Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.



Workshop s Danielou Vallega-Neu k Heideggerovým Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

11. prosince 2018 se v Pražském kreativním centru uskutečnil celodenní workshop pod vedením Aleše Nováka, na kterém jsme přivítali Danielu Vallega-Neu působící na Oregonské univerzitě v Eugene, USA.

Daniela Vallega-Neu se zabývá myšlením Martina Heideggera a je spoluautorkou druhého překladu jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) do anglického jazyka, který vyšel v roce 2012 v Indiana University Press. Obsahem workshopu byla problematika překládání tohoto nesmírně komplexního textu, jehož český překlad právě vzniká péčí Aleše Nováka. 

Workshop se konal v Pražském kreativním centru, v sále Minuta (2. patro).

Přednáška Ladislava Benyovszkého na pravidelném semináři SFA

Zobrazit zdrojový obrázekSpolečnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 27. listopadu 2018 Ladislav Benyovszky působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku s názvem:

„Heideggerova přednáška Báseň (Das Gedicht) po padesáti letech“

Anotace: Přednáška nese podtitul „Časová úvaha pro Společnost pro filosofickou antropologii u příležitosti dvou nevýznamných jubileí“. U příležitosti 60. narozenin Ladislava Benyovszkého obdaruje oslavenec Společnost pro filosofickou antropologii přednáškou, která připomene 50. výročí od pronesení Heideggerovy přednášky Das Gedicht (Báseň) pronesenou při oslavě 70. narozenin Friedricha Georga Jüngera dne 25. srpna 1968. Vedle výkladu Heideggerova „pozdního“ myšlení o bytnosti řeči budeme svědky shrnutí dosavadní myslitelské cesty výrazné osobnosti české filosofie.

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.

 

Přednáška Josefa Fulky na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 13. listopadu 2018 Josefa Fulku, jenž pronesl přednášku na téma: Když ruce mluví, která vycházela z jeho stejnojmenné knihy s následující anotací:

Přednáška se bude zabývat Neslyšícími a znakovým jazykem jakožto figurami jinakosti. V západním myšlení (počínaje Platónem) se Neslyšící často objevuje jako paradigmatický příklad sloužící k ilustraci často zásadního filosofického problému: otázky jazyka, abstraktního myšlení, existence vrozených idejí atd. Naším cílem bude ukázat, že tato postava se stává podnětem k nejrůznějším projekcím ze strany filosofů. Neslyšící a znakový jazyk může totiž sloužit jako příklad pozitivní i negativní, přičemž jako takový častěji vypovídá o myšlení toho či onoho filosofa, spíše než že by byl výsledkem nějakého empirického pozorování.

Zvukový záznam přednášky je na tomto odkazu.

Z poslednej prednášky pre Podvečerní seminář, kde sme hostili doc. Fulku s témou "Když ruce mluví", sa nám pre vás…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 23. listopadu 2018

 

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

 

Přednáška Davida Rybáka na pravidelném semináři SFA

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 30. října 2018 David Rybák působící na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku na téma Žitý svět a univerzum s následující anotací:

Husserlovo líčení zrodu filosofie a peripetie její konstituce spolu s jeho zkoumáními žitého světa otevírá jím samým ne zcela vytěžené problémy. Jakým způsobem filosofická a vůbec vědecká intence proměňuje horizont světa uvnitř evropské tradice? A opačně: jak se proměňuje sama filosofická intence v horizontu pasivity, v níž se stává tradicí? Jak se korelativně tomu proměňuje evropské lidství? To jsou otázky, které nepatří pouze do odborného bádání historie filosofie, ale především směřují k dotázání našeho vlastního smyslu a způsobu bytí. Chtěl bych ujít několik kroků k rozvinutí naznačených problémů spolu s širšími dějinnými implikacemi, které u Husserla nejsou rozvinuty nebo mají podobu pouhých heslovitých poznámek či dokonce blíže nevyjasněných titulů.

David Rybák (vpravo) během workshopu Husserlovo dědictví (27. dubna 2018)

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Petra Kužela na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 16. října 2018 Petra KUŽELA, jenž přesně v den 100. výročí narození Louise Althussera pronesl přednášku na téma:

Ideologie, ideologické státní aparáty a konstituce subjektu v díle Louise Althussera

Přednáška se zaměřuje na přiblížení základních rysů pojetí ideologie francouzského filosofa Louise Althussera. Tematizuje Althusserův koncept ideologických státních aparátů, ideologické výzvy a konstituce subjektu a poukazuje na souvislosti tohoto pojetí s freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou, spinozismem, strukturalismem, Althusserovým pojetím filosofie vědy a jeho slavnými koncepty jako „epistemologický zlom“, „proces bez subjektu“ a „symptomální čtení“.

Podvečerní seminář v úterý 16.10. přívíta dr. Petra KUŽELA na téma:Ideologie, ideologické státní aparáty a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 12. října 2018

 

Filosofie Louise AlthusseraPetr Kužel je autorem odborné monografie z roku 2014 s názvem Filosofie Louise Althussera: O filosofii, která chtěla změnit svět.

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál 219. 

 

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Jana Bierhanzla pro Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl dne 2. října Jan Bierhanzl působící na FHS UK a na Filosofickém ústavu AV ČR. Jeho přednáška nesla titul: K politice zranitelnosti.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Anotace: Mohutnost myšlení, která si klade principiálně nezodpověditelné otázky po smyslu (na rozdíl od poznání, které hledá pravdu) má podle Hannah Arendt své politické podmínky, vůči nimž je zranitelná. Na tyto politické podmínky myšlení podle Arendt se pokusím podrobněji podívat v první části své přednášky. Ve druhé části se spolu s Judith Butler pokusím toto pojetí dekonstruovat poukazem k tomu, že zranitelnost myšlení vůči jeho politickým podmínkám neznamená, že by tato nejzranitelnější ze všech lidských činností nemohla být zároveň v určitém smyslu zraňující. Ve třetí části se konečně pokusím nastínit bolestné zdroje, z nichž by sami zranitelní mohli ukout jistou politickou praxi, která by z nadbytku smyslu, jenž charakterizuje sféru odhalování, již nevylučovala materialitu, tělesnost a život (lidský i mimolidský).

V rámci přednášky byla představena nová kniha Jana Bierhanzla L´action faible: De l’éthique à la politique.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na tomto odkazu.

 

Přednáška Ivana Landy pro SFA

Společnost pro filosofickou antropologii zahájila podzimní běh pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Jako první vystoupil 18. září Ivan Landa z Filosofického ústavu ČR s přednáškou na téma Výsledek obrázku pro ivan landaTechnika a politika: Pražské jaro ve zpětném pohledu.

Anotace: Tématem přednášky bude diskuze o vztahu techniky a politiky, která probíhala mezi reformními komunisty a radikálními demokraty na sklonku šedesátých let minulého století. Jejím jádrem byla polemika s technologickým determinismem, jež nakonec vyústila v kritiku reformismu zleva, poukazující na jeho technokratické rysy. Záměrem přednášky je představit jednotlivé pozice a argumenty, stejně jako poukázat na filosofické dědictví pražského jara 1968.

Přednáška se konala v Pražském kreativním centru, sál Minuta.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 5

4. září proběhlo poslední setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem byly Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl a diskutoval Kantův krátký text Konec všech věcí z roku 1794.

Uspořádala: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Texty, se kterými jsme pracovali během seminářů, jsou i nadále ke stažení zde.

Děkujeme všem účastníkům za zájem a těšíme se na viděnou na další Letní škole filosofické antropologie v létě 2019.

 

Knižní tip: Jan Bierhanzl, L’action faible. De l’éthique à la politique

L’action faible: De l’éthique à la politique141548

Jan Bierhanzl

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de laphilosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Odkaz na stránku vydavatelství.

 

Jan Bierhanzl pronesl 2. října 2018 k tomuto tématu přednášku s názvem „K politice zranitelnosti“ v rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Její záznam je na tomto odkazu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 4

21. srpna proběhlo předposlední čtvrté setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky jsme dokončili diskusi Kantova krátkého textu Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 3

7. srpna proběhlo třetí setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.

Publikovaná recenze v časopise Reflexe je na tomto odkazu.

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 2

24. července proběhlo druhé setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784.

Nabudúce budeme o Kantovej antropológii debatovať 7. augusta (srpna 😊 )!# Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spi # Pražské kreativní centrum

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Čtvrtek 26. července 2018

 

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.