Nietzsche a (ne)přátelé – 2014

V průběhu roku 2014 proběhl v rámci činnosti Centra fenomenologického výzkumu další projekt Specifického vědeckého výzkumu pod názvem „Nietzsche a (ne)přátelé“. Projekt vedl Aleš Novák a personálně do jisté míry navazuje na předchozí projekt „Limity transcendence“, který proběhl v roce 2012 a jehož výsledkem byla německy psaná kolektivní monografie Grenzen der Transzendenz (Nordhausen: Bautz Verlag, 2013). Dalšími členy badatelského kolektivu byli Jakub Marek a Jakub Chavalka, Milan Hanyš, Václav Zajíc, Jakub Šenovský, Tomáš Houdek a Kateřina Sváčková.

Dílo Friedricha Nietzscheho patří dlouhodobě k nejvíce vyhledávanému v rámci studia filosofie a filosofické antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, a tak je např. námětem mnohých závěrečných kvalifikačních prací. Nietzsche své dílo budoval z velké části formou přímého vyrovnávání se s konkrétními osobami, a proto – aniž by tím celá záležitost sklouzla do kolonky pouhého historického výčtu – je potřeba tematizovat a kriticky zvážit roli určitých osob pro genezi Nietzscheho myšlení. Zajisté klíčovou postavou byl Arthur Schopenhauer, který Nietzscheho inspiroval k filosofii. Dále lze jmenovat Immanuela Kanta, jenž stojí v pozadí Schopenhauerova díla, Sókrata, sv. Pavla a postavu Ježíše Krista. Vzhledem k filosoficko-antropologickému zacílení projektu se jako pozoruhodně produktivní a naléhavé jeví vylíčit Nietzscheho vztah k dílu Charlese Darwina. Ale asi nejradikálnější osobní vztah choval Nietzsche k Richardu Wagnerovi: Nicméně desiderátem je ukázat filosofickou, a nikoli jen biografickou signifikantnost tohoto vztahu, který se opět vrátí k dílu Arthura Schopenhauera, jehož étosem byl – podle Nietzscheho diagnózy – naplněn jak Wagnerův světonázor, tak jeho operní díla. Proto není postava Richarda Wagnera zahrnuta do našeho projektu. Lze tudíž říci, že sledovanou linkou projektu budou implicitní a explicitní fasety Nietzscheho vztahu k Schopenhauerovi a jeho nakládání s ním. Kritická diskuse Nietzscheho s Schopenhauerem tedy ukáže specifické podmínky a předpoklady filosofického pojetí lidskosti člověka čili „filosofické antropologie“. Projekt má jasně demonstrovat positivní vliv Nietzscheho nepřátel na jeho dílo, kdy se původní nepřátelé ukáží být vpravdě jeho přáteli, na kterých je Nietzsche myslitelsky závislý a kterým vděčí za většinu produktivních podnětů svého díla. Potud Nietzsche vlastně implicite přitaká biblickému imperativu stojícímu v základu jím tolik kritizovaného a potíraného „křesťanství“: „Milovat své nepřátele.“ Tím se potvrdí životní axióm, že nejvíce jsme sami tím, co nechceme.

Výsledkem činnosti projektu je kolektivní monografie s názvem Nietzsche a (ne)přátelé, která vychází jakožto supplementum IV Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum v roce 2015. Obsah knihy je následující:

 

Filosofie a nepřátelství. Uvedení – Aleš Novák

I. Nietzsche a základy metafysiky

Svět jako vůle a metafora. Na margo vztahu Schopenhauer-Nietzsche – Jakub Marek

Apofantický logos a řeč: Kant a Nietzsche – Václav Zajíc

Pokušitel a svůdce: Nietzsche a Sókratés – Jakub Chavalka

 

II. Nietzsche a morálka

Nietzsche a (ne)přátelé: Rousseau jako jeden z nich? Dvojí pojetí soucitu – Kateřina Sváčková

Nietzsche a Darwin: (Ne)přátelé skrze (ne)pochopení – Tomáš Houdek

 

III. Nietzsche a křesťanství

Nietzsche a Ježíš Kristus – Jakub Šenovský

Nietzsche a Pavlovo dysangelium – Milan Hanyš

 

Nietzsche a (ne)přátelé. Sestavil a k vydání připravil Aleš Novák. Praha: Togga 2015. 246 str. ISBN 978-80-7476-070-9.

Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.