Centrum fenomenologického výzkumu 2012 – 2016

Centrum fenomenologického výzkumu bylo univerzitním centrem excelence při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK). Centrum bylo zřízeno 1. ledna 2012 a jeho činnost trvala do 31. prosince 2016. Koncepce programu operovala s rozlišením na seniorské a juniorské badatele a hlavním záměrem bylo podávat špičkové vědecké výkony, které obstojí v mezinárodní konfrontaci, čímž se má zvýraznit badatelský status mateřské univerzity.

Centrum fenomenologického výzkumu sdružovalo publikačně aktivní badatele v oblasti soudobých výzkumů sjednocených fenomenologickým přístupem. Výzkum postihoval mnohovrstevnaté aspekty moderní filosofie, a to jak tradiční (fenomenalita, hermeneutika lidské existence, významy času a prostoru, tělesnost), tak přesahující hranice oboru směrem do sociologie, politické filosofie, estetiky, literární vědy, dějin vědy, logiky. Řešitelský tým se vyprofiloval na základě předchozí dlouhodobé výzkumné spolupráce na FHS UK. Ve vědeckých článcích, monografiích, konferenčních příspěvcích a odborných překladech Centrum prezentovalo výsledky bádání přispívající do tuzemské i mezinárodní vědecké diskuse. Centrum využívalo svých rozsáhlých vazeb na evropské univerzity, mezinárodní badatelská centra a výzkumné archívy. Se zaměřením činnosti některých členů Centra souvisela jejich participace na studijním programu Erasmus Master Mundus program „Německá a francouzská filosofie v Evropě“.

Ředitelem centra byl Aleš Novák.

Členy Centra v roce 2016 byli následující:

Ladislav Benyovszky, Jan Bierhanzl, Milan Hanyš, Jana Kružíková, Jakub Marek, Karel Novotný, Taťána Petříčková, Hans Rainer Sepp, Stanislav Synek, Jiří Tourek a Martin Vrabec.

V roce 2012 byli členy Centra též Josef Fulka, Tomáš Holeček a Marek Skovajsa. Dále v letech 2012-2014 se na činnosti Centra podíleli rovněž Jaroslav Novotný, Marie Pětová a Richard Zika. Veškeré personální změny byly vynuceny formálními požadavky ze strany zřizovatele Centra, kterým je Univerzita Karlova v Praze. Všem uvedeným kolegům patří poděkování za jejich působení a i nadále budou hostujícími spolupracovníky Centra.

*

Činnost Centra fenomenologického výzkumu byla pravidelně prezentována na následujících veřejných seminářích:

Prezentace Centra v roce 2016

První prezentace se uskutečnila 26. února na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, jež sídlí v Areálu Vokovice, José Martího 31, 162 52 Praha 6 – Veleslavín. Tématem semináře byla vystoupení badatelské skupiny „Život, zlo a lidskost„.

Druhá prezentace se uskutečnila 18. března na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze (U Kříže 8, Praha 5). Tématem semináře byl work-shop za účasti dr. Adriana Blau z King’s College London na témata: 1) Reason, Deliberation, and the Passions in Hobbes. 2) Interpreting Hobbes Philosophically and Historically: Different Questions, Different Answers? Seminář proběhl v anglickém jazyce.

Třetí prezentace činnosti Centra fenomenologického výzkumu se uskutečnila 31. března od 14:30 na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, jež sídlí v Areálu Vokovice, José Martího 31, 162 52 Praha 6 – Veleslavín. Šlo o další setkání pracovní skupiny projektu „Život, zlo a lidskost“. S příspěvky vystoupili doc. Aleš Novák a dr. Jakub Marek.

Čtvrtá prezentace činnosti Centra fenomenologického výzkumu se uskutečnila 21. dubna od 14:10 na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, jež sídlí v Areálu Vokovice, José Martího 31, 162 52 Praha 6 – Veleslavín. Šlo o další setkání pracovní skupiny projektu „Život, zlo a lidskost“. S příspěvky vystoupili dr. Milan Hanyš a dr. Jakub Chavalka.

Pátá prezentace činnosti Centra fenomenologického výzkumu se uskutečnila 24. května od 10:00 na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, jež sídlí v Areálu Vokovice, José Martího 31, 162 52 Praha 6 – Veleslavín. Jednalo se o další setkání pracovní skupiny projektu „Život, zlo a lidskost“. S příspěvky vystoupili dr. Václav Zajíc a Mgr. Tomáš Houdek.

Šestá prezentace činnosti Centra fenomenologického výzkumu se uskutečnila 13. června od 12:00 v posluchárně 5022 v sídle Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze (U Kříže 8, Praha 5). Šlo o finální setkání pracovní skupiny projektu „Život, zlo a lidskost“. S příspěvky vystoupili dr. Jakub Šenovský, Mgr. David Sajvera a Mgr. Kateřina Sváčková.

*

Prezentace Centra v roce 2015

První prezentace proběhla na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze dne 20. února od 10:00 do 12:00 v zasedací místnosti 6004 (U Kříže 8, Praha 5). Tématem semináře byl workshop k textu Edmunda Husserla V. Logické zkoumání.

Druhá prezentace proběhla rovněž na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze dne 20. března od 10:00 do 12:00 v zasedací místnosti 6004 (U Kříže 8, Praha 5). Tématem semináře bylo pokaračování workshopu k textu Edmunda Husserla V. Logické zkoumání.

Třetí prezentace se uskutečnila dne 6. listopadu od 10:00 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze v zasedací místnosti 6004 (U Kříže 8, Praha 5). Svou činnost představili dr. Jiří Tourek a dr. Jan Bierhanzl.

*

Prezentace Centra v roce 2014

První prezentace proběhla tradičně v Hejnicích ve dnech 16.-18. května, kde se za účasti Jakuba Marka, Jaroslava Novotného, Marie Pětové a Ladislava Benyovszkého uskutečnil blokový seminář k temporalitě lidského pobytu (Dasein).

Druhá prezentace proběhla 10. září v Praze v Karolinu, kde nejprve promluvil Jaroslav Novotný na téma: „Co děláme, když děláme fenomenologii?“ a po něm vystoupil Aleš Novák s přednáškou na téma: Filosof a jeho stín: K Heideggerovým „Schwarze Hefte“.

Třetí prezentace se uskutečnila 11. září opět v pražském Karolinu, kde vystoupil Richard Zika s přednáškou „Transcendence v myšlení Maurice Merleau-Pontyho„.

*

Prezentace Centra v roce 2013

První prezentace proběhla ve dnech 16.-18. května v Hejnicích pod vedením Jaroslava Novotného a Jakuba Marka. Dalšími účastníky byli Marie Pětová, Ladislav Benyovsky, Tomáš Holeček a Stanislav Synek. Tématem prezenatce byl blokový seminář k Heideggerovu spisu Bytí a čas s podtitulem „Konečnost a autenticita“. Na seminář byli pozváni studující magisterského studijního programu Německá a francouzská filosofie.

Druhá prezentace se uskutečnila ve dnech 17.-18. června pod vedením Jaroslava Novotného v Lipnici nad Sázavou a jejím obsahem byl interdisciplinární seminář „Mizení míst“.

Třetí prezentace se uskutečnila 6. prosince na Fakultě humanitních studií, U Kříže 8, v zasedací místnosti 6004 od 10:00. S příspěvky vystoupili Taťána Petříčková a Martin Vrabec.

*

Prezentace Centra v roce 2012

Dne 12. června 2012 se na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila první prezentace univerzitního centra excelence „Centrum fenomenologického výzkumu“. Program byl následující:

Jana KružíkováRozumění (Verstehen) v Heideggerově rané filosofii

Rozumění (Verstehen), které je ústředním pojmem rané Heideggerovy filosofie, vychází z Diltheyovy koncepce rozumění, kterou však modifikuje a překračuje. Týká se lidské existence, lidského života a význačným způsobem souvisí s otevřeností, odhodlaností. V pozdějších Heideggerových dílech však rozumění neznamená rozvrhování lidské existence, bytí pobytu, nýbrž je rozvrhováním světa, jsoucna a děje se tedy nejen ve filosofii, nýbrž především v novověké přírodovědě, historii a umění. Pojetí rozumění tedy význačným způsobem určuje Heideggerovo pojetí filosofie a vztah filosofie ke každodennímu bytí a později taktéž k dalším rozvrhům bytí člověka (k novověké přírodovědě, historii, umění ad.)

Marek SkovajsaVýznamové struktury ve fenomenologické sociologii jednání Alfreda Schutze

Alfred Schutz ve svém díle navazujícím na průkopnické myšlenky Edmunda Husserla předložil fenomenologickou revizi teorie jednání, která byla v prvních dekádách 20. století vypracována na půdě německojazyčné sociologie a ekonomie, především v dílech Maxe Webera a rakouských ekonomů. Příspěvek se zaměřuje na specificky schutzovské pojetí významových struktur, které jsou určující pro jednání aktérů přirozeného světa a jejichž zkoumání je podle něj předmětem sociálních věd. Na základě rozboru Schutzových textů je vyzdvižen základní rozdíl mezi fenomenologickou sociologií a realistickými nebo objektivistickými pojetími jednání. Současně je poukázáno na pokračující aktualitu Schutzovy fenomenologické sociologie pro současnou sociální teorii.

Marie PětováMyšlení počátku a konce metafysiky

V příspěvku představím studii, na níž pracuji, resp. kterou dokončuji. Je pokusem o vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Sein), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek. Heideggerovo určení počátek se snažím pochopit pomocí toho, co autor označuje jako „anfängliches Denken“, tedy cestou počátečního uchopení bytí. Těžiště práce proto spočívá v těch textech, v nichž se Heidegger zabývá mysliteli, které obvykle nazýváme presókratiky a které on sám označuje jako myslitele počátku či myslitele fysis.

Tomáš HolečekFenomenologická interpretace geometrické metody

S využitím Heideggerova vypracování zákonu počátku jako jedinečnosti nutnosti (GA 45) bude předvedeno vztažení aritmetických operací k délkám přímých čar v Descartesově geometrii (v první knize Geometrie) jako jeho tvořivé znovuvytvarování.

Jaroslav Novotný, Meze fundamentální ontologie jako fenomenologie smyslu

Ve světle Heideggerova zpětného frázování své myslitelské cesty „Sinn – Wahrheit – TOPOS“ se pokusím ukázat fundamentálně-ontologické pojetí fenomenologie jako fenomenologii smyslu, která v sobě obnáší jak formálně, tak fakticky předurčení svých vlastních mezí. Jejich dosažení si vynucuje imanentní proměnu tázání po bytí. Přechodovou fázi této proměny lze charakterizovat jako fenomenologii transcendence existence, která záhy vyúsťuje ve fenomenologii pravdy (pravdy ve smyslu děje ne-skrytí a uvolňování otevřeného pole zjevnosti jsoucna). Výchozí bází výkladu budou Heideggerovy texty z konce 20. a počátku 30. let 20. století.

Jakub Marek, Ladění času – příspěvek ke vztahu temporálních syntéz a lidské existence u S. Kierkegaarda

V několika významných krocích se u Kierkegaarda stává explicitním tématem časovost lidské existence. Je však tezí, již budu představovat, že Kierkegaardova antropologie neustále zohledňuje a zakládá se na porozumění lidské existenci jako průběžnému ladění temporálních syntéz: časovost lidské existence takto vystupuje v rozmanitých, různě vyladěných, různě ustavených podobách. Klíčem k porozumění této rovině Kierkegaardovy filosofie je jeho zájem o pojetí nálad. Pohříchu se však pozornosti dostává jen oněm význačným (primárně) „erozivním“ náladám – úzkosti, zoufalství, melancholii. K problému ladění časových syntéz je třeba přistoupit skrze širší analýzu podstatných „kotvících“ či „thetických“ nálad, jakými jsou vážnost, láska, trpělivost a jiné. Konečně je pak, především na základě textových dokladů Pojmu úzkosti, Skutků lásky a Jedné řeči 1851 možno mít za to, že vnitřním smyslem takto Kierkegaardem rozuměného ladění existenciální temporality je „slaďování se“ s věčností ve smyslu bytostného kladu existence, „věčné blaženosti“. Vedlejším cílem tohoto příspěvku má být současně korektiv k Heideggerově absurdní poznámce z §68 SuZ o „vulgárním pojmu času“ u Kierkegaarda.

Richard Zika, Dva pojmy transcendence ve Fenomenologii vnímání

Transcendence je ve Fenomenologii vnímání pojata na jedné straně jako otevřenost člověka vůči světu, zahrnující jeho vstřícný pohyb k věcem i druhým lidem, a jako taková nese titul „aktivní transcendence“, a na druhé straně jako jednota „neprůhlednosti“ a reality světa a věcí v něm. Úlohou výzkumu je nahlédnout a vyložit soupatřičnost těchto dvou transcendencí a v posledku vyhledat motivy vedoucí v dalším vývoji autorova myšlení k překonání myšlenky aktivní transcendence a k modifikaci koncepce transcendence věcí.

Josef Fulka, Gesto v jazyce a ve filosofii

Bude se jednat o stručný souhrn dosavadního výzkumu tykajícího se problematiky vztahu gesta a jazyka, jak je traktován v dějinách filosofického myšlení. Hlavní otázkou bude problém kontinuity nebo diskontinuity mezi gestovým výrazem a verbálním jazykem, který – jak ukážeme – byl v centru zájmu řady nikoli nevýznamných filosofů. Celou problematiku se pokusíme ilustrovat četbou několika konkrétních textů: Lucretia, Condillaca, Rousseaua a dalších.

 

V pořadí druhý prezentační seminář Centra fenomenologického výzkumu se uskutečnil v úterý 30. října v Císařském sálu historické budovy Karolina na Ovocném trhu. Prezentovala se pracovní skupina „limitů transcendence“ pod vedením Aleše Nováka. Další informace zde: http://fenomenologie.eu/?page_id=71

Třetí prezentace Centra proběhla ve dnech 30. listopadu až 2. prosince 2012 v Hejnicích a měla formu blokového semináře nad textem Bytí a čas od Martina Heideggera. Koordinátory a garanty prezentačního semináře byli Jaroslav Novotný a Jakub Marek. Přizváni byli studující magisterského studijního programu „Německá a francouzská filosofie“, který na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze zajišťují pracovníci Centra.

Čtvrtý a v roce 2012 poslední prezentační seminář Centra se uskutečnil 7. prosince pod vedením Ladislava Benyovszkého a jeho obsahem byla detailní interpretace vybraných pasáží ze spisu Vom Wesen der Wahrheit od Martina Heideggera (do češtiny přeloženo pod názvem O pravdě a bytí).

*

Členové Centra dále vytvořili a zajišťovali publikační platformu, kterou představuje Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, jež vychází od roku 2012. Jejím vydavatelem v letech 2012-2014 byl Aleš Novák, od roku 2015 se jím stal Ladislav Benyovszky.

Mezi význačné počiny Centra náležela organizace konference „Živá fenomenologie“ ve dnech 10.-11. září 2014, jež se konala v pražském Karolinu ve spolupráci s Oddělením současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd. Program byl následující:

Petr Kouba – Co je živá fenomenologie?

Martin Nitsche – Fenomenologická práce s polem a otázka jeho transcendentality

Alice Koubová – Fenomén excesivní blízkosti

Jaroslav Novotný – Co děláme, když říkáme, že děláme fenomenologii?

Ondřej Švec – Pragmatický obrat ve fenomenologii

Aleš Novák – Filosof a jeho stín: K Heideggerovým ‚Schwarze Hefte‘ (1931-38)

Ondřej Beran – Co je fenomenologie (jedněma z možných očí filosofie jazyka)

Martin Ritter – Koncept pohybů existence jako jádro asubjektivní fenomenologie

Jakub Čapek – Pojem fenoménu mezi Husserlem a Merleau-Pontym

Richard Zika – Smysl transcendence ve filosofii Maurice Merleau-Pontyho

Petr Urban – Zahavi, Gallagher a současná fenomenologie

Díky činnosti Centra bylo možné pozvat následující význačné fenomenologické filosofy, kteří přednesli vysoce odborné přednášky: Peter Trawny (2013), Holger Zaborowski (2014) a Kenneth Maly (2015).

*

V rámci univerzitních centra excelence Centrum fenomenologického výzkumu se v letech 2012-2014 uskutečnilo řešení grantového projektu Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti (GAČR P401/12/1354), jehož poskytovatelem byla Grantová agentura ČR. Vedoucím řešitelského kolektivu byl Ladislav Benyovszky. Dalšími členy výzkumného kolektivu z řad pracovníků Centra byli Jakub Marek, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Tým grantového projektu doplnili Jakub Chavalka, Jakub Novák a Stanislav Synek.

V začátku západní metafysické tradice se ustavilo porozumění lidství do pojetí člověka jako živočicha nadaného rozumem (resp. řečí – řec. zoón logon echon). Toto pojetí v různých obměnách převládá až po náš dnešek. Ukazuje se však (jako např. ve studiích M. Heideggera, H. Arendtové ad.), že původnější založení lidství spočívá ve smrtelnosti (něm. die Sterblichkeit) a s ní spjaté počáteční zřejmosti (otevřenosti) světa, který se tak následně uvolňuje jako pole pro svobodné jednání. Plánovaný projekt se chce zaměřit na tuto klíčovou bázi (smrtelnost a počátečnost [něm. der Anfang]) konstituce lidství, a to v několika perspektivách. Především ohledně jejich vlastního ustavujícího dění a jeho důsledků pro porozumění člověka sobě; dále pak ohledně toho, jak jsou tyto elementární zkušenosti v metafysické tradici rozhodnuty v koncepci člověka jakožto rozumného živočicha; a nakonec se nabízí otázka, do jaké podoby a pojmového výrazu se klíčové zakoušení smrtelnosti a počátečnosti transformovalo dnes. Řešení projektu bylo strukturováno do dvou základních souběžných a navzájem se doplňujících linií, které se dále členily na konkrétnější badatelské okruhy.

První linie vycházela z pozdního díla Martina Heideggera a sledoval se v ní jak dosah jeho pojetí čtveřiny (něm. das Geviert) pro porozumění lidství, tak i nutnost vlastní Heideggerovy cesty k tomuto pojetí. Tímto tématem se zabývali Ladislav Benyovszky, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Doplňujícím okruhem v této linii byl pokus Jakuba Nováka o srovnání souvislosti smrtelnosti a zkušenosti počátku v myšlení Hanah Arendtové.

Druhá linie řešení projektu se zaměřila na roli smrtelnosti v ustavování lidství, jak to lze sledovat na vybraných koncepcích ze začátku a konce metafysické tradice. Konkrétně byla tato problematika sledována u tří významných myslitelů. Ohledně začátku metafysické tradice půjde o Aristotela (Stanislav Synek) a ohledně konce metafysické tradice to byli S. Kierkegaard (Jakub Marek) a F. Nietzsche (Jakub Chavalka). Jedanlo se o interpretace vedené jiným způsobem než v první badatelské linii projektu, čímž tato druhá linie vytvořila nejen komplementární doplnění témat linie první, ale i interpretační alternativu k ní. Projekt vytvořil tematicky sourodý celek, který však zároveň v sobě ponechává otevřené pole pro konfrontaci a diskusi rozdílných interpretačních přístupů, jež se po způsobu analogického vypovídání koncentrují z různých perspektiv k témuž.

Ediční výstupy:

Ladislav Benyovszky, Cesty k neskrytosti, Praha: Togga 2012.

Jakub Chavalka, Přivtělení a morálka, Praha: Togga 2014.

Stanislav Synek, Duše jako místo dění světa. Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela, Praha: Togga 2014.

L. Benyovszky, J. Novotný, M. Pětová, Tři studie k problému naladění ve filosofii Martina Heideggera, Praha: Togga 2014.

J. Novák, Praktická soudnost u Arendtové a Gadamera, Praha: Togga 2015.

J. Marek: Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka, Praha: Togga 2015.

 

Ostatní výsledky centra lze dohledat na odkazu ‚Výsledky centra‘.

 

Napsat komentář