Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti

V rámci univerzitních centra excelence Centrum fenomenologického výzkumu se v letech 2012-2014 uskutečnilo řešení grantového projektu Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti (GAČR P401/12/1354), jehož poskytovatelem byla Grantová agentura ČR. Vedoucím řešitelského kolektivu byl Ladislav Benyovszky. Dalšími členy výzkumného kolektivu z řad pracovníků Centra byli Jakub Marek, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Tým grantového projektu doplnili Jakub Chavalka, Jakub Novák a Stanislav Synek.

V začátku západní metafysické tradice se ustavilo porozumění lidství do pojetí člověka jako živočicha nadaného rozumem (resp. řečí – řec. zoón logon echon). Toto pojetí v různých obměnách převládá až po náš dnešek. Ukazuje se však (jako např. ve studiích M. Heideggera, H. Arendtové ad.), že původnější založení lidství spočívá ve smrtelnosti (něm. die Sterblichkeit) a s ní spjaté počáteční zřejmosti (otevřenosti) světa, který se tak následně uvolňuje jako pole pro svobodné jednání. Plánovaný projekt se chce zaměřit na tuto klíčovou bázi (smrtelnost a počátečnost [něm. der Anfang]) konstituce lidství, a to v několika perspektivách. Především ohledně jejich vlastního ustavujícího dění a jeho důsledků pro porozumění člověka sobě; dále pak ohledně toho, jak jsou tyto elementární zkušenosti v metafysické tradici rozhodnuty v koncepci člověka jakožto rozumného živočicha; a nakonec se nabízí otázka, do jaké podoby a pojmového výrazu se klíčové zakoušení smrtelnosti a počátečnosti transformovalo dnes. Řešení projektu bylo strukturováno do dvou základních souběžných a navzájem se doplňujících linií, které se dále členily na konkrétnější badatelské okruhy.

První linie vycházela z pozdního díla Martina Heideggera a sledoval se v ní jak dosah jeho pojetí čtveřiny (něm. das Geviert) pro porozumění lidství, tak i nutnost vlastní Heideggerovy cesty k tomuto pojetí. Tímto tématem se zabývali Ladislav Benyovszky, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Doplňujícím okruhem v této linii byl pokus Jakuba Nováka o srovnání souvislosti smrtelnosti a zkušenosti počátku v myšlení Hanah Arendtové.

Druhá linie řešení projektu se zaměřila na roli smrtelnosti v ustavování lidství, jak to lze sledovat na vybraných koncepcích ze začátku a konce metafysické tradice. Konkrétně byla tato problematika sledována u tří významných myslitelů. Ohledně začátku metafysické tradice půjde o Aristotela (Stanislav Synek) a ohledně konce metafysické tradice to byli S. Kierkegaard (Jakub Marek) a F. Nietzsche (Jakub Chavalka). Jedanlo se o interpretace vedené jiným způsobem než v první badatelské linii projektu, čímž tato druhá linie vytvořila nejen komplementární doplnění témat linie první, ale i interpretační alternativu k ní. Projekt vytvořil tematicky sourodý celek, který však zároveň v sobě ponechává otevřené pole pro konfrontaci a diskusi rozdílných interpretačních přístupů, jež se po způsobu analogického vypovídání koncentrují z různých perspektiv k témuž.

Ediční výstupy:

Ladislav Benyovszky, Cesty k neskrytosti, Praha: Togga 2012.

Jakub Chavalka, Přivtělení a morálka, Praha: Togga 2014.

Stanislav Synek, Duše jako místo dění světa. Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela, Praha: Togga 2014.

L. Benyovszky, J. Novotný, M. Pětová, Tři studie k problému naladění ve filosofii Martina Heideggera, Praha: Togga 2014.

J. Novák, Praktická soudnost u Arendtové a Gadamera, Praha: Togga 2015.

J. Marek: Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka, Praha: Togga 2015.

 

 

Napsat komentář