Archiv pro měsíc: Leden 2020

245. výročí narození F. W. J. Schellinga v roce 2020

Dne 27. ledna 2020 si připomínáme 245. výročí narození Friedricha Wilhelma Josefa Schellinga (27. ledna 1775, Leonberg – 20. srpna 1854, Bad Ragaz).

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (cca 1835)

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling
(cca 1835). Zdroj: Wikipedie.

Z českých překladů uvádíme:

  • Výbor z díla. Překlad Milan Sobotka a Jindřich Zelený. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1977. 315 s. cnb000156298.
  • Výbor z díla: rané spisy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. 312 s. Filozofické dědictví. ISBN 80-205-0132-0.
  • Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů. Překlad Miroslav Petříček. Praha: Filozofický ústav ČSAV, 1992. 130 s. Vyd. 1. ISBN 80-7007-031-5.
  • Věky světa. Kniha první, Minulost. Verze I. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 100 s. ISBN 80-7298-047-5.
  • Drobné spisy a fragmenty. Překlad Petr Babka. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 109 s. ISBN 80-7021-689-1.
  • Filosofické zkoumání svobody. Překlad Miroslav Petříček. Vyd. 2. Praha: OIKOYMENH, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7298-415-2.
  • Systém transcendentálního idealismu. Překlad Jindřich Karásek a Jan Patočka. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2014. 271 s. ISBN 978-80-7298-430-5.

Centrum fenomenologického výzkumu připomene významu Schellingova myšlení a díla dne 27. srpna 2020 v rámci 3. Letní školy filosofické antropologie u příležitostí 250. výročí narození G. W. F. Hegela a F. Hölderlina, jakož i 245. výročí narození F. W. J. Schellinga na téma: Nejstarší systémové prohlášení německého idealismu, která se uskuteční pod vedením Aleše Nováka v Pražském kreativním centru. Čestným hostem bude prof. Milan Sobotka, který prosloví přednášku o rozdílu mezi Schellingovou koncepcí identity ideálního a reálného a Hegelovou filosofií absolutního pojmu.

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro první pololetí roku 2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii v prvním pololetí roku 2020 uspořádá následující přednáškový cyklus:

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

Začátek v 18:00.

Další termíny přednášek:

10. února 2020: Prof. Miroslav Bednář – Smysl českých dějin.

9. března 2020: Doc. Aleš Novák – „Co je člověk?“ U příležitosti 250. výročí narození Friedricha Hölderlina.

20. dubna 2020: Dr. Alice Koubová – TBC

11. května 2020: Doc. Aleš Novák – Cesty, nikoli díla. K Heideggerovým Příspěvkům k filosofii (Ze spatření)


250. výročí narození Friedricha Hölderlina a G. W. F. Hegela v roce 2020

V roce 2020 si připomeneme 250. výročí narození jednak básníka a myslitele Friedricha Hölderlina (20. března 1770, Lauffen am Neckar – 7. června 1843, Tübingen) a jednak jednoho z největších západních filosofů vůbec, totiž Georga Wilhelma Friedricha Hegela (27. srpna 1770, Stuttgart – 13. listopadu 1831, Berlín).

Jakob Schlesinger: Portrét G. W. F. Hegela v Berlíně (1831)
Jakob Schlesinger, Portrét G. W. F. Hegela (1831). Zdroj: Wikipedie.

U těchto příležitostí se uskuteční několik následujících akcí:

11. února 2020přednáška prof. Milana Sobotky „Skepticismus, stoicismus a nešťastné vědomí“ ve Společnosti pro filosofickou antropologii v Pražském kreativním centru.

9. března 2020 – přednáška Aleše Nováka „Co je člověk? U příležitosti 250. výročí narození Friedricha Hölderlina“ pro Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii od 18:00 v knihovně Katedry pedagogiky FF UK, Celetná 20, 2. patro, č. dveří 224.

27. srpna 20203. Letní škola filosofické antropologie u příležitostí 250. výročí narození G. W. F. Hegela a F. Hölderlina, jakož i 245. výročí narození F. W. J. Schellinga na téma Nejstarší systémové prohlášení německého idealismu, která se uskuteční pod vedením Aleše Nováka v Pražském kreativním centru. Čestným hostem bude prof. Milan Sobotka, který prosloví přednášku o rozdílu mezi Schellingovou koncepcí identity ideálního a reálného a Hegelovou filosofií absolutního pojmu. Dalším potvrzeným přednášejícím je Robert Kanocz, který pronese přednášku „Neměl Hyperion zůstat raději skeptikem? K 250. výročí narození F. Hölderlina“.

Změny vyhrazeny.

Knižní tip: Význam v architektuře Západu

Christian Norberg-Schulz
Význam v architektuře Západu

Obalka Význam v architektuře Západu

Kniha Význam v architektuře Západu proslulého teoretika architektury Christiana Norberga-Schulze představuje souborný pokus vylíčit základní proměny západního stavitelského umění. Nejde však o běžné akademické dějiny – autor na základě svého pojetí architektury jakožto prostředku vyjádření v této knize rozvinul zcela nový způsob, jak pohlížet na architekturu Západu. Vykládá všechny hlavní epochy západního umění od starověkého Egypta do dnešních dnů a sleduje nejvýznamnější stavební díla v kontextu sídel a měst, do nichž se integrovala. Největší část textu se vztahuje k popisu a interpretaci budov, a čtenář tak krok za krokem prochází jednotlivá dějinná období a na vybraných stavbách vidí, jaké významy se v nich zhmotňují. Budovy, jimž byla v daném společenství připisována klíčová pozice (např. chrám či kostel), člověku svou strukturou poskytují základní duchovní ukotvení a architektura různých kulturních epoch – řecká, římská, gotická a další – je nahlížena jako hmotný výraz převládajícího náboženského a filozofického přesvědčení. Význam v architektuře Západu tak přináší vzácný vhled do lidských hodnot a světonázorů, jež se projevují v různorodých architektonických stylech. Kniha představuje jedinečný příspěvek jak k dějinám umění, tak k existenciálnímu myšlení.
Vydání knihy bylo podpořeno Nadací české architektury.

Překlad Jiří Tourek, vázaná s přebalem, 220 x 240 mm, 238 stran, 599 Kč, ISBN 978-80-7363-950-1, EAN 9788073639950.

Knižní tip: Zu Foucaults und Derridas früher Husserl-Rezeption

Das widerspenstige Zeichen

Zu Foucaults und Derridas früher Husserl-Rezeption

Daniel-Pascal Zorn

229288

In diesem Buch wird ein bisher unentdeckter Einfluss von Husserls Zeichentheorie auf Foucaults wesentliche philosophische Konzepte nachgewiesen. Außerdem wird Derridas frühe Auseinandersetzung mit Husserl nachgezeichnet, die für sein zentrales Konzept der „différance“ bedeutsam ist. Zorns Untersuchung macht deutlich, dass die Foucault und Derrida gemeinsame Frage nach dem Zeichen zugleich eine Auseinandersetzung mit der Phänomenologie bedeutet.

Alber, Freiburg-München 2020.

256 Pages. ISBN 978-3-495-48543-9.