Archiv pro měsíc: Září 2019

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro akademický rok 2019/2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii si dovoluje pozvat na svá setkání v akademickém roce 2019/20.

Datum: pondělí  9. 12. 2019 v 18 hod.

Téma: Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

Přednášející: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D.

Místo konání: Celetná 20, knihovna katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224

Termíny setkání a hosté:

14. 10. 2019: MgA. Jana Zichová, Ph.D. – Fenomén hlubiny – horizont bytující mimo lidskou řeč a jeho působnost na usebírání lidské psyché 

11. 11. 2019: Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

18. 11. 2019: doc. Mgr. Aleš Novák, PhD. – 400 let od Descartových svatomartinských snů v roce 1619

9. 12. 2019: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D. – Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

13. 1. 2020: Mgr. Petr Prášek – Současná fenomenologie ve Francii – syntéza daseinsanalýzy a schizoanalýzy?

Knižní tip: David Rybák, Fenomenologická redukce a vzdělání


Rybák, David – Fenomenologické redukce a vzdělání

obálka

brožovaná, 392 str., 1. vydání, 2019
edice: Filosofie
ISBN 9788024643366
doporučená cena: 420 Kč

Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si totiž nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním v jeho podstatě a vzděláním jako procesem, máme tu snad tzv. efektivní vzdělávací a školské procesy, ale žádné vzdělání a žádnou školu. Ale právě na objevu podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí podstaty je založena Evropa jako specifická půda smyslu a rození smyslu.
Žijeme v situaci, kterou bychom mohli charakterizovat jako situaci matematizace a zborcení smyslu, v níž všechny živé a žité pulzy naší existence jsou vřazeny do předem ustavených idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k nám samým ve světě stojí za tímto zborcením? Nehrozí toto zborcení smyslu též zborcením universitas věd a univerzity samotné, proměněné na pouhý manažerský provoz, jak jsme toho nedobrovolnými svědky právě dnes? A je vůbec ještě možné v situaci tohoto zborcení oživit touhu po bytném vědění, o které mluví Platón a Aristotelés, uvědomíme-li si, že v tradici byla touha jakožto platónský erós určena právě jako transcendence smyslu, tedy právě jako jednocení smyslu? Vědy samotné ve snaze o prolongování projektu vědění jako nástroje ovládání přírody člověkem proměňují též člověka na idealizovaný předmět výzkumu a kontroly a ovládání. Ale, jak neustále zdůrazňuje Husserl, člověk není pouze objektem ve světě, nýbrž též subjektem pro svět. Husserlova fenomenologie v jejím zkoumání konstituce smyslu je nesena zmíněnými problémy. A pokud jde o závažné problémy našeho bytí a nebytí, znamená pro naše ‚tady a teď‘ důležitý pokus položit smysluplně otázku po bytných základech našeho lidství.

Odkaz na stránky nakladatelství.