Archiv pro měsíc: Červen 2019

Letní škola filosofické antropologie: K Herderovu Pojednání o původu řeči

Výsledek obrázku pro herder

J. G. Herder (A. Graff, 1785) . Zdroj: Wikipedie

Ve dnech 22. – 24. července 2019 proběhl v Pražském kreativním centru pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky druhý ročník Letní školy filosofické antropologie, jehož obsahem byla diskuse Herderova zásadního spisu O původu řeči z roku 1772.
Hlavním řečníkem byl pan profesor Milan Sobotka. Dalšími účastníky byli kromě obou uvedených pořadatelů ještě Kateřina Sváčková, Adam Vostárek, Bernard Soška, Matouš Kvapil, Marek Vodička.

Text Herderova Pojednání je ke stažení na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Program:

Pondělí 22. 7.

Kateřina Sváčková – Herderova kritika Rousseaua

Bernard Soška – Rousseauovo pojetí původu řeči v jeho Eseji o původu jazyků

Adam Vostárek – Herder a Diderot

Textový seminář I (kruhy života, lidská „Besonnenheit“)

Matouš Kvapil – Hudebnost a rytmus řeči: Herderova stopa v Nietzscheho raných textech o řeči a hudbě?

Textový seminář II („Merkmal“ jakožto hlavní rys řeči)

Úterý 23. 7.

Marek Vodička – Přirozené právo a zákony přirozenosti v raně novověkém myšlení: Grotius, Hobbes, Locke, Rousseau

Textový seminář III: 1. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Pojetí přirozeného zákona (Naturgesetz) u Kanta

Textový seminář IV: 2. zákon přirozenosti

Milan Sobotka – Jazyk, svět a národ ve filosofii J. G. Herdera

Středa 24. 7.

Textový seminář V: 3. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Hobbes, Kant a Herder v Nietzscheho pojednání O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním

Textový seminář VI: 4. zákon přirozenosti

Jakub Chavalka – Nietzschova kritika Herdera

Aleš Novák – Je řeč původně spíš chatrč, nebo „dům bytí“? Herder, Hölderlin, Heidegger, Celan

Přednáška Jiřího Janáka ve Společnosti pro filosofickou antropologii

Na obrázku může být: jeden člověk nebo víc lidí

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 25. června 2019 od 18:30 egyptolog Jiří Janák s přednáškou: Posmrtný soud ve starém Egyptě ve světle nových objevů, která měla následující anotaci:

Zobrazení soudu nad zesnulým, při němž se v Síni obou pravd váží srdce zesnulého proti peru bohyně Maat, patří k ikonickým scénám staroegyptského náboženství. Podle některých badatelů tento obraz dokonce mohl ovlivnit vývoj představ o posmrtném soudu v pozdní antice a také v křesťanství. Avšak v egyptském pojetí soudu nad zesnulými nalezneme hned několik vzájemně si protichůdných variant a v historickém vývoji této představy můžeme nalézt několik zásadních změn. V přednášce přiblížíme jejich vznik a vývoj a vysvětlíme si základní ikonografické motivy posmrtného soudu. Položíme si však i několik zásadních otázek, které vyjeví, že ne vše, co jsme si o tomto obecně známém staroegyptském fenoménu mysleli, byla pravda.

Knižní tip: Comprendre l’historicité (Heidegger et Dilthey)

Comprendre l'historicité

Comprendre l’historicité: Heidegger et Dilthey

FAGNIEZ Guillaume

Que signifie pour la vie être « historique » ? À quelles conditions cette historicité peut-elle être adéquatement conçue ? Quelle en est la portée pour la pensée philosophique elle-même ? Telles sont les questions qui se trouvent au cœur du débat entre la phénoménologie de la vie du jeune Martin Heidegger et la pensée de Wilhelm Dilthey. Le présent ouvrage reconstruit l’ensemble de cette confrontation, dans son contexte phénoménologique et néo-kantien, et met ainsi au jour un moment fondateur de la phénoménologie herméneutique contemporaine. En explorant les réappropriations et transferts conceptuels auxquels ce débat a donné lieu, et en soulignant ses points de rupture comme ses lignes de continuité, il entend faire droit à l’originalité de la philosophie de la vie de Dilthey et prendre la mesure de la radicalisation heideggérienne de l’historicité qui conduit au seuil d’une pensée de l’« événement ».

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Pädagogische Perspektiven auf eine Phänomenologie des Leibes

Eds.: Malte Brinkmann – Johannes Türstig – Martin Weber-Spanknebel

In diesem Band werden ausgehend von systematischen Studien zum Verhältnis von Leib, Lernen, Bildung und Erziehung neue Impulse aus der empirischen Bildungsforschung, den Neurowissenschaften und der Postphänomenologie aufgegriffen: Phänomenologische und pädagogische Perspektiven auf Leiblichkeit und Embodiment werden mit diskurs- und praxistheoretischen, neurophänomenologischen sowie Perspektiven der Gender Studies verknüpft und auf die pädagogischen Praxisfelder Digitalisierung, Schule und Kindergarten bezogen.

Der Inhalt: Systematische und historische Zugänge zum Phänomen Leiblichkeit• Zum Verhältnis von Phänomenologie zu diskurs- und praxistheoretischen Positionen• Neurophänomenologie• Aisthetische und anthropologische Zugänge• Leibliche Erfahrungen und Praxen.
Die Zielgruppen: Studierende, Wissenschaftler und Wissenschaftlerinnen der Erziehungswissenschaft, Pädagogik, Philosophie, Psychologie, der Neurowissenschaften, Gender Studies und der empirischen Bildungsforschung.
Die Herausgebenden: Dr. Malte Brinkmann ist Professor für Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin. Johannes Türstig und Martin Weber-Spanknebel sind wissenschaftliche Mitarbeiter am Lehrstuhl Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Aleše Nováka o Ernstu Jüngerovi

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 18. června 2019 od 18:30 Aleš Novák s přednáškou Bolest jako čistý sebe-prožitek subjektivity člověka: K pojednání O bolesti Ernsta Jüngera, která měla následující anotaci:

Filosoficky viděno má člověk v novověku význam subjektu. Ten se stává terčem kritiky a zpochybňování mj. i v myšlení Friedricha Nietzscheho, jehož myšlenka vůle k moci však může zároveň – pod jistým úhlem interpretace – sloužit naopak jakožto extrémní vyvrcholení právě představy subjektivity. A vskutku dochází v díle Ernsta Jüngera, který se považuje za ryzího nietzscheána, k uchopení a reinterpretaci subjektivity člověka v intencích Nietzscheho myšlenky vůle k moci, kdy subjektivita již nespočívá primárně či dominantně v sebe určující se racionalitě „myslícího já“ (lat. ego cogito), nýbrž – paradoxně – v bolesti. Jünger považuje za prubířský kámen „autenticity“ subjektivity tezi: „řekni mi svůj vztah k bolesti a já ti řeknu, kdo jsi“. Jünger nietzscheánsky odhaluje způsoby, jak novověký a moderní člověk před bolestí utíká a zastírá si ji, jen aby jí o to rychleji a intenzivněji vbíhal do náručí, což je Jüngerovou verzí Nietzscheho myšlenky nihilismu. Jedině vystavením se bolesti lze pochopit smysl bytí člověka, kterým je přitakání vůli k moci v podobě totální mobilizace světa figurou dělníka, jehož uniformou je technika.

Aleš Novak, Univerzita Karlova, presenting at the 50th Anniversary Conference of the Journal of the British Society for…

Zveřejnil(a) BSP: The British Society for Phenomenology dne Neděle 2. června 2019

Přednáška se uskutečnila v Pražském kreativním centru v sál Minuta dne 18. června 2019 od 18:30.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Jakub Chavalka o Burckhardtovi a Nietzschovi

Jakub Chavalka – DĚJINY A SEBETVORBA. JACOB BURCKHARDT JAKO NIETZSCHŮV MODELOVÝ ČTENÁŘ. Praha: Karolinum 2019.

Anotace: Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu, a to natolik, že se Nietzsche, proslulý svými příkrými postoji k filosofické tradici i víceméně osamělým způsobem života, doslova dožadoval Burckhardtovy pozornosti. První oddíl nejprve mapuje možnost pojmové (Gewaltmensch – Übermensch) a biografické (společné působení na Basilejské univerzitě) blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu rozmíšku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie (Kulturgeschichte), která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky, která by měla spíše než o vymáhání zásad a pravidel dbát o to, jaký obraz lidství zavěšuje nad člověka a jak si jej zjednává. Tímto upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl možnost přivtělení
renesanční formy ctnosti (bez moralinu – virtù) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil
z Burckardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech
budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jenž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.

Není k dispozici žádný popis fotky.

Křest knihy proběhl 14. června od 18:00 v Pražském kreativním centru v sále Minuta.

Na tomto odkazu je fotodokumentace.

Knižní tip: Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

Ian Alexander Moore

Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

SUNY series in Contemporary Continental Philosophy

Price: $95.00 
Hardcover – 352 pages
ISBN: 978-1-4384-7651-3

Summary:
Provides the first systematic interpretation of Heidegger’s relation to Eckhart, centering on the idea that we must release ourselves in order to know the truth.
In the late Middle Ages the philosopher and mystic Meister Eckhart preached that to know the truth you must be the truth. But how to be the truth? Eckhart’s answer comes in the form of an imperative: release yourself, let be. Only then will you be able to understand that the deepest meaning of being is releasement and become who you truly are. This book interprets Eckhart’s Latin and Middle High German writings under the banner of an imperative of releasement, and then shows how the twentieth-century thinker Martin Heidegger creatively appropriates this idea at several stages of his career. Heidegger had a lifelong fascination with Eckhart, referring to him as “the old master of letters and life.” Drawing on archival material and Heidegger’s marginalia in his personal copies of Eckhart’s writings, Moore argues that Eckhart was one of the most important figures in Heidegger’s philosophy. This book also contains previously unpublished documents by Heidegger on Eckhart, as well as the first English translation of Nishitani Keiji’s essay “Nietzsche’s Zarathustra and Meister Eckhart,” which he initially gave as a presentation in one of Heidegger’s classes in 1938.

Moore’s book is an impressive achievement. Nobody can fail to learn from it or fail to appreciate the dedication and devotion that has enabled him to produce what is unquestionably an indispensable volume for anybody interested in Eckhart, late Heidegger, or the relation of so-called mysticism to philosophy more generally.” — Robert Bernasconi, Pennsylvania State University

Ian Alexander Moore is a faculty member at St. John’s College in Santa Fe, New Mexico. He is the coeditor (with Alan D. Schrift) of Transcendence and the Concrete: Selected Writings, by Jean Wahl.

Odkaz na stránky vydavatelství.