Archiv pro měsíc: Duben 2019

Workshop s Danem Zahavim

V pondělí 6. května 2019 se uskutečnil v refektáři Jezuitské koleje v Kutné Hoře workshop s Danem Zahavim s následujícím programem:

Dan Zahavi: Husserl and transcendental idealism

Daniella Prieto Arrubla: The Transcendental Ego as Subject and Object in Husserl’s Cartesian Meditations

Vladimer Jalagonia: From the Criticism of Representational Theory to the Analyses of Categorical Intuition.Beginning of Husserl’s Transcendental Idealism in V-VI Logical Investigation

Viktor Zavřel: Husserl’s dichotomy in theory of knowledge

David Sajvera: Resistance and Personality

Zuzana Býmová: Writing the Otherness. At the limit of thought between Emmanuel Lévinas and Maurice Blanchot

Jakub Votroubek: We are all subject to humanity

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a hrající na hudební nástroj
Dan Zahavi během workshopu v Kutné Hoře dne 6. května 2019 (foto T. Badurová)

CfP: Fenomenologická ročenka 2019

Vyzýváme k zasílání rukopisů odborných textů do tematického svazku Fenomenologické ročenky 2019, která v podobě recenzované a jednotně zeditované kolektivní monografie navazuje na předchozích osm svazků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum a vychází za podpory Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a ve spolupráci se Společností pro filosofickou antropologii. Fenomenologická ročenka má status periodicky vycházející editované, recenzované kolektivní monografie, jež má pro každý rok vždy konkrétní tematické zacílení, byť zůstává otevřená i příspěvkům nevěnujícím se vůdčímu tématu pro daný rok. Uzávěrka pro přijetí textů je 1. září 2019.

Hlavní téma roku 2019: „Proti fenomenologii: kritiky fenomenologie

Máme-li pokračovat ve fenomenologii jako kolektivním kritickém filosofickém podniku, je nezbytné vypořádat se s různými formami kritiky, které vůči němu byly a jsou vznášeny. První rovina kritiky se týká samotného pojmu fenomenologie, který se od svých historických počátků neustále proměňuje. Uvnitř celého fenomenologického pole dochází k opakované sebekritice a proměně základních východisek, takže Husserlova fenomenologie prochází různými mutacemi od Heideggera, Merleau-Pontyho, Lévinase či Landgrebeho až po současné pokusy fenomenologii naturalizovat. – Dále je třeba vyjasnit „institucionální“ postavení fenomenologie, totiž zda se jedná o metafyzický podnik, o heuristickou metodu v humanitních vědách, o filosofickou disciplínu či o něco jiného. To také souvisí se smyslem či se záměry fenomenologie, tedy s tím, jestli jejím cílem zůstává pokus založit veškeré vědění na absolutním základě, tedy být kritikou vědy i filosofie, jak tomu bylo u Husserla, anebo zda se její cíle proměnily. – Hlavní rovina kritiky se ovšem týká klíčových pojmů, s nimiž fenomenologie pracuje, jako jsou pojmy např. subjektu, zkušenosti nebo intuice. V jakém smyslu lze třeba mluvit o tzv. čisté zkušenosti, která není kontaminovaná jazykem a kulturou? Je možné uchopit v reflexi prožívání jako takové, nebo je fenomenologická reflexe z principu neukončitelná, jak tvrdí Merleau-Ponty? Pracuje fenomenologie s čistě subjektivním prožíváním, které je přístupné v intuici, resp. do jaké míry je fenomenologie schopná vyrovnat se s nutnou zprostředkovaností každé zkušenosti? Může fenomenologie překročit jazyk a jeho struktury, či nemůže myslet jinak než podle nich? Jaké postavení má dnes ve fenomenologii subjektivita a její sebe-reflexivní model, pokud jej konfrontuje s různými formami strukturalistické, naturalistické či psychoanalytické kritiky? – Vítáme příspěvky diskutující některé z konkrétních (uvedených i dalších neuvedených) témat samostatně či v širší kontextové diskusi, a to včetně právě pozic kritizujících fenomenologii, např. analytické filosofie jazyka či mysli, psychologie či kognitivních věd, antropologie či sociálního konstruktivismu apod.

Vedlejší témata:

1) 120. výročí narození a 60 let od skonu A. Schütze. U příležitosti obou výročí chceme připomenout opomíjenou a nedoceňovanou osobnost fenomenologického bádání. Alfred Schütz se narodil 13. dubna 1899 ve Vídni, kde vystudoval práva a filosofii, a pak působil jako právní zástupce. V roce 1939 emigroval přes Paříž do USA, kde začal pracovat v bankovnictví, v tuto dobu se o vědu zajímal ve svém volném čase – jeho motto znělo: „Přes den jsem úředníkem, v noci sociologem.“ Od roku 1943 přednášel na New School for Social Research, roku 1944 se zde stal hostujícím profesorem. V roce 1952 se zde stal vedoucím katedry sociologie, o pět let později dostal za úkol vybudovat samostatné filosofické oddělení. Zemřel náhle 20. května 1959. Schütz je považován za zakladatele fenomenologické sociologie. V jeho myšlení jej velmi ovlivnil Edmund Husserl, jehož fenomenologické teze převedl do sociologie. Kromě Husserla jej ovlivnil také Max Weber, a to zejména konceptem smyslu sociálního jednání a metodou ideálních typů. Po příchodu do USA jej významně ovlivnil také americký pragmatismus – zejména Georgem Herbertem Meadem, Williamem Jamesem a Johnem Deweym. Schütz doplnil Husserlovu fenomenologii o zmíněné koncepty Maxe Webera a americký pragmatismus, čímž došlo ke sblížení fenomenologické sociologie s americkým sociálním behaviorismem a interakcionismem. Schütz si kladl dvě otázky: 1. otázka ontologická se ptá na podobu životního světa a vzájemné porozumění si subjektů. 2. otázka metodologická se ptá po podobě vědy, která se tímto životním světem zabývá, a po metodách, kterými je možné tento svět zkoumat. – Vítáme příspěvky diskutující buď konkrétní téma či spis daného autora, dále jeho pojetí fenomenologické metody a její aplikaci na poli sociologického zkoumání, příp. Schützův vztah k uvedeným autorům, již obohatili jeho myšlení a dílo.

2) 130. výročí narození M. Heideggera a 30 let od vydání jeho Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis). U příležitosti 130. výročí narození Martina Heideggera a zároveň 30 let od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) zveme ke kritické věcné diskusi myšlení, díla i dalšího působení zmíněného myslitele. Vítáme příspěvky diskutující buď konkrétní téma či spis daného autora, dále jeho pojímání jiných autorů západní (nejen filosofické, ale i literární a výtvarné) tradice, příspěvky srovnávající Heideggerovy úvahy s dílem jiných autorů předchozí i následující tradice apod.

3) Varia. Číslo je rovněž volně otevřené příspěvkům nesouvisejícím s hlavním tematickým zaměřením. Vítáme příspěvky s filosoficko-antropologickým zaměřením a obsahem, příspěvky inter- či transdisciplinární se zaměřením na estetiku, literární teorii, intelektuální historii, dějiny filosofie a vědy atd. Velký důraz klademe rovněž na tuzemskou tradici fenomenologického a post-fenomenologického bádání, avšak vítáme i příspěvky věnované obecně historické tradici filosofického výzkumu a diskuse v prostoru někdejšího Československa v rozmezí 1918-1989. Fenomenologická ročenka přijímá rovněž překlady cizojazyčných textů, článků či ukázek překladů z doposud nepřeložených či připravovaných klíčových titulů ze zmíněných tematických oblastí či od autorů zásadních pro uvedené tematické oblasti.

Rukopisy v českém, slovenském, anglickém, francouzském anebo německém jazyce v rozsahu 10 až max. 50 stran (zahrnující shrnutí v českém a anglickém, příp. dalším jazyce; klíčová slova v čj a aj; připojený soupis literatury za článkem) zasílejte elektronicky na adresu ales.novak[at]fhs.cuni.cz, a to nejpozději do 1. září 2019. Rukopisy projdou peer review procesem (proto by se mělo v rukopise zamezit identifikaci autora) a autoři budou vyrozuměni nejpozději do 1. října 2019. Identifikační údaje nechť jsou uvedeny samostatně na titulním listě a měly by určitě obsahovat jméno a příjmení autora, afiliaci, e-mailovou adresu, jež bude zveřejněna spolu se článkem.