Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 5

4. září proběhlo poslední setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem byly Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl a diskutoval Kantův krátký text Konec všech věcí z roku 1794.

Uspořádala: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Texty, se kterými jsme pracovali během seminářů, jsou i nadále ke stažení zde.

Děkujeme všem účastníkům za zájem a těšíme se na viděnou na další Letní škole filosofické antropologie v létě 2019.

 

Knižní tip: Jan Bierhanzl, L’action faible. De l’éthique à la politique

L’action faible: De l’éthique à la politique141548

Jan Bierhanzl

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de laphilosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Odkaz na stránku vydavatelství.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Jan Bierhanzl pronesl 2. října 2018 k tomuto tématu přednášku s názvem „K politice zranitelnosti“ v rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Její záznam je na tomto odkazu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 4

21. srpna proběhlo předposlední čtvrté setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky jsme dokončili diskusi Kantova krátkého textu Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Ideas toward a phenomenology of interruptions

141609Ideas toward a phenomenology of interruptions

Cameron Bassiri

Lexington Books, Lanham 2018
190 pages
ISBN 9781498577267

This text is the first book-length analysis of the problem of the relations between time, sleep, and the body in Husserl’s phenomenology. Ideas toward a Phenomenology of Interruptions reconfigures the unity of the life of subjectivity in light of the phenomenon of dreamless sleep, supplements Husserl’s analyses of subjectivity through integrating interruptions into the life of consciousness, and establishes a new phenomenological concept of subjectivity, that is, a fractured subject. In analyzing the phenomenon of dreamless sleep, the author develops a new theory of the body, namely, the sleeping-body, and explains the importance of the lived-body in the experience and constitution of time. The author analyzes the moments of falling asleep and waking up, as well as the period of dreamless sleep, and shows that a more complete phenomenological concept of subjectivity requires attention to the interweaving of continuity and discontinuity. This project therefore aims to provide a critical counterpart to Husserl’s analyses by developing his transcendental phenomenology into a phenomenology of interruptions. Through this account of dreamless sleep, this text shows furthermore that subjectivity ceases to perceive and experience the flow of time through retention, protention, and the primal impression, and that the time that is not lived through during this period is lost time. Moreover, it explores the methodological consequences of interruptions for phenomenology, and shows that phenomenology reaches its limits in the phenomena of dreamless sleep because it is incapable of fully accessing or accounting for them through the phenomenological reduction.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 3

7. srpna proběhlo třetí setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Na obrázku může být: 4 lidé, sedící lidé a uvnitř

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.