Knižní tip: Jonathan Webber, Rethinking Existentialism

Jonathan Webber

Rethinking Existentialism

Cover for Rethinking Existentialism

  • Analyses literary and theoretical works of existentialism
  • Each chapter presents a self-contained argument ideal for individual reading
  • Engaging and non-technical style is accessible to non-specialist readers
  • Includes analyses of existentialist theories of gender and race

In Rethinking Existentialism, Jonathan Webber articulates an original interpretation of existentialism as the ethical theory that human freedom is the foundation of all other values. Offering an original analysis of classic literary and philosophical works published by Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, and Frantz Fanon up until 1952, Webber’s conception of existentialism is developed in critical contrast with central works by Albert Camus, Sigmund Freud, and Maurice Merleau-Ponty.

Presenting his arguments in an accessible and engaging style, Webber contends that Beauvoir and Sartre initially disagreed over the structure of human freedom in 1943 but Sartre ultimately came to accept Beauvoir’s view over the next decade. He develops the viewpoint that Beauvoir provides a more significant argument for authenticity than either Sartre or Fanon. He articulates in detail the existentialist theories of individual character and the social identities of gender and race, key concerns in current discourse. Webber concludes by sketching out the broader implications of his interpretation of existentialism for philosophy, psychology, and psychotherapy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Jens Rometsch, Freiheit zur Wahrheit

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

Grundlagen der Erkenntnis am Beispiel von Descartes und Locke

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

2018. 392 stran. Kt 89,00 €
ISBN 978-3-465-04349-2
Philosophische Abhandlungen 113

Wie kommen unsere Erkenntnisse zustande? Ist deterministisch festgelegt, wie wir sie bilden, lassen sich skeptische Einwände nicht mehr abwehren. Wir könnten auf Irrtümer geeicht sein. Verläuft unsere Erkenntnisbildung stattdessen ungebunden und frei, entfällt jeglicher Zwang zum Irrtum. Deshalb empfiehlt es sich, Erkenntnisbildung als plurimodales Zusammenwirken von Tätigkeiten der Wahrnehmung, Imagination und Verbegrifflichung zu verstehen, deren Verlauf nie durch die Bedingungen festgelegt ist, unter denen er gerade steht. Ferner sollten wir uns deshalb nicht als bloße „res cogitans“ beschreiben, ganz gleich in welcher philosophischen Absicht: Wir können in keiner Hinsicht darauf festgelegt sein, nur Tätigkeiten der Erkenntnisbildung auszuüben. In der Auseinandersetzung mit zwei großen historischen Beispielen werden diese Thesen entwickelt und erprobt. Es wird gezeigt, warum René Descartes sie unerwartet vertritt und mit welchen Folgen John Locke sie außer Acht lässt.

How do our perceptions come about? If our ways of forming them is deterministically given, skeptical objections can no longer be warded off. We might as well be calibrated for errors. If, instead, our cognition works unbounded and free, there is no compulsion to fall prey to error. It is therefore advisable to understand cognitive formation as a plurimodal interaction of activities of perception, imagination and verbalization, the course of which is never determined by the conditions under which it currently stands. Further, we should not describe ourselves as mere „res cogitans,“ no matter what the philosophical intentions: there is no sense in assuming that we are determined to perform activities of cognition only. In dealing with two major historical examples, these assumptions are developed and tested. It is shown why René Descartes unexpectedly champions them, and which consequences ensue from John Locke´s disregarding them.

Na tomto odkazu je ukázka z textu: obsah a předmluva.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 1

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii. 10. července proběhlo první setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem budou Kantovy antropologické spisy.

Vodítkem jsou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v překladu Jaromíra Loužila a péčí Milana Sobotky v nakladatelství OIKOYMENH v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky postupně číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

Text pro potřebu prvního semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Idées directrices pour une phénoménologie pure et une philosophie phénoménologique

[Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie]

Trad. de l’allemand par Jean-François Lavigne

Collection Bibliothèque de Philosophie, Gallimard