Po stopách Martina Heideggera: Týden filosofického myšlení a kultury

100331Auf den Spuren Martin Heideggers. Eine Woche philosophisches Denken und Kultur

Auf den Spuren Martin Heideggers. Eine Woche philosophisches Denken und Kultur

22.-29. června 2018
Meßkirch, Baden-Württemberg
vedení: Dr. Alfred Denker / Annika Döring

pátek, 22. června
16.00-16.30 Begrüßung
16.30-17.30 Vortrag: Alfred Denker, „Heideggers Denk- und Lebensweg“
17.45-19.00 Besuch des Heidegger-Museums
19.00-21.00 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview von Richard Wisser mit Martin Heidegger

sobota, 23. června
10.00-13.30 Campus Galli: Grundphänomene des Menschseins
13.30-14.30 Mittagspause
15.00-17.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Bauen Wohnen Denken“
17.00-17.30 Pause
17.30-19.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Gelassenheit“
19.00-21.00 Abendessen

neděle, 24. června
09.30-10.30 Vortrag: Alfred Denker: „Der Ursprung des Kunstwerks“
10.30-10.45 Pause
10.45-11.15 Vortrag; Annika Döring: „Heidegger und Chillida“
11.15-11.30 Pause
11.30-12.30 Lektüre: Martin Heidegger, „Die Kunst und der Raum“
13.00-14.30 Mittagessen
15.00-18.00 Heidegger Wanderung mit Lektüre von „Der Feldweg“ und „Vom Geheimnis des Glockenturms“
18.00-20.30 Abendessen
20.30-22.00 Film: Martin Heidegger im Gespräch mit einem buddhistischen Mönch
Anschließend: Rosuhe Ohashi, „Wer ist Martin Heidegger?“

pondělí, 25. června
10.00-12.30 Beuron: Besuch des Klosters mit Kircheführung
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-14.45 Vortrag: Ein Samenkorn für etwas Wesentliches
14.45-15.00 Pause
16.00-17.00 Film: Kardinal Lehmann: „Martin Heidegger, Denken aus der Erfahrung seiner Heimat“
17.00-17.30 Rückfahrt
18.30-21.00 Abendessen
21.00-21.45 Hüttenfilm

Výsledek obrázku pro todtnaubergúterý, 26. června
09.00-10.30 Fahrt nach Todtnauberg
11.00-12.30 Besuch der Hütte
12.30-13.00 Mittagessen
13.00-15.00 Heidegger Rundweg
15.00-16.30 Lektüre: „Aus der Erfahrung des Denkes“ / „Todtnauberger Festansprache“
16.30-18.00 Rückfahrt
19.30-21.00 Abendessen

středa, 27. června
09.30-10.00 Fahrt nach Hausen im Tal / Burg Wildenstein
10.00-11.00 Forsthaus / Schloss
11.00-12.00 Burg Wildenstein
12.00-12.30 Rückfahrt
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-15.00 Lektüre: „Die Armut“
15.00-16.30 Vortrag: Heidegger und der Ister
16.00-16.30 Pause
16.30-17.30 Lektüre: „Der Fehl heiliger Namen“
18.00-20.30 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview mit Walter Biemel

čtvrtek, 28. června
09.00-10.00 Fahrt nach Konstanz
10.00-12.00 Stadtwanderung
12.00-13.00 Rückfahrt
13.00-14.00 Mittagessen
14.00-16.00 Lektüre: „Hebel der Hausfreund“ mit Film
16.00-16.30 Pause
16.30-18.30 Im Hofgarten: Erinnerung an Heidegger
18.30-20.00 Grillen im ehemaligen Hofgartenhotel
Ab 20.00 Ausklang

pátek, 29. června
odjezd

Pořadatel
Martin-Heidegger-Archiv, Meßkirch

 

Knižní tip: Kant a Husserl o zkušenosti

Jakub Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti

Filosofia, 2018, 350 str.

Kant a Husserl o zkušenosti

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované problematice, ale také k tématu transcendentalismu a k teorii poznání v novověké filosofii obecně.

 

 

 

Knižní tip: Martin Heidegger, Anmerkungen VI–IX (Schwarze Hefte 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IX („Schwarze Hefte“ 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IXHrsg. von Peter Trawny
2018. VI, 422 Seiten
Ln 58,00 € ISBN 978-3-465-00583-4
Kt 49,00 € ISBN 978-3-465-00566-7

Mit den »Anmerkungen VI–IX« wird die Veröffentlichung von Heideggers Schwarzen Heften fortgesetzt. Die zwischen 1948/49 und 1951 entstandenen Aufzeichnungen kommentieren noch zuweilen politische und gesellschaftliche Erscheinungen der deutschen Nachkriegszeit, beziehen sich aber immer mehr auf ein »Denken des Seyns kd« (kd = kreuzweise durchgestrichen), das Heidegger jenseits der Philosophie entwickeln möchte. Wichtige Themen der Spätphilosophie wie die Frage nach dem »Gestell« werden entfaltet. In den »Anmerkungen VIII« sind zudem Spuren der Wiederbegegnung mit Hannah Arendt zu finden. Der Reichtum immer neuer Formulierungen, das Erkunden unbekannter Wege im Denken, geben Einblick in die Kreativität dieses einzigartigen Philosophen.

Vol. 98 of the Heidegger Gesamtausgabe „Anmerkungen VI–IX“ continues the publication of Heidegger’s “Black Notebooks”. The notations made between 1948–49 and 1951 still occasionally comment on political and social phenomena of the post-war German period, but increasingly refer to a „thinking of beyng kd“ (kd = crossed out), which Heidegger intends to develop beyond philosophy. Important themes of Heidegger´s late philosophy as well as the question of the „Gestell“ (“framework”) are developed. Also, traces of the reunion with Hannah Arendt can be detected. The wealth of new formulations and the exploration of hitherto unknown pathways in thought contained in this volume grant insight into the creativity of this unique philosopher.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Heidegger Becoming Phenomenological, Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Robert C. Scharff

In this first book-length study of the topic, Robert C. Scharff offers a detailed analysis of the young Heidegger’s interpretation of Dilthey’s hermeneutics of historical life and Husserl’s transcendental phenomenology. He argues that it is Heidegger’s prior reading of Dilthey that grounds his critical appropriation of Husserl’s phenomenology. He shows that in Heidegger’s early lecture courses, a “possible” phenomenology is presented as a genuine alternative with the modern philosophies of consciousness to which Husserl’s “actual” phenomenology is still too closely tied. All of these philosophies tend to overestimate the degree to which we can achieve intellectual independence from our surroundings and inheritance. In response, Heidegger explains why becoming phenomenological is always a possibility; but being a phenomenologist is not. Scharff concludes that this discussion of the young Heidegger, Husserl, and Dilthey leads to the question of our own current need for a phenomenological philosophy—that is, for a philosophy that avoids technique-happiness, that at least sometimes thinks with a self-awareness that takes no theoretical distance from life, and that speaks in a language that is “not yet” selectively representational.
Robert C. Scharff is Professor of Philosophy Emeritus at the University of New Hampshire and Executive Director of ITERATA, a non-profit institute for the study of interdisciplinarity in science, industry, and higher education. He is author of How History Matters to Philosophy (2015), Comte After Positivism (2002), and numerous papers on 19th and 20th century positivism, postpositivism, and continental philosophy; co-editor (with Val Dusek) of The Philosophy of Technology (2003, 2014); and former editor of Continental Philosophy Review (1994–2005).

Přednáška Martina Vrabce o Schellingovi

19. června přednesl Martin Vrabec od 18:30 přednášku v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii na téma Schellingovo „antropologické schéma“. Příspěvek se věnoval Schellingově antropologické analýze pocházející z jeho středního myslitelského období, v níž sleduje celkovou skladbu lidského ducha, jeho jednotlivé schopnosti a jejich vzájemné vztahy. Ukázalo se, v jakém smyslu je podle Schellinga bytostným charakterem lidského ducha žádostivost, proč k naší mysli neodlučitelně patří melancholická touha a v jakém smyslu je jeho nikdy ne zcela překonaným základem šílenství.

Včerajšia prednáška dr. Vrabca k Schellingovej antropologickej schéme sa nenahrávala – tí, čo neprišli, však nemusia…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 20. červen 2018

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Immanuel Kant je až příliš samozřejmě považovaný za zakladatele filosofické antropologie, aniž by o tomto jeho údajně zakladatelském počinu panovalo širší či hlubší povědomí. Proto chceme tematizovat Kantovy antropologické spisy z 80. a 90. let 18. století, aby případně vyšlo najevo, zda a v jakém smyslu Kant může být opravdu považovaný nejen za zakladatele filosofické antropologie, ale především, v jaké míře jsou jeho myšlenky i nadále inspirativní a případně „aktuální“ dodnes, kdy ohledně lidské přirozenosti panují nejrůznější kontroverze včetně jejího výslovného popírání.

Výsledek obrázku pro immanuel kant

Vodítkem budou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v nakladatelství OIKOYMENH péčí Milana Sobotky a v překladu Jaromíra Loužila v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

 

Zváni jsou všichni zájemci o německou klasickou filosofii, filosofickou antropologii či filosofii vůbec.

Akce hodlá iniciovat každoroční tradici letních škol filosofické antropologie.

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: Descartes et la phénoménologie

Descartes et la phénoménologie

PRADELLE Dominique, RIQUIER Camille (dir.). 376 pages.

Descartes et la phénoménologie

Le présent volume n’a pas pour objectif de donner lieu à une confrontation entre Descartes et la phénoménologie, c’est-à-dire entre les thèses cartésiennes et les différentes thèses phénoménologiques, mais de présenter le Descartes lu par les phénoménologues.

C’est dire que Descartes est ici envisagé comme un personnage conceptuel vu dans la perspective des différents phénoménologues, et invoqué par ces derniers ou bien pour retracer l’histoire ou la généalogie de la phénoménologie elle-même (Brentano, Husserl, Heidegger), ou bien pour mettre en évidence chez Descartes une intuition phénoménologique fondamentale (Husserl, Sartre, M. Henry, Levinas, Derrida, R. Barbaras, J.-L. Marion), ou encore pour dégager à l’inverse chez lui un obstacle épistémologique cardinal à la possibilité d’intuitions et d’élaborations proprement phénoménologiques (Heidegger, M. Henry, Merleau-Ponty). Aussi les textes que l’on lira ici ont-ils pour l’essentiel été écrits par des phénoménologues, du moins par des auteurs qui, à un moment ou un autre de leur parcours philosophique, se sont reconnus comme relevant de cette mouvance.

Dominique Pradelle, professeur de philosophie contemporaine à l’Université Paris Sorbonne. Ses travaux portent sur la phénoménologie husserlienne et heideggérienne, la philosophie des mathématiques et la phénoménologie de l’expérience musicale.

Camille Riquier, maître de conférences à l’Institut catholique de Paris. Ses travaux portent essentiellement sur la philosophie française.

Contributeurs :

Dan ARBIB, Renaud BARBARAS,  BREUER,  CIBOTARU, Emmanuel DE SAINT-AUBERT,  DE WARREN,  DEWALQUE,  DUBOUCLEZ, Emmanuel FALQUE, Julien FARGES, Grégory JEAN, Jean-Luc MARION, Dominique PRADELLE, Camille RIQUIER, Claudia SERBAN, Francesco V. TOMMASI