Archiv pro rubriku: Call for Papers

CfP: Fenomenologická ročenka 2019

Vyzýváme k zasílání rukopisů odborných textů do tematického svazku Fenomenologické ročenky 2019, která v podobě recenzované a jednotně zeditované kolektivní monografie navazuje na předchozích osm svazků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum a vychází za podpory Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a ve spolupráci se Společností pro filosofickou antropologii. Fenomenologická ročenka má status periodicky vycházející editované, recenzované kolektivní monografie, jež má pro každý rok vždy konkrétní tematické zacílení, byť zůstává otevřená i příspěvkům nevěnujícím se vůdčímu tématu pro daný rok. Uzávěrka pro přijetí textů je 1. září 2019.

Hlavní téma roku 2019: „Proti fenomenologii: kritiky fenomenologie

Máme-li pokračovat ve fenomenologii jako kolektivním kritickém filosofickém podniku, je nezbytné vypořádat se s různými formami kritiky, které vůči němu byly a jsou vznášeny. První rovina kritiky se týká samotného pojmu fenomenologie, který se od svých historických počátků neustále proměňuje. Uvnitř celého fenomenologického pole dochází k opakované sebekritice a proměně základních východisek, takže Husserlova fenomenologie prochází různými mutacemi od Heideggera, Merleau-Pontyho, Lévinase či Landgrebeho až po současné pokusy fenomenologii naturalizovat. – Dále je třeba vyjasnit „institucionální“ postavení fenomenologie, totiž zda se jedná o metafyzický podnik, o heuristickou metodu v humanitních vědách, o filosofickou disciplínu či o něco jiného. To také souvisí se smyslem či se záměry fenomenologie, tedy s tím, jestli jejím cílem zůstává pokus založit veškeré vědění na absolutním základě, tedy být kritikou vědy i filosofie, jak tomu bylo u Husserla, anebo zda se její cíle proměnily. – Hlavní rovina kritiky se ovšem týká klíčových pojmů, s nimiž fenomenologie pracuje, jako jsou pojmy např. subjektu, zkušenosti nebo intuice. V jakém smyslu lze třeba mluvit o tzv. čisté zkušenosti, která není kontaminovaná jazykem a kulturou? Je možné uchopit v reflexi prožívání jako takové, nebo je fenomenologická reflexe z principu neukončitelná, jak tvrdí Merleau-Ponty? Pracuje fenomenologie s čistě subjektivním prožíváním, které je přístupné v intuici, resp. do jaké míry je fenomenologie schopná vyrovnat se s nutnou zprostředkovaností každé zkušenosti? Může fenomenologie překročit jazyk a jeho struktury, či nemůže myslet jinak než podle nich? Jaké postavení má dnes ve fenomenologii subjektivita a její sebe-reflexivní model, pokud jej konfrontuje s různými formami strukturalistické, naturalistické či psychoanalytické kritiky? – Vítáme příspěvky diskutující některé z konkrétních (uvedených i dalších neuvedených) témat samostatně či v širší kontextové diskusi, a to včetně právě pozic kritizujících fenomenologii, např. analytické filosofie jazyka či mysli, psychologie či kognitivních věd, antropologie či sociálního konstruktivismu apod.

Vedlejší témata:

1) 120. výročí narození a 60 let od skonu A. Schütze. U příležitosti obou výročí chceme připomenout opomíjenou a nedoceňovanou osobnost fenomenologického bádání. Alfred Schütz se narodil 13. dubna 1899 ve Vídni, kde vystudoval práva a filosofii, a pak působil jako právní zástupce. V roce 1939 emigroval přes Paříž do USA, kde začal pracovat v bankovnictví, v tuto dobu se o vědu zajímal ve svém volném čase – jeho motto znělo: „Přes den jsem úředníkem, v noci sociologem.“ Od roku 1943 přednášel na New School for Social Research, roku 1944 se zde stal hostujícím profesorem. V roce 1952 se zde stal vedoucím katedry sociologie, o pět let později dostal za úkol vybudovat samostatné filosofické oddělení. Zemřel náhle 20. května 1959. Schütz je považován za zakladatele fenomenologické sociologie. V jeho myšlení jej velmi ovlivnil Edmund Husserl, jehož fenomenologické teze převedl do sociologie. Kromě Husserla jej ovlivnil také Max Weber, a to zejména konceptem smyslu sociálního jednání a metodou ideálních typů. Po příchodu do USA jej významně ovlivnil také americký pragmatismus – zejména Georgem Herbertem Meadem, Williamem Jamesem a Johnem Deweym. Schütz doplnil Husserlovu fenomenologii o zmíněné koncepty Maxe Webera a americký pragmatismus, čímž došlo ke sblížení fenomenologické sociologie s americkým sociálním behaviorismem a interakcionismem. Schütz si kladl dvě otázky: 1. otázka ontologická se ptá na podobu životního světa a vzájemné porozumění si subjektů. 2. otázka metodologická se ptá po podobě vědy, která se tímto životním světem zabývá, a po metodách, kterými je možné tento svět zkoumat. – Vítáme příspěvky diskutující buď konkrétní téma či spis daného autora, dále jeho pojetí fenomenologické metody a její aplikaci na poli sociologického zkoumání, příp. Schützův vztah k uvedeným autorům, již obohatili jeho myšlení a dílo.

2) 130. výročí narození M. Heideggera a 30 let od vydání jeho Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis). U příležitosti 130. výročí narození Martina Heideggera a zároveň 30 let od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) zveme ke kritické věcné diskusi myšlení, díla i dalšího působení zmíněného myslitele. Vítáme příspěvky diskutující buď konkrétní téma či spis daného autora, dále jeho pojímání jiných autorů západní (nejen filosofické, ale i literární a výtvarné) tradice, příspěvky srovnávající Heideggerovy úvahy s dílem jiných autorů předchozí i následující tradice apod. Svazek Fenomenologické ročenky 2019 přinese mj. první ukázky z právě vznikajícího překladu zmíněného spisu do češtiny.

3) Varia. Číslo je rovněž volně otevřené příspěvkům nesouvisejícím s hlavním tematickým zaměřením. Vítáme příspěvky s filosoficko-antropologickým zaměřením a obsahem, příspěvky inter- či transdisciplinární se zaměřením na estetiku, literární teorii, intelektuální historii, dějiny filosofie a vědy atd. Velký důraz klademe rovněž na tuzemskou tradici fenomenologického a post-fenomenologického bádání, avšak vítáme i příspěvky věnované obecně historické tradici filosofického výzkumu a diskuse v prostoru někdejšího Československa v rozmezí 1918-1989. Fenomenologická ročenka přijímá rovněž překlady cizojazyčných textů, článků či ukázek překladů z doposud nepřeložených či připravovaných klíčových titulů ze zmíněných tematických oblastí či od autorů zásadních pro uvedené tematické oblasti.

Rukopisy v českém, slovenském, anglickém, francouzském anebo německém jazyce v rozsahu 10 až max. 50 stran (zahrnující shrnutí v českém a anglickém, příp. dalším jazyce; klíčová slova v čj a aj; připojený soupis literatury za článkem) zasílejte elektronicky na adresu ales.novak[at]fhs.cuni.cz, a to nejpozději do 1. září 2019. Rukopisy projdou peer review procesem (proto by se mělo v rukopise zamezit identifikaci autora) a autoři budou vyrozuměni nejpozději do 1. října 2019. Identifikační údaje nechť jsou uvedeny samostatně na titulním listě a měly by určitě obsahovat jméno a příjmení autora, afiliaci, e-mailovou adresu, jež bude zveřejněna spolu se článkem.


CfA: Husserl’s Phenomenology of Phantasy and Emotions Köln, 18 – 19 July 2019

International Workshop: Husserl’s Phenomenology of Phantasy and Emotions (University of Cologne, July 18-19, 2019) This workshop is a small conference organized by the Husserl-Archive in Cologne and the a.r.t.e.s. Graduate School for the Humanities Cologne. Its goal is to bring together graduate students as well as experienced researchers interested in the relation of phantasy and emotions in the Husserlian work. Two keynote speakers from the Husserl Archive Cologne and four keynote speakers from abroad will lead the discussion. Confirmed participants:

Jagna Brudzinska (Cologne)

Saulius Geniusas (Hong Kong)

Dieter Lohmar (Cologne)

Ricardo Mendoza-Canales (Lisbon)

Regina-Nino Mion (Istanbul)

Claudio Rozzoni (Lisbon)

Michela Summa (Würzburg)

Call for Abstracts:

Since the publication in 1980 of Husserliana 23, Phantasie, Bildbewusstsein, Erinnerung, the topic of phantasy has experienced a renewal of interest among phenomenologists and researchers from different backgrounds. Not only philosophers but also transdisciplinary investigators have paid attention to Husserlian insights related to the phenomenological method, the nature of pictoriality and aesthetic experiences, the classification of presentifications, and the differences between sensations and phantasms, among others. In the contemporary era marked by mass media products in constant reinvention, a Husserlian framework for disciplines trying to clarify experiences such as watching movies, listening to and reading literary fiction, or playing video games, continues to be promising and attractive. However, almost 40 years after its publication, we can say that specialized works on the subject have neglected one of the problems mentioned by Husserl. This problem concerns an important feature difficult to avoid in our everyday phantasy experiences, namely, the relation between the fictional object and the emotions of the subject actually experiencing it. For instance, reading about the fate of Anna Karenina we have sympathy for her, despite knowing she is a fictional character. Or watching a horror movie, we are afraid of the dreadful events depicted on the screen. Also, looking at a painted landscape of Caspar David Friedrich, we might feel anguish and despair. What is the nature of such emotional responses to phantasied objects? Are emotions indifferent to the actual existence of that which they relate to? How do these fictional emotions relate to their real counterparts? This international workshop aims to address this set of problems, thus promising to fill a gap in the Husserlian scholarship on the phenomenology of phantasy.

Graduate students and Postdocs are welcome to apply for a talk slot in the workshop. Please submit per email an abstract (maximum 400 words) for a 20 minutes talk addressing the topic of the workshop (see below). Abstracts should be formatted for double-blind review. Please write in the email the title of the presentation, name, affiliation, and contact information. The attached document should only include the abstract and its title. The deadline for submission of abstracts is May 6, 2019. Submissions should be sent to marco.cavallaro@uni-koeln.de and rsandoval@alumnos.uahurtado.cl. Selection results will be delivered by May 17.

The conference will be held in German and English. There is no registration fee.

CfA: workshop s Danem Zahavim (6. května)

V pondělí 6. května od 13:00 se uskuteční v barokním refektáři Jezuitské koleje v Kutné Hoře studentský workshop v anglickém jazyce se světoznámým fenomenologem Danem Zahavim, jenž působí na Center for Subjectivity Research Univerzity Kodaň a na St Hilda’s College oxfordské univerzity. Za tímto účelem je vyhlášen Call for Applications. Případné příspěvky během workshopu mají mít délku 20 minut (tzn. 6-7 normostran) s následnou diskusí. Vítáme především (byť nejen) příspěvky na následující témata, jež odrážejí tematické okruhy bádání a textů Dana Zahaviho:

Dan Zahavi, 2014.JPG
Dan Zahavi, 2014 (zdroj: Wikipedia)
  • the social dimension of self-experience
  • shared emotions, we-intentionality, and second-person engagement
  • the nature of empathy and its relevance for social cognition
  • the relation between phenomenology and naturalism
  • Husserl’s transcendental idealism
  • the relation between selfhood and unity of consciousness with particular focus on various no-self doctrines
  • selfhood, self-consciousness, intersubjectivity
  • empathy, shame and collective intentionality

Uzávěrka pro zaslání abstraktu čítajícího max. 800 slov v anglickém jazyce je pondělí 22. dubna na adresu ales.novak[@]fhs.cuni.cz. Žadatelé budou vyrozuměni do pátku 26. dubna.

Na workshop naváže v úterý 7. května přednáška Dana Zahaviho v rámci pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii od 18:30 v Pražském kreativním centru, sál 219.

Bližší informace získáte na e-mailové adrese ales.novak[@]fhs.cuni.cz.