Archiv rubriky: Společnost pro filosofickou antropologii

Přednáška ke 130. výročí narození Martina Heideggera

26. září tohoto roku uplynulo 130 let od narození německého myslitele Martina Heideggera. Při této příležitosti proslovil Aleš Novák dne 24. září 2019 přednášku v rámci pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii, která měla název Cesty, nikoli díla: ke 130. výročí narození Martina Heideggera a ke 30. výročí od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

Anotace: Jen málokterý myslitel vyvolává tak radikálně protichůdné reakce jako Martin Heidegger. Buď je zatracován a nenáviděn, nebo devótně uctíván. Nepopiratelné však je, že náleží mezi nejvlivnější myslitele 20. století. Protože není možné v jedné přednášce postihnout komplexitu jeho stále se vyvíjejícího myšlení, je třeba omezit se na jeden ze směrodatných momentů jeho myslitelské cesty, kterým bezesporu je jeho posthumně vydaný rukopis nesoucí název Příspěvky k filosofii s podtitulem Ze spatření (Vom Ereignis), který vznikal mezi léty 1936-38. Tento rukopis byl publikován v roce 1989 u příležitosti 100. výročí Heideggerova narození a zásadním způsobem proměnilo recepci a interpretaci jeho myšlení. Přesto (nebo snad právě proto?) není tomuto klíčovému spisu věnována dostatečná pozornost, a proto bylo záměrem naší přednášky jednak seznámit se základní strukturou či „skladbou“ (něm. Gefüge) zmíněného rukopisu a jednak speciálně vyzdvihnout podobu, v jaké v něm Heidegger přemýšlí o člověku jakožto „tom nadcházejícím posledního Boha“ (něm. der Zukünftige des letzten Gottes).

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Přednáška Jiřího Janáka ve Společnosti pro filosofickou antropologii

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 25. června 2019 egyptolog Jiří Janák s přednáškou: Posmrtný soud ve starém Egyptě ve světle nových objevů, která měla následující anotaci:

Zobrazení soudu nad zesnulým, při němž se v Síni obou pravd váží srdce zesnulého proti peru bohyně Maat, patří k ikonickým scénám staroegyptského náboženství. Podle některých badatelů tento obraz dokonce mohl ovlivnit vývoj představ o posmrtném soudu v pozdní antice a také v křesťanství. Avšak v egyptském pojetí soudu nad zesnulými nalezneme hned několik vzájemně si protichůdných variant a v historickém vývoji této představy můžeme nalézt několik zásadních změn. V přednášce přiblížíme jejich vznik a vývoj a vysvětlíme si základní ikonografické motivy posmrtného soudu. Položíme si však i několik zásadních otázek, které vyjeví, že ne vše, co jsme si o tomto obecně známém staroegyptském fenoménu mysleli, byla pravda.

Přednáška Aleše Nováka o Ernstu Jüngerovi

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 18. června 2019 od 18:30 Aleš Novák s přednáškou Bolest jako čistý sebe-prožitek subjektivity člověka: K pojednání O bolesti Ernsta Jüngera, která měla následující anotaci:

Filosoficky viděno má člověk v novověku význam subjektu. Ten se stává terčem kritiky a zpochybňování mj. i v myšlení Friedricha Nietzscheho, jehož myšlenka vůle k moci však může zároveň – pod jistým úhlem interpretace – sloužit naopak jakožto extrémní vyvrcholení právě představy subjektivity. A vskutku dochází v díle Ernsta Jüngera, který se považuje za ryzího nietzscheána, k uchopení a reinterpretaci subjektivity člověka v intencích Nietzscheho myšlenky vůle k moci, kdy subjektivita již nespočívá primárně či dominantně v sebe určující se racionalitě „myslícího já“ (lat. ego cogito), nýbrž – paradoxně – v bolesti. Jünger považuje za prubířský kámen „autenticity“ subjektivity tezi: „řekni mi svůj vztah k bolesti a já ti řeknu, kdo jsi“. Jünger nietzscheánsky odhaluje způsoby, jak novověký a moderní člověk před bolestí utíká a zastírá si ji, jen aby jí o to rychleji a intenzivněji vbíhal do náručí, což je Jüngerovou verzí Nietzscheho myšlenky nihilismu. Jedině vystavením se bolesti lze pochopit smysl bytí člověka, kterým je přitakání vůli k moci v podobě totální mobilizace světa figurou dělníka, jehož uniformou je technika.

Aleš Novak, Univerzita Karlova, presenting at the 50th Anniversary Conference of the Journal of the British Society for…

Zveřejnil(a) BSP: The British Society for Phenomenology dne Neděle 2. června 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Jakub Chavalka o Burckhardtovi a Nietzschovi

Jakub Chavalka – DĚJINY A SEBETVORBA. JACOB BURCKHARDT JAKO NIETZSCHŮV MODELOVÝ ČTENÁŘ. Praha: Karolinum 2019.

Anotace: Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu, a to natolik, že se Nietzsche, proslulý svými příkrými postoji k filosofické tradici i víceméně osamělým způsobem života, doslova dožadoval Burckhardtovy pozornosti. První oddíl nejprve mapuje možnost pojmové (Gewaltmensch – Übermensch) a biografické (společné působení na Basilejské univerzitě) blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu rozmíšku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie (Kulturgeschichte), která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky, která by měla spíše než o vymáhání zásad a pravidel dbát o to, jaký obraz lidství zavěšuje nad člověka a jak si jej zjednává. Tímto upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl možnost přivtělení
renesanční formy ctnosti (bez moralinu – virtù) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil
z Burckardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech
budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jenž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.


Přednáška Daniely Tinkové

Dalším hostem pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii byla historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin FF UK, jež dne 21. května 2019 pronesla přednášku s názvem: Neklidní zemřelí. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací (17. – 19. století).

Anotace: Přednáška se zabývala tématem, kterému jsem se věnovala v posledních letech především – dekriminalizaci (a s ní spjaté sekularizaci a medikalizaci) dobrovolné smrti, a to v poměrně dlouhém časovém úseku od konce 17. do druhé poloviny 19. století. I když geografické jádro představovaly především české země, téma bylo zasazeno i do kontextu širších dobových (morálněfilozofických, právnických a lékařských) diskusí německých a francouzských. Na příkladu dobrovolné smrti, která byla v habsburské monarchii zločinem do roku 1803, policejním přestupkem do roku 1850 a do roku 1873 neměli sebezabití nárok na spočinutí v posvěcené půdě hřbitova, jsem se pokusila ukázat jednak vztahy mezi učeneckými debatami a soudní praxí provozovanou (i) na prostém českém venkově, jednak širší kulturní procesy, jako je konfrontace „režimu pravdy“ morálně-teologického diskursu s diskursem lékařským či napětí mezi církví a státem v (post)osvícenské době.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Dan Zahavi ve Společnosti pro filosofickou antropologii

Dalším hostem pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii byl Dan Zahavi, jenž působí na Center for Subjectivity Research Univerzity Kodaň a na St Hilda’s College oxfordské univerzity.

Dne 7. května 2019 pronesl Dan Zahavi přednášku v rámci pravidelných seminářů s názvem „Phenomenology and qualitative research“ a následující anotací: Since its inception, phenomenological philosophy has exerted an influence on empirical science. But what is the best way to practice, use and apply phenomenology in a non-philosophical context? How deeply rooted in phenomenological philosophy must qualitative research be in order to qualify as phenomenological? How many of the core commitments of phenomenology must it accept? In my talk, I will criticize the approaches of van Manen, Smith and Giorgi, and propose some alternative strategies.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Přednáška Ondřeje Váši v rámci Společnosti pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v březnu pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.
Dalším hostem byl 26. března 2019 Ondřej Váša. Přednáška s názvem „Druhá šance pro Lajku. Vzkříšení a přírodní teologie v kontextu současné astronautiky“ se konala od 18:30 v Pražském kreativním centru v sále Minuta.

Thomas Wright, An Original Theory or New Hypothesis of the Universe, 1750

Thomas Wright, An Original Theory or New Hypothesis of te Universe, 1750

Anotace: Proč jsou zakládajícím aktem naší kosmické přítomnosti slova loučení? Jakým způsobem je iniciativa SpaceX Elona Muska zakořeněná v myšlení „virtuosů“ 18. století? Tyto dvě otázky však budiž pouhými Hérakleovými sloupy přednášky, jejímž pravým cílem bude doplout – plus ultra! – přinejmenším na úpatí odpovědi po současném určení „vůle k místu“ v kosmickém prostoru, a to v kontextu motivu vzkříšení.

Vstup volný.

Přednáška Holgera Zaborowskiho pro Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v novém roce pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 26. února 2019 prof. Holger Zaborowski, který působí na Philosophisch-Theologische Hochschule Vallendar (Německo). Přednáška s názvem „Going Beyond Oneself: The Revolution of Mercy“ se konala tradičně v Pražském kreativním centru a měla tuto anotaci:

Přednáška předvede fenomenologické přiblížení „milosrdenství“, ukáže jeho důležitost bez jakýchkoli religiózních předpokladů a její aktuálnost pro naši přítomnou dobu.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Jana Černého na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 12. února 2019 proběhl další z pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Hostem byl Jan Černý z Univerzity Hradec Králové, který pronesl přednášku s názvem Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho s následující anotací:

Fenomenologický projekt Michela Henryho je vystavěn na protikladu dvou modů jevení, v němž ten první, jevení v imanenci života, je základem a originálním způsobem, jímž se uskutečňuje druhý, jevení v transcendenci světa. Sebezakoušení života je přitom původcem originální ipseity jevení a singulárního Já. Právě subjektivita jevení hraje v Henryho myšlení centrální roli. Přednáška nejprve představí základní kontury „materiální fenomenologie“ Michela Henryho a poté se bude zabývat dvěma problémy spojenými se subjektivitou: radikálně pasivní konstitucí subjektu materiální fenomenologie a otázkou, jak se v Henryho díle vyvíjí pojetí vztahu božské a lidské subjektivity.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Josefa Matouška o francouzských existencialistech


Pravidelný seminář Společnosti pro filosofickou antropologii: Josef Matoušek

Společnost pro filosofickou antropologii uspořádá v lednu seminář, který se koná v Pražském kreativním centru.

V úterý 29. ledna bude hostem Josef Matoušek, který od 18:30 prosloví přednášku s názvem „Stylizace antických mytologických hrdinů jako vzorů lidství ve francouzské existenciální filosofii 20.století“, a to od 18:30 v Pražském kreativním centru (sál Minuta).

Anotace: V tvorbě velkých klasiků francouzské filosofie existence lze sledovat motiv personifikování ideálů lidského přístupu k životu do podob konkrétních antických mytologických héróů. Cílem přednášky je v ucelené podobě představit a charakterizovat tuto typiku s ohledem na to, k jakým antickým hrdinům se vybraní myslitelé 20. století obrací, z jakých důvodů pracují právě s vybranými postavami, co tyto reprezentují, v čem jsou si zvolené bájné postavy podobné a co je naopak vzájemně odlišuje. Kromě zachycení odlišností mezi vybranými filosofickými koncepcemi tak přednáška poskytne bazální náhled na filosofický i literárně mimořádně produktivní období Francie první poloviny 20. století.

Vstup volný.

Vystoupení Jakuba Chavalky na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 15. ledna si pro nás přednášku připravilMgr. Jakub Chavalka, Ph.D.,na téma: KANT A VITALISMUS V MYŠLENÍ…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 11. ledna 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Filipa Horáčka pro Společnost pro filosofickou antropologii

Poslední letošní přednášku pro Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii pronesl 11. 12. 2018 Mgr. Filip HORÁČEK, Ph.D. na téma JOSEFOVY SNY V MATOUŠOVĚ EVANGELIU 1-2.

Výklad se věnoval Josefovým snům v adventním příběhu Matoušova evangelia z hlediska dvou jejich kontextů, tj. zejména z perspektivy antického přístupu ke snům a také v kontextu snění v Bibli. 

F. Horáček působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Cyrilo-Metodějské theologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se zejména starými filologiemi (řecká, hebrejská, sevorozápadosemitská), kulturou a dějinami antiky, cirkevními otci (pozdní antiky) a závěrečnou fází antické civilizace. 

Záznam přednášky je na na tomto odkazu.


Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.



Workshop s Danielou Vallega-Neu k Heideggerovým Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

11. prosince 2018 se v Pražském kreativním centru uskutečnil celodenní workshop pod vedením Aleše Nováka, na kterém jsme přivítali Danielu Vallega-Neu působící na Oregonské univerzitě v Eugene, USA.

Daniela Vallega-Neu se zabývá myšlením Martina Heideggera a je spoluautorkou druhého překladu jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) do anglického jazyka, který vyšel v roce 2012 v Indiana University Press. Obsahem workshopu byla problematika překládání tohoto nesmírně komplexního textu, jehož český překlad právě vzniká péčí Aleše Nováka. 

Workshop se konal v Pražském kreativním centru, v sále Minuta (2. patro).

Přednáška Ladislava Benyovszkého na pravidelném semináři SFA

Zobrazit zdrojový obrázekSpolečnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 27. listopadu 2018 Ladislav Benyovszky působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku s názvem:

„Heideggerova přednáška Báseň (Das Gedicht) po padesáti letech“

Anotace: Přednáška nese podtitul „Časová úvaha pro Společnost pro filosofickou antropologii u příležitosti dvou nevýznamných jubileí“. U příležitosti 60. narozenin Ladislava Benyovszkého obdaruje oslavenec Společnost pro filosofickou antropologii přednáškou, která připomene 50. výročí od pronesení Heideggerovy přednášky Das Gedicht (Báseň) pronesenou při oslavě 70. narozenin Friedricha Georga Jüngera dne 25. srpna 1968. Vedle výkladu Heideggerova „pozdního“ myšlení o bytnosti řeči budeme svědky shrnutí dosavadní myslitelské cesty výrazné osobnosti české filosofie.

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.

 

Přednáška Josefa Fulky na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 13. listopadu 2018 Josefa Fulku, jenž pronesl přednášku na téma: Když ruce mluví, která vycházela z jeho stejnojmenné knihy s následující anotací:

Přednáška se bude zabývat Neslyšícími a znakovým jazykem jakožto figurami jinakosti. V západním myšlení (počínaje Platónem) se Neslyšící často objevuje jako paradigmatický příklad sloužící k ilustraci často zásadního filosofického problému: otázky jazyka, abstraktního myšlení, existence vrozených idejí atd. Naším cílem bude ukázat, že tato postava se stává podnětem k nejrůznějším projekcím ze strany filosofů. Neslyšící a znakový jazyk může totiž sloužit jako příklad pozitivní i negativní, přičemž jako takový častěji vypovídá o myšlení toho či onoho filosofa, spíše než že by byl výsledkem nějakého empirického pozorování.

Zvukový záznam přednášky je na tomto odkazu.

Z poslednej prednášky pre Podvečerní seminář, kde sme hostili doc. Fulku s témou "Když ruce mluví", sa nám pre vás…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 23. listopadu 2018

 

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

 

Přednáška Davida Rybáka na pravidelném semináři SFA

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 30. října 2018 David Rybák působící na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku na téma Žitý svět a univerzum s následující anotací:

Husserlovo líčení zrodu filosofie a peripetie její konstituce spolu s jeho zkoumáními žitého světa otevírá jím samým ne zcela vytěžené problémy. Jakým způsobem filosofická a vůbec vědecká intence proměňuje horizont světa uvnitř evropské tradice? A opačně: jak se proměňuje sama filosofická intence v horizontu pasivity, v níž se stává tradicí? Jak se korelativně tomu proměňuje evropské lidství? To jsou otázky, které nepatří pouze do odborného bádání historie filosofie, ale především směřují k dotázání našeho vlastního smyslu a způsobu bytí. Chtěl bych ujít několik kroků k rozvinutí naznačených problémů spolu s širšími dějinnými implikacemi, které u Husserla nejsou rozvinuty nebo mají podobu pouhých heslovitých poznámek či dokonce blíže nevyjasněných titulů.

David Rybák (vpravo) během workshopu Husserlovo dědictví (27. dubna 2018)

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Petra Kužela na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 16. října 2018 Petra KUŽELA, jenž přesně v den 100. výročí narození Louise Althussera pronesl přednášku na téma:

Ideologie, ideologické státní aparáty a konstituce subjektu v díle Louise Althussera

Přednáška se zaměřuje na přiblížení základních rysů pojetí ideologie francouzského filosofa Louise Althussera. Tematizuje Althusserův koncept ideologických státních aparátů, ideologické výzvy a konstituce subjektu a poukazuje na souvislosti tohoto pojetí s freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou, spinozismem, strukturalismem, Althusserovým pojetím filosofie vědy a jeho slavnými koncepty jako „epistemologický zlom“, „proces bez subjektu“ a „symptomální čtení“.

Podvečerní seminář v úterý 16.10. přívíta dr. Petra KUŽELA na téma:Ideologie, ideologické státní aparáty a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 12. října 2018

 

Filosofie Louise AlthusseraPetr Kužel je autorem odborné monografie z roku 2014 s názvem Filosofie Louise Althussera: O filosofii, která chtěla změnit svět.

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál 219. 

 

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.