Přednáška Jana Bierhanzla pro Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl dne 2. října Jan Bierhanzl působící na FHS UK a na Filosofickém ústavu AV ČR. Jeho přednáška nesla titul: K politice zranitelnosti.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Anotace: Mohutnost myšlení, která si klade principiálně nezodpověditelné otázky po smyslu (na rozdíl od poznání, které hledá pravdu) má podle Hannah Arendt své politické podmínky, vůči nimž je zranitelná. Na tyto politické podmínky myšlení podle Arendt se pokusím podrobněji podívat v první části své přednášky. Ve druhé části se spolu s Judith Butler pokusím toto pojetí dekonstruovat poukazem k tomu, že zranitelnost myšlení vůči jeho politickým podmínkám neznamená, že by tato nejzranitelnější ze všech lidských činností nemohla být zároveň v určitém smyslu zraňující. Ve třetí části se konečně pokusím nastínit bolestné zdroje, z nichž by sami zranitelní mohli ukout jistou politickou praxi, která by z nadbytku smyslu, jenž charakterizuje sféru odhalování, již nevylučovala materialitu, tělesnost a život (lidský i mimolidský).141548V rámci přednášky byla představena nová kniha Jana Bierhanzla L´action faible: De l’éthique à la politique.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na tomto odkazu.

 

Knižní tip: Jan Bierhanzl, L’action faible. De l’éthique à la politique

L’action faible: De l’éthique à la politique141548

Jan Bierhanzl

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de laphilosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Odkaz na stránku vydavatelství.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Jan Bierhanzl pronesl 2. října 2018 k tomuto tématu přednášku s názvem „K politice zranitelnosti“ v rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Její záznam je na tomto odkazu.

 

Knižní tip: Ideas toward a phenomenology of interruptions

141609Ideas toward a phenomenology of interruptions

Cameron Bassiri

Lexington Books, Lanham 2018
190 pages
ISBN 9781498577267

This text is the first book-length analysis of the problem of the relations between time, sleep, and the body in Husserl’s phenomenology. Ideas toward a Phenomenology of Interruptions reconfigures the unity of the life of subjectivity in light of the phenomenon of dreamless sleep, supplements Husserl’s analyses of subjectivity through integrating interruptions into the life of consciousness, and establishes a new phenomenological concept of subjectivity, that is, a fractured subject. In analyzing the phenomenon of dreamless sleep, the author develops a new theory of the body, namely, the sleeping-body, and explains the importance of the lived-body in the experience and constitution of time. The author analyzes the moments of falling asleep and waking up, as well as the period of dreamless sleep, and shows that a more complete phenomenological concept of subjectivity requires attention to the interweaving of continuity and discontinuity. This project therefore aims to provide a critical counterpart to Husserl’s analyses by developing his transcendental phenomenology into a phenomenology of interruptions. Through this account of dreamless sleep, this text shows furthermore that subjectivity ceases to perceive and experience the flow of time through retention, protention, and the primal impression, and that the time that is not lived through during this period is lost time. Moreover, it explores the methodological consequences of interruptions for phenomenology, and shows that phenomenology reaches its limits in the phenomena of dreamless sleep because it is incapable of fully accessing or accounting for them through the phenomenological reduction.

 

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.

 

Knižní tip: The Inconspicuous God. Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn

The Inconspicuous GodThe Inconspicuous God

Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn
Jason W. Alvis
Publication date: 06/01/2018
ISBN: 978-0-253-03332-1

Dominique Janicaud once famously critiqued the work of French phenomenologists of the theological turn because their work was built on the seemingly corrupt basis of Heidegger’s notion of the inapparent or inconspicuous. In this powerful reconsideration and extension of Heidegger’s phenomenology of the inconspicuous, Jason W. Alvis deftly suggests that inconspicuousness characterizes something fully present and active, yet quickly overlooked. Alvis develops the idea of inconspicuousness through creative appraisals of key concepts of the thinkers of the French theological turn and then employs it to describe the paradoxes of religious experience.

Jason W. Alvis teaches Philosophy at the University of Vienna, and is a Research Fellow with the Austrian Science Fund (FWF). He is author of Marion and Derrida on the Gift and Desire: Debating the Generosity of Things, and he currently serves as the European Editor of The Journal for Cultural and Religious Theory.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Hermeneutics and Phenomenology

Hermeneutics and Phenomenology

Figures and Themes

Editor(s): Saulius Geniusas, Paul FairfieldMedia of Hermeneutics and Phenomenology
The relationship between these two central theoretical and philosophical approaches, which we thought we knew, is more complex and interesting than our standard story might suggest. It is not always clear how hermeneutics-that is, post-Heideggerian hermeneutics as articulated by Hans-Georg Gadamer, Paul Ricoeur, and a large number of thinkers working under their influence-regards the phenomenological tradition, be it in its Husserlian or various post-Husserlian formulations. This volume inquires into this issue both in general, conceptual terms and through specific analyses into questions of ontology and metaphysics, science, language, theology, and imagination. With a substantial editors‘ introduction, the volume contains 15 chapters, from some of the most significant scholars in this field covering the essential questions about the history, present and future of these two disciplines. The volume will be of interest to any philosopher or student with an interest in developing a sophisticated and nuanced understanding of contemporary hermeneutics and phenomenology.
Odkaz na stránky vydavatelství

Knižní tip: Jonathan Webber, Rethinking Existentialism

Jonathan Webber

Rethinking Existentialism

Cover for Rethinking Existentialism

  • Analyses literary and theoretical works of existentialism
  • Each chapter presents a self-contained argument ideal for individual reading
  • Engaging and non-technical style is accessible to non-specialist readers
  • Includes analyses of existentialist theories of gender and race

In Rethinking Existentialism, Jonathan Webber articulates an original interpretation of existentialism as the ethical theory that human freedom is the foundation of all other values. Offering an original analysis of classic literary and philosophical works published by Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, and Frantz Fanon up until 1952, Webber’s conception of existentialism is developed in critical contrast with central works by Albert Camus, Sigmund Freud, and Maurice Merleau-Ponty.

Presenting his arguments in an accessible and engaging style, Webber contends that Beauvoir and Sartre initially disagreed over the structure of human freedom in 1943 but Sartre ultimately came to accept Beauvoir’s view over the next decade. He develops the viewpoint that Beauvoir provides a more significant argument for authenticity than either Sartre or Fanon. He articulates in detail the existentialist theories of individual character and the social identities of gender and race, key concerns in current discourse. Webber concludes by sketching out the broader implications of his interpretation of existentialism for philosophy, psychology, and psychotherapy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Jens Rometsch, Freiheit zur Wahrheit

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

Grundlagen der Erkenntnis am Beispiel von Descartes und Locke

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

2018. 392 stran. Kt 89,00 €
ISBN 978-3-465-04349-2
Philosophische Abhandlungen 113

Wie kommen unsere Erkenntnisse zustande? Ist deterministisch festgelegt, wie wir sie bilden, lassen sich skeptische Einwände nicht mehr abwehren. Wir könnten auf Irrtümer geeicht sein. Verläuft unsere Erkenntnisbildung stattdessen ungebunden und frei, entfällt jeglicher Zwang zum Irrtum. Deshalb empfiehlt es sich, Erkenntnisbildung als plurimodales Zusammenwirken von Tätigkeiten der Wahrnehmung, Imagination und Verbegrifflichung zu verstehen, deren Verlauf nie durch die Bedingungen festgelegt ist, unter denen er gerade steht. Ferner sollten wir uns deshalb nicht als bloße „res cogitans“ beschreiben, ganz gleich in welcher philosophischen Absicht: Wir können in keiner Hinsicht darauf festgelegt sein, nur Tätigkeiten der Erkenntnisbildung auszuüben. In der Auseinandersetzung mit zwei großen historischen Beispielen werden diese Thesen entwickelt und erprobt. Es wird gezeigt, warum René Descartes sie unerwartet vertritt und mit welchen Folgen John Locke sie außer Acht lässt.

How do our perceptions come about? If our ways of forming them is deterministically given, skeptical objections can no longer be warded off. We might as well be calibrated for errors. If, instead, our cognition works unbounded and free, there is no compulsion to fall prey to error. It is therefore advisable to understand cognitive formation as a plurimodal interaction of activities of perception, imagination and verbalization, the course of which is never determined by the conditions under which it currently stands. Further, we should not describe ourselves as mere „res cogitans,“ no matter what the philosophical intentions: there is no sense in assuming that we are determined to perform activities of cognition only. In dealing with two major historical examples, these assumptions are developed and tested. It is shown why René Descartes unexpectedly champions them, and which consequences ensue from John Locke´s disregarding them.

Na tomto odkazu je ukázka z textu: obsah a předmluva.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Idées directrices pour une phénoménologie pure et une philosophie phénoménologique

[Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie]

Trad. de l’allemand par Jean-François Lavigne

Collection Bibliothèque de Philosophie, Gallimard

Knižní tip: The Voice of No One. Merleau-Ponty on Nature and Time

The Voice of No One. Merleau-Ponty on Nature and Time

The book addresses Merleau-Ponty’s so-called ontology of the flesh, a rather obscure expression that the book explains in depth by drawing from Merleau-Ponty’s lecture courses, published in the last years. In light of these publications, the book shows the importance and the novelty of Merleau-Ponty’s later philosophy, which until recently has been seldom addressed in its entirety. Thanks to the knowledge of the whole range of Merleau-Ponty’s now published and of the still unpublished texts, and a scholarship acquired through more than 20 years spent working on these themes, the author of the book is able to offer a ground-breaking interpretation of one of the most important philosophers of the 20th century, whose philosophical relevance is now widely acknowledged both in Europe and the USA, and whose scholarship is fast growing, while at the same time still lacking an overall systematic assessment, which this book aims to provide.

Luca Vanzago, Professor of Theoretical Philosophy at Pavia University, Italy. Member of the Merleau-Ponty Circle, of the Process Thought International Society, of the Italian Society for the Study of Merleau-Ponty and Member of the board of several international philosophical journals.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen PhilosophieHegel-Tagung in Padua im Juni 2015
Hrsg. von Luca Illetterati und Francesca Menegoni
2018. 280 stran. 89,00 €
ISBN 978-3-465-00664-0
Geist und Geschichte 4
Veröffentlichungen der Internationalen Hegel-Vereinigung 28

 

Dieser Band enthält die Beiträge einer Arbeitstagung, die im Zusammenhang mit den Hegeltagen der Internationalen Hegel-Vereinigung vom 3. bis 5. Juni 2015 an der Universität Padua stattfand. Bei dieser Gelegenheit wurde ein ebenso zentraler wie aktueller Begriff zur Debatte gestellt. Die „Wirklichkeit“ verbindet die derzeitigen Auseinandersetzungen mit Realismus und Antirealismus und die Gegenüberstellung von Realismus und Idealismus innerhalb der klassischen deutschen Philosophie. Vor allem aber beinhaltet der Begriff die Herausforderung der Hegelschen Philosophie, die in dem berühmten Doppelsatz, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig“ zum Ausdruck kommt. Die Beiträge dieses Bandes erörtern die Frage der Wirklichkeit sowohl auf einer theoretischen Ebene als auch in Hinsicht auf die praktische Dimension. In beiden Fällen richtet sich das Augenmerk einerseits auf Hegels Argumentation selbst, andererseits auf deren Neubetrachtung im Rahmen der zeitgenössischen Philosophie.

This volume contains the contributions to a workshop held in conjunction with the Hegel Days of the International Hegel Society  from 3 to 5 June 2015 at the University of Padua. On this occasion, a pivotal as well as currently much debated concept was under discussion. The concept of „reality“ combines the current confrontations with realism and anti-realism and the juxtaposition of realism and idealism within classical German philosophy. Above all, however, the term embraces the challenge of Hegelian philosophy, which finds its seminal expression in the famous double phrase, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig„. The contributions in this volume discuss the question of reality both on a theoretical level and in terms of the practical dimension. In both cases, the focus is on Hegel’s line of argumentation itself as well as on its re-examination in the context of contemporary philosophy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Kant a Husserl o zkušenosti

Jakub Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti

Filosofia, 2018, 350 str.

Kant a Husserl o zkušenosti

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované problematice, ale také k tématu transcendentalismu a k teorii poznání v novověké filosofii obecně.

 

 

 

Knižní tip: Martin Heidegger, Anmerkungen VI–IX (Schwarze Hefte 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IX („Schwarze Hefte“ 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IXHrsg. von Peter Trawny
2018. VI, 422 Seiten
Ln 58,00 € ISBN 978-3-465-00583-4
Kt 49,00 € ISBN 978-3-465-00566-7

Mit den »Anmerkungen VI–IX« wird die Veröffentlichung von Heideggers Schwarzen Heften fortgesetzt. Die zwischen 1948/49 und 1951 entstandenen Aufzeichnungen kommentieren noch zuweilen politische und gesellschaftliche Erscheinungen der deutschen Nachkriegszeit, beziehen sich aber immer mehr auf ein »Denken des Seyns kd« (kd = kreuzweise durchgestrichen), das Heidegger jenseits der Philosophie entwickeln möchte. Wichtige Themen der Spätphilosophie wie die Frage nach dem »Gestell« werden entfaltet. In den »Anmerkungen VIII« sind zudem Spuren der Wiederbegegnung mit Hannah Arendt zu finden. Der Reichtum immer neuer Formulierungen, das Erkunden unbekannter Wege im Denken, geben Einblick in die Kreativität dieses einzigartigen Philosophen.

Vol. 98 of the Heidegger Gesamtausgabe „Anmerkungen VI–IX“ continues the publication of Heidegger’s “Black Notebooks”. The notations made between 1948–49 and 1951 still occasionally comment on political and social phenomena of the post-war German period, but increasingly refer to a „thinking of beyng kd“ (kd = crossed out), which Heidegger intends to develop beyond philosophy. Important themes of Heidegger´s late philosophy as well as the question of the „Gestell“ (“framework”) are developed. Also, traces of the reunion with Hannah Arendt can be detected. The wealth of new formulations and the exploration of hitherto unknown pathways in thought contained in this volume grant insight into the creativity of this unique philosopher.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Svazkem 98 pokračuje zveřejňování Heideggerových utajovaných černých poznámkových notesů, které představují oproti předchozím naprostou změnu myslitelského i jazykového klimatu. Zcela se vytratil záštiplný vztek typicky především pro notesy z doby těsně před druhou světovou válkou a během ní, dikce se zklidnila a zápisky se netýkají společenských, politických ani osobních invektiv, nýbrž jsou ryze filosofické. Heidegger vykračuje na novou cestu myšlení a hlavně řečového vyjádření. Formuluje si nový slovník, který ho proslavil v poválečných textech jako byly např. přednášky Věc, Otázka techniky, Řeč, Básnicky bydlí člověk. Zde totiž Heidegger pracuje na jednoduchosti vyslovování prostého myšlení, o kterém hovoří v posledním odstavci Dopisu o „humanismu“. Notesy tak představují takřka přímý přenos z myslitelské dílny, kde filosof neuvěřitelně koncentrovaně usiluje o nalezení co nejpřesnějšího vyjádření prostého myšlení. Heidegger především opakovaně opouští myšlenku „bytí“ a píše tento „pojem“ důsledně přeškrtnuté křížem. Namísto myšlení otázky „bytí“ nastupuje myšlení toho, co nazývá „rozdíl“ (něm. Unterschied), většinou dokonce psaný rozdělený spojovníkem (Unter-Schied). Myšlení „bytí“ prý stále vězí v metafysice, která představuje zapomnění roz-dílu, ze kterého pak pochází i nihilismus a hegemonie techniky, kterou Heidegger radikálněji promýšlí již pod označením Gestell.

Myšlení roz-dílu pak vede cestou k nalézání toho, co Heidegger zde poprvé pojmenuje jakožto součtveří (něm. Geviert), jež vidí jakožto souhru dimenzí světa, který skýtá věci, a věci, jež udílí tvář(nost) světu, a proto hovoří o roz-dílu svět/věc (něm. Unter-Schied von Welt/Ding) v jejich nerozlučné jednotě, kde není žádná spojka „a“, jež by separovala svět a věc, protože vpravdě jsou jednotou události (Heidegger používá starobylé německé slovo Ratsal ve spojení se slovem „náhlost“ – něm. Jähe) světa/věci a věci/světa. Náhlost události světa/věci je pro něj novou záležitostí myšlení namísto „ontologické diference“. Tak jako myšlení opouští téma ontologické diference bytí a jsoucna (včetně konceptu „dějin bytí“), opouští rovněž označení filosofie: Heidegger důsledně hovoří o myšlení a slovo filosofie je bezvýhradně pejorativní. V této podobě se notesy spíše podobají Nietzscheho živelnému boji demonstrovanému v jeho pozůstalosti, kterou Heidegger vždy považoval za jádro Nietzschova myšlení a přikládal mu mimořádný význam a sám byl patrně „organismem“ Nietzschovy pozůstalosti velice fascinován a inspirován a snad i podle ní si zřídil a vedl „instituci“ svých poznámkových notesů. Notesy tedy nejsou žádné deníky, nýbrž – jak to Heidegger opakovaně vyjadřuje – myslitelskou dílnou, kde probíhá zácvik do řemesla myšlení a jemu odpovídající řeči. Snad proto si jich sám tolik cenil.

Notesy z roku 1950-51 pak svědčí o opětovném setkání s Hannah Arendtovou a od té chvíle se v nich náhle objevuje motiv lásky. Notes z roku 1951 pak končí naprosto překvapivě a zcela nezprostředkovaně úvahami o bohyni, leč to indikuje Heideggerův „objev“ toho, co s Parmenidově „básni“ sluje „nehnuté srdce pravdy“: bohyní je bohyně Alétheia z řečené „básně“, jak to bude Heidegger čím dál tím radikálněji rozebírat do konce svého života. Vydavatel svazku, Peter Trawny, sugeruje, že setkání s Arendtovou coby svého druhu „múzou“ (i o Mnemósyné, matce múz, je totiž v uvedeném notesu řeč) vlilo šedesátiletému mysliteli novou inspiraci a sloužilo jakožto určitý „katalyzátor“ jeho myšlení.

V průběhu všech notesů pak Heidegger odkazuje k sešitům zvaným Vier Hefte (Čtyři sešity), jež podle jeho vlastních slov zastupují nikdy nezrealizovaných druhý díl spisu Bytí a čas. Jejich vydání v podobě svazku 99 nás právě čeká a je možné, že přinesou ještě nejedno překvapení.

 

Knižní tip: Heidegger Becoming Phenomenological, Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Robert C. Scharff

In this first book-length study of the topic, Robert C. Scharff offers a detailed analysis of the young Heidegger’s interpretation of Dilthey’s hermeneutics of historical life and Husserl’s transcendental phenomenology. He argues that it is Heidegger’s prior reading of Dilthey that grounds his critical appropriation of Husserl’s phenomenology. He shows that in Heidegger’s early lecture courses, a “possible” phenomenology is presented as a genuine alternative with the modern philosophies of consciousness to which Husserl’s “actual” phenomenology is still too closely tied. All of these philosophies tend to overestimate the degree to which we can achieve intellectual independence from our surroundings and inheritance. In response, Heidegger explains why becoming phenomenological is always a possibility; but being a phenomenologist is not. Scharff concludes that this discussion of the young Heidegger, Husserl, and Dilthey leads to the question of our own current need for a phenomenological philosophy—that is, for a philosophy that avoids technique-happiness, that at least sometimes thinks with a self-awareness that takes no theoretical distance from life, and that speaks in a language that is “not yet” selectively representational.
Robert C. Scharff is Professor of Philosophy Emeritus at the University of New Hampshire and Executive Director of ITERATA, a non-profit institute for the study of interdisciplinarity in science, industry, and higher education. He is author of How History Matters to Philosophy (2015), Comte After Positivism (2002), and numerous papers on 19th and 20th century positivism, postpositivism, and continental philosophy; co-editor (with Val Dusek) of The Philosophy of Technology (2003, 2014); and former editor of Continental Philosophy Review (1994–2005).

Knižní tip: Descartes et la phénoménologie

Descartes et la phénoménologie

PRADELLE Dominique, RIQUIER Camille (dir.). 376 pages.

Descartes et la phénoménologie

Le présent volume n’a pas pour objectif de donner lieu à une confrontation entre Descartes et la phénoménologie, c’est-à-dire entre les thèses cartésiennes et les différentes thèses phénoménologiques, mais de présenter le Descartes lu par les phénoménologues.

C’est dire que Descartes est ici envisagé comme un personnage conceptuel vu dans la perspective des différents phénoménologues, et invoqué par ces derniers ou bien pour retracer l’histoire ou la généalogie de la phénoménologie elle-même (Brentano, Husserl, Heidegger), ou bien pour mettre en évidence chez Descartes une intuition phénoménologique fondamentale (Husserl, Sartre, M. Henry, Levinas, Derrida, R. Barbaras, J.-L. Marion), ou encore pour dégager à l’inverse chez lui un obstacle épistémologique cardinal à la possibilité d’intuitions et d’élaborations proprement phénoménologiques (Heidegger, M. Henry, Merleau-Ponty). Aussi les textes que l’on lira ici ont-ils pour l’essentiel été écrits par des phénoménologues, du moins par des auteurs qui, à un moment ou un autre de leur parcours philosophique, se sont reconnus comme relevant de cette mouvance.

Dominique Pradelle, professeur de philosophie contemporaine à l’Université Paris Sorbonne. Ses travaux portent sur la phénoménologie husserlienne et heideggérienne, la philosophie des mathématiques et la phénoménologie de l’expérience musicale.

Camille Riquier, maître de conférences à l’Institut catholique de Paris. Ses travaux portent essentiellement sur la philosophie française.

Contributeurs :

Dan ARBIB, Renaud BARBARAS,  BREUER,  CIBOTARU, Emmanuel DE SAINT-AUBERT,  DE WARREN,  DEWALQUE,  DUBOUCLEZ, Emmanuel FALQUE, Julien FARGES, Grégory JEAN, Jean-Luc MARION, Dominique PRADELLE, Camille RIQUIER, Claudia SERBAN, Francesco V. TOMMASI

Knižní tip: Jasper van Buuren, Body and Reality

Body and Reality

An Examination of the Relationships between the Body Proper, Physical Reality, and the Phenomenal World Starting from Plessner and Merleau-Ponty

Is materialism right to claim that the world of everyday-life experience – the phenomenal world – is nothing but an illusion produced in physical reality, notably in the brain? Or is Merleau-Ponty right when he defends the fundamental character of the phenomenal world while rejecting physical realism? Jasper van Buuren addresses these questions by exploring the nature of the body proper in Merleau-Ponty and Plessner, arguing that physical and phenomenal realism are not mutually exclusive but complementary. The argument includes a close examination of the relationships between scientific and pre-scientific perspectives, between living and non-living things, and between humans and animals.

Knižní tip: Deleuze and Derrida. Difference and the Power of the Negative

Vernon W. Cisney

Deleuze and Derrida

Difference and the Power of the Negative

The first scholarly comparative analysis of Jacques Derrida and Gilles Deleuze’s philosophies of difference

 

Jacques Derrida and Gilles Deleuze are best known for their respective attempts to theoretically formulate non-dialectical conceptions of difference. Now, for the first time, Vernon W. Cisney brings you a scholarly analysis of their contrasting concepts of difference. Cisney distinguishes their conceptions of difference by differentiating them on the basis of the criticisms they level against Hegel, as well as their valorisations of Nietzsche, and the ways in which they understand Nietzsche’s thought to surpass that of Hegel. The contrast between the two, Cisney argues, is that while Deleuze formulates an affirmative conception of difference, Derrida’s différance amounts to an irresolvable negativity.

Cover for Deleuze and Derrida

Published by Edinburgh University Press

  • Situates the philosophy of difference within the broader context of the history of philosophy, going back to its beginnings in Plato and Aristotle
  • Focuses on the positions that Derrida and Deleuze occupy with respect to the Hegel-Nietzsche-Heidegger triumvirate
  • Provides the first in-depth analysis of the defining distinction between Derrida and Deleuze, out of which most of the other differences (ethical, political, etc.) between the two can be more richly understood
  • Offers an original understanding of the history and trajectory of continental philosophy specifically, rooted in an engagement with Husserl’s time-consciousness analysis and in Deleuze’s adoption of Bergson’s thinking

Vernon W. Cisney is Visiting Assistant Professor of Philosophy at Gettysburg College. He is the author of Deleuze and Derrida: Difference and the Power of the Negative (Edinburgh University Press, 2018) and Derrida’s Voice and Phenomenon: An Edinburgh Philosophical Guide (Edinburgh University Press, 2014). He is also the co-editor of Between Foucault and Derrida (Edinburgh University Press, 2016); The Way of Nature and the Way of Grace: Philosophical Footholds on Terrence Malick’s Tree of Life (Northwestern University Press, 2016); and Biopower: Foucault and Beyond (University of Chicago Press, 2015).

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Daniela Vallega-Neu, Heidegger’s Poietic Writings: From Contributions to Philosophy to The Event

Daniela Vallega-Neu

Heidegger’s Poietic Writings
From Contributions to Philosophy to The Event

Indiana University Press. Edice Studies in Continental Thought.

2018. 256 stran. ISBN 9780253033888.

Heidegger's Poietic Writings

Engaging the development of Heidegger’s non-public writings on the event between 1936 and 1941, Daniela Vallega-Neu reveals what Heidegger’s private writings kept hidden. Vallega-Neu takes readers on a journey through these volumes, which are not philosophical works in the traditional sense as they read more like fragments, collections of notes, reflections, and expositions. In them, Vallega-Neu sees Heidegger searching for a language that does not simply speak about being, but rather allows a sense of being to emerge in his thinking and saying. She focuses on striking shifts in the tone and movement of Heidegger’s thinking during these important years. Skillfully navigating the unorthodox and intimate character of these writings, Vallega-Neu provides critical insights into questions of attunement, language, the body, and historicity in Heidegger’s thinking.

Daniela Vallega-Neu profile picture

Odkaz na stránky vydavatelství IUP.

Daniela Vallega-Neu zavítá do Prahy v druhém prosincovém týdnu, aby společně s Alešem Novákem uspořádali dne 11. prosince 2018 workshop v Pražském kreativním centru na téma zásadního spisu Martina Heideggera Příspěvky k filosofii (Ze spatření), který Daniela Vallega-Neu přeložila do angličtiny a na jehož českém překladu pro vydavatelství Togga pracuje právě Aleš Novák.

 

 

Knižní tip: Held, Klaus: Der biblische Glaube

Klaus Held: Der biblische Glaube. Phänomenologie seiner Herkunft und Zukunft
2018. 176 stran. 19,80 €
ISBN 978-3-465-04353-9
Klostermann Rote Reihe 105

Held, Klaus: Der biblische Glaube

Dieses Buch entwirft mit den Mitteln einer frei an Husserl und Heidegger anknüpfenden Phänomenologie der Welt eine neue systematische Interpretation des in Israel entstandenen und in Judentum, Christentum und Islam weiterbestehenden Glaubens an den einen Gott. Der Weltbezug versetzt die phänomenologische Analyse dieses Monotheimus in die Lage, über seine Herkunft ebenso wie über seine denkbare Zukunft mehr Klarheit als bisher zu gewinnen. Grundzug der Herkunft ist die Selbstunterscheidung des biblischen Glaubens an den einen Wüstengott, der sich jeder lebensweltlichen Anschauung entzieht, von dem in dieser Hinsicht eingängigeren Polytheismus. Als mögliche Zukunft zeichnet sich eine Tragödie ab: Der antipolytheistische Glaube treibt in seiner christlichen Spielart sich selbst gerade dadurch in den Untergang, dass er im Zeitalter der globalisierten Erfahrung der einen Welt in seine reine Gestalt gelangt und so einer radikalen Vergessenheit der Lebenswelt anheimfällt.

This book uses the means of a phenomenology of the world based freely on Husserl and Heidegger to design a new systematic interpretation of the belief in the one God that originated in Israel and persists in Judaism, Christianity and Islam. The phenomenological analysis of monotheism, as compared to other methods of interpretation, is able to render both its origin and its conceivable future more distinct and clear. The main feature of this origin is the self-distinction of the biblical belief in the one desert God, who deliberately withholds himself from any lifeworldly intuition, from the (at least in this respect) somewhat more plausible polytheism. A possible future is marked by a tragedy: antipolytheist faith, in its Christian variety, drives itself into ruin precisely because, in the age of the globalized experience of the one world, it eventually attains its pure form and in so doing succumbs to a radical oblivion of the lifeworld.

Přímý odkaz na stránky vydavatele.