Archiv rubriky: Nezařazené

260. výročí narození Friedricha von Schillera

Schiller, Friedrich
Friedrich Schiller, autor F. G. Weitsch, 1804; Staatliche Museen, Berlin. Zdroj Encyclopaedia Britannica.

Dne 10. listopadu 2019 uplynulo 260 let od narození jednoho z nejvýznačnějších německých básníků vůbec, totiž Friedricha von Schillera. Nebyl pouze básníkem, ale též Kantem inspirovaným myslitelem a autorem teoretických spisů, z nichž nejznámější má titul Listy o estetické výchově člověka z roku 1795, kterými ovlivnil následující autory jako např. Friedricha Hölderlina a další.

400. výročí svatomartinských snů Reného Descarta

Výsledek obrázku pro svatý martin škréta
Karel Škréta – Svatý Martin se dělí s žebrákem o plášť (pravděpodobně po r. 1650), Národní galerie v Praze. Zdroj: Národní galerie v Praze.

Dne 11. listopadu 2019 jsme si na den přesně připomněli událost, jež „stvořila“ Reného Descarta, a to jeho tři po sobě jdoucí sny z noci z 10. na 11. listopadu 1619, během kterých se mu dostalo zjevení, že je povolaný k filosofii.

U této příležitosti pronesl Aleš Novák, autor knihy Zázračná věda: Filosofie René Descarta 1618-1620, ve které se mimo jiné zabývá touto událostí, přednášku v rámci Společnosti
pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii, a to konkrétně v pondělí 18. listopadu od 18:00.

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro akademický rok 2019/2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii si dovoluje pozvat na svá setkání v akademickém roce 2019/20.

Datum: pondělí  9. 12. 2019 v 18 hod.

Téma: Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

Přednášející: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D.

Místo konání: Celetná 20, knihovna katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224

Termíny setkání a hosté:

14. 10. 2019: MgA. Jana Zichová, Ph.D. – „Fenomén hlubiny – horizont bytující mimo lidskou řeč a jeho působnost na usebírání lidské psyché“ 

11. 11. 2019: Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

18. 11. 2019: doc. Mgr. Aleš Novák, PhD. – 400 let od Descartových svatomartinských snů v roce 1619

9. 12. 2019: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D. – Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

13. 1. 2020: Mgr. Petr Prášek – TBC

Workshop s Danielou Vallega-Neu k Heideggerovým Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

11. prosince 2018 se v Pražském kreativním centru uskutečnil celodenní workshop pod vedením Aleše Nováka, na kterém jsme přivítali Danielu Vallega-Neu působící na Oregonské univerzitě v Eugene, USA.

Daniela Vallega-Neu se zabývá myšlením Martina Heideggera a je spoluautorkou druhého překladu jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) do anglického jazyka, který vyšel v roce 2012 v Indiana University Press. Obsahem workshopu byla problematika překládání tohoto nesmírně komplexního textu, jehož český překlad právě vzniká péčí Aleše Nováka. 

Workshop se konal v Pražském kreativním centru, v sále Minuta (2. patro).

Rozhovor s Alešem Novákem o Heideggerovi

Na níže uvedeném odkazu je rozhovor s Alešem Novákem z ledna 2018, ve kterém hovoří o Heideggerových „černých sešitech“, o tehdy nadcházející návštěvě Petera Trawnyho, o pravidelných seminářích Společnosti pro filosofickou antropologii a o rovněž tehdy teprve připravovaných konferencích na počest 200. výročí narození Karla Marxe a 80. výročí úmrtí Edmunda Husserla.

 

https://fhs.cuni.cz/FHS-1886.html

 

Centrum fenomenologického výzkumu

Centrum fenomenologického výzkumu bylo univerzitním centrem excelence při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Centrum bylo zřízeno 1. ledna 2012 a jeho činnost trvala do 31. prosince 2016.

Ředitelem centra byl Aleš Novák.

Členy Centra v roce 2016 byli: Ladislav Benyovszky, Jan Bierhanzl, Milan Hanyš, Jana Kružíková, Jakub Marek, Karel Novotný, Taťána Petříčková, Hans Rainer Sepp, Stanislav Synek, Jiří Tourek a Martin Vrabec.

V minulých letech mezi spolupracovníky náleželi rovněž Josef Fulka, Tomáš Holeček a Marek Skovajsa (všichni v roce 2012), Jaroslav Novotný, Marie Pětová a Richard Zika (všichni v letech 2012-2014).

 

V rámci univerzitních centra excelence Centrum fenomenologického výzkumu se v letech 2012-2014 uskutečnilo řešení grantového projektu Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti (GAČR P401/12/1354), jehož poskytovatelem byla Grantová agentura ČR. Vedoucím řešitelského kolektivu byl Ladislav Benyovszky. Dalšími členy výzkumného kolektivu z řad pracovníků Centra byli Jakub Marek, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Tým grantového projektu doplnili Jakub Chavalka, Jakub Novák a Stanislav Synek.

V začátku západní metafysické tradice se ustavilo porozumění lidství do pojetí člověka jako živočicha nadaného rozumem (resp. řečí – řec. zoón logon echon). Toto pojetí v různých obměnách převládá až po náš dnešek. Ukazuje se však (jako např. ve studiích M. Heideggera, H. Arendtové ad.), že původnější založení lidství spočívá ve smrtelnosti (něm. die Sterblichkeit) a s ní spjaté počáteční zřejmosti (otevřenosti) světa, který se tak následně uvolňuje jako pole pro svobodné jednání. Plánovaný projekt se chce zaměřit na tuto klíčovou bázi (smrtelnost a počátečnost [něm. der Anfang]) konstituce lidství, a to v několika perspektivách. Především ohledně jejich vlastního ustavujícího dění a jeho důsledků pro porozumění člověka sobě; dále pak ohledně toho, jak jsou tyto elementární zkušenosti v metafysické tradici rozhodnuty v koncepci člověka jakožto rozumného živočicha; a nakonec se nabízí otázka, do jaké podoby a pojmového výrazu se klíčové zakoušení smrtelnosti a počátečnosti transformovalo dnes. Řešení projektu bylo strukturováno do dvou základních souběžných a navzájem se doplňujících linií, které se dále členily na konkrétnější badatelské okruhy.

První linie vycházela z pozdního díla Martina Heideggera a sledoval se v ní jak dosah jeho pojetí čtveřiny (něm. das Geviert) pro porozumění lidství, tak i nutnost vlastní Heideggerovy cesty k tomuto pojetí. Tímto tématem se zabývali Ladislav Benyovszky, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Doplňujícím okruhem v této linii byl pokus Jakuba Nováka o srovnání souvislosti smrtelnosti a zkušenosti počátku v myšlení Hanah Arendtové.

Druhá linie řešení projektu se zaměřila na roli smrtelnosti v ustavování lidství, jak to lze sledovat na vybraných koncepcích ze začátku a konce metafysické tradice. Konkrétně byla tato problematika sledována u tří významných myslitelů. Ohledně začátku metafysické tradice půjde o Aristotela (Stanislav Synek) a ohledně konce metafysické tradice to byli S. Kierkegaard (Jakub Marek) a F. Nietzsche (Jakub Chavalka). Jedanlo se o interpretace vedené jiným způsobem než v první badatelské linii projektu, čímž tato druhá linie vytvořila nejen komplementární doplnění témat linie první, ale i interpretační alternativu k ní. Projekt vytvořil tematicky sourodý celek, který však zároveň v sobě ponechává otevřené pole pro konfrontaci a diskusi rozdílných interpretačních přístupů, jež se po způsobu analogického vypovídání koncentrují z různých perspektiv k témuž.

Ediční výstupy projektu Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti:

Ladislav Benyovszky, Cesty k neskrytosti, Praha: Togga 2012.

Jakub Chavalka, Přivtělení a morálka, Praha: Togga 2014.

Stanislav Synek, Duše jako místo dění světa. Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela, Praha: Togga 2014.

L. Benyovszky, J. Novotný, M. Pětová, Tři studie k problému naladění ve filosofii Martina Heideggera, Praha: Togga 2014.

J. Novák, Praktická soudnost u Arendtové a Gadamera, Praha: Togga 2015.

J. Marek: Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka, Praha: Togga 2015.