Archiv rubriky: Nezařazené

245. výročí narození F. W. J. Schellinga v roce 2020

Dne 27. ledna 2020 si připomínáme 245. výročí narození Friedricha Wilhelma Josefa Schellinga (27. ledna 1775, Leonberg – 20. srpna 1854, Bad Ragaz).

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (cca 1835)

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling
(cca 1835). Zdroj: Wikipedie.

Z českých překladů uvádíme:

  • Výbor z díla. Překlad Milan Sobotka a Jindřich Zelený. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1977. 315 s. cnb000156298.
  • Výbor z díla: rané spisy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. 312 s. Filozofické dědictví. ISBN 80-205-0132-0.
  • Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů. Překlad Miroslav Petříček. Praha: Filozofický ústav ČSAV, 1992. 130 s. Vyd. 1. ISBN 80-7007-031-5.
  • Věky světa. Kniha první, Minulost. Verze I. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 100 s. ISBN 80-7298-047-5.
  • Drobné spisy a fragmenty. Překlad Petr Babka. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 109 s. ISBN 80-7021-689-1.
  • Filosofické zkoumání svobody. Překlad Miroslav Petříček. Vyd. 2. Praha: OIKOYMENH, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7298-415-2.
  • Systém transcendentálního idealismu. Překlad Jindřich Karásek a Jan Patočka. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2014. 271 s. ISBN 978-80-7298-430-5.

Centrum fenomenologického výzkumu připomene významu Schellingova myšlení a díla dne 27. srpna 2020 v rámci 3. Letní školy filosofické antropologie u příležitostí 250. výročí narození G. W. F. Hegela a F. Hölderlina, jakož i 245. výročí narození F. W. J. Schellinga na téma: Nejstarší systémové prohlášení německého idealismu, která se uskuteční pod vedením Aleše Nováka v Pražském kreativním centru. Čestným hostem bude prof. Milan Sobotka, který prosloví přednášku o rozdílu mezi Schellingovou koncepcí identity ideálního a reálného a Hegelovou filosofií absolutního pojmu.

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro první pololetí roku 2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii v prvním pololetí roku 2020 uspořádá následující přednáškový cyklus:

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

Začátek v 18:00.

Další termíny přednášek:

10. února 2020: Prof. Miroslav Bednář – Smysl českých dějin.

9. března 2020: Doc. Aleš Novák – „Co je člověk?“ U příležitosti 250. výročí narození Friedricha Hölderlina.

20. dubna 2020: Dr. Alice Koubová – TBC

11. května 2020: Doc. Aleš Novák – Cesty, nikoli díla. K Heideggerovým Příspěvkům k filosofii (Ze spatření)


250. výročí narození Friedricha Hölderlina a G. W. F. Hegela v roce 2020

V roce 2020 si připomeneme 250. výročí narození jednak básníka a myslitele Friedricha Hölderlina (20. března 1770, Lauffen am Neckar – 7. června 1843, Tübingen) a jednak jednoho z největších západních filosofů vůbec, totiž Georga Wilhelma Friedricha Hegela (27. srpna 1770, Stuttgart – 13. listopadu 1831, Berlín).

Jakob Schlesinger: Portrét G. W. F. Hegela v Berlíně (1831)
Jakob Schlesinger, Portrét G. W. F. Hegela (1831). Zdroj: Wikipedie.

U těchto příležitostí se uskuteční několik následujících akcí:

11. února 2020přednáška prof. Milana Sobotky „Skepticismus, stoicismus a nešťastné vědomí“ ve Společnosti pro filosofickou antropologii v Pražském kreativním centru.

9. března 2020 – přednáška Aleše Nováka „Co je člověk? U příležitosti 250. výročí narození Friedricha Hölderlina“ pro Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii od 18:00 v knihovně Katedry pedagogiky FF UK, Celetná 20, 2. patro, č. dveří 224.

27. srpna 20203. Letní škola filosofické antropologie u příležitostí 250. výročí narození G. W. F. Hegela a F. Hölderlina, jakož i 245. výročí narození F. W. J. Schellinga na téma Nejstarší systémové prohlášení německého idealismu, která se uskuteční pod vedením Aleše Nováka v Pražském kreativním centru. Čestným hostem bude prof. Milan Sobotka, který prosloví přednášku o rozdílu mezi Schellingovou koncepcí identity ideálního a reálného a Hegelovou filosofií absolutního pojmu. Dalším potvrzeným přednášejícím je Robert Kanocz, který pronese přednášku „Neměl Hyperion zůstat raději skeptikem? K 250. výročí narození F. Hölderlina“.

Změny vyhrazeny.

260. výročí narození Friedricha von Schillera

Schiller, Friedrich
Friedrich Schiller, autor F. G. Weitsch, 1804; Staatliche Museen, Berlin. Zdroj Encyclopaedia Britannica.

Dne 10. listopadu 2019 uplynulo 260 let od narození jednoho z nejvýznačnějších německých básníků vůbec, totiž Friedricha von Schillera. Nebyl pouze básníkem, ale též Kantem inspirovaným myslitelem a autorem teoretických spisů, z nichž nejznámější má titul Listy o estetické výchově člověka z roku 1795, kterými ovlivnil následující autory jako např. Friedricha Hölderlina a další.

400. výročí svatomartinských snů Reného Descarta

Výsledek obrázku pro svatý martin škréta
Karel Škréta – Svatý Martin se dělí s žebrákem o plášť (pravděpodobně po r. 1650), Národní galerie v Praze. Zdroj: Národní galerie v Praze.

Dne 11. listopadu 2019 jsme si na den přesně připomněli událost, jež „stvořila“ Reného Descarta, a to jeho tři po sobě jdoucí sny z noci z 10. na 11. listopadu 1619, během kterých se mu dostalo zjevení, že je povolaný k filosofii.

U této příležitosti pronesl Aleš Novák, autor knihy Zázračná věda: Filosofie René Descarta 1618-1620, ve které se mimo jiné zabývá touto událostí, přednášku v rámci Společnosti
pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii, a to konkrétně v pondělí 18. listopadu od 18:00.

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro akademický rok 2019/2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii v akademickém roce 2019/20 uspořádala následující přednáškový cyklus:

14. 10. 2019: MgA. Jana Zichová, Ph.D. – Fenomén hlubiny – horizont bytující mimo lidskou řeč a jeho působnost na usebírání lidské psyché 

11. 11. 2019: Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

18. 11. 2019: doc. Mgr. Aleš Novák, PhD. – 400 let od Descartových svatomartinských snů v roce 1619

9. 12. 2019: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D. – Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

13. 1. 2020: Mgr. Petr Prášek – Současná fenomenologie ve Francii – syntéza daseinsanalýzy a schizoanalýzy?

Workshop s Danielou Vallega-Neu k Heideggerovým Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

11. prosince 2018 se v Pražském kreativním centru uskutečnil celodenní workshop pod vedením Aleše Nováka, na kterém jsme přivítali Danielu Vallega-Neu působící na Oregonské univerzitě v Eugene, USA.

Daniela Vallega-Neu se zabývá myšlením Martina Heideggera a je spoluautorkou druhého překladu jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) do anglického jazyka, který vyšel v roce 2012 v Indiana University Press. Obsahem workshopu byla problematika překládání tohoto nesmírně komplexního textu, jehož český překlad právě vzniká péčí Aleše Nováka. 

Workshop se konal v Pražském kreativním centru, v sále Minuta (2. patro).

Rozhovor s Alešem Novákem o Heideggerovi

Na níže uvedeném odkazu je rozhovor s Alešem Novákem z ledna 2018, ve kterém hovoří o Heideggerových „černých sešitech“, o tehdy nadcházející návštěvě Petera Trawnyho, o pravidelných seminářích Společnosti pro filosofickou antropologii a o rovněž tehdy teprve připravovaných konferencích na počest 200. výročí narození Karla Marxe a 80. výročí úmrtí Edmunda Husserla.

 

https://fhs.cuni.cz/FHS-1886.html

 

Centrum fenomenologického výzkumu

Centrum fenomenologického výzkumu bylo univerzitním centrem excelence při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Centrum bylo zřízeno 1. ledna 2012 a jeho činnost trvala do 31. prosince 2016.

Ředitelem centra byl Aleš Novák.

Členy Centra v roce 2016 byli: Ladislav Benyovszky, Jan Bierhanzl, Milan Hanyš, Jana Kružíková, Jakub Marek, Karel Novotný, Taťána Petříčková, Hans Rainer Sepp, Stanislav Synek, Jiří Tourek a Martin Vrabec.

V minulých letech mezi spolupracovníky náleželi rovněž Josef Fulka, Tomáš Holeček a Marek Skovajsa (všichni v roce 2012), Jaroslav Novotný, Marie Pětová a Richard Zika (všichni v letech 2012-2014).

 

V rámci univerzitních centra excelence Centrum fenomenologického výzkumu se v letech 2012-2014 uskutečnilo řešení grantového projektu Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti (GAČR P401/12/1354), jehož poskytovatelem byla Grantová agentura ČR. Vedoucím řešitelského kolektivu byl Ladislav Benyovszky. Dalšími členy výzkumného kolektivu z řad pracovníků Centra byli Jakub Marek, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Tým grantového projektu doplnili Jakub Chavalka, Jakub Novák a Stanislav Synek.

V začátku západní metafysické tradice se ustavilo porozumění lidství do pojetí člověka jako živočicha nadaného rozumem (resp. řečí – řec. zoón logon echon). Toto pojetí v různých obměnách převládá až po náš dnešek. Ukazuje se však (jako např. ve studiích M. Heideggera, H. Arendtové ad.), že původnější založení lidství spočívá ve smrtelnosti (něm. die Sterblichkeit) a s ní spjaté počáteční zřejmosti (otevřenosti) světa, který se tak následně uvolňuje jako pole pro svobodné jednání. Plánovaný projekt se chce zaměřit na tuto klíčovou bázi (smrtelnost a počátečnost [něm. der Anfang]) konstituce lidství, a to v několika perspektivách. Především ohledně jejich vlastního ustavujícího dění a jeho důsledků pro porozumění člověka sobě; dále pak ohledně toho, jak jsou tyto elementární zkušenosti v metafysické tradici rozhodnuty v koncepci člověka jakožto rozumného živočicha; a nakonec se nabízí otázka, do jaké podoby a pojmového výrazu se klíčové zakoušení smrtelnosti a počátečnosti transformovalo dnes. Řešení projektu bylo strukturováno do dvou základních souběžných a navzájem se doplňujících linií, které se dále členily na konkrétnější badatelské okruhy.

První linie vycházela z pozdního díla Martina Heideggera a sledoval se v ní jak dosah jeho pojetí čtveřiny (něm. das Geviert) pro porozumění lidství, tak i nutnost vlastní Heideggerovy cesty k tomuto pojetí. Tímto tématem se zabývali Ladislav Benyovszky, Jaroslav Novotný a Marie Pětová. Doplňujícím okruhem v této linii byl pokus Jakuba Nováka o srovnání souvislosti smrtelnosti a zkušenosti počátku v myšlení Hanah Arendtové.

Druhá linie řešení projektu se zaměřila na roli smrtelnosti v ustavování lidství, jak to lze sledovat na vybraných koncepcích ze začátku a konce metafysické tradice. Konkrétně byla tato problematika sledována u tří významných myslitelů. Ohledně začátku metafysické tradice půjde o Aristotela (Stanislav Synek) a ohledně konce metafysické tradice to byli S. Kierkegaard (Jakub Marek) a F. Nietzsche (Jakub Chavalka). Jedanlo se o interpretace vedené jiným způsobem než v první badatelské linii projektu, čímž tato druhá linie vytvořila nejen komplementární doplnění témat linie první, ale i interpretační alternativu k ní. Projekt vytvořil tematicky sourodý celek, který však zároveň v sobě ponechává otevřené pole pro konfrontaci a diskusi rozdílných interpretačních přístupů, jež se po způsobu analogického vypovídání koncentrují z různých perspektiv k témuž.

Ediční výstupy projektu Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti:

Ladislav Benyovszky, Cesty k neskrytosti, Praha: Togga 2012.

Jakub Chavalka, Přivtělení a morálka, Praha: Togga 2014.

Stanislav Synek, Duše jako místo dění světa. Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela, Praha: Togga 2014.

L. Benyovszky, J. Novotný, M. Pětová, Tři studie k problému naladění ve filosofii Martina Heideggera, Praha: Togga 2014.

J. Novák, Praktická soudnost u Arendtové a Gadamera, Praha: Togga 2015.

J. Marek: Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka, Praha: Togga 2015.