Archiv autora: admin

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro první pololetí roku 2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii v prvním pololetí roku 2020 uspořádá následující přednáškový cyklus:

10. února 2020: Prof. Miroslav Bednář – Smysl českých dějin.

9. března 2020: Doc. Aleš Novák„Co je člověk?“ U příležitosti 250. výročí narození Friedricha Hölderlina.

20. dubna 2020: Dr. Alice Koubová – TBC

11. května 2020: Doc. Aleš NovákCesty, nikoli díla. K Heideggerovým Příspěvkům k filosofii (Ze spatření)

Začátek vždy v 18:00.

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

250. výročí narození Friedricha Hölderlina a G. W. F. Hegela v roce 2020

V roce 2020 si připomeneme 250. výročí narození jednak básníka a myslitele Friedricha Hölderlina (20. března 1770, Lauffen am Neckar – 7. června 1843, Tübingen) a jednak jednoho z největších západních filosofů vůbec, totiž Georga Wilhelma Friedricha Hegela (27. srpna 1770, Stuttgart – 13. listopadu 1831, Berlín).

Jakob Schlesinger: Portrét G. W. F. Hegela v Berlíně (1831)
Jakob Schlesinger, Portrét G. W. F. Hegela (1831). Zdroj: Wikipedie.

U těchto příležitostí se uskuteční několik následujících akcí:

9. března 2020 – přednáška Aleše Nováka „Co je člověk? U příležitosti 250. výročí narození Friedricha Hölderlina“ pro Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii.

24. března 2020 – přednáška Roberta Kanocze „Měl Hyperion zůstat skeptikem? K 250. výročí Hölderlinova narození“ v pražském Goethe-Institutu.

27. srpna 20203. Letní škola filosofické antropologie u příležitostí 250. výročí narození G. W. F. Hegela a F. Hölderlina, jakož i 245. výročí narození F. W. J. Schellinga na téma Nejstarší systémové prohlášení německého idealismu, která se uskuteční pod vedením Aleše Nováka v Pražském kreativním centru.

22. – 24. září 2020 – mezinárodní konference Filosofie a básnictví – Philosophie und Dichtung: U příležitosti 250. výročí narození G. W. F. Hegela a F. Hölderlina, 245. výročí narození F. W. J. Schellinga, 100. výročí narození a 50. výročí umrtí P. Celana, která se uskuteční v Pražském kreativním centru. Organizátor Aleš Novák. Potvrzenými účastníky jsou Babette Babich (Fordham University, New York), Christoph Jamme (Leuphana Universität Lüneburg), Holger Zaborowski (Theologische und Philosophische Hochschule Vallendar), Francesca Brencio (University of Sevilla), Hans-Rainer Sepp (Praha), Ladislav Benyovszky (Praha), Josef Kružík (Praha), Ondřej Váša (Praha),
Tomáš Vítek (Praha), Martin Vrabec (Praha).

Další akce budou postupně publikovány.

Změny vyhrazeny.

Knižní tip: Význam v architektuře Západu

Christian Norberg-Schulz
Význam v architektuře Západu

Obalka Význam v architektuře Západu

Kniha Význam v architektuře Západu proslulého teoretika architektury Christiana Norberga-Schulze představuje souborný pokus vylíčit základní proměny západního stavitelského umění. Nejde však o běžné akademické dějiny – autor na základě svého pojetí architektury jakožto prostředku vyjádření v této knize rozvinul zcela nový způsob, jak pohlížet na architekturu Západu. Vykládá všechny hlavní epochy západního umění od starověkého Egypta do dnešních dnů a sleduje nejvýznamnější stavební díla v kontextu sídel a měst, do nichž se integrovala. Největší část textu se vztahuje k popisu a interpretaci budov, a čtenář tak krok za krokem prochází jednotlivá dějinná období a na vybraných stavbách vidí, jaké významy se v nich zhmotňují. Budovy, jimž byla v daném společenství připisována klíčová pozice (např. chrám či kostel), člověku svou strukturou poskytují základní duchovní ukotvení a architektura různých kulturních epoch – řecká, římská, gotická a další – je nahlížena jako hmotný výraz převládajícího náboženského a filozofického přesvědčení. Význam v architektuře Západu tak přináší vzácný vhled do lidských hodnot a světonázorů, jež se projevují v různorodých architektonických stylech. Kniha představuje jedinečný příspěvek jak k dějinám umění, tak k existenciálnímu myšlení.
Vydání knihy bylo podpořeno Nadací české architektury.

Překlad Jiří Tourek, vázaná s přebalem, 220 x 240 mm, 238 stran, 599 Kč, ISBN 978-80-7363-950-1, EAN 9788073639950.

Knižní tip: Zu Foucaults und Derridas früher Husserl-Rezeption

Das widerspenstige Zeichen

Zu Foucaults und Derridas früher Husserl-Rezeption

Daniel-Pascal Zorn

229288

In diesem Buch wird ein bisher unentdeckter Einfluss von Husserls Zeichentheorie auf Foucaults wesentliche philosophische Konzepte nachgewiesen. Außerdem wird Derridas frühe Auseinandersetzung mit Husserl nachgezeichnet, die für sein zentrales Konzept der „différance“ bedeutsam ist. Zorns Untersuchung macht deutlich, dass die Foucault und Derrida gemeinsame Frage nach dem Zeichen zugleich eine Auseinandersetzung mit der Phänomenologie bedeutet.

Alber, Freiburg-München 2020.

256 Pages. ISBN 978-3-495-48543-9.

Knižní tip: Das Ereignis – Martin Heidegger, Emmanuel Levinas, Jean-Luc Marion

Das Ereignis
Martin Heidegger, Emmanuel Levinas, Jean-Luc Marion

Lasma Pirktina

Alber Reihe: Phänomenologie. Band 28.
Freiburg - München: Verlag Karl Alber. 1. Auflage 2019. 
Kartoniert. 504 Seiten.
ISBN: 978-3-495-48995-6
Bestellnummer: P489955

Das Ereignis stellt ein bedeutsames Thema der gegenwärtigen Philosophie dar. Wir alle kennen Ereignisse – sie ereignen sich mit uns. Doch was ist das Ereignis? Was kennzeichnet es, wie ereignet es sich? Wie ist es denkerisch zu beschreiben? Es stellt sich heraus, dass die Ereignisse genau das sind, wovon man nicht fragen kann, was sie sind, wie sie sind und wie man sie denken kann. So verfolgt das Buch in der Philosophie Martin Heideggers, Emmanuel Levinas und Jean-Luc Marions drei – mit Jacques Derridas Worten: „wahnsinnige“ – Versuche, das Undenkbare zu denken.

Das Ereignis. Martin Heidegger, Emmanuel Levinas, Jean-Luc Marion
Obálka knihy Das Ereignis (Freiburg 2019).

Lasma Pirktina studierte Philosophie an der Universität Lettlands in Riga und der Technischen Universität Dresden; Promotion an der Katholischen Universität Eichstätt-Ingolstadt.

Knižní tip: Metaphorologie, Anthropologie, Phänomenologie

Metaphorologie, Anthropologie, Phänomenologie
Neue Forschungen zum Nachlass Hans Blumenbergs

Hrsg. von von Alberto Fragio, Martina Philippi, Josefa Ros Velasco

Freiburg - München: Verlag Karl Alber. 1. Auflage, 2019. Kartoniert. 240 Seiten. 
ISBN: 978-3-495-49008-2
Bestellnummer: P490086

Die voranschreitenden Forschungen zum Nachlass Hans Blumenbergs zeichnen ein immer schärferes Bild eines Denkers, der sowohl umfangreiche Arbeiten zur Geistes- und Technikgeschichte vorlegte als auch das öffentliche Denken beeinflusst hat – unter anderem durch Präsenz im Radio und regelmäßige Beiträge zum Feuilleton von FAZ und NZZ. Der Sammelband wird durch ein bisher unveröffentlichtes Forschungsmanuskript Hans Blumenbergs aus dem Themenbereich der Technikphilosophie abgerundet, das für den Band transkribiert und kommentiert wurde.

Mit Beiträgen von Hans Blumenberg (aus dem Nachlass), Alberto Fragio, Andrew Hines, Sandra Markewitz, Marco Mauerer, Angus Nicholls, Martina Philippi, Josefa Ros Velasco, Nicola Zambon und Rüdiger Zill.

Herausgeber/innen:
Alberto Fragio ist Professor am Departamente de Humanidades der Universidad Autónoma Metropolitana, Cuajimalpa/Mexiko und spezialisiert auf das Werk Hans Blumenbergs.
Martina Philippi ist Doktorandin am Institut für Philosophie der Universität Leipzig. Ihre Schwerpunkte sind Phänomenologie, Technikphilosophie und die Problematik der Selbstverständlichkeit.
Josefa Ros Velasco ist Assoziiertes Mitglied am Department of Romance Languages and Literatures sowie Real Colegio Complutense Fellow an der Harvard University. Ihre Schwerpunkte sind u. a. Anthropologie und Philosophie der Langeweile.

Knižní tip: Merleau-Ponty’s Phenomenology of Language

Merleau-Ponty’s Phenomenology of Language

Dimitris Apostolopoulos

Merleau-Ponty’s status as a philosopher of perception is well-established, but his distinctive contributions to the philosophy and phenomenology of language have yet to be fully appreciated. Through detailed, clear, and accessible analyses of Merleau-Ponty’s views of linguistic meaning, expression, and understanding, and by tracing the evolution and development of these views throughout the course of his philosophical career, Merleau-Ponty’s Phenomenology of Language offers a global and comprehensive picture of his engagement with the philosophy of language. This book demonstrates that the phenomenology of language is essential for grasping the meaning and motivations behind some of Merleau-Ponty’s most celebrated philosophical contributions. It argues that his philosophy of language should take on a central role in our appraisal of the development and basic goals of his thought. And it suggests that the success of phenomenology’s return to the ‘things themselves’ must be judged not only by the evidence of intuition, but also by the labour of expression.

Dimitris Apostolopoulos is currently Assistant Professor of Philosophy at Nanyang Technological University. His research focuses on European philosophy, especially phenomenology, and has appeared in venues like the European Journal of Philosophy, British Journal for the History of Philosophy, Research in Phenomenology, and the Journal of the British Society for Phenomenology.

Rowman & Littlefield International 2019. Pages: 326. ISBN 978-1-78661-199-4.

Knižní tip: Die Horizonte der Lebenswelt

Die Horizonte der Lebenswelt

Sprachphilosophische Studien zu Husserls ‚erster Phänomenologie der Lebenswelt‘

Erik Norman Dzwiza-Ohlsen

Cover Die Horizonte der Lebenswelt

Kaum jemand prägte den Begriff der Lebenswelt so nachhaltig wie Edmund Husserl. Doch wie entfaltete sich dieses Thema in seiner Philosophie? Und wie veränderte es die Prinzipien der Phänomenologie? Ausgehend von den Logischen Untersuchungen erforscht Erik Norman Dzwiza-Ohlsen die Entstehungsbedingungen der Lebensweltthematik. Am Leitfaden der sog. ‚okkasionellen Ausdrücke‘ – wie ‚ich‘, ‚hier‘ oder ‚jetzt‘ – führt ihn sein Weg zu den zentralen Forschungsfeldern Husserls zwischen 1907 und 1913: Räumlichkeit, Zeitlichkeit, Personalität und Bedeutsamkeit. Die Analyse gipfelt im Postulat einer frühen ‚Göttinger Lebenswelt‘ der Ideen II (1912–1918), die den Ausarbeitungen rund um die berühmte, spätere ‚Freiburger Lebenswelt‘ der Krisis (1934–1937) gegenübergestellt wird. Damit dringt Erik Norman Dzwiza-Ohlsen zum systematischen Kern eines der erfolgreichsten, aber bis dato unschärfsten Begriffsbildungen des 20. Jahrhunderts vor, der auch im 21. Jahrhundert philosophisch unverzichtbar bleibt: der Lebenswelt.

Publisher: Wilhelm Fink Verlag. ISBN: 978-3-7705-6463-7.

Knižní tip: Husserl – La phénoménologie et les fondements des sciences

Husserl – La phénoménologie et les fondements des sciences

Julien Farges, Dominique PRADELLE

couverture

Le programme d’une fondation des sciences fit l’objet d’un intérêt constant de la part de Husserl et a accompagné sa phénoménologie dans toutes les phases de son développement. Si les Prolégomènes à la logique pure confient la justification de la possibilité d’une théorie en général à l’idée d’une logique pure conçue comme «  théorie pure des multiplicités  », c’est au déploiement d’une ontologie matérielle que revient la tâche de délimiter les domaines d’objets qui sont ceux des sciences positives effectives et possibles, de même que les concepts fondamentaux en lesquels ils s’explicitent, ainsi que les principes de leur articulation. Dans la mesure où ces domaines thématiques d’objets sont conçus par Husserl comme autant de régions ontologiques, c’est en accueillant la tâche d’une ontologie régionale que la phénoménologie husserlienne, par-delà son «  tournant transcendantal  », a cherché à se donner les moyens de fonder non pas seulement la scientificité de ces sciences, mais aussi et surtout les grands partages qui font la diversité de leurs orientations thématiques et méthodologiques, jusqu’à fonder éventuellement chacune de ces sciences en sa singularité.

Pages : 520. Prix : 33,00 €. ISBN : 9791037000811.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Phänomenologie der Normativität

Phänomenologie der Normativität

Entwurf einer materialen Anthropologie im Anschluss an Max Scheler und Helmuth Plessner

Matthias Schlossberger

229256

Phänomenologie der Normativität ist der Versuch zu zeigen, wie Normativität in der menschlichen Natur gründet. Im Anschluss an die phänomenologische Anthropologie Max Schelers und Helmuth Plessners stellt der Autor die Strukturen menschlichen Lebens heraus, die alle menschlichen Lebensformen fundieren. Menschen sind Lebewesen, die einen Leib haben, und dieses Phänomen ist ursprünglicher als die Unterscheidung von Körper und Geist. Hält man sich dies vor Augen, werden bestimmte Formen menschlicher Normativität verständlich: Die menschli- che Lebensweise ist auf ein Gleichgewicht verschiedener Formendes Miteinanders angelegt, das nur möglich ist, weil es leiblich vermitteltes Ausdrucksverstehen gibt. Mitfühlen mit dem anderen und Liebe fundieren das Erkennen, und was menschliche Würde ist, verstehen wir, weil wir wissen, wie die Integrität des Leibes geschützt, aber auch verletzt werden kann.

Schwabe, Basel 2019. 260 Pages. ISBN 9783796540080.

Knižní tip: Heidegger’s Phenomenology of Perception

Heidegger’s Phenomenology of Perception

An Introduction, Volume I

David Kleinberg-Levin

This important new book offers an introduction to Heidegger’s phenomenology of perception, interpreting and explaining five key words, ‘Sein’, ‘Dasein’, ‘Ereignis’, ‘Lichtung’, and ‘Geschick’. David Kleinberg-Levin argues that, besides preparing the ground for a major critique of metaphysics and the Western world, Heidegger’s phenomenology of perception lays the groundwork for understanding perception—in particular, seeing and hearing, as capacities the historical character of which is capable of overcoming and significantly ameliorating the most menacing, most devastating features of the Western world that Heidegger subjected to critique. He proposes that the development of these capacities is not only a question of learning certain skills, but also a question of learning new character and that Heidegger’s critique of the Western world suggests ways in which we might learn and develop new, more sensitive, poetic and mindful ways of relating to the perceived world.

Rowman & Littlefield International 2019. 340 pages.

ISBN 978-1-78661-211-3.

260. výročí narození Friedricha von Schillera

Schiller, Friedrich
Friedrich Schiller, autor F. G. Weitsch, 1804; Staatliche Museen, Berlin. Zdroj Encyclopaedia Britannica.

Dne 10. listopadu 2019 uplynulo 260 let od narození jednoho z nejvýznačnějších německých básníků vůbec, totiž Friedricha von Schillera. Nebyl pouze básníkem, ale též Kantem inspirovaným myslitelem a autorem teoretických spisů, z nichž nejznámější má titul Listy o estetické výchově člověka z roku 1795, kterými ovlivnil následující autory jako např. Friedricha Hölderlina a další.

400. výročí svatomartinských snů Reného Descarta

Výsledek obrázku pro svatý martin škréta
Karel Škréta – Svatý Martin se dělí s žebrákem o plášť (pravděpodobně po r. 1650), Národní galerie v Praze. Zdroj: Národní galerie v Praze.

Dne 11. listopadu 2019 jsme si na den přesně připomněli událost, jež „stvořila“ Reného Descarta, a to jeho tři po sobě jdoucí sny z noci z 10. na 11. listopadu 1619, během kterých se mu dostalo zjevení, že je povolaný k filosofii.

U této příležitosti pronesl Aleš Novák, autor knihy Zázračná věda: Filosofie René Descarta 1618-1620, ve které se mimo jiné zabývá touto událostí, přednášku v rámci Společnosti
pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii, a to konkrétně v pondělí 18. listopadu od 18:00.

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

Knižní tip: Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology

cover
Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology (Springer 2019)

Critically evaluating and synthesizing all the previous research on the phenomenology of Czech philosopher Jan Patočka, the book brings a new voice into contemporary philosophical discussions. It elucidates the development of Patočka’s phenomenology and offers a critical appropriation of his work by connecting it with non-phenomenological approaches.
The first half of the book offers a succinct, and systematizing, overview of Patočka’s phenomenology throughout its development to help readers appreciate the motives behind and grounds for its transformations. The second half systematically explicates, critically examines and creatively develops Patočka’s concept of the movement of existence as the most promising part of his asubjective phenomenology.
The book appeals to new readers of Patočka as well as his scholars, and to students and researchers of contemporary philosophy concerned with topics such as embodiment, personal identity, intersubjectivity, sociality, or historicity. By re-assessing Patočka’s philosophy of history and his civilizational analysis, it also helps to better articulate the question of the place of Europe in the post-European world.

Martin Ritter is a Research Fellow at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences, Prague. He specializes in phenomenology, critical theory and media philosophy. Martin Ritter has published numerous journal articles on Patočka’s thought and has taught several courses on Patočka’s philosophy; he also took part in editing Patočka’s Collected Works.

Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology

Springer International Publishing 2019

ISBN 978-3-030-23656-4

Knižní tip: Hegel and Phenomenology

Hegel and Phenomenology


Hegel and Phenomenology (Springer 2019)
  • Alfredo Ferrarin
  • Dermot  Moran
  • Elisa Magrì
  • Danilo Manca

This volume articulates and develops new research questions and original insights regarding the philosophical dialogue between Hegel’s philosophy, his heritage, and contemporary phenomenology, including, among others, Husserl, Heidegger, Merleau-Ponty, and Ricoeur. The collection discusses methodological questions concerning the relevance of Hegel’s philosophy for contemporary phenomenology, addressing core issues revolving around the key concepts of history, being, science, subjectivity, and dialectic.
The volume fills a gap in historiography, expanding the knowledge of the impact of Hegel’s philosophy on contemporary philosophy and raising new questions on the transformation of transcendental philosophy in post-Kantian philosophy. The contributions gathered in this volume shed new light on issues related to the problem of scientific method in philosophy, on the philosophy of history, as well as on the dimension of subjectivity. By providing critical insights into Hegel’s philosophy and contemporary phenomenology, the book opens up new research perspectives recommended to philosophers and scholars of different traditions, especially classical German philosophy, phenomenology, and history of Western philosophy. 

Bibliographic information

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro akademický rok 2019/2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii v akademickém roce 2019/20 uspořádala následující přednáškový cyklus:

14. 10. 2019: MgA. Jana Zichová, Ph.D. – Fenomén hlubiny – horizont bytující mimo lidskou řeč a jeho působnost na usebírání lidské psyché 

11. 11. 2019: Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

18. 11. 2019: doc. Mgr. Aleš Novák, PhD. – 400 let od Descartových svatomartinských snů v roce 1619

9. 12. 2019: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D. – Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

13. 1. 2020: Mgr. Petr Prášek – Současná fenomenologie ve Francii – syntéza daseinsanalýzy a schizoanalýzy?

Knižní tip: David Rybák, Fenomenologická redukce a vzdělání


Rybák, David – Fenomenologické redukce a vzdělání

brožovaná, 392 str., 1. vydání, 2019
edice: Filosofie
ISBN 9788024643366
doporučená cena: 420 Kč

Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si totiž nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním v jeho podstatě a vzděláním jako procesem, máme tu snad tzv. efektivní vzdělávací a školské procesy, ale žádné vzdělání a žádnou školu. Ale právě na objevu podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí podstaty je založena Evropa jako specifická půda smyslu a rození smyslu.
Žijeme v situaci, kterou bychom mohli charakterizovat jako situaci matematizace a zborcení smyslu, v níž všechny živé a žité pulzy naší existence jsou vřazeny do předem ustavených idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k nám samým ve světě stojí za tímto zborcením? Nehrozí toto zborcení smyslu též zborcením universitas věd a univerzity samotné, proměněné na pouhý manažerský provoz, jak jsme toho nedobrovolnými svědky právě dnes? A je vůbec ještě možné v situaci tohoto zborcení oživit touhu po bytném vědění, o které mluví Platón a Aristotelés, uvědomíme-li si, že v tradici byla touha jakožto platónský erós určena právě jako transcendence smyslu, tedy právě jako jednocení smyslu? Vědy samotné ve snaze o prolongování projektu vědění jako nástroje ovládání přírody člověkem proměňují též člověka na idealizovaný předmět výzkumu a kontroly a ovládání. Ale, jak neustále zdůrazňuje Husserl, člověk není pouze objektem ve světě, nýbrž též subjektem pro svět. Husserlova fenomenologie v jejím zkoumání konstituce smyslu je nesena zmíněnými problémy. A pokud jde o závažné problémy našeho bytí a nebytí, znamená pro naše ‚tady a teď‘ důležitý pokus položit smysluplně otázku po bytných základech našeho lidství.

Odkaz na stránky nakladatelství.

Přednáška ke 130. výročí narození Martina Heideggera

26. září 2019 uplynulo 130 let od narození německého myslitele Martina Heideggera. Při této příležitosti proslovil Aleš Novák dne 24. září 2019 přednášku v rámci pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii, která měla název Cesty, nikoli díla: ke 130. výročí narození Martina Heideggera a ke 30. výročí od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

Anotace: Jen málokterý myslitel vyvolává tak radikálně protichůdné reakce jako Martin Heidegger. Buď je zatracován a nenáviděn, nebo devótně uctíván. Nepopiratelné však je, že náleží mezi nejvlivnější myslitele 20. století. Protože není možné v jedné přednášce postihnout komplexitu jeho stále se vyvíjejícího myšlení, je třeba omezit se na jeden ze směrodatných momentů jeho myslitelské cesty, kterým bezesporu je jeho posthumně vydaný rukopis nesoucí název Příspěvky k filosofii s podtitulem Ze spatření (Vom Ereignis), který vznikal mezi léty 1936-38. Tento rukopis byl publikován v roce 1989 u příležitosti 100. výročí Heideggerova narození a zásadním způsobem proměnilo recepci a interpretaci jeho myšlení. Přesto (nebo snad právě proto?) není tomuto klíčovému spisu věnována dostatečná pozornost, a proto bylo záměrem naší přednášky jednak seznámit se základní strukturou či „skladbou“ (něm. Gefüge) zmíněného rukopisu a jednak speciálně vyzdvihnout podobu, v jaké v něm Heidegger přemýšlí o člověku jakožto „tom nadcházejícím posledního Boha“ (něm. der Zukünftige des letzten Gottes).

Přednáška se uskutečnila v Pražském kreativním centru.

Letní škola filosofické antropologie: K Herderovu Pojednání o původu řeči

Výsledek obrázku pro herder

J. G. Herder (A. Graff, 1785) . Zdroj: Wikipedie

Ve dnech 22. – 24. července 2019 proběhl v Pražském kreativním centru pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky druhý ročník Letní školy filosofické antropologie, jehož obsahem byla diskuse Herderova zásadního spisu O původu řeči z roku 1772. Připomínáme, že 25. srpna v tomto roce uplynulo 275 let od Herderova narození (1744).
Hlavním řečníkem byl pan profesor Milan Sobotka. Dalšími účastníky byli kromě obou uvedených pořadatelů ještě Kateřina Sváčková, Adam Vostárek, Bernard Soška, Matouš Kvapil, Marek Vodička.

Text Herderova Pojednání je ke stažení na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Program:

Pondělí 22. 7.

Kateřina Sváčková – Herderova kritika Rousseaua

Bernard Soška – Rousseauovo pojetí původu řeči v jeho Eseji o původu jazyků

Adam Vostárek – Herder a Diderot

Textový seminář I (kruhy života, lidská „Besonnenheit“)

Matouš Kvapil – Hudebnost a rytmus řeči: Herderova stopa v Nietzscheho raných textech o řeči a hudbě?

Textový seminář II („Merkmal“ jakožto hlavní rys řeči)

Úterý 23. 7.

Marek Vodička – Přirozené právo a zákony přirozenosti v raně novověkém myšlení: Grotius, Hobbes, Locke, Rousseau

Textový seminář III: 1. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Pojetí přirozeného zákona (Naturgesetz) u Kanta

Textový seminář IV: 2. zákon přirozenosti

Milan Sobotka – Jazyk, svět a národ ve filosofii J. G. Herdera

Středa 24. 7.

Textový seminář V: 3. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Hobbes, Kant a Herder v Nietzscheho pojednání O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním

Textový seminář VI: 4. zákon přirozenosti

Jakub Chavalka – Nietzschova kritika Herdera

Aleš Novák – Je řeč původně spíš chatrč, nebo „dům bytí“? Herder, Hölderlin, Heidegger, Celan