Knižní tip: Jonathan Webber, Rethinking Existentialism

Jonathan Webber

Rethinking Existentialism

Cover for Rethinking Existentialism

  • Analyses literary and theoretical works of existentialism
  • Each chapter presents a self-contained argument ideal for individual reading
  • Engaging and non-technical style is accessible to non-specialist readers
  • Includes analyses of existentialist theories of gender and race

In Rethinking Existentialism, Jonathan Webber articulates an original interpretation of existentialism as the ethical theory that human freedom is the foundation of all other values. Offering an original analysis of classic literary and philosophical works published by Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, and Frantz Fanon up until 1952, Webber’s conception of existentialism is developed in critical contrast with central works by Albert Camus, Sigmund Freud, and Maurice Merleau-Ponty.

Presenting his arguments in an accessible and engaging style, Webber contends that Beauvoir and Sartre initially disagreed over the structure of human freedom in 1943 but Sartre ultimately came to accept Beauvoir’s view over the next decade. He develops the viewpoint that Beauvoir provides a more significant argument for authenticity than either Sartre or Fanon. He articulates in detail the existentialist theories of individual character and the social identities of gender and race, key concerns in current discourse. Webber concludes by sketching out the broader implications of his interpretation of existentialism for philosophy, psychology, and psychotherapy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Jens Rometsch, Freiheit zur Wahrheit

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

Grundlagen der Erkenntnis am Beispiel von Descartes und Locke

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

2018. 392 stran. Kt 89,00 €
ISBN 978-3-465-04349-2
Philosophische Abhandlungen 113

Wie kommen unsere Erkenntnisse zustande? Ist deterministisch festgelegt, wie wir sie bilden, lassen sich skeptische Einwände nicht mehr abwehren. Wir könnten auf Irrtümer geeicht sein. Verläuft unsere Erkenntnisbildung stattdessen ungebunden und frei, entfällt jeglicher Zwang zum Irrtum. Deshalb empfiehlt es sich, Erkenntnisbildung als plurimodales Zusammenwirken von Tätigkeiten der Wahrnehmung, Imagination und Verbegrifflichung zu verstehen, deren Verlauf nie durch die Bedingungen festgelegt ist, unter denen er gerade steht. Ferner sollten wir uns deshalb nicht als bloße „res cogitans“ beschreiben, ganz gleich in welcher philosophischen Absicht: Wir können in keiner Hinsicht darauf festgelegt sein, nur Tätigkeiten der Erkenntnisbildung auszuüben. In der Auseinandersetzung mit zwei großen historischen Beispielen werden diese Thesen entwickelt und erprobt. Es wird gezeigt, warum René Descartes sie unerwartet vertritt und mit welchen Folgen John Locke sie außer Acht lässt.

How do our perceptions come about? If our ways of forming them is deterministically given, skeptical objections can no longer be warded off. We might as well be calibrated for errors. If, instead, our cognition works unbounded and free, there is no compulsion to fall prey to error. It is therefore advisable to understand cognitive formation as a plurimodal interaction of activities of perception, imagination and verbalization, the course of which is never determined by the conditions under which it currently stands. Further, we should not describe ourselves as mere „res cogitans,“ no matter what the philosophical intentions: there is no sense in assuming that we are determined to perform activities of cognition only. In dealing with two major historical examples, these assumptions are developed and tested. It is shown why René Descartes unexpectedly champions them, and which consequences ensue from John Locke´s disregarding them.

Na tomto odkazu je ukázka z textu: obsah a předmluva.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 1

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii. 10. července proběhlo první setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem budou Kantovy antropologické spisy.

Vodítkem jsou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v překladu Jaromíra Loužila a péčí Milana Sobotky v nakladatelství OIKOYMENH v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky postupně číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

Text pro potřebu prvního semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Idées directrices pour une phénoménologie pure et une philosophie phénoménologique

[Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie]

Trad. de l’allemand par Jean-François Lavigne

Collection Bibliothèque de Philosophie, Gallimard

Knižní tip: The Voice of No One. Merleau-Ponty on Nature and Time

The Voice of No One. Merleau-Ponty on Nature and Time

The book addresses Merleau-Ponty’s so-called ontology of the flesh, a rather obscure expression that the book explains in depth by drawing from Merleau-Ponty’s lecture courses, published in the last years. In light of these publications, the book shows the importance and the novelty of Merleau-Ponty’s later philosophy, which until recently has been seldom addressed in its entirety. Thanks to the knowledge of the whole range of Merleau-Ponty’s now published and of the still unpublished texts, and a scholarship acquired through more than 20 years spent working on these themes, the author of the book is able to offer a ground-breaking interpretation of one of the most important philosophers of the 20th century, whose philosophical relevance is now widely acknowledged both in Europe and the USA, and whose scholarship is fast growing, while at the same time still lacking an overall systematic assessment, which this book aims to provide.

Luca Vanzago, Professor of Theoretical Philosophy at Pavia University, Italy. Member of the Merleau-Ponty Circle, of the Process Thought International Society, of the Italian Society for the Study of Merleau-Ponty and Member of the board of several international philosophical journals.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen PhilosophieHegel-Tagung in Padua im Juni 2015
Hrsg. von Luca Illetterati und Francesca Menegoni
2018. 280 stran. 89,00 €
ISBN 978-3-465-00664-0
Geist und Geschichte 4
Veröffentlichungen der Internationalen Hegel-Vereinigung 28

 

Dieser Band enthält die Beiträge einer Arbeitstagung, die im Zusammenhang mit den Hegeltagen der Internationalen Hegel-Vereinigung vom 3. bis 5. Juni 2015 an der Universität Padua stattfand. Bei dieser Gelegenheit wurde ein ebenso zentraler wie aktueller Begriff zur Debatte gestellt. Die „Wirklichkeit“ verbindet die derzeitigen Auseinandersetzungen mit Realismus und Antirealismus und die Gegenüberstellung von Realismus und Idealismus innerhalb der klassischen deutschen Philosophie. Vor allem aber beinhaltet der Begriff die Herausforderung der Hegelschen Philosophie, die in dem berühmten Doppelsatz, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig“ zum Ausdruck kommt. Die Beiträge dieses Bandes erörtern die Frage der Wirklichkeit sowohl auf einer theoretischen Ebene als auch in Hinsicht auf die praktische Dimension. In beiden Fällen richtet sich das Augenmerk einerseits auf Hegels Argumentation selbst, andererseits auf deren Neubetrachtung im Rahmen der zeitgenössischen Philosophie.

This volume contains the contributions to a workshop held in conjunction with the Hegel Days of the International Hegel Society  from 3 to 5 June 2015 at the University of Padua. On this occasion, a pivotal as well as currently much debated concept was under discussion. The concept of „reality“ combines the current confrontations with realism and anti-realism and the juxtaposition of realism and idealism within classical German philosophy. Above all, however, the term embraces the challenge of Hegelian philosophy, which finds its seminal expression in the famous double phrase, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig„. The contributions in this volume discuss the question of reality both on a theoretical level and in terms of the practical dimension. In both cases, the focus is on Hegel’s line of argumentation itself as well as on its re-examination in the context of contemporary philosophy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

CFA: Merleau-Ponty at the Collège de France. Expression, Intercorporeity, Nature

CALL FOR ABSTRACTS
Merleau-Ponty at the Collège de France: Expression, Intercorporeity, Nature

Výsledek obrázku pro merleau pontyIn the last twenty years, the international perception of Merleau-Ponty’s work has undergone a radical change thanks to the publication of the preparatory manuscripts for his Collège de France lectures. An analysis of these materials in connection with the Visible and the Invisible shows that if finished, the positive part of the Merleau-Ponty’s last work would stand on a firm basis of phenomenologically oriented studies of very concrete materials, much like the Phenomenology of Perception. This conference aims to provide a space to discuss the interconnection between Merleau-Ponty’s lectures from the fifties on the one hand, and his published writings on the other.

Výsledek obrázku pro merleau ponty

Authors are invited to submit a proposal linking Merleau-Ponty’s concrete descriptions in the notes for the Collège de France lectures to his main philosophical concepts and innovative ontological categories. In particular, we aim to explore Merleau-Ponty’s contribution to our understanding of corporeity, intersubjectivity, language and expression, Nature, and rational thought with regard to its historical and dynamic character. Beyond this framework, we expect the submissions to elucidate the relationships between Merleau-Ponty’s thought and his philosophical and non-philosophical inspirers (e.g., Freud, Gurwitsch, Schilder), and successors.

Keynote speaker
Dr. Stefan Kristensen (University of Heidelberg, Germany)

Conference organizers
Jan Halák, Ph.D.
Felix Borecký, Ph.D.

Deadline
August 15, 2018

Dates
18 – 19 October 2018

Conference Venue
Department of Philosophy, Faculty of Arts, Palacký University, Olomouc, Czech Republic

Conference registration is free of charge.
Please register as soon as possible via email: merleau.ponty.conf@gmail.com
Please include the following information: name, affiliation, address, e-mail, phone number.
Abstract up to 500 words should be written in English and include: title, author affiliation, email, clearly formulated philosophical problem, bibliography. Time for presentation will be limited to 20 min (+ 30 min discussion). The language of the conference is English.
Abstracts should be sent at: merleau.ponty.conf@gmail.com

Questions should be directed to: jan.halak@upol.cz

Po stopách Martina Heideggera: Týden filosofického myšlení a kultury

100331

Archiv Martina Heideggera v Meßkirchu pořádá týdenní akci s názvem Auf den Spuren Martin Heideggers. Eine Woche philosophisches Denken und Kultur s následujícím programem:

22.-29. června 2018
Meßkirch, Baden-Württemberg
vedení: Dr. Alfred Denker / Annika Döring

pátek, 22. června
16.00-16.30 Begrüßung
16.30-17.30 Vortrag: Alfred Denker, „Heideggers Denk- und Lebensweg“
17.45-19.00 Besuch des Heidegger-Museums
19.00-21.00 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview von Richard Wisser mit Martin Heidegger

sobota, 23. června
10.00-13.30 Campus Galli: Grundphänomene des Menschseins
13.30-14.30 Mittagspause
15.00-17.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Bauen Wohnen Denken“
17.00-17.30 Pause
17.30-19.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Gelassenheit“
19.00-21.00 Abendessen

neděle, 24. června
09.30-10.30 Vortrag: Alfred Denker: „Der Ursprung des Kunstwerks“
10.30-10.45 Pause
10.45-11.15 Vortrag; Annika Döring: „Heidegger und Chillida“
11.15-11.30 Pause
11.30-12.30 Lektüre: Martin Heidegger, „Die Kunst und der Raum“
13.00-14.30 Mittagessen
15.00-18.00 Heidegger Wanderung mit Lektüre von „Der Feldweg“ und „Vom Geheimnis des Glockenturms“
18.00-20.30 Abendessen
20.30-22.00 Film: Martin Heidegger im Gespräch mit einem buddhistischen Mönch
Anschließend: Rosuhe Ohashi, „Wer ist Martin Heidegger?“

pondělí, 25. června
10.00-12.30 Beuron: Besuch des Klosters mit Kircheführung
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-14.45 Vortrag: Ein Samenkorn für etwas Wesentliches
14.45-15.00 Pause
16.00-17.00 Film: Kardinal Lehmann: „Martin Heidegger, Denken aus der Erfahrung seiner Heimat“
17.00-17.30 Rückfahrt
18.30-21.00 Abendessen
21.00-21.45 Hüttenfilm

Výsledek obrázku pro todtnaubergúterý, 26. června
09.00-10.30 Fahrt nach Todtnauberg
11.00-12.30 Besuch der Hütte
12.30-13.00 Mittagessen
13.00-15.00 Heidegger Rundweg
15.00-16.30 Lektüre: „Aus der Erfahrung des Denkes“ / „Todtnauberger Festansprache“
16.30-18.00 Rückfahrt
19.30-21.00 Abendessen

středa, 27. června
09.30-10.00 Fahrt nach Hausen im Tal / Burg Wildenstein
10.00-11.00 Forsthaus / Schloss
11.00-12.00 Burg Wildenstein
12.00-12.30 Rückfahrt
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-15.00 Lektüre: „Die Armut“
15.00-16.30 Vortrag: Heidegger und der Ister
16.00-16.30 Pause
16.30-17.30 Lektüre: „Der Fehl heiliger Namen“
18.00-20.30 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview mit Walter Biemel

čtvrtek, 28. června
09.00-10.00 Fahrt nach Konstanz
10.00-12.00 Stadtwanderung
12.00-13.00 Rückfahrt
13.00-14.00 Mittagessen
14.00-16.00 Lektüre: „Hebel der Hausfreund“ mit Film
16.00-16.30 Pause
16.30-18.30 Im Hofgarten: Erinnerung an Heidegger
18.30-20.00 Grillen im ehemaligen Hofgartenhotel
Ab 20.00 Ausklang

pátek, 29. června
odjezd

Pořadatel
Martin-Heidegger-Archiv, Meßkirch

 

Knižní tip: Kant a Husserl o zkušenosti

Jakub Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti

Filosofia, 2018, 350 str.

Kant a Husserl o zkušenosti

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované problematice, ale také k tématu transcendentalismu a k teorii poznání v novověké filosofii obecně.

 

 

 

Knižní tip: Martin Heidegger, Anmerkungen VI–IX (Schwarze Hefte 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IX („Schwarze Hefte“ 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IXHrsg. von Peter Trawny
2018. VI, 422 Seiten
Ln 58,00 € ISBN 978-3-465-00583-4
Kt 49,00 € ISBN 978-3-465-00566-7

Mit den »Anmerkungen VI–IX« wird die Veröffentlichung von Heideggers Schwarzen Heften fortgesetzt. Die zwischen 1948/49 und 1951 entstandenen Aufzeichnungen kommentieren noch zuweilen politische und gesellschaftliche Erscheinungen der deutschen Nachkriegszeit, beziehen sich aber immer mehr auf ein »Denken des Seyns kd« (kd = kreuzweise durchgestrichen), das Heidegger jenseits der Philosophie entwickeln möchte. Wichtige Themen der Spätphilosophie wie die Frage nach dem »Gestell« werden entfaltet. In den »Anmerkungen VIII« sind zudem Spuren der Wiederbegegnung mit Hannah Arendt zu finden. Der Reichtum immer neuer Formulierungen, das Erkunden unbekannter Wege im Denken, geben Einblick in die Kreativität dieses einzigartigen Philosophen.

Vol. 98 of the Heidegger Gesamtausgabe „Anmerkungen VI–IX“ continues the publication of Heidegger’s “Black Notebooks”. The notations made between 1948–49 and 1951 still occasionally comment on political and social phenomena of the post-war German period, but increasingly refer to a „thinking of beyng kd“ (kd = crossed out), which Heidegger intends to develop beyond philosophy. Important themes of Heidegger´s late philosophy as well as the question of the „Gestell“ (“framework”) are developed. Also, traces of the reunion with Hannah Arendt can be detected. The wealth of new formulations and the exploration of hitherto unknown pathways in thought contained in this volume grant insight into the creativity of this unique philosopher.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Heidegger Becoming Phenomenological, Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Robert C. Scharff

In this first book-length study of the topic, Robert C. Scharff offers a detailed analysis of the young Heidegger’s interpretation of Dilthey’s hermeneutics of historical life and Husserl’s transcendental phenomenology. He argues that it is Heidegger’s prior reading of Dilthey that grounds his critical appropriation of Husserl’s phenomenology. He shows that in Heidegger’s early lecture courses, a “possible” phenomenology is presented as a genuine alternative with the modern philosophies of consciousness to which Husserl’s “actual” phenomenology is still too closely tied. All of these philosophies tend to overestimate the degree to which we can achieve intellectual independence from our surroundings and inheritance. In response, Heidegger explains why becoming phenomenological is always a possibility; but being a phenomenologist is not. Scharff concludes that this discussion of the young Heidegger, Husserl, and Dilthey leads to the question of our own current need for a phenomenological philosophy—that is, for a philosophy that avoids technique-happiness, that at least sometimes thinks with a self-awareness that takes no theoretical distance from life, and that speaks in a language that is “not yet” selectively representational.
Robert C. Scharff is Professor of Philosophy Emeritus at the University of New Hampshire and Executive Director of ITERATA, a non-profit institute for the study of interdisciplinarity in science, industry, and higher education. He is author of How History Matters to Philosophy (2015), Comte After Positivism (2002), and numerous papers on 19th and 20th century positivism, postpositivism, and continental philosophy; co-editor (with Val Dusek) of The Philosophy of Technology (2003, 2014); and former editor of Continental Philosophy Review (1994–2005).

Přednáška Martina Vrabce o Schellingovi

19. června přednesl Martin Vrabec od 18:30 přednášku v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii na téma Schellingovo „antropologické schéma“. Příspěvek se věnoval Schellingově antropologické analýze pocházející z jeho středního myslitelského období, v níž sleduje celkovou skladbu lidského ducha, jeho jednotlivé schopnosti a jejich vzájemné vztahy. Ukázalo se, v jakém smyslu je podle Schellinga bytostným charakterem lidského ducha žádostivost, proč k naší mysli neodlučitelně patří melancholická touha a v jakém smyslu je jeho nikdy ne zcela překonaným základem šílenství.

Včerajšia prednáška dr. Vrabca k Schellingovej antropologickej schéme sa nenahrávala – tí, čo neprišli, však nemusia…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 20. červen 2018

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Immanuel Kant je až příliš samozřejmě považovaný za zakladatele filosofické antropologie, aniž by o tomto jeho údajně zakladatelském počinu panovalo širší či hlubší povědomí. Proto chceme tematizovat Kantovy antropologické spisy z 80. a 90. let 18. století, aby případně vyšlo najevo, zda a v jakém smyslu Kant může být opravdu považovaný nejen za zakladatele filosofické antropologie, ale především, v jaké míře jsou jeho myšlenky i nadále inspirativní a případně „aktuální“ dodnes, kdy ohledně lidské přirozenosti panují nejrůznější kontroverze včetně jejího výslovného popírání.

Výsledek obrázku pro immanuel kant

Vodítkem budou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v nakladatelství OIKOYMENH péčí Milana Sobotky a v překladu Jaromíra Loužila v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

 

Zváni jsou všichni zájemci o německou klasickou filosofii, filosofickou antropologii či filosofii vůbec.

Akce hodlá iniciovat každoroční tradici letních škol filosofické antropologie.

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: Descartes et la phénoménologie

Descartes et la phénoménologie

PRADELLE Dominique, RIQUIER Camille (dir.). 376 pages.

Descartes et la phénoménologie

Le présent volume n’a pas pour objectif de donner lieu à une confrontation entre Descartes et la phénoménologie, c’est-à-dire entre les thèses cartésiennes et les différentes thèses phénoménologiques, mais de présenter le Descartes lu par les phénoménologues.

C’est dire que Descartes est ici envisagé comme un personnage conceptuel vu dans la perspective des différents phénoménologues, et invoqué par ces derniers ou bien pour retracer l’histoire ou la généalogie de la phénoménologie elle-même (Brentano, Husserl, Heidegger), ou bien pour mettre en évidence chez Descartes une intuition phénoménologique fondamentale (Husserl, Sartre, M. Henry, Levinas, Derrida, R. Barbaras, J.-L. Marion), ou encore pour dégager à l’inverse chez lui un obstacle épistémologique cardinal à la possibilité d’intuitions et d’élaborations proprement phénoménologiques (Heidegger, M. Henry, Merleau-Ponty). Aussi les textes que l’on lira ici ont-ils pour l’essentiel été écrits par des phénoménologues, du moins par des auteurs qui, à un moment ou un autre de leur parcours philosophique, se sont reconnus comme relevant de cette mouvance.

Dominique Pradelle, professeur de philosophie contemporaine à l’Université Paris Sorbonne. Ses travaux portent sur la phénoménologie husserlienne et heideggérienne, la philosophie des mathématiques et la phénoménologie de l’expérience musicale.

Camille Riquier, maître de conférences à l’Institut catholique de Paris. Ses travaux portent essentiellement sur la philosophie française.

Contributeurs :

Dan ARBIB, Renaud BARBARAS,  BREUER,  CIBOTARU, Emmanuel DE SAINT-AUBERT,  DE WARREN,  DEWALQUE,  DUBOUCLEZ, Emmanuel FALQUE, Julien FARGES, Grégory JEAN, Jean-Luc MARION, Dominique PRADELLE, Camille RIQUIER, Claudia SERBAN, Francesco V. TOMMASI

Přednáška Jana Freie o Heinrichu Barthovi

 

Dne 5. června 2018 pronesl Jan Frei z Archivu Jana Patočky v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii přednášku na téma Existence jako stálé rozhodování? K filosofii Heinricha Bartha.

Anotace: Poněkud ve stínu hlavních představitelů filosofie existence rozvíjel její specifickou variantu také švýcarský filosof Heinrich Barth (1890-1965). Přednáška představí její hlavní pojmy – rozhodování, existenciální poznání, existenciální pravdu, kontingenci a některé další – a naznačí jejich přínos pro výklad lidské existence i jejich meze.

Zde je odkaz na záznam přednášky na kanálu SFA na YouTube.

 

Prednášku dr. Freia z utorka nájdete na youtube:https://www.youtube.com/watch?v=4yYroGH-5ig

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 9. červen 2018

 

Zde je též odkaz na internetové stránky Existence – Transcendence, jež spravuje Jan Frei, s ukázkami textů Heinricha Bartha a dalších filosofů existence.

 

Knižní tip: Jasper van Buuren, Body and Reality

Body and Reality

An Examination of the Relationships between the Body Proper, Physical Reality, and the Phenomenal World Starting from Plessner and Merleau-Ponty

Is materialism right to claim that the world of everyday-life experience – the phenomenal world – is nothing but an illusion produced in physical reality, notably in the brain? Or is Merleau-Ponty right when he defends the fundamental character of the phenomenal world while rejecting physical realism? Jasper van Buuren addresses these questions by exploring the nature of the body proper in Merleau-Ponty and Plessner, arguing that physical and phenomenal realism are not mutually exclusive but complementary. The argument includes a close examination of the relationships between scientific and pre-scientific perspectives, between living and non-living things, and between humans and animals.

Knižní tip: Deleuze and Derrida. Difference and the Power of the Negative

Vernon W. Cisney

Deleuze and Derrida

Difference and the Power of the Negative

The first scholarly comparative analysis of Jacques Derrida and Gilles Deleuze’s philosophies of difference

 

Jacques Derrida and Gilles Deleuze are best known for their respective attempts to theoretically formulate non-dialectical conceptions of difference. Now, for the first time, Vernon W. Cisney brings you a scholarly analysis of their contrasting concepts of difference. Cisney distinguishes their conceptions of difference by differentiating them on the basis of the criticisms they level against Hegel, as well as their valorisations of Nietzsche, and the ways in which they understand Nietzsche’s thought to surpass that of Hegel. The contrast between the two, Cisney argues, is that while Deleuze formulates an affirmative conception of difference, Derrida’s différance amounts to an irresolvable negativity.

Cover for Deleuze and Derrida

Published by Edinburgh University Press

  • Situates the philosophy of difference within the broader context of the history of philosophy, going back to its beginnings in Plato and Aristotle
  • Focuses on the positions that Derrida and Deleuze occupy with respect to the Hegel-Nietzsche-Heidegger triumvirate
  • Provides the first in-depth analysis of the defining distinction between Derrida and Deleuze, out of which most of the other differences (ethical, political, etc.) between the two can be more richly understood
  • Offers an original understanding of the history and trajectory of continental philosophy specifically, rooted in an engagement with Husserl’s time-consciousness analysis and in Deleuze’s adoption of Bergson’s thinking

Vernon W. Cisney is Visiting Assistant Professor of Philosophy at Gettysburg College. He is the author of Deleuze and Derrida: Difference and the Power of the Negative (Edinburgh University Press, 2018) and Derrida’s Voice and Phenomenon: An Edinburgh Philosophical Guide (Edinburgh University Press, 2014). He is also the co-editor of Between Foucault and Derrida (Edinburgh University Press, 2016); The Way of Nature and the Way of Grace: Philosophical Footholds on Terrence Malick’s Tree of Life (Northwestern University Press, 2016); and Biopower: Foucault and Beyond (University of Chicago Press, 2015).

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Přednáška Jiřího Hoblíka na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

22. května 2018 pokračoval pravidelný podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přednáškou doc. Jiřího Hoblíka s názvem Starozákonní antropologie.

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Anotace: Příspevěk sledoval příběh o stvoření člověka jako základní doklad biblické antropologie, vztah jedince a společnosti, jakým způsobem filosofický pojem subjektu zpřístupňuje sebepochopení člověka mimo filosofii, dějinnost myšlení o lidském světě a étos a etiku v hebrejském podání.

 

Zde je audiovizuální záznam přednášky na YouTube kanálu SFA..

 

Knižní tip: Daniela Vallega-Neu, Heidegger’s Poietic Writings: From Contributions to Philosophy to The Event

Daniela Vallega-Neu

Heidegger’s Poietic Writings
From Contributions to Philosophy to The Event

Indiana University Press. Edice Studies in Continental Thought.

2018. 256 stran. ISBN 9780253033888.

Heidegger's Poietic Writings

Engaging the development of Heidegger’s non-public writings on the event between 1936 and 1941, Daniela Vallega-Neu reveals what Heidegger’s private writings kept hidden. Vallega-Neu takes readers on a journey through these volumes, which are not philosophical works in the traditional sense as they read more like fragments, collections of notes, reflections, and expositions. In them, Vallega-Neu sees Heidegger searching for a language that does not simply speak about being, but rather allows a sense of being to emerge in his thinking and saying. She focuses on striking shifts in the tone and movement of Heidegger’s thinking during these important years. Skillfully navigating the unorthodox and intimate character of these writings, Vallega-Neu provides critical insights into questions of attunement, language, the body, and historicity in Heidegger’s thinking.

Daniela Vallega-Neu profile picture

Odkaz na stránky vydavatelství IUP.

Daniela Vallega-Neu zavítá do Prahy v druhém prosincovém týdnu, aby společně s Alešem Novákem uspořádali dne 11. prosince 2018 workshop v Pražském kreativním centru na téma zásadního spisu Martina Heideggera Příspěvky k filosofii (Ze spatření), který Daniela Vallega-Neu přeložila do angličtiny a na jehož českém překladu pro vydavatelství Togga pracuje právě Aleš Novák.