Nová publikace: Pravda o myšlení Martina Heideggera

Myšlení a dílo Martina Heideggera je vystaveno opakovaným obviněním ze spolupráce s národním socialismem, ke kterému se nyní přidalo obvinění ze systematického antisemitismu, které se objevilo v souvislosti s vydáním jeho soukromých zápisníků známých pod označením „Černé sešity“. Samotné zápisníky by nevzbudily tolik pozornosti, kdyby jejich vydavatel, Peter Trawny, zároveň nepublikoval svou interpretující knihu o Heideggerovi a mýtu světového židovského spiknutí.

Není povolanější autor než Friedrich-Wilhelm von Herrmann, jenž byl po čtyři poslední roky Heideggerova života jeho osobním tajemníkem a filosof ho pověřil vydáváním svého souborného díla, který dokáže jednoznačně vyvrátit a odmítnout Trawnyho lživá a falešná tvrzení, aniž by prováděl apologii samotného Heideggera. Von Herrmannova reakce na lživá obvinění mají formu přehledného, systematického výkladu geneze Heideggerova myšlení, a potud může jeho krátká kniha sloužit jako vynikající uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.

F.-W. von Herrmann, Pravda o myšlení Martina Heideggera, sestavil a přeložil Aleš Novák, Praha: Togga 2017, 111 str.

 

Rozhovor s Francesco Alfierim o Heideggerových Černých sešitech

Francesco Alfieri, profesor filosofie na Pontificia Universitas Lateranensis, poskytl rozhovor na téma kontroverze týkající se nepravdivého obvinění Martina Heideggera z antisemitismu v následnosti na vydání jeho tzv. Černých sešitů, a především v souvislosti s tendenčně (des)interpretující knihou Petera Trawnyho „Heidegger und das Mythos der jüdischen Weltverschwörung“.

Rozhovor je veden v italštině s anglickými titulky.

 

Alfieri společně s profesorem Friedrichem-Wilhelmem von Herrmannem vydali knihu s názvem „Martin Heidegger. La verità sui Quaderni neri. Brescia: Morcelliana 2016“, jejíž německá verze vychází v červnu 2017 v nakladatelství Duncker & Humblot (Berlín).

Francesco Alfieri zavítá do Prahy 29. listopadu s přednáškou k tématu Heideggerových „Černých sešitů“.

 

PŘEDNÁŠKY THOMASE AHNERTA

Fakulta humanitních studií UK ve spolupráci s Oddělením pro studia novověké racionality Filosofického ústavu AV ČR uspořádala ve dnech 19. a 20. dubna 2017 přednášky Dr. Thomase Ahnerta, vedoucího historických oborů na School of History, Classics and Archaeology, University of Edinburgh.

1. NEWTONIANISM IN EIGHTEENTH-CENTURY GERMANY

První přednáška se zaměřila na recepci Newtonova odkazu v kontextu s formováním německého osvícenství a byla určena pro zájemce o dějiny vědy, epistemologie a rané německé osvícenství.

2. PAGANISM AND PROVIDENCE IN THE HISTORICAL WRITINGS OF WILLIAM ROBERTSON

Druhá přednáška měla za téma myslitelský odkaz Williama Robertsona, jednoho z nejvýznamnějších historiků epochy skotského osvícenství, rektora univerzity v Edinburghu, ale také význačného představitele církevních kruhů („moderates“).

Odborný profil a publikace přednášejícího jsou k dispozici na tomto odkazu: http://www.ed.ac.uk/history-classics-archaeology/about-us/staff-profiles/profile_tab1_academic.php?uun=tahnert

 

Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii (SFA) je otevřenou skupinou učitelů, studentů, přátel a příznivců myšlenky filosofické antropologie. Pořádáme kurzy, setkání, konference a workshopy. Interpretujeme člověka jako bytost sebe sama utvářející, jež sama sobě dává vlastní obraz, vlastní určení. Všímáme si působnosti filosofie a toho, jak filosofické obrazy člověka proměnily dějiny lidského sebeporozumění.

Sledujte prezentaci SFA na facebooku: https://www.facebook.com/spolecnostprofilosofickouantropologii/

 

Přednáškový cyklus Historie filosofické antropologie

Seminář filosofické antropologie v rámci Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy uspořádal v letním semestru 2017 přednáškový cyklus Historie filosofické antropologie, jehož jádrem byla především fenomenologická tradice 20. století. Přednášky se konaly vždy ve čtvrtek od 12:30 v posluchárně C008 v sídle katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy: José Martího 269/31, Praha 6 – Veleslavín.

Program přednášek byl následující:

23. 2. – Aleš Novák: Heideggerova kritika metafysiky.

2. 3. – Aleš Novák: Válka a technika v pojetí Ernsta Jüngera a M. Heideggera.

9. 3. – Jakub Marek: Patočkovo pojetí války ve 20. století a 20. století jakožto války (Kacířské eseje, Negativní platonismus).

16. 3. – Jakub Marek: Jaspersovo pojetí hraničních situací.

23. 3. – Aleš Novák, Josef Matoušek: Tělesnost u J. P. Sartra a Em. Lévinase.

30. 3. – Jakub Chavalka: Tělo a tělesnost u Michela Foucaulta.

6. 4. – Jakub Marek: Koncept řeči a jazyka podle Ferdinanda de Saussura.

4. 5. – Jakub Chavalka: Koncept řeči a jazyka podle Jacquesa Derridy.

11. 5. – Tomáš Holeček, Aleš Novák: Jazyk a řeč u Wittgensteina (a možná taky u Heideggera).

18. 5. – Jakub Marek, Jakub Chavalka: Člověk jako jednající bytost (H. Arendtová).

 

 

Fenomenologická interpretace významu barev u Georga Trakla

6. března 2017 se uskutečnila přednáška doc. Aleše Nováka pro Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii na téma „Fenomenologická interpretace významu barev v básni Žalm Georga Trakla“.

Místo konání: Celetná 20, 2. patro, Knihovna katedry pedagogiky, č. dveří 224.

 

 

Konference „Malum: filosofické interpretace zla“

Badatelská skupina projektu Zlo, život a lidskost uspořádala 16. února 2017 závěrečnou konferenci prezentující výsledky řečeného výzkumu. Konference se uskutečnila v sídle katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. S příspěvky vystoupili členové Centra fenomenologického výzkumu Aleš Novák, Jakub Marek, Jakub Chavalka, Milan Hanyš, Martin Vrabec; dále Václav Zajíc, Jakub Šenovský, Tomáš Houdek a Kateřina Sváčková. Zvláštním hostem koference byl Mgr. Ondřej Sikora, Ph.D. z katedry filozofie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Program konference:

Jakub Šenovský: Místo zla v řádu veškerenstva u Aurelia Augustina.

Jakub Marek: Svoboda ke zlu: pád člověka v Kierkegaardově Pojmu úzkosti.

Ondřej Sikora: Zvrácenost srdce podle Kanta.

Milan Hanyš: Arendtová o radikálním a banálním zlu.

Kateřina Sváčková: Klíčová role sebelásky (amour propre) v Rousseauově pojetí zla.

Martin Vrabec: Svévole a hněv Boží – povaha zla podle F. W. J. Schellinga.

Václav Zajíc: Proč vůle k dobru?

Jakub Chavalka: Rádlo zla.

Tomáš Houdek: Zlo a/nebo poctivost.

 

Článek Jany Kružíkové ve Filosofickém časopise

Jana Kružíková: „Základní pojmy“, „zpředmětnění“ a „matematizace“ – milníky Heideggerova pojetí vědy

in: Filosofický časopis, ročník 64, číslo 3/2016

Heidegger se tématem vědy zabýval od svých nejranějších textů až po svá díla pozdní. Úvodní část předkládané studie zmiňuje Heideggerovy texty, jež jsou pro jeho chápání vědy klíčové, a shrnuje v nich představené pojetí vědy. Heideggerovo pojetí vědy můžeme z hlediska časového i obsahového rozdělit do čtyř fází: 1) logické pojetí vědy, 2) existenciální pojetí vědy, 3) metafyzické pojetí vědy a 4) epochální pojetí vědy. Přes zásadní terminologickou i obsahovou odlišnost spojuje uvedené texty to, že se v nich Heidegger primárně věnuje základu, totiž vzniku vědy, a že vznik vědy pojí vždy s jistou deficiencí, privací a následnou konstitucí. Důležitou roli při tom hraje vědecký rozvrh. V tom, jaké momenty uvedeného vědeckého rozvrhu Heidegger akcentuje a jak tento rozvrh označuje, můžeme vidět určité milníky v Heideggerově pojetí vědy. „Základní pojmy“ (logické pojetí vědy), „zpředmětnění“ (existenciální pojetí vědy) a „matematično“ (metafyzické pojetí vědy) tvoří tedy podstatu a základ novověké vědy a jsou i ústředním tématem předkládané studie, která se snaží ukázat jejich vzájemný vztah a jejich společné a odlišné rysy.

Klíčová slova: Martin Heidegger, věda, základní pojmy, zpředmětnění, matematizace

 

Publikace: Jakub Marek, Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka

Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat. Motivy práce a smrtelnosti se do sebe zakliňují, jejich vztah podmiňuje lidský svět, lidské instituce, sebe-porozumění člověka. Cože pak znamená „být člověkem“? Lidství se ukazuje být umělým, nepřirozeným rodem. Být člověkem znamená podstoupit transformaci, jež za sebou zanechává přirozenost a osvojuje si sdílené hodnoty, normy, přetváří sebe sama k obrazu člověka. Démonický don Giovanni, nenapravitelný prostopášník, nepracuje a smrti se nebojí. Don Giovanni, jenž mluví a vystupuje jako člověk, vlastně člověkem není, neboť postrádá to nejpodstatnější: neprošel proměnou, jíž by se vzdal nespoutané žádostivosti, nezřízené vášně a individuality a přijal za své sdílené hodnoty lidského světa.

Marek, Jakub, Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka, Praha: Togga 2015. 284 str. ISBN 978-80-7476-084-6.

 

Publikace: Mezi náboženstvím a politikou

Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších perspektiv antropologických, filosofických a historicko-sociologických. M. Šimsa, P. Barša a M. Hanyš se dotýkají aktuálních diskuzí o nábožensko-politických vztazích a pojednávají o problematice islámu a demokracie, roli náboženství v liberálně-demokratickém diskursu a vztahu mezi monoteismem a násilím. Kapitoly psané P. Kratochvílem, T. Doležalem, Z. R. Nešporem, K. Černým a M. Jaluškou analyzují vybrané historické i současné případy nábožensko-politických konfigurací (EU, česká společnost, arabské jaro, středověká Galicie) a na konkrétním materiálu ukazují jejich rozmanitost a dynamičnost.

Hanyš, M. – Arnason, J. P. (eds.), Mezi náboženstvím a politikou. Praha: Togga 2016. 393 str. ISBN 978-80-7476-102-7.

 

Publikace: Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 5/2015

Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge zur Philosophie (Vem Ereignis) (1936/38). Reflexe však nesleduje jen základní obsahové problémy tohoto dnes již slavného torza. Vzhledem k tomu, že prof. Maly je překladatelem tohoto díla do angličtiny, reflexe seznamuje i s nelehkými problémy překladatelskými. Studie jsou věnovány fenomenologii architektury: Marie Pětová zkoumá hlouběji a aktuálněji, než je obvyklé, Heideggerův koncept souvislosti bydlení (Wohnen) a stavění (Bauen) a Jiří Tourek podává komplexnější pohled na dílo Norberga Schulze, jehož teorii známe zpravidla jen v podobě zachycené knihou Genius loci. Letošní Ročenku uzavírá soubor statí (J. Kružík, L. Benyovszky, T. Holeček, V. Jílek, O. Váša) spjatých s problematikou vztahu řeči a básnického, resp. uměleckého díla.

Publikaci lze zakoupit přímo na tomto odkazu.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum V/2015, k vydání připravil Ladislav Benyovszky, Praha: Togga 2015. 182 str. ISBN 978-80-7476-096-9.

 

Publikace: Aleš Novák, Věčný návrat téhož

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby. Předložený pokus o interpretaci této – podle Nietzscheho slov – „nejtěžší myšlenky“ či „myšlenky myšlenek“ však není pouze historickým komentářem konkrétních pasáží z Nietzschova díla (nepublikované zápisy z pozůstalosti z roku 1881, spis Radostná věda z roku 1882, třetí díl knihy Tak pravil Zarathustra z roku 1884, sporadicky i zápisy z pozůstalosti z let 1885-1888), nýbrž vpravdě filosofickou interpretací nesenou jasnou tezí, že v základu lidské existence spočívá strach, se kterým se filosofie – primárně v podobě tzv. první filosofie neboli metafysiky – vyrovnává. Pokoušíme se tak demonstrovat interpretační tvrzení, že Nietzschova myšlenka věčného návratu téhož představuje jednu z podob vyrovnávání se s bazálním lidským strachem, a proto je též jednou ze základních pozic v rámci západní metafysiky, která je – vedle, či na rozdíl od umění, (přírodo)vědy, politiky, zábavy atd. – jedním ze specificky lidských způsobů, jak se vyrovnávat se strachem a být vpravdě svobodný.

Publikaci lze zakoupit přímo na stránkách spol. Kosmas.

Aleš Novák, Věčný návrat téhož, Praha: Togga 2015. 390 str. ISBN 978-80-7476-085-3.

 

Publikace: Ladislav Benyovszky, Světasvit

České slovo „svět“ znamenalo původně „světlo“ a „svit“ patří ke slovesu „svítit“. Slovo „světasvit“ vyslovuje proto znovu svět v jeho počátečním významu, vyslovuje ten svět, ve kterém žijeme a umíráme, který je překryt a zastřen určeními vesmír a kosmos. Světasvit je něco jiného než vesmír, svět myšlený a vyslovený jako celek, něco jiného než kosmos, svět myšlený a vyslovený jako řád.

Publikaci lze zakoupit přímo na stránkách spol. Kosmas.

Ladislav Benyovszky, Světasvit. Praha: Togga 2015. 174 str. ISBN 978-80-7476-088-4.

 

Publikace: Aleš Novák (ed.), Živá fenomenologie

Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie. Svazek obsahuje ukázku možné diskuse mezi fenomenologickou a analytickou filosofií, mezi fenomenologickým a kognitivně-vědním výzkumem, dále dva příklady konkrétních analýz tělesnosti a konečně též experimentální texty, jež mají ambici překračovat rámec autoritativního korpusu fenomenologických textů a provádět samostatné výzkumy konkrétně možností topologického uvažování, deskripce psychedelických stavů mysli a transformativního myšlení. Kniha vzešla ze stejnojmenné konference konané v roce 2014 Centrem fenomenologického výzkumu. Autory jednotlivých příspěvků jsou Ondřej Beran, Petr Urban, Karel Novotný, Martin Ritter, Martin Nitsche, Vít Pokorný a Alice Koubová. Publikace vyšla jako mimořádné číslo Filosofického časopisu 1/2015, jež sestavil a k vydání připravil Aleš Novák.

Publikaci lze zakoupit přímo na stránkách spol. Kosmas.

Aleš Novák (ed.), Živá fenomenologie. Mimořádné číslo Filosofického časopisu 1/2015. Praha: Togga 2015. 152 s. ISBN: 978-80-7476-073-0.

 

 

Publikace: Tři studie k problému naladění

Publikace Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera autorů L. Benyovszkého, J. Novotného a M. Pětové je výsledkem řešení grantového projektu GAČR Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti (GAČR P401/12/1354).

J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein). Pokouší se přitom domyslet a dovést do krajnosti jisté ohledy tohoto motivu, a to zvláště v souvislosti s řečí, konečností a časovostí. Ve druhé studii sleduje M. Pětová na základě Heideggerovy programové přednášky Vom Wesen der Wahrheit proměnu chápání naladění v souvislosti s koncepcí existence na bázi neskrytosti (ALÉTHEIA). Ve třetí studii rozvíjí L. Benyovszky motiv „posvátného bolu“ (heilige Schmerz), jímž fundamentálně-ontologická analýza naladění přerůstá v explicitní myšlení neskrytosti.

Benyovszky, L. – Novotný, J. – Pětová, M., Tři studie k problému naladění ve filosofii Martina Heideggera. Praha: Togga 2014. 162 s. ISBN 978-80-7476-077-8.

Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.

Publikace: Stanislav Synek, Duše jako místo dění světa

Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů, který výrazně a nadlouho ovlivnil uvažování o těchto otázkách, je Aristotelův spis O duši. Předkládaná studie je snahou o interpretaci tohoto nesnadno přístupného a bohatě komentovaného spisu. Jejím cílem je předvést pokud možno ucelený výklad jeho základních konceptů v kontextu Aristotelovy přírodní filosofie a metafyziky. Základní výkladovou perspektivou přitom bude otázka po smyslu bytí člověka jako individuální myslící bytosti.
Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.

Publikace: Nietzsche a (ne)přátelé

Friedrich Nietzsche je myslitel, který polarizuje a cíleně vyhledává konfrontaci. Volba jeho protivníků může povědět něco podstatného o něm samém a o cestách jeho myšlení. Na konkrétních příkladech jeho filosofického nepřátelství s Arthurem Schopenhauerem, Immanuelem Kantem, Sókratem, Jean-Jacques Rousseauem, Charlesem Darwinem, Ježíšem a apoštolem Pavlem se může ukázat nejen specifičnost Nietzscheho díla, ale i míra jeho částečné závislosti na nepřátelích, kteří jako stín Nietzscheho doprovázejí. Obsahově se v případě Nietzscheho konfrontací s uvedenými diskutuje pojetí řeči, jejího původu a její metaforičnosti, dále souvislost morálky a strachu, morálky a soucitu, pak též ustavení hodnoty tradičních západních hodnot, konečně původ a důvody specifické religiozity a mocenské ambice skrývající se konkrétně v křesťanském náboženství, jak ho Nietzsche genealogicky analyzuje v konfrontaci s jeho dvěma nejdůležitějšími postavami, Ježíšem Kristem a svatým Pavlem. Historicky pojaté studie, jež objevným způsobem zpracovávají z velké části doposud netematizované motivy a souvislosti Nietzscheho díla, jsou určeny nejen zájemcům z řad historiků filosofie, ale též theologům, estetikům, lingvistům a literárním vědcům, neboť Nietzscheho myšlení je pokaždé spojeno s promyšlenými literárními strategiemi, které se situačně proměňují s ohledem na zvoleného nepřítele.

Sestavil a k vydání připravil Aleš Novák. Autorský kolektiv: Jakub Marek, Jakub Chavalka, Václav Zajíc, Kateřina Sváčková, Tomáš Houdek, Jakub Šenovský, Milan Hanyš.

Nietzsche a (ne)přátelé. Sestavil a k vydání připravil Aleš Novák. Praha: Togga 2015. 246 str. ISBN 978-80-7476-070-9.

Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.

 

Doktorské studium fenomenologie

Při Centru fenomenologického výzkumu probíhá školení studujících postgraduálního studijního oboru „Německá a francouzská filosofie“, který je zaměřený na německou klasickou filosofii, fenomenologii a soudobou francouzskou filosofii, jejich dějinné předpoklady a jejich vzájemné vlivy v intelektuálním a kulturním evropském prostoru. Obor poskytuje náročnou odbornou přípravu pro bádání a další samostatné rozvíjení aktuálních filosofických přístupů, které se vyprofilovaly ve střední Evropě a ve Francii a které zásadně ovlivňují dění na soudobé světové filosofické scéně a zároveň zásadně utvářejí podobu soudobé české filosofické scény, se kterou jsou tradičně spjaty. Jde o filosofické směry a přístupy německé klasické filosofie (od Kanta dále) a reakce na ni, dále o fenomenologii (především Husserlovu) a její percepci a samostatný rozvoj ve Francii, o filosofii života a existence, hermeneutiku, fenomenologickou ontologii až po soudobé aktuální modifikace fenomenologie.
Studijní plán doktoranda zahrnuje plánované publikační aktivity, účasti na konferencích a zkoušky z povinných a povinně volitelných předmětů podle akreditačního materiálu. Po ukončení studia doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce student získává titul Ph.D. Více informací lze získat na tomto odkazu.