Archiv autora: admin

Konference „From the Paris Lectures to the Cartesian Meditations. The Legacy of Husserl’s Transcendental Phenomenology“

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy pořádá ve dnech 17. – 19. října mezinárodní konferenci From the Paris Lectures to the Cartesian Meditations. The Legacy of Husserl’s Transcendental Phenomenology v rámci The European Regional Development Fund-Project “Creativity and Adaptability as Conditions of the Success of Europe in an Interrelated World” (No. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734).

Program konference je uveřejněn na tomto odkazu.

Ninety years ago, notably, on February 23rd and 25th, 1929, Husserl held his two quite famous Paris lectures Einleitung in die transzendentale Phänomenologie that, after a very long and laborious re-elaboration, would later come to be known as Méditations Cartésiennes (1931) and then—after the publication of the first volume of the Husserliana series—as Cartesianische Meditationen (1950). Over the course of the five Meditations all the most important and crucial elements of his ambitious project are either explicitly tackled and systematically worked out or touched upon: the Cartesian “motive” animating the phenomenological enterprise; the foundational role of philosophy, understood as first philosophy, vis-à-vis the totality of positive sciences; the structure of intentionality and the concept of synthesis; the notion of evidence and the contingency of the world-experience; the concrete subject and the method of variation; the relation between transcendental reduction and the epochè; the constitution of the alter ego and the metaphysical outcomes of the explication of the experience of the other; the thorny issue of the relation(s) between phenomenology and metaphysics, and the structural concept of reason; the assessment of modalities; the relation between phenomenology and psychology and the explicit endorsement of a monadological idealism.

The combination of all these themes, motives and concepts contributes to providing the reader of the Cartesian Meditations with one of the most articulated and complex presentation of what might be labeled Husserl’s “system of philosophy,” of all its ambitions, aspirations as well as difficulties.

The goal of the conference is to explore the legacy of the Cartesian Meditations according to three different, yet intertwined perspectives:

(a) That of a straightforward confrontation with the text itself of both the Paris Lectures and the five Cartesian Meditations by tackling specific notions, problems and themes that Husserl develops therein by also relating them to other texts and contexts;

(b) That of the assessment of the overall project of a new System of Phenomenological Philosophy on which Husserl tirelessly worked during the last decade of his activity;

(c) That of the Wirkungsgeschichte of the text and the long-standing influence and fascination that it exerted on philosophers and scholars; the history of its reception and interpretations.

Knižní tip: Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology

cover
Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology (Springer 2019)

Critically evaluating and synthesizing all the previous research on the phenomenology of Czech philosopher Jan Patočka, the book brings a new voice into contemporary philosophical discussions. It elucidates the development of Patočka’s phenomenology and offers a critical appropriation of his work by connecting it with non-phenomenological approaches.
The first half of the book offers a succinct, and systematizing, overview of Patočka’s phenomenology throughout its development to help readers appreciate the motives behind and grounds for its transformations. The second half systematically explicates, critically examines and creatively develops Patočka’s concept of the movement of existence as the most promising part of his asubjective phenomenology.
The book appeals to new readers of Patočka as well as his scholars, and to students and researchers of contemporary philosophy concerned with topics such as embodiment, personal identity, intersubjectivity, sociality, or historicity. By re-assessing Patočka’s philosophy of history and his civilizational analysis, it also helps to better articulate the question of the place of Europe in the post-European world.

Martin Ritter is a Research Fellow at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences, Prague. He specializes in phenomenology, critical theory and media philosophy. Martin Ritter has published numerous journal articles on Patočka’s thought and has taught several courses on Patočka’s philosophy; he also took part in editing Patočka’s Collected Works.

Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology

Springer International Publishing 2019

ISBN 978-3-030-23656-4

Knižní tip: Hegel and Phenomenology

Hegel and Phenomenology


Hegel and Phenomenology (Springer 2019)
  • Alfredo Ferrarin
  • Dermot  Moran
  • Elisa Magrì
  • Danilo Manca

This volume articulates and develops new research questions and original insights regarding the philosophical dialogue between Hegel’s philosophy, his heritage, and contemporary phenomenology, including, among others, Husserl, Heidegger, Merleau-Ponty, and Ricoeur. The collection discusses methodological questions concerning the relevance of Hegel’s philosophy for contemporary phenomenology, addressing core issues revolving around the key concepts of history, being, science, subjectivity, and dialectic.
The volume fills a gap in historiography, expanding the knowledge of the impact of Hegel’s philosophy on contemporary philosophy and raising new questions on the transformation of transcendental philosophy in post-Kantian philosophy. The contributions gathered in this volume shed new light on issues related to the problem of scientific method in philosophy, on the philosophy of history, as well as on the dimension of subjectivity. By providing critical insights into Hegel’s philosophy and contemporary phenomenology, the book opens up new research perspectives recommended to philosophers and scholars of different traditions, especially classical German philosophy, phenomenology, and history of Western philosophy. 

Bibliographic information

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro akademický rok 2019/2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii si dovoluje pozvat na svá setkání v akademickém roce 2019/20.

Datum: pondělí  11. 11. 2019 v 18 hod.

Téma: Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

Přednášející: Mgr. Josef Kružík, Ph.D.

Místo konání: Celetná 20, knihovna katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224

Termíny setkání a hosté:

14. 10. 2019: MgA. Jana Zichová, Ph.D. – „Fenomén hlubiny – horizont bytující mimo lidskou řeč a jeho působnost na usebírání lidské psyché“ 

11. 11. 2019: Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

18. 11. 2019: doc. Mgr. Aleš Novák, PhD. – 400 let od Descartových svatomartinských snů v roce 1619

9. 12. 2019: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D. – TBC

13. 1. 2020: Mgr. Petr Prášek – TBC

Knižní tip: David Rybák, Fenomenologická redukce a vzdělání


Rybák, David – Fenomenologické redukce a vzdělání

obálka

brožovaná, 392 str., 1. vydání, 2019
edice: Filosofie
ISBN 9788024643366
doporučená cena: 420 Kč

Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si totiž nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním v jeho podstatě a vzděláním jako procesem, máme tu snad tzv. efektivní vzdělávací a školské procesy, ale žádné vzdělání a žádnou školu. Ale právě na objevu podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí podstaty je založena Evropa jako specifická půda smyslu a rození smyslu.
Žijeme v situaci, kterou bychom mohli charakterizovat jako situaci matematizace a zborcení smyslu, v níž všechny živé a žité pulzy naší existence jsou vřazeny do předem ustavených idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k nám samým ve světě stojí za tímto zborcením? Nehrozí toto zborcení smyslu též zborcením universitas věd a univerzity samotné, proměněné na pouhý manažerský provoz, jak jsme toho nedobrovolnými svědky právě dnes? A je vůbec ještě možné v situaci tohoto zborcení oživit touhu po bytném vědění, o které mluví Platón a Aristotelés, uvědomíme-li si, že v tradici byla touha jakožto platónský erós určena právě jako transcendence smyslu, tedy právě jako jednocení smyslu? Vědy samotné ve snaze o prolongování projektu vědění jako nástroje ovládání přírody člověkem proměňují též člověka na idealizovaný předmět výzkumu a kontroly a ovládání. Ale, jak neustále zdůrazňuje Husserl, člověk není pouze objektem ve světě, nýbrž též subjektem pro svět. Husserlova fenomenologie v jejím zkoumání konstituce smyslu je nesena zmíněnými problémy. A pokud jde o závažné problémy našeho bytí a nebytí, znamená pro naše ‚tady a teď‘ důležitý pokus položit smysluplně otázku po bytných základech našeho lidství.

Odkaz na stránky nakladatelství.

Přednáška ke 130. výročí narození Martina Heideggera

26. září tohoto roku uplynulo 130 let od narození německého myslitele Martina Heideggera. Při této příležitosti proslovil Aleš Novák dne 24. září 2019 přednášku v rámci pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii, která měla název Cesty, nikoli díla: ke 130. výročí narození Martina Heideggera a ke 30. výročí od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

Anotace: Jen málokterý myslitel vyvolává tak radikálně protichůdné reakce jako Martin Heidegger. Buď je zatracován a nenáviděn, nebo devótně uctíván. Nepopiratelné však je, že náleží mezi nejvlivnější myslitele 20. století. Protože není možné v jedné přednášce postihnout komplexitu jeho stále se vyvíjejícího myšlení, je třeba omezit se na jeden ze směrodatných momentů jeho myslitelské cesty, kterým bezesporu je jeho posthumně vydaný rukopis nesoucí název Příspěvky k filosofii s podtitulem Ze spatření (Vom Ereignis), který vznikal mezi léty 1936-38. Tento rukopis byl publikován v roce 1989 u příležitosti 100. výročí Heideggerova narození a zásadním způsobem proměnilo recepci a interpretaci jeho myšlení. Přesto (nebo snad právě proto?) není tomuto klíčovému spisu věnována dostatečná pozornost, a proto bylo záměrem naší přednášky jednak seznámit se základní strukturou či „skladbou“ (něm. Gefüge) zmíněného rukopisu a jednak speciálně vyzdvihnout podobu, v jaké v něm Heidegger přemýšlí o člověku jakožto „tom nadcházejícím posledního Boha“ (něm. der Zukünftige des letzten Gottes).

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Letní škola filosofické antropologie: K Herderovu Pojednání o původu řeči

Výsledek obrázku pro herder

J. G. Herder (A. Graff, 1785) . Zdroj: Wikipedie

Ve dnech 22. – 24. července 2019 proběhl v Pražském kreativním centru pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky druhý ročník Letní školy filosofické antropologie, jehož obsahem byla diskuse Herderova zásadního spisu O původu řeči z roku 1772. Připomínáme, že 25. srpna v tomto roce uplynulo 275 let od Herderova narození (1744).
Hlavním řečníkem byl pan profesor Milan Sobotka. Dalšími účastníky byli kromě obou uvedených pořadatelů ještě Kateřina Sváčková, Adam Vostárek, Bernard Soška, Matouš Kvapil, Marek Vodička.

Text Herderova Pojednání je ke stažení na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Program:

Pondělí 22. 7.

Kateřina Sváčková – Herderova kritika Rousseaua

Bernard Soška – Rousseauovo pojetí původu řeči v jeho Eseji o původu jazyků

Adam Vostárek – Herder a Diderot

Textový seminář I (kruhy života, lidská „Besonnenheit“)

Matouš Kvapil – Hudebnost a rytmus řeči: Herderova stopa v Nietzscheho raných textech o řeči a hudbě?

Textový seminář II („Merkmal“ jakožto hlavní rys řeči)

Úterý 23. 7.

Marek Vodička – Přirozené právo a zákony přirozenosti v raně novověkém myšlení: Grotius, Hobbes, Locke, Rousseau

Textový seminář III: 1. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Pojetí přirozeného zákona (Naturgesetz) u Kanta

Textový seminář IV: 2. zákon přirozenosti

Milan Sobotka – Jazyk, svět a národ ve filosofii J. G. Herdera

Středa 24. 7.

Textový seminář V: 3. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Hobbes, Kant a Herder v Nietzscheho pojednání O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním

Textový seminář VI: 4. zákon přirozenosti

Jakub Chavalka – Nietzschova kritika Herdera

Aleš Novák – Je řeč původně spíš chatrč, nebo „dům bytí“? Herder, Hölderlin, Heidegger, Celan

Přednáška Jiřího Janáka ve Společnosti pro filosofickou antropologii

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 25. června 2019 egyptolog Jiří Janák s přednáškou: Posmrtný soud ve starém Egyptě ve světle nových objevů, která měla následující anotaci:

Zobrazení soudu nad zesnulým, při němž se v Síni obou pravd váží srdce zesnulého proti peru bohyně Maat, patří k ikonickým scénám staroegyptského náboženství. Podle některých badatelů tento obraz dokonce mohl ovlivnit vývoj představ o posmrtném soudu v pozdní antice a také v křesťanství. Avšak v egyptském pojetí soudu nad zesnulými nalezneme hned několik vzájemně si protichůdných variant a v historickém vývoji této představy můžeme nalézt několik zásadních změn. V přednášce přiblížíme jejich vznik a vývoj a vysvětlíme si základní ikonografické motivy posmrtného soudu. Položíme si však i několik zásadních otázek, které vyjeví, že ne vše, co jsme si o tomto obecně známém staroegyptském fenoménu mysleli, byla pravda.

Knižní tip: Comprendre l’historicité (Heidegger et Dilthey)

Comprendre l'historicité

Comprendre l’historicité: Heidegger et Dilthey

FAGNIEZ Guillaume

Que signifie pour la vie être « historique » ? À quelles conditions cette historicité peut-elle être adéquatement conçue ? Quelle en est la portée pour la pensée philosophique elle-même ? Telles sont les questions qui se trouvent au cœur du débat entre la phénoménologie de la vie du jeune Martin Heidegger et la pensée de Wilhelm Dilthey. Le présent ouvrage reconstruit l’ensemble de cette confrontation, dans son contexte phénoménologique et néo-kantien, et met ainsi au jour un moment fondateur de la phénoménologie herméneutique contemporaine. En explorant les réappropriations et transferts conceptuels auxquels ce débat a donné lieu, et en soulignant ses points de rupture comme ses lignes de continuité, il entend faire droit à l’originalité de la philosophie de la vie de Dilthey et prendre la mesure de la radicalisation heideggérienne de l’historicité qui conduit au seuil d’une pensée de l’« événement ».

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Pädagogische Perspektiven auf eine Phänomenologie des Leibes

Eds.: Malte Brinkmann – Johannes Türstig – Martin Weber-Spanknebel

In diesem Band werden ausgehend von systematischen Studien zum Verhältnis von Leib, Lernen, Bildung und Erziehung neue Impulse aus der empirischen Bildungsforschung, den Neurowissenschaften und der Postphänomenologie aufgegriffen: Phänomenologische und pädagogische Perspektiven auf Leiblichkeit und Embodiment werden mit diskurs- und praxistheoretischen, neurophänomenologischen sowie Perspektiven der Gender Studies verknüpft und auf die pädagogischen Praxisfelder Digitalisierung, Schule und Kindergarten bezogen.

Der Inhalt: Systematische und historische Zugänge zum Phänomen Leiblichkeit• Zum Verhältnis von Phänomenologie zu diskurs- und praxistheoretischen Positionen• Neurophänomenologie• Aisthetische und anthropologische Zugänge• Leibliche Erfahrungen und Praxen.
Die Zielgruppen: Studierende, Wissenschaftler und Wissenschaftlerinnen der Erziehungswissenschaft, Pädagogik, Philosophie, Psychologie, der Neurowissenschaften, Gender Studies und der empirischen Bildungsforschung.
Die Herausgebenden: Dr. Malte Brinkmann ist Professor für Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin. Johannes Türstig und Martin Weber-Spanknebel sind wissenschaftliche Mitarbeiter am Lehrstuhl Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Aleše Nováka o Ernstu Jüngerovi

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 18. června 2019 od 18:30 Aleš Novák s přednáškou Bolest jako čistý sebe-prožitek subjektivity člověka: K pojednání O bolesti Ernsta Jüngera, která měla následující anotaci:

Filosoficky viděno má člověk v novověku význam subjektu. Ten se stává terčem kritiky a zpochybňování mj. i v myšlení Friedricha Nietzscheho, jehož myšlenka vůle k moci však může zároveň – pod jistým úhlem interpretace – sloužit naopak jakožto extrémní vyvrcholení právě představy subjektivity. A vskutku dochází v díle Ernsta Jüngera, který se považuje za ryzího nietzscheána, k uchopení a reinterpretaci subjektivity člověka v intencích Nietzscheho myšlenky vůle k moci, kdy subjektivita již nespočívá primárně či dominantně v sebe určující se racionalitě „myslícího já“ (lat. ego cogito), nýbrž – paradoxně – v bolesti. Jünger považuje za prubířský kámen „autenticity“ subjektivity tezi: „řekni mi svůj vztah k bolesti a já ti řeknu, kdo jsi“. Jünger nietzscheánsky odhaluje způsoby, jak novověký a moderní člověk před bolestí utíká a zastírá si ji, jen aby jí o to rychleji a intenzivněji vbíhal do náručí, což je Jüngerovou verzí Nietzscheho myšlenky nihilismu. Jedině vystavením se bolesti lze pochopit smysl bytí člověka, kterým je přitakání vůli k moci v podobě totální mobilizace světa figurou dělníka, jehož uniformou je technika.

Aleš Novak, Univerzita Karlova, presenting at the 50th Anniversary Conference of the Journal of the British Society for…

Zveřejnil(a) BSP: The British Society for Phenomenology dne Neděle 2. června 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Jakub Chavalka o Burckhardtovi a Nietzschovi

Jakub Chavalka – DĚJINY A SEBETVORBA. JACOB BURCKHARDT JAKO NIETZSCHŮV MODELOVÝ ČTENÁŘ. Praha: Karolinum 2019.

Anotace: Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu, a to natolik, že se Nietzsche, proslulý svými příkrými postoji k filosofické tradici i víceméně osamělým způsobem života, doslova dožadoval Burckhardtovy pozornosti. První oddíl nejprve mapuje možnost pojmové (Gewaltmensch – Übermensch) a biografické (společné působení na Basilejské univerzitě) blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu rozmíšku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie (Kulturgeschichte), která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky, která by měla spíše než o vymáhání zásad a pravidel dbát o to, jaký obraz lidství zavěšuje nad člověka a jak si jej zjednává. Tímto upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl možnost přivtělení
renesanční formy ctnosti (bez moralinu – virtù) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil
z Burckardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech
budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jenž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.


Knižní tip: Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

Ian Alexander Moore

Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

SUNY series in Contemporary Continental Philosophy

Price: $95.00 
Hardcover – 352 pages
ISBN: 978-1-4384-7651-3

Summary:
Provides the first systematic interpretation of Heidegger’s relation to Eckhart, centering on the idea that we must release ourselves in order to know the truth.
In the late Middle Ages the philosopher and mystic Meister Eckhart preached that to know the truth you must be the truth. But how to be the truth? Eckhart’s answer comes in the form of an imperative: release yourself, let be. Only then will you be able to understand that the deepest meaning of being is releasement and become who you truly are. This book interprets Eckhart’s Latin and Middle High German writings under the banner of an imperative of releasement, and then shows how the twentieth-century thinker Martin Heidegger creatively appropriates this idea at several stages of his career. Heidegger had a lifelong fascination with Eckhart, referring to him as “the old master of letters and life.” Drawing on archival material and Heidegger’s marginalia in his personal copies of Eckhart’s writings, Moore argues that Eckhart was one of the most important figures in Heidegger’s philosophy. This book also contains previously unpublished documents by Heidegger on Eckhart, as well as the first English translation of Nishitani Keiji’s essay “Nietzsche’s Zarathustra and Meister Eckhart,” which he initially gave as a presentation in one of Heidegger’s classes in 1938.

Moore’s book is an impressive achievement. Nobody can fail to learn from it or fail to appreciate the dedication and devotion that has enabled him to produce what is unquestionably an indispensable volume for anybody interested in Eckhart, late Heidegger, or the relation of so-called mysticism to philosophy more generally.” — Robert Bernasconi, Pennsylvania State University

Ian Alexander Moore is a faculty member at St. John’s College in Santa Fe, New Mexico. He is the coeditor (with Alan D. Schrift) of Transcendence and the Concrete: Selected Writings, by Jean Wahl.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Daniely Tinkové

Dalším hostem pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii byla historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin FF UK, jež dne 21. května 2019 pronesla přednášku s názvem: Neklidní zemřelí. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací (17. – 19. století).

Na obrázku může být: 1 osoba

Anotace: Přednáška se zabývala tématem, kterému jsem se věnovala v posledních letech především – dekriminalizaci (a s ní spjaté sekularizaci a medikalizaci) dobrovolné smrti, a to v poměrně dlouhém časovém úseku od konce 17. do druhé poloviny 19. století. I když geografické jádro představovaly především české země, téma bylo zasazeno i do kontextu širších dobových (morálněfilozofických, právnických a lékařských) diskusí německých a francouzských. Na příkladu dobrovolné smrti, která byla v habsburské monarchii zločinem do roku 1803, policejním přestupkem do roku 1850 a do roku 1873 neměli sebezabití nárok na spočinutí v posvěcené půdě hřbitova, jsem se pokusila ukázat jednak vztahy mezi učeneckými debatami a soudní praxí provozovanou (i) na prostém českém venkově, jednak širší kulturní procesy, jako je konfrontace „režimu pravdy“ morálně-teologického diskursu s diskursem lékařským či napětí mezi církví a státem v (post)osvícenské době.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Knižní tip: Neunzig Jahre ‚Sein und Zeit‘

Seubert, Harald (Hrsg.)
Neunzig Jahre ‚Sein und Zeit‘ Die fundamentaltontologische Frage nach dem Sinn von Sein
312 stran, €[D] 39,-
ISBN: 978-3-495-49039-6

90 Jahre nach der Erstpublikation von Heideggers Hauptwerk Sein und Zeit rekonstruieren die verschiedenen Beiträge des Bandes den fundamentalontologischen Denkansatz im Horizont der Philosophie der Moderne ebenso wie der abendländischen Metaphysik und nicht zuletzt im Zusammenhang von Heideggers Denkweg. Wie wenige Werke der Philosophie entfaltet Heideggers chef d’oeuvre noch immer eine ungebrochene Faszination. In den Aufsätzen verbinden sich unterschiedliche Zugänge zu Heideggers Werk, von der Phänomenologie über die philologisch-textimmanente Interpretation bis zu Verfahrensweisen der analytischen Philosophie. Sie lassen sich daher als repräsentativer Querschnitt heutiger auf dessen Denken konzentrierter Heidegger-Forschung verstehen. Innen- und Außenperspektiven ergänzen einander dabei fruchtbar. Die in Sein und Zeit exponierten und entwickelten Phänomene und Begriffe werden gleichermaßen sowohl in ihrer immanenten Bedeutungsstruktur wie auch in ihren Kontexten und ihrer systematischen Relevanz analysiert. Nicht zuletzt spielt Heideggers eigene lebenslange Auseinandersetzung mit Sein und Zeit eine Rolle.

Mit Beiträgen von Norbert Bolz, Paola-Ludovica Coriando, Rainer Enskat, Dietmar Koch, Reinhard Knodt, Reinhard Mehring, Igor Mikecin, Klaus Neugebauer, Günther Neumann, Alina Noveanu, Ingeborg Schüßler, Harald Seubert, Pirmin Stekeler-Weithofer und Niels Weidtmann.

Knižní tip: Oxford Handbook of Levinas

The Oxford Handbook of Levinas (2019)

The Oxford Handbook of Levinas

Edited by Michael L. Morgan

Oxford Handbooks

  • The most up-to-date collection of essays on the overall sweep of Emmanuel Levinas’s works and thought, written by an international group of leading and emerging scholars
  • Provides a unique overview of Levinas’s place in the traditions of Western philosophy and religious thought, and the importance of his thought in other disciplines
  • Includes novel and critical readings of central themes in Levinas’s work

Emmanuel Levinas (1906-1995) emerged as an influential philosophical voice in the final decades of the twentieth century, and his reputation has continued to flourish and increase in our own day. His central themes—the primacy of the ethical and the core of ethics as our responsibility to and for others—speak to readers from a host of disciplines and perspectives. However, his writings and thought are challenging and difficult. The Oxford Handbook of Levinas contains essays that aim to clarify and engage Levinas and his writings in a number of ways. Some focus on central themes of his work, others on the ways in which he read and was influenced by figures from Plato, Hobbes, Descartes, and Kant to Blanchot, Husserl, Heidegger, and Derrida. And there are essays on how his thinking has been appropriated in moral and political thought, psychology, film criticism, and more, and on the relation between his thinking and religious themes and traditions. Finally, several essays deal primarily with how readers have criticized him and found him wanting. The volume exposes and explores both the depth of Levinas’s philosophical work and the range of applications to which it has been put, with special attention to clarifying why his interests in the human condition, the crisis of civilization, the centrality and character of ethics and morality, and the very meaning of human experience should be of interest to the widest range of readers.

Odkaz na stránky OUP.

Dan Zahavi ve Společnosti pro filosofickou antropologii

Dalším hostem pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii byl Dan Zahavi, jenž působí na Center for Subjectivity Research Univerzity Kodaň a na St Hilda’s College oxfordské univerzity.

Dne 7. května 2019 pronesl Dan Zahavi přednášku v rámci pravidelných seminářů s názvem „Phenomenology and qualitative research“ a následující anotací: Since its inception, phenomenological philosophy has exerted an influence on empirical science. But what is the best way to practice, use and apply phenomenology in a non-philosophical context? How deeply rooted in phenomenological philosophy must qualitative research be in order to qualify as phenomenological? How many of the core commitments of phenomenology must it accept? In my talk, I will criticize the approaches of van Manen, Smith and Giorgi, and propose some alternative strategies.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Workshop s Danem Zahavim

V pondělí 6. května 2019 se uskutečnil v refektáři Jezuitské koleje v Kutné Hoře workshop s Danem Zahavim s následujícím programem:

Dan Zahavi: Husserl and transcendental idealism

Daniella Prieto Arrubla: The Transcendental Ego as Subject and Object in Husserl’s Cartesian Meditations

Vladimer Jalagonia: From the Criticism of Representational Theory to the Analyses of Categorical Intuition.Beginning of Husserl’s Transcendental Idealism in V-VI Logical Investigation

Viktor Zavřel: Husserl’s dichotomy in theory of knowledge

David Sajvera: Resistance and Personality

Zuzana Býmová: Writing the Otherness. At the limit of thought between Emmanuel Lévinas and Maurice Blanchot

Jakub Votroubek: We are all subject to humanity