CfP: Fenomenologická ročenka 2019

Vyzýváme k zasílání rukopisů odborných textů do tematického svazku Fenomenologické ročenky 2019, která v podobě recenzované a jednotně zeditované kolektivní monografie navazuje na předchozích osm svazků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum a vychází za podpory Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a ve spolupráci se Společností pro filosofickou antropologii. Fenomenologická ročenka má status periodicky vycházející editované, recenzované kolektivní monografie, jež má pro každý rok vždy konkrétní tematické zacílení, byť zůstává otevřená i příspěvkům nevěnujícím se vůdčímu tématu pro daný rok. Uzávěrka pro přijetí textů je 1. září 2019.

Hlavní téma roku 2019: „Proti fenomenologii: kritiky fenomenologie

Máme-li pokračovat ve fenomenologii jako kolektivním kritickém filosofickém podniku, je nezbytné vypořádat se s různými formami kritiky, které vůči němu byly a jsou vznášeny. První rovina kritiky se týká samotného pojmu fenomenologie, který se od svých historických počátků neustále proměňuje. Uvnitř celého fenomenologického pole dochází k opakované sebekritice a proměně základních východisek, takže Husserlova fenomenologie prochází různými mutacemi od Heideggera, Merleau-Pontyho, Lévinase či Landgrebeho až po současné pokusy fenomenologii naturalizovat. – Dále je třeba vyjasnit „institucionální“ postavení fenomenologie, totiž zda se jedná o metafyzický podnik, o heuristickou metodu v humanitních vědách, o filosofickou disciplínu či o něco jiného. To také souvisí se smyslem či se záměry fenomenologie, tedy s tím, jestli jejím cílem zůstává pokus založit veškeré vědění na absolutním základě, tedy být kritikou vědy i filosofie, jak tomu bylo u Husserla, anebo zda se její cíle proměnily. – Hlavní rovina kritiky se ovšem týká klíčových pojmů, s nimiž fenomenologie pracuje, jako jsou pojmy např. subjektu, zkušenosti nebo intuice. V jakém smyslu lze třeba mluvit o tzv. čisté zkušenosti, která není kontaminovaná jazykem a kulturou? Je možné uchopit v reflexi prožívání jako takové, nebo je fenomenologická reflexe z principu neukončitelná, jak tvrdí Merleau-Ponty? Pracuje fenomenologie s čistě subjektivním prožíváním, které je přístupné v intuici, resp. do jaké míry je fenomenologie schopná vyrovnat se s nutnou zprostředkovaností každé zkušenosti? Může fenomenologie překročit jazyk a jeho struktury, či nemůže myslet jinak než podle nich? Jaké postavení má dnes ve fenomenologii subjektivita a její sebe-reflexivní model, pokud jej konfrontuje s různými formami strukturalistické, naturalistické či psychoanalytické kritiky? – Vítáme příspěvky diskutující některé z konkrétních (uvedených i dalších neuvedených) témat samostatně či v širší kontextové diskusi, a to včetně právě pozic kritizujících fenomenologii, např. analytické filosofie jazyka či mysli, psychologie či kognitivních věd, antropologie či sociálního konstruktivismu apod.

Vedlejší témata:

1) 120. výročí narození a 60 let od skonu A. Schütze. U příležitosti obou výročí chceme připomenout opomíjenou a nedoceňovanou osobnost fenomenologického bádání. Alfred Schütz se narodil 13. dubna 1899 ve Vídni, kde vystudoval práva a filosofii, a pak působil jako právní zástupce. V roce 1939 emigroval přes Paříž do USA, kde začal pracovat v bankovnictví, v tuto dobu se o vědu zajímal ve svém volném čase – jeho motto znělo: „Přes den jsem úředníkem, v noci sociologem.“ Od roku 1943 přednášel na New School for Social Research, roku 1944 se zde stal hostujícím profesorem. V roce 1952 se zde stal vedoucím katedry sociologie, o pět let později dostal za úkol vybudovat samostatné filosofické oddělení. Zemřel náhle 20. května 1959. Schütz je považován za zakladatele fenomenologické sociologie. V jeho myšlení jej velmi ovlivnil Edmund Husserl, jehož fenomenologické teze převedl do sociologie. Kromě Husserla jej ovlivnil také Max Weber, a to zejména konceptem smyslu sociálního jednání a metodou ideálních typů. Po příchodu do USA jej významně ovlivnil také americký pragmatismus – zejména Georgem Herbertem Meadem, Williamem Jamesem a Johnem Deweym. Schütz doplnil Husserlovu fenomenologii o zmíněné koncepty Maxe Webera a americký pragmatismus, čímž došlo ke sblížení fenomenologické sociologie s americkým sociálním behaviorismem a interakcionismem. Schütz si kladl dvě otázky: 1. otázka ontologická se ptá na podobu životního světa a vzájemné porozumění si subjektů. 2. otázka metodologická se ptá po podobě vědy, která se tímto životním světem zabývá, a po metodách, kterými je možné tento svět zkoumat. – Vítáme příspěvky diskutující buď konkrétní téma či spis daného autora, dále jeho pojetí fenomenologické metody a její aplikaci na poli sociologického zkoumání, příp. Schützův vztah k uvedeným autorům, již obohatili jeho myšlení a dílo.

2) 130. výročí narození M. Heideggera a 30 let od vydání jeho Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis). U příležitosti 130. výročí narození Martina Heideggera a zároveň 30 let od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) zveme ke kritické věcné diskusi myšlení, díla i dalšího působení zmíněného myslitele. Vítáme příspěvky diskutující buď konkrétní téma či spis daného autora, dále jeho pojímání jiných autorů západní (nejen filosofické, ale i literární a výtvarné) tradice, příspěvky srovnávající Heideggerovy úvahy s dílem jiných autorů předchozí i následující tradice apod. Svazek Fenomenologické ročenky 2019 přinese mj. první ukázky z právě vznikajícího překladu zmíněného spisu do češtiny.

3) Varia. Číslo je rovněž volně otevřené příspěvkům nesouvisejícím s hlavním tematickým zaměřením. Vítáme příspěvky s filosoficko-antropologickým zaměřením a obsahem, příspěvky inter- či transdisciplinární se zaměřením na estetiku, literární teorii, intelektuální historii, dějiny filosofie a vědy atd. Velký důraz klademe rovněž na tuzemskou tradici fenomenologického a post-fenomenologického bádání, avšak vítáme i příspěvky věnované obecně historické tradici filosofického výzkumu a diskuse v prostoru někdejšího Československa v rozmezí 1918-1989. Fenomenologická ročenka přijímá rovněž překlady cizojazyčných textů, článků či ukázek překladů z doposud nepřeložených či připravovaných klíčových titulů ze zmíněných tematických oblastí či od autorů zásadních pro uvedené tematické oblasti.

Rukopisy v českém, slovenském, anglickém, francouzském anebo německém jazyce v rozsahu 10 až max. 50 stran (zahrnující shrnutí v českém a anglickém, příp. dalším jazyce; klíčová slova v čj a aj; připojený soupis literatury za článkem) zasílejte elektronicky na adresu ales.novak[at]fhs.cuni.cz, a to nejpozději do 1. září 2019. Rukopisy projdou peer review procesem (proto by se mělo v rukopise zamezit identifikaci autora) a autoři budou vyrozuměni nejpozději do 1. října 2019. Identifikační údaje nechť jsou uvedeny samostatně na titulním listě a měly by určitě obsahovat jméno a příjmení autora, afiliaci, e-mailovou adresu, jež bude zveřejněna spolu se článkem.


Přednáška Ondřeje Váši v rámci Společnosti pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v březnu pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.
Dalším hostem byl 26. března 2019 Ondřej Váša. Přednáška s názvem „Druhá šance pro Lajku. Vzkříšení a přírodní teologie v kontextu současné astronautiky“ se konala od 18:30 v Pražském kreativním centru v sále Minuta.

Thomas Wright, An Original Theory or New Hypothesis of the Universe, 1750

Thomas Wright, An Original Theory or New Hypothesis of te Universe, 1750

Anotace: Proč jsou zakládajícím aktem naší kosmické přítomnosti slova loučení? Jakým způsobem je iniciativa SpaceX Elona Muska zakořeněná v myšlení „virtuosů“ 18. století? Tyto dvě otázky však budiž pouhými Hérakleovými sloupy přednášky, jejímž pravým cílem bude doplout – plus ultra! – přinejmenším na úpatí odpovědi po současném určení „vůle k místu“ v kosmickém prostoru, a to v kontextu motivu vzkříšení.

Vstup volný.

CfA: Husserl’s Phenomenology of Phantasy and Emotions Köln, 18 – 19 July 2019

International Workshop: Husserl’s Phenomenology of Phantasy and Emotions (University of Cologne, July 18-19, 2019) This workshop is a small conference organized by the Husserl-Archive in Cologne and the a.r.t.e.s. Graduate School for the Humanities Cologne. Its goal is to bring together graduate students as well as experienced researchers interested in the relation of phantasy and emotions in the Husserlian work. Two keynote speakers from the Husserl Archive Cologne and four keynote speakers from abroad will lead the discussion. Confirmed participants:

Jagna Brudzinska (Cologne)

Saulius Geniusas (Hong Kong)

Dieter Lohmar (Cologne)

Ricardo Mendoza-Canales (Lisbon)

Regina-Nino Mion (Istanbul)

Claudio Rozzoni (Lisbon)

Michela Summa (Würzburg)

Call for Abstracts:

Since the publication in 1980 of Husserliana 23, Phantasie, Bildbewusstsein, Erinnerung, the topic of phantasy has experienced a renewal of interest among phenomenologists and researchers from different backgrounds. Not only philosophers but also transdisciplinary investigators have paid attention to Husserlian insights related to the phenomenological method, the nature of pictoriality and aesthetic experiences, the classification of presentifications, and the differences between sensations and phantasms, among others. In the contemporary era marked by mass media products in constant reinvention, a Husserlian framework for disciplines trying to clarify experiences such as watching movies, listening to and reading literary fiction, or playing video games, continues to be promising and attractive. However, almost 40 years after its publication, we can say that specialized works on the subject have neglected one of the problems mentioned by Husserl. This problem concerns an important feature difficult to avoid in our everyday phantasy experiences, namely, the relation between the fictional object and the emotions of the subject actually experiencing it. For instance, reading about the fate of Anna Karenina we have sympathy for her, despite knowing she is a fictional character. Or watching a horror movie, we are afraid of the dreadful events depicted on the screen. Also, looking at a painted landscape of Caspar David Friedrich, we might feel anguish and despair. What is the nature of such emotional responses to phantasied objects? Are emotions indifferent to the actual existence of that which they relate to? How do these fictional emotions relate to their real counterparts? This international workshop aims to address this set of problems, thus promising to fill a gap in the Husserlian scholarship on the phenomenology of phantasy.

Graduate students and Postdocs are welcome to apply for a talk slot in the workshop. Please submit per email an abstract (maximum 400 words) for a 20 minutes talk addressing the topic of the workshop (see below). Abstracts should be formatted for double-blind review. Please write in the email the title of the presentation, name, affiliation, and contact information. The attached document should only include the abstract and its title. The deadline for submission of abstracts is May 6, 2019. Submissions should be sent to marco.cavallaro@uni-koeln.de and rsandoval@alumnos.uahurtado.cl. Selection results will be delivered by May 17.

The conference will be held in German and English. There is no registration fee.

CfA: workshop s Danem Zahavim (6. května)

V pondělí 6. května od 13:00 se uskuteční v barokním refektáři Jezuitské koleje v Kutné Hoře studentský workshop v anglickém jazyce se světoznámým fenomenologem Danem Zahavim, jenž působí na Center for Subjectivity Research Univerzity Kodaň a na St Hilda’s College oxfordské univerzity. Za tímto účelem je vyhlášen Call for Applications. Případné příspěvky během workshopu mají mít délku 20 minut (tzn. 6-7 normostran) s následnou diskusí. Vítáme především (byť nejen) příspěvky na následující témata, jež odrážejí tematické okruhy bádání a textů Dana Zahaviho:

Dan Zahavi, 2014.JPG
Dan Zahavi, 2014 (zdroj: Wikipedia)
  • the social dimension of self-experience
  • shared emotions, we-intentionality, and second-person engagement
  • the nature of empathy and its relevance for social cognition
  • the relation between phenomenology and naturalism
  • Husserl’s transcendental idealism
  • the relation between selfhood and unity of consciousness with particular focus on various no-self doctrines
  • selfhood, self-consciousness, intersubjectivity
  • empathy, shame and collective intentionality

Uzávěrka pro zaslání abstraktu čítajícího max. 800 slov v anglickém jazyce je pondělí 22. dubna na adresu ales.novak[@]fhs.cuni.cz. Žadatelé budou vyrozuměni do pátku 26. dubna.

Na workshop naváže v úterý 7. května přednáška Dana Zahaviho v rámci pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii od 18:30 v Pražském kreativním centru, sál 219.

Bližší informace získáte na e-mailové adrese ales.novak[@]fhs.cuni.cz.

Přednáška Holgera Zaborowskiho na pravidelném semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v novém roce pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 26. února 2019 prof. Holger Zaborowski, který působí na Philosophisch-Theologische Hochschule Vallendar (Německo). Přednáška s názvem „Going Beyond Oneself: The Revolution of Mercy“ se konala tradičně v Pražském kreativním centru a měla tuto anotaci:

Přednáška předvede fenomenologické přiblížení „milosrdenství“, ukáže jeho důležitost bez jakýchkoli religiózních předpokladů a její aktuálnost pro naši přítomnou dobu.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Jana Černého na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 12. února 2019 proběhl další z pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Hostem byl Jan Černý z Univerzity Hradec Králové, který pronesl přednášku s názvem Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho s následující anotací:

Fenomenologický projekt Michela Henryho je vystavěn na protikladu dvou modů jevení, v němž ten první, jevení v imanenci života, je základem a originálním způsobem, jímž se uskutečňuje druhý, jevení v transcendenci světa. Sebezakoušení života je přitom původcem originální ipseity jevení a singulárního Já. Právě subjektivita jevení hraje v Henryho myšlení centrální roli. Přednáška nejprve představí základní kontury „materiální fenomenologie“ Michela Henryho a poté se bude zabývat dvěma problémy spojenými se subjektivitou: radikálně pasivní konstitucí subjektu materiální fenomenologie a otázkou, jak se v Henryho díle vyvíjí pojetí vztahu božské a lidské subjektivity.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Přednáška Josefa Matouška o francouzských existencialistech


Pravidelný seminář Společnosti pro filosofickou antropologii: Josef Matoušek

Společnost pro filosofickou antropologii uspořádá v lednu seminář, který se koná v Pražském kreativním centru.

V úterý 29. ledna bude hostem Josef Matoušek, který od 18:30 prosloví přednášku s názvem „Stylizace antických mytologických hrdinů jako vzorů lidství ve francouzské existenciální filosofii 20.století“, a to od 18:30 v Pražském kreativním centru (sál Minuta).

Anotace: V tvorbě velkých klasiků francouzské filosofie existence lze sledovat motiv personifikování ideálů lidského přístupu k životu do podob konkrétních antických mytologických héróů. Cílem přednášky je v ucelené podobě představit a charakterizovat tuto typiku s ohledem na to, k jakým antickým hrdinům se vybraní myslitelé 20. století obrací, z jakých důvodů pracují právě s vybranými postavami, co tyto reprezentují, v čem jsou si zvolené bájné postavy podobné a co je naopak vzájemně odlišuje. Kromě zachycení odlišností mezi vybranými filosofickými koncepcemi tak přednáška poskytne bazální náhled na filosofický i literárně mimořádně produktivní období Francie první poloviny 20. století.

Vstup volný.

Vystoupení Jakuba Chavalky na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 15. ledna si pro nás přednášku připravilMgr. Jakub Chavalka, Ph.D.,na téma: KANT A VITALISMUS V MYŠLENÍ…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 11. ledna 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Alexander Schnell – Co je fenomenologie?

Schnell, Alexander: Was ist Phänomenologie?
2019. 182 stran. Brož. 24,80 €
ISBN 978-3-465-04377-5
Klostermann Rote Reihe 111

Die Phänomenologie hat mittlerweile eine über einhundertjährige Geschichte. Dieses Buch führt auf drei Wegen in die Vielfalt ihrer unterschiedlichen Ansätze ein. Dabei geht es dem Autor nicht nur um eine Darstellung der Geschichte der Phänomenologie. Er führt außerdem vor, wie ihr Anspruch, die Sachen selbst zu untersuchen, erfüllt wird und auch eine philosophische Strömung wie der Deutsche Idealismus phänomenologisch fruchtbar gemacht werden kann. Zudem trägt Schnell zur aktuellen Debatte um den Neuen Realismus bei. Diese Einführung referiert nicht, was Phänomenologie ist: Sie ist selbst Phänomenologie.
Alexander Schnell ist Professor für theoretische Philosophie und Phänomenologie an der Bergischen Universität Wuppertal. Er ist dort Direktor des Instituts für Transzendentalphilosophie und Phänomenologie sowie des Marc-Richir-Archivs.

By now, phenomenology is looking back upon a history spanning more than a century. This book introduces the diversity of its different approaches by applying a threefold approach. The author is not only concerned with a presentation of the history of phenomenology. He also demonstrates how its claim to examine things themselves („die Sachen selbst“) is fulfilled, and how even a philosophical movement like German idealism can be rendered fruitful when looked at from a phenomenologically informed perspective. Not least, Schnell’s book is a contribution to the current debate about New Realism. This introduction does not simply answer the question as to what is phenomenology: in its mode of discussing its subject, it is itself phenomenology.
Alexander Schnell is Professor of Theoretical Philosophy and Phenomenology at the University of Wuppertal. He is director of the Institute for Transcendental Philosophy and Phenomenology and the Marc Richir Archive.

Odkaz na stránky vydavatele.

Přednáška Filipa Horáčka pro Společnost pro filosofickou antropologii

Poslední letošní přednášku pro Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii pronesl 11. 12. 2018 Mgr. Filip HORÁČEK, Ph.D. na téma JOSEFOVY SNY V MATOUŠOVĚ EVANGELIU 1-2.

Výklad se věnoval Josefovým snům v adventním příběhu Matoušova evangelia z hlediska dvou jejich kontextů, tj. zejména z perspektivy antického přístupu ke snům a také v kontextu snění v Bibli. 

F. Horáček působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Cyrilo-Metodějské theologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se zejména starými filologiemi (řecká, hebrejská, sevorozápadosemitská), kulturou a dějinami antiky, cirkevními otci (pozdní antiky) a závěrečnou fází antické civilizace. 

Záznam přednášky je na na tomto odkazu.


Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.



Workshop s Danielou Vallega-Neu k Heideggerovým Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

11. prosince 2018 se v Pražském kreativním centru uskutečnil celodenní workshop pod vedením Aleše Nováka, na kterém jsme přivítali Danielu Vallega-Neu působící na Oregonské univerzitě v Eugene, USA.

Daniela Vallega-Neu se zabývá myšlením Martina Heideggera a je spoluautorkou druhého překladu jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) do anglického jazyka, který vyšel v roce 2012 v Indiana University Press. Obsahem workshopu byla problematika překládání tohoto nesmírně komplexního textu, jehož český překlad právě vzniká péčí Aleše Nováka. 

Workshop se konal v Pražském kreativním centru, v sále Minuta (2. patro).

Přednáška Ladislava Benyovszkého na pravidelném semináři SFA

Zobrazit zdrojový obrázekSpolečnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 27. listopadu 2018 Ladislav Benyovszky působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku s názvem:

„Heideggerova přednáška Báseň (Das Gedicht) po padesáti letech“

Anotace: Přednáška nese podtitul „Časová úvaha pro Společnost pro filosofickou antropologii u příležitosti dvou nevýznamných jubileí“. U příležitosti 60. narozenin Ladislava Benyovszkého obdaruje oslavenec Společnost pro filosofickou antropologii přednáškou, která připomene 50. výročí od pronesení Heideggerovy přednášky Das Gedicht (Báseň) pronesenou při oslavě 70. narozenin Friedricha Georga Jüngera dne 25. srpna 1968. Vedle výkladu Heideggerova „pozdního“ myšlení o bytnosti řeči budeme svědky shrnutí dosavadní myslitelské cesty výrazné osobnosti české filosofie.

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.

 

Přednáška Josefa Fulky na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 13. listopadu 2018 Josefa Fulku, jenž pronesl přednášku na téma: Když ruce mluví, která vycházela z jeho stejnojmenné knihy s následující anotací:

Přednáška se bude zabývat Neslyšícími a znakovým jazykem jakožto figurami jinakosti. V západním myšlení (počínaje Platónem) se Neslyšící často objevuje jako paradigmatický příklad sloužící k ilustraci často zásadního filosofického problému: otázky jazyka, abstraktního myšlení, existence vrozených idejí atd. Naším cílem bude ukázat, že tato postava se stává podnětem k nejrůznějším projekcím ze strany filosofů. Neslyšící a znakový jazyk může totiž sloužit jako příklad pozitivní i negativní, přičemž jako takový častěji vypovídá o myšlení toho či onoho filosofa, spíše než že by byl výsledkem nějakého empirického pozorování.

Zvukový záznam přednášky je na tomto odkazu.

Z poslednej prednášky pre Podvečerní seminář, kde sme hostili doc. Fulku s témou "Když ruce mluví", sa nám pre vás…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 23. listopadu 2018

 

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

 

Přednáška Davida Rybáka na pravidelném semináři SFA

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 30. října 2018 David Rybák působící na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku na téma Žitý svět a univerzum s následující anotací:

Husserlovo líčení zrodu filosofie a peripetie její konstituce spolu s jeho zkoumáními žitého světa otevírá jím samým ne zcela vytěžené problémy. Jakým způsobem filosofická a vůbec vědecká intence proměňuje horizont světa uvnitř evropské tradice? A opačně: jak se proměňuje sama filosofická intence v horizontu pasivity, v níž se stává tradicí? Jak se korelativně tomu proměňuje evropské lidství? To jsou otázky, které nepatří pouze do odborného bádání historie filosofie, ale především směřují k dotázání našeho vlastního smyslu a způsobu bytí. Chtěl bych ujít několik kroků k rozvinutí naznačených problémů spolu s širšími dějinnými implikacemi, které u Husserla nejsou rozvinuty nebo mají podobu pouhých heslovitých poznámek či dokonce blíže nevyjasněných titulů.

David Rybák (vpravo) během workshopu Husserlovo dědictví (27. dubna 2018)

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Petra Kužela na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 16. října 2018 Petra KUŽELA, jenž přesně v den 100. výročí narození Louise Althussera pronesl přednášku na téma:

Ideologie, ideologické státní aparáty a konstituce subjektu v díle Louise Althussera

Přednáška se zaměřuje na přiblížení základních rysů pojetí ideologie francouzského filosofa Louise Althussera. Tematizuje Althusserův koncept ideologických státních aparátů, ideologické výzvy a konstituce subjektu a poukazuje na souvislosti tohoto pojetí s freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou, spinozismem, strukturalismem, Althusserovým pojetím filosofie vědy a jeho slavnými koncepty jako „epistemologický zlom“, „proces bez subjektu“ a „symptomální čtení“.

Podvečerní seminář v úterý 16.10. přívíta dr. Petra KUŽELA na téma:Ideologie, ideologické státní aparáty a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 12. října 2018

 

Filosofie Louise AlthusseraPetr Kužel je autorem odborné monografie z roku 2014 s názvem Filosofie Louise Althussera: O filosofii, která chtěla změnit svět.

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál 219. 

 

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.