Článek Jany Kružíkové ve Filosofickém časopise

Jana Kružíková: „Základní pojmy“, „zpředmětnění“ a „matematizace“ – milníky Heideggerova pojetí vědy

in: Filosofický časopis, ročník 64, číslo 3/2016

Heidegger se tématem vědy zabýval od svých nejranějších textů až po svá díla pozdní. Úvodní část předkládané studie zmiňuje Heideggerovy texty, jež jsou pro jeho chápání vědy klíčové, a shrnuje v nich představené pojetí vědy. Heideggerovo pojetí vědy můžeme z hlediska časového i obsahového rozdělit do čtyř fází: 1) logické pojetí vědy, 2) existenciální pojetí vědy, 3) metafyzické pojetí vědy a 4) epochální pojetí vědy. Přes zásadní terminologickou i obsahovou odlišnost spojuje uvedené texty to, že se v nich Heidegger primárně věnuje základu, totiž vzniku vědy, a že vznik vědy pojí vždy s jistou deficiencí, privací a následnou konstitucí. Důležitou roli při tom hraje vědecký rozvrh. V tom, jaké momenty uvedeného vědeckého rozvrhu Heidegger akcentuje a jak tento rozvrh označuje, můžeme vidět určité milníky v Heideggerově pojetí vědy. „Základní pojmy“ (logické pojetí vědy), „zpředmětnění“ (existenciální pojetí vědy) a „matematično“ (metafyzické pojetí vědy) tvoří tedy podstatu a základ novověké vědy a jsou i ústředním tématem předkládané studie, která se snaží ukázat jejich vzájemný vztah a jejich společné a odlišné rysy.

Klíčová slova: Martin Heidegger, věda, základní pojmy, zpředmětnění, matematizace

 

Nová publikace: Jakub Marek, Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka

Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat. Motivy práce a smrtelnosti se do sebe zakliňují, jejich vztah podmiňuje lidský svět, lidské instituce, sebe-porozumění člověka. Cože pak znamená „být člověkem“? Lidství se ukazuje být umělým, nepřirozeným rodem. Být člověkem znamená podstoupit transformaci, jež za sebou zanechává přirozenost a osvojuje si sdílené hodnoty, normy, přetváří sebe sama k obrazu člověka. Démonický don Giovanni, nenapravitelný prostopášník, nepracuje a smrti se nebojí. Don Giovanni, jenž mluví a vystupuje jako člověk, vlastně člověkem není, neboť postrádá to nejpodstatnější: neprošel proměnou, jíž by se vzdal nespoutané žádostivosti, nezřízené vášně a individuality a přijal za své sdílené hodnoty lidského světa.

Marek, Jakub, Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka, Praha: Togga 2015. 284 str. ISBN 978-80-7476-084-6.

 

Nová publikace: Mezi náboženstvím a politikou

Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších perspektiv antropologických, filosofických a historicko-sociologických. M. Šimsa, P. Barša a M. Hanyš se dotýkají aktuálních diskuzí o nábožensko-politických vztazích a pojednávají o problematice islámu a demokracie, roli náboženství v liberálně-demokratickém diskursu a vztahu mezi monoteismem a násilím. Kapitoly psané P. Kratochvílem, T. Doležalem, Z. R. Nešporem, K. Černým a M. Jaluškou analyzují vybrané historické i současné případy nábožensko-politických konfigurací (EU, česká společnost, arabské jaro, středověká Galicie) a na konkrétním materiálu ukazují jejich rozmanitost a dynamičnost.

Hanyš, M. – Arnason, J. P. (eds.), Mezi náboženstvím a politikou. Praha: Togga 2016. 393 str. ISBN 978-80-7476-102-7.

 

Nová publikace: Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 5/2015

Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge zur Philosophie (Vem Ereignis) (1936/38). Reflexe však nesleduje jen základní obsahové problémy tohoto dnes již slavného torza. Vzhledem k tomu, že prof. Maly je překladatelem tohoto díla do angličtiny, reflexe seznamuje i s nelehkými problémy překladatelskými. Studie jsou věnovány fenomenologii architektury: Marie Pětová zkoumá hlouběji a aktuálněji, než je obvyklé, Heideggerův koncept souvislosti bydlení (Wohnen) a stavění (Bauen) a Jiří Tourek podává komplexnější pohled na dílo Norberga Schulze, jehož teorii známe zpravidla jen v podobě zachycené knihou Genius loci. Letošní Ročenku uzavírá soubor statí (J. Kružík, L. Benyovszky, T. Holeček, V. Jílek, O. Váša) spjatých s problematikou vztahu řeči a básnického, resp. uměleckého díla.

Publikaci lze zakoupit přímo na tomto odkazu.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum V/2015, k vydání připravil Ladislav Benyovszky, Praha: Togga 2015. 182 str. ISBN 978-80-7476-096-9.

 

Petice za zachování Institutu Martina Heideggera

Na níže uvedeném odkazu je možné podpořit petici za zachování Institutu Martina Heideggera při Bergische Universität Wuppertal, kterému hrozí ukončení činnosti kvůli nedostatku institucionální podpory. Připojená výzva je aktivitou mezinárodních studentů, kteří se v petici obracejí na rektora wuppertalské univerzity. Znění výzvy je připojeno na níže uvedeném odkazu ve třech základních jazykových mutacích.

 

https://www.openpetition.de/petition/online/appeal-for-the-preservation-of-the-martin-heidegger-institute

 

 

Publikace: Aleš Novák, Věčný návrat téhož

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby. Předložený pokus o interpretaci této – podle Nietzscheho slov – „nejtěžší myšlenky“ či „myšlenky myšlenek“ však není pouze historickým komentářem konkrétních pasáží z Nietzschova díla (nepublikované zápisy z pozůstalosti z roku 1881, spis Radostná věda z roku 1882, třetí díl knihy Tak pravil Zarathustra z roku 1884, sporadicky i zápisy z pozůstalosti z let 1885-1888), nýbrž vpravdě filosofickou interpretací nesenou jasnou tezí, že v základu lidské existence spočívá strach, se kterým se filosofie – primárně v podobě tzv. první filosofie neboli metafysiky – vyrovnává. Pokoušíme se tak demonstrovat interpretační tvrzení, že Nietzschova myšlenka věčného návratu téhož představuje jednu z podob vyrovnávání se s bazálním lidským strachem, a proto je též jednou ze základních pozic v rámci západní metafysiky, která je – vedle, či na rozdíl od umění, (přírodo)vědy, politiky, zábavy atd. – jedním ze specificky lidských způsobů, jak se vyrovnávat se strachem a být vpravdě svobodný.

Publikaci lze zakoupit přímo na stránkách spol. Kosmas.

Aleš Novák, Věčný návrat téhož, Praha: Togga 2015. 390 str. ISBN 978-80-7476-085-3.

 

Publikace: Ladislav Benyovszky, Světasvit

České slovo „svět“ znamenalo původně „světlo“ a „svit“ patří ke slovesu „svítit“. Slovo „světasvit“ vyslovuje proto znovu svět v jeho počátečním významu, vyslovuje ten svět, ve kterém žijeme a umíráme, který je překryt a zastřen určeními vesmír a kosmos. Světasvit je něco jiného než vesmír, svět myšlený a vyslovený jako celek, něco jiného než kosmos, svět myšlený a vyslovený jako řád.

Publikaci lze zakoupit přímo na stránkách spol. Kosmas.

Ladislav Benyovszky, Světasvit. Praha: Togga 2015. 174 str. ISBN 978-80-7476-088-4.

 

Poslední rok trvání CFV

Centrum fenomenologického výzkumu vstupuje v roce 2016 do posledního období svého trvání. Hlavním badatelským záměrem v tomto roce bude příprava překladu a komentované edice klíčového spisu Nicolase Malebranche De la recherche de la vérité. Où l’on traite de la Nature de l’Esprit de l’homme, et de l’usage qu’il en doit faire pour éviter l’erreur dans les Sciences (1674-75).

 

Publikace: Aleš Novák (ed.), Živá fenomenologie

Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie. Svazek obsahuje ukázku možné diskuse mezi fenomenologickou a analytickou filosofií, mezi fenomenologickým a kognitivně-vědním výzkumem, dále dva příklady konkrétních analýz tělesnosti a konečně též experimentální texty, jež mají ambici překračovat rámec autoritativního korpusu fenomenologických textů a provádět samostatné výzkumy konkrétně možností topologického uvažování, deskripce psychedelických stavů mysli a transformativního myšlení. Kniha vzešla ze stejnojmenné konference konané v roce 2014 Centrem fenomenologického výzkumu. Autory jednotlivých příspěvků jsou Ondřej Beran, Petr Urban, Karel Novotný, Martin Ritter, Martin Nitsche, Vít Pokorný a Alice Koubová. Publikace vyšla jako mimořádné číslo Filosofického časopisu 1/2015, jež sestavil a k vydání připravil Aleš Novák.

Publikaci lze zakoupit přímo na stránkách spol. Kosmas.

Aleš Novák (ed.), Živá fenomenologie. Mimořádné číslo Filosofického časopisu 1/2015. Praha: Togga 2015. 152 s. ISBN: 978-80-7476-073-0.

 

 

Publikace: Tři studie k problému naladění

Publikace Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera autorů L. Benyovszkého, J. Novotného a M. Pětové je výsledkem řešení grantového projektu GAČR Filosofická zkoumání lidské smrtelnosti a počátečnosti (GAČR P401/12/1354).

J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein). Pokouší se přitom domyslet a dovést do krajnosti jisté ohledy tohoto motivu, a to zvláště v souvislosti s řečí, konečností a časovostí. Ve druhé studii sleduje M. Pětová na základě Heideggerovy programové přednášky Vom Wesen der Wahrheit proměnu chápání naladění v souvislosti s koncepcí existence na bázi neskrytosti (ALÉTHEIA). Ve třetí studii rozvíjí L. Benyovszky motiv „posvátného bolu“ (heilige Schmerz), jímž fundamentálně-ontologická analýza naladění přerůstá v explicitní myšlení neskrytosti.

Benyovszky, L. – Novotný, J. – Pětová, M., Tři studie k problému naladění ve filosofii Martina Heideggera. Praha: Togga 2014. 162 s. ISBN 978-80-7476-077-8.

Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.

Publikace: Stanislav Synek, Duše jako místo dění světa

Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů, který výrazně a nadlouho ovlivnil uvažování o těchto otázkách, je Aristotelův spis O duši. Předkládaná studie je snahou o interpretaci tohoto nesnadno přístupného a bohatě komentovaného spisu. Jejím cílem je předvést pokud možno ucelený výklad jeho základních konceptů v kontextu Aristotelovy přírodní filosofie a metafyziky. Základní výkladovou perspektivou přitom bude otázka po smyslu bytí člověka jako individuální myslící bytosti.
Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.

Publikace: Nietzsche a (ne)přátelé

Friedrich Nietzsche je myslitel, který polarizuje a cíleně vyhledává konfrontaci. Volba jeho protivníků může povědět něco podstatného o něm samém a o cestách jeho myšlení. Na konkrétních příkladech jeho filosofického nepřátelství s Arthurem Schopenhauerem, Immanuelem Kantem, Sókratem, Jean-Jacques Rousseauem, Charlesem Darwinem, Ježíšem a apoštolem Pavlem se může ukázat nejen specifičnost Nietzscheho díla, ale i míra jeho částečné závislosti na nepřátelích, kteří jako stín Nietzscheho doprovázejí. Obsahově se v případě Nietzscheho konfrontací s uvedenými diskutuje pojetí řeči, jejího původu a její metaforičnosti, dále souvislost morálky a strachu, morálky a soucitu, pak též ustavení hodnoty tradičních západních hodnot, konečně původ a důvody specifické religiozity a mocenské ambice skrývající se konkrétně v křesťanském náboženství, jak ho Nietzsche genealogicky analyzuje v konfrontaci s jeho dvěma nejdůležitějšími postavami, Ježíšem Kristem a svatým Pavlem. Historicky pojaté studie, jež objevným způsobem zpracovávají z velké části doposud netematizované motivy a souvislosti Nietzscheho díla, jsou určeny nejen zájemcům z řad historiků filosofie, ale též theologům, estetikům, lingvistům a literárním vědcům, neboť Nietzscheho myšlení je pokaždé spojeno s promyšlenými literárními strategiemi, které se situačně proměňují s ohledem na zvoleného nepřítele.

Sestavil a k vydání připravil Aleš Novák. Autorský kolektiv: Jakub Marek, Jakub Chavalka, Václav Zajíc, Kateřina Sváčková, Tomáš Houdek, Jakub Šenovský, Milan Hanyš.

Nietzsche a (ne)přátelé. Sestavil a k vydání připravil Aleš Novák. Praha: Togga 2015. 246 str. ISBN 978-80-7476-070-9.

Knihu lze zakoupit na tomto odkazu.

 

Cyklus přednášek Kennetha Malyho

Americký emeritní profesor Kenneth Maly z University of Wisconsin – La Crosse přednesl v rámci Centra fenomenologického výzkumu cyklus čtyř níže uvedených přednášek o fázi myšlení Martina Heideggera, které dominuje jeho druhé hlavní dílo Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) z let 1936-38 (svazek 65 Heideggerových sebraných spisů).

1) Heidegger and Nondualistic Thinking, Nondual Phenomenon

2) Heidegger and Nonconceptual Language as Saying

3) The Symbiosis of Thinking and Doing Translation, from Saying

4) Heidegger and the Retrieval of Thinking in Greek Philosophy

Kenneth Maly je autorem monografie Heidegger’s Possibility: Language, Emergence—Saying Be-ing (Univesrity of Toronto Press, 2009). Dále je spoluzakladatelem a někdejším spoluvydavatelem Heidegger-Studies, editorem časopisu Environmental Philosophy a vedoucím editorem knižní řady New Studies in Phenomenology and Hermeneutics, která vychází péčí University of Toronto Press. Podílel se spolu s Parvisem Emadem na překladech tří svazků Heideggerových sebraných spisů do angličtiny, mezi kterými vyniká překlad Heideggerova notoricky obtížného spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis), sv. 65 sebraných spisů. Sám pak do angličtiny přeložil knihu F.-W. von Herrmanna, Hermeneutics and Reflection: Heidegger and Husserl on the Concept of Phenomenology.

Bližší informace o Kennethu Malym naleznete na tomto odkazu.

 

Doktorské studium fenomenologie

Při Centru fenomenologického výzkumu probíhá školení studujících postgraduálního studijního oboru „Německá a francouzská filosofie“, který je zaměřený na německou klasickou filosofii, fenomenologii a soudobou francouzskou filosofii, jejich dějinné předpoklady a jejich vzájemné vlivy v intelektuálním a kulturním evropském prostoru. Obor poskytuje náročnou odbornou přípravu pro bádání a další samostatné rozvíjení aktuálních filosofických přístupů, které se vyprofilovaly ve střední Evropě a ve Francii a které zásadně ovlivňují dění na soudobé světové filosofické scéně a zároveň zásadně utvářejí podobu soudobé české filosofické scény, se kterou jsou tradičně spjaty. Jde o filosofické směry a přístupy německé klasické filosofie (od Kanta dále) a reakce na ni, dále o fenomenologii (především Husserlovu) a její percepci a samostatný rozvoj ve Francii, o filosofii života a existence, hermeneutiku, fenomenologickou ontologii až po soudobé aktuální modifikace fenomenologie.
Studijní plán doktoranda zahrnuje plánované publikační aktivity, účasti na konferencích a zkoušky z povinných a povinně volitelných předmětů podle akreditačního materiálu. Po ukončení studia doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce student získává titul Ph.D. Více informací lze získat na tomto odkazu.

 

Centrum fenomenologického výzkumu

Centrum fenomenologického výzkumu je univerzitním centrem excelence při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Centrum bylo zřízeno 1. ledna 2012 a jeho činnost je naplánována do 31. prosince 2016.

Ředitelem centra je Aleš Novák.

Aktuálními členy Centra v roce 2016 jsou: Ladislav Benyovszky, Jan Bierhanzl, Milan Hanyš, Jana Kružíková, Jakub Marek, Karel Novotný, Taťána Petříčková, Hans Rainer Sepp, Stanislav Synek, Jiří Tourek a Martin Vrabec.

V minulých letech mezi spolupracovníky náleželi rovněž Josef Fulka, Tomáš Holeček a Marek Skovajsa (všichni v roce 2012), Jaroslav Novotný, Marie Pětová a Richard Zika (všichni v letech 2012-2014).