Konference o Merleau-Pontym v Olomouci

V Olomouci na Filozofické fakultě Univerzity Palackého proběhla ve dnech 18. – 19. října 2018 mezinárodní konference s názvem:

Merleau-Ponty at the Collège de France: Expression, Intercorporeity, Nature.

Hlavními organizátory konference byli Jan Halák a Felix Borecký.

Výsledek obrázku pro merleau pontyIn the last twenty years, the international perception of Merleau-Ponty’s work has undergone a radical change thanks to the publication of the preparatory manuscripts for his Collège de France lectures. An analysis of these materials in connection with the Visible and the Invisible shows that if finished, the positive part of the Merleau-Ponty’s last work would stand on a firm basis of phenomenologically oriented studies of very concrete materials, much like the Phenomenology of Perception. This conference aims to provide a space to discuss the interconnection between Merleau-Ponty’s lectures from the fifties on the one hand, and his published writings on the other.  In particular, we aim to explore Merleau-Ponty’s contribution to our understanding of corporeity, intersubjectivity, language and expression, Nature, and rational thought with regard to its historical and dynamic character. Beyond this framework, we expect the submissions to elucidate the relationships between Merleau-Ponty’s thought and his philosophical and non-philosophical inspirers (e.g., Freud, Gurwitsch, Schilder), and successors.

Keynote speaker: Dr. Stefan Kristensen (University of Heidelberg, Germany)

Conference Venue: Department of Philosophy, Faculty of Arts, Palacký University, Olomouc, Czech Republic

Přednáška Petra Kužela na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 16. října 2018 Petra KUŽELA, jenž přesně v den 100. výročí narození Louise Althussera pronesl přednášku na téma:

Ideologie, ideologické státní aparáty a konstituce subjektu v díle Louise Althussera

Přednáška se zaměřuje na přiblížení základních rysů pojetí ideologie francouzského filosofa Louise Althussera. Tematizuje Althusserův koncept ideologických státních aparátů, ideologické výzvy a konstituce subjektu a poukazuje na souvislosti tohoto pojetí s freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou, spinozismem, strukturalismem, Althusserovým pojetím filosofie vědy a jeho slavnými koncepty jako „epistemologický zlom“, „proces bez subjektu“ a „symptomální čtení“.

Podvečerní seminář v úterý 16.10. přívíta dr. Petra KUŽELA na téma:Ideologie, ideologické státní aparáty a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 12. říjen 2018

 

Filosofie Louise AlthusseraPetr Kužel je autorem odborné monografie z roku 2014 s názvem Filosofie Louise Althussera: O filosofii, která chtěla změnit svět.

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál 219. 

 

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Workshop ke dvoustému výročí Emily Brontë

19. října 2018 se uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy workshop u příležitosti 200. výročí narození Emily Brontë (1818 – 1848) s následujícím programem:

Libuše Heczková (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK): Česká recepce Emily Brontë

Eva Kalivodová (Ústav translatologie FF UK): Bouřlivé výšiny, Vichrné návrší nebo Na větrné hůrce: Kde hledat Emily Brontë v českých překladech?

Zdeněk Beran (ÚALK FF UK): Heathcliff, Lockwoodův doppelgänger? Aneb Za zrcadlem a s čím se tam Lockwood setkal

Josef Fulka (FHS UK, Filosofický ústav AV ČR): 70 x 7: Náboženství, civilizace a přirozený stav u Emily Brontë

Veronika Flanderová (ÚALK FF UK): Heathcliff, it’s me

Olga Stimson: Na větrné hůrce – nezpochybnitelná výpověď romantismu?

Výsledek obrázku pro emily bronte

Přednáška Jana Bierhanzla pro Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl dne 2. října Jan Bierhanzl působící na FHS UK a na Filosofickém ústavu AV ČR. Jeho přednáška nesla titul: K politice zranitelnosti.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Anotace: Mohutnost myšlení, která si klade principiálně nezodpověditelné otázky po smyslu (na rozdíl od poznání, které hledá pravdu) má podle Hannah Arendt své politické podmínky, vůči nimž je zranitelná. Na tyto politické podmínky myšlení podle Arendt se pokusím podrobněji podívat v první části své přednášky. Ve druhé části se spolu s Judith Butler pokusím toto pojetí dekonstruovat poukazem k tomu, že zranitelnost myšlení vůči jeho politickým podmínkám neznamená, že by tato nejzranitelnější ze všech lidských činností nemohla být zároveň v určitém smyslu zraňující. Ve třetí části se konečně pokusím nastínit bolestné zdroje, z nichž by sami zranitelní mohli ukout jistou politickou praxi, která by z nadbytku smyslu, jenž charakterizuje sféru odhalování, již nevylučovala materialitu, tělesnost a život (lidský i mimolidský).141548V rámci přednášky byla představena nová kniha Jana Bierhanzla L´action faible: De l’éthique à la politique.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na tomto odkazu.

 

Přednáška Ivana Landy pro SFA

Společnost pro filosofickou antropologii zahájila podzimní běh pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Jako první vystoupil 18. září Ivan Landa z Filosofického ústavu ČR s přednáškou na téma Výsledek obrázku pro ivan landaTechnika a politika: Pražské jaro ve zpětném pohledu.

Anotace: Tématem přednášky bude diskuze o vztahu techniky a politiky, která probíhala mezi reformními komunisty a radikálními demokraty na sklonku šedesátých let minulého století. Jejím jádrem byla polemika s technologickým determinismem, jež nakonec vyústila v kritiku reformismu zleva, poukazující na jeho technokratické rysy. Záměrem přednášky je představit jednotlivé pozice a argumenty, stejně jako poukázat na filosofické dědictví pražského jara 1968.

Přednáška se konala v Pražském kreativním centru, sál Minuta.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 5

4. září proběhlo poslední setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem byly Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl a diskutoval Kantův krátký text Konec všech věcí z roku 1794.

Uspořádala: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Texty, se kterými jsme pracovali během seminářů, jsou i nadále ke stažení zde.

Děkujeme všem účastníkům za zájem a těšíme se na viděnou na další Letní škole filosofické antropologie v létě 2019.

 

Knižní tip: Jan Bierhanzl, L’action faible. De l’éthique à la politique

L’action faible: De l’éthique à la politique141548

Jan Bierhanzl

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de laphilosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Odkaz na stránku vydavatelství.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Jan Bierhanzl pronesl 2. října 2018 k tomuto tématu přednášku s názvem „K politice zranitelnosti“ v rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Její záznam je na tomto odkazu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 4

21. srpna proběhlo předposlední čtvrté setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky jsme dokončili diskusi Kantova krátkého textu Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Ideas toward a phenomenology of interruptions

141609Ideas toward a phenomenology of interruptions

Cameron Bassiri

Lexington Books, Lanham 2018
190 pages
ISBN 9781498577267

This text is the first book-length analysis of the problem of the relations between time, sleep, and the body in Husserl’s phenomenology. Ideas toward a Phenomenology of Interruptions reconfigures the unity of the life of subjectivity in light of the phenomenon of dreamless sleep, supplements Husserl’s analyses of subjectivity through integrating interruptions into the life of consciousness, and establishes a new phenomenological concept of subjectivity, that is, a fractured subject. In analyzing the phenomenon of dreamless sleep, the author develops a new theory of the body, namely, the sleeping-body, and explains the importance of the lived-body in the experience and constitution of time. The author analyzes the moments of falling asleep and waking up, as well as the period of dreamless sleep, and shows that a more complete phenomenological concept of subjectivity requires attention to the interweaving of continuity and discontinuity. This project therefore aims to provide a critical counterpart to Husserl’s analyses by developing his transcendental phenomenology into a phenomenology of interruptions. Through this account of dreamless sleep, this text shows furthermore that subjectivity ceases to perceive and experience the flow of time through retention, protention, and the primal impression, and that the time that is not lived through during this period is lost time. Moreover, it explores the methodological consequences of interruptions for phenomenology, and shows that phenomenology reaches its limits in the phenomena of dreamless sleep because it is incapable of fully accessing or accounting for them through the phenomenological reduction.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 3

7. srpna proběhlo třetí setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Na obrázku může být: 4 lidé, sedící lidé a uvnitř

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 2

24. července proběhlo druhé setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784.

Nabudúce budeme o Kantovej antropológii debatovať 7. augusta (srpna 😊 )!# Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spi # Pražské kreativní centrum

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Čtvrtek 26. červenec 2018

 

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: The Inconspicuous God. Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn

The Inconspicuous GodThe Inconspicuous God

Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn
Jason W. Alvis
Publication date: 06/01/2018
ISBN: 978-0-253-03332-1

Dominique Janicaud once famously critiqued the work of French phenomenologists of the theological turn because their work was built on the seemingly corrupt basis of Heidegger’s notion of the inapparent or inconspicuous. In this powerful reconsideration and extension of Heidegger’s phenomenology of the inconspicuous, Jason W. Alvis deftly suggests that inconspicuousness characterizes something fully present and active, yet quickly overlooked. Alvis develops the idea of inconspicuousness through creative appraisals of key concepts of the thinkers of the French theological turn and then employs it to describe the paradoxes of religious experience.

Jason W. Alvis teaches Philosophy at the University of Vienna, and is a Research Fellow with the Austrian Science Fund (FWF). He is author of Marion and Derrida on the Gift and Desire: Debating the Generosity of Things, and he currently serves as the European Editor of The Journal for Cultural and Religious Theory.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Hermeneutics and Phenomenology

Hermeneutics and Phenomenology

Figures and Themes

Editor(s): Saulius Geniusas, Paul FairfieldMedia of Hermeneutics and Phenomenology
The relationship between these two central theoretical and philosophical approaches, which we thought we knew, is more complex and interesting than our standard story might suggest. It is not always clear how hermeneutics-that is, post-Heideggerian hermeneutics as articulated by Hans-Georg Gadamer, Paul Ricoeur, and a large number of thinkers working under their influence-regards the phenomenological tradition, be it in its Husserlian or various post-Husserlian formulations. This volume inquires into this issue both in general, conceptual terms and through specific analyses into questions of ontology and metaphysics, science, language, theology, and imagination. With a substantial editors‘ introduction, the volume contains 15 chapters, from some of the most significant scholars in this field covering the essential questions about the history, present and future of these two disciplines. The volume will be of interest to any philosopher or student with an interest in developing a sophisticated and nuanced understanding of contemporary hermeneutics and phenomenology.
Odkaz na stránky vydavatelství

Knižní tip: Jonathan Webber, Rethinking Existentialism

Jonathan Webber

Rethinking Existentialism

Cover for Rethinking Existentialism

  • Analyses literary and theoretical works of existentialism
  • Each chapter presents a self-contained argument ideal for individual reading
  • Engaging and non-technical style is accessible to non-specialist readers
  • Includes analyses of existentialist theories of gender and race

In Rethinking Existentialism, Jonathan Webber articulates an original interpretation of existentialism as the ethical theory that human freedom is the foundation of all other values. Offering an original analysis of classic literary and philosophical works published by Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, and Frantz Fanon up until 1952, Webber’s conception of existentialism is developed in critical contrast with central works by Albert Camus, Sigmund Freud, and Maurice Merleau-Ponty.

Presenting his arguments in an accessible and engaging style, Webber contends that Beauvoir and Sartre initially disagreed over the structure of human freedom in 1943 but Sartre ultimately came to accept Beauvoir’s view over the next decade. He develops the viewpoint that Beauvoir provides a more significant argument for authenticity than either Sartre or Fanon. He articulates in detail the existentialist theories of individual character and the social identities of gender and race, key concerns in current discourse. Webber concludes by sketching out the broader implications of his interpretation of existentialism for philosophy, psychology, and psychotherapy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Jens Rometsch, Freiheit zur Wahrheit

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

Grundlagen der Erkenntnis am Beispiel von Descartes und Locke

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

2018. 392 stran. Kt 89,00 €
ISBN 978-3-465-04349-2
Philosophische Abhandlungen 113

Wie kommen unsere Erkenntnisse zustande? Ist deterministisch festgelegt, wie wir sie bilden, lassen sich skeptische Einwände nicht mehr abwehren. Wir könnten auf Irrtümer geeicht sein. Verläuft unsere Erkenntnisbildung stattdessen ungebunden und frei, entfällt jeglicher Zwang zum Irrtum. Deshalb empfiehlt es sich, Erkenntnisbildung als plurimodales Zusammenwirken von Tätigkeiten der Wahrnehmung, Imagination und Verbegrifflichung zu verstehen, deren Verlauf nie durch die Bedingungen festgelegt ist, unter denen er gerade steht. Ferner sollten wir uns deshalb nicht als bloße „res cogitans“ beschreiben, ganz gleich in welcher philosophischen Absicht: Wir können in keiner Hinsicht darauf festgelegt sein, nur Tätigkeiten der Erkenntnisbildung auszuüben. In der Auseinandersetzung mit zwei großen historischen Beispielen werden diese Thesen entwickelt und erprobt. Es wird gezeigt, warum René Descartes sie unerwartet vertritt und mit welchen Folgen John Locke sie außer Acht lässt.

How do our perceptions come about? If our ways of forming them is deterministically given, skeptical objections can no longer be warded off. We might as well be calibrated for errors. If, instead, our cognition works unbounded and free, there is no compulsion to fall prey to error. It is therefore advisable to understand cognitive formation as a plurimodal interaction of activities of perception, imagination and verbalization, the course of which is never determined by the conditions under which it currently stands. Further, we should not describe ourselves as mere „res cogitans,“ no matter what the philosophical intentions: there is no sense in assuming that we are determined to perform activities of cognition only. In dealing with two major historical examples, these assumptions are developed and tested. It is shown why René Descartes unexpectedly champions them, and which consequences ensue from John Locke´s disregarding them.

Na tomto odkazu je ukázka z textu: obsah a předmluva.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 1

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii. 10. července proběhlo první setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem budou Kantovy antropologické spisy.

Vodítkem jsou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v překladu Jaromíra Loužila a péčí Milana Sobotky v nakladatelství OIKOYMENH v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky postupně číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

Text pro potřebu prvního semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Idées directrices pour une phénoménologie pure et une philosophie phénoménologique

[Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie]

Trad. de l’allemand par Jean-François Lavigne

Collection Bibliothèque de Philosophie, Gallimard