Přednáška Josefa Fulky na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítá v úterý 13. listopadu 2018 Josefa Fulku, jenž od 18:30 pronese přednášku na téma: Když ruce mluví, jež vychází z jeho stejnojmenné knihy a má následující anotaci: fulka3

Přednáška se bude zabývat Neslyšícími a znakovým jazykem jakožto figurami jinakosti. V západním myšlení (počínaje Platónem) se Neslyšící často objevuje jako paradigmatický příklad sloužící k ilustraci často zásadního filosofického problému: otázky jazyka, abstraktního myšlení, existence vrozených idejí atd. Naším cílem bude ukázat, že tato postava se stává podnětem k nejrůznějším projekcím ze strany filosofů. Neslyšící a znakový jazyk může totiž sloužit jako příklad pozitivní i negativní, přičemž jako takový častěji vypovídá o myšlení toho či onoho filosofa, spíše než že by byl výsledkem nějakého empirického pozorování.

Přednáška se uskuteční tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

 

CfP: Fact, Facticity, Reality: Phenomenological Perspectives (2019)

Call for Papers

Fact, Facticity, Reality: Phenomenological Perspectives

Conference of the German Phenomenological Society (DGPF)

in Cooperation with the Austrian Phenomenological Society (ÖGPhän)

University of Vienna, September 18-21, 2019

[Deutsche Fassung]

According to the critical assessment linked to the concept of the “post-factual”, we live in an age in which scientific insights and facts are increasingly replaced by “felt truths” and “alternative facts”. At the same time, in the course of the onward process of digitalization and the spread of new information technologies, we witness a broad social development towards a reign of the factually given in the sense of naked data (Big Data), which seem to subject social life to an extensive calculability and algorithmization, apart from all anchorage in the lifeworld. In view of this ambivalent and tenuous social situation in the context of the present “truth crisis”, the conference canvasses the productive potential of phenomenological approaches for questions of the given and the factual, as well as of facticity and reality. Thereby, the focal problem is the relation between scientific facts, socio-political realities and cultural lifeworlds – a problem that becomes more and more urgent in the course of the globalization of information flows concomitant with increased intercultural intertwinings.

Indeed, these questions constitute core areas of phenomenological research. For in its entire history – from Husserl’s maxim of “going back to the tings themselves” and his critique of positivism and psychologism, via Heidegger’s dissociation of truth as aletheia from all forms of factual veracity and his analysis of the “thing”, Arendt’s reflections on politics and truth, and Levinas’s thesis of the prevalence of justice before objectivity, through to Marion’s analyses of the given and Waldenfels’s thinking of the “ruptures of experience” – questions of the given, the factual and facticity, of evidence, objectivity and reality prove to be phenomenological basic problems. Thereby, not only phenomenology’s descriptive method, but also its critical, unfolding, and opening potential comes to the fore.

These issues are discussed with international guest speakers as well as in twelve topical sections. All interested scholars are invited to apply for one of these sections. (Sections 3, 5 and 12 are held in English. Proposals can be submitted in English, German and French.)

Section III: Facts, Emotions and Values (Chair: Sonja Rinofner-Kreidl, Graz)
Section V: Normativity in Experience (Chair: Maren Wehrle, Rotterdam)
Section XII: Post-truth and Post-secular: Contextualizing Phenomenology of Religion (Chair: Michael Staudigl, Vienna)
Section I: Die Wirklichkeit und das Imaginäre. Diskontinuitäten, Ambiguitäten und wechselseitige Einflüsse (Chair: Michela Summa, Würzburg)
Section II: Wirklichkeit und Bildlichkeit (Chair: Alexander Schnell, Wuppertal)
Section IV: Faktizität und Wirklichkeit der Lebenswelt (Chair: Christian Bermes, Landau)
Section VI: Umständlichkeit – Erfahrungsstruktur und ontologische Kategorie? (Chair: Thiemo Breyer, Cologne)
Section VII: Die Gegebenheit des Realen. Methodische Fragen (Chair: Peter Gaitsch, Graz; Sandra Lehmann, Vienna; Philipp Schmidt, Vienna)
Section VIII: Erkenntnis versus Meinung – Falsche Gegensätze (Chair: Eva Schürmann, Magdeburg)
Section IX: ‚Zwischen-Welten‘: Interkulturelle Perspektiven auf die Frage nach der Wirklichkeit (Chair: Niels Weidtmann, Tübingen)
Sektion X: Vielfach fremd in der Fremde – Alteritätserfahrungen im Exil (Chair: Pascal Delhom, Flensburg; Matthias Flatscher, Wien)
Section XI: Digitale Kultur (Chair: Thomas Bedorf, Hagen)
Junior Scholar Workshop: Traditions of Phenomenology

Keynote Speakers: Hiroshi Abe (Kyoto), Jocelyn Benoist (Paris), Markus Gabriel (Bonn), Sara Heinämaa (Jyväskylä), Julia Jansen (Leuven), Sophie Loidolt (Darmstadt), Ernst Wolfgang Orth (Trier), Nicolas de Warren (Penn State), Dan Zahavi (Copenhagen)

Submission:

Please send your proposal of about 500 words for a talk of up to 30 minutes to Sergej Seitz, the General Secretary of the DGPF: sergej.seitz@univie.ac.at.

Deadline: January 31, 2019.

The proposals are selected by the respective chair of the section. Therefore, please indicate the section to which you apply.

Proposals for the junior scholar workshop can also be submitted to Sergej Seitz (sergej.seitz@univie.ac.at).

Organisation:

Prof. Georg Stenger (Präsident)

Prof. Inga Römer (Vizepräsidentin)

Sergej Seitz (Generalsekretär)

Deutsche Gesellschaft für phänomenologische Forschung

www.phaenomenologische-forschung.de

 

Přednáška Davida Rybáka na pravidelném semináři SFA

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 30. října 2018 David Rybák působící na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku na téma Žitý svět a univerzum s následující anotací:

Husserlovo líčení zrodu filosofie a peripetie její konstituce spolu s jeho zkoumáními žitého světa otevírá jím samým ne zcela vytěžené problémy. Jakým způsobem filosofická a vůbec vědecká intence proměňuje horizont světa uvnitř evropské tradice? A opačně: jak se proměňuje sama filosofická intence v horizontu pasivity, v níž se stává tradicí? Jak se korelativně tomu proměňuje evropské lidství? To jsou otázky, které nepatří pouze do odborného bádání historie filosofie, ale především směřují k dotázání našeho vlastního smyslu a způsobu bytí. Chtěl bych ujít několik kroků k rozvinutí naznačených problémů spolu s širšími dějinnými implikacemi, které u Husserla nejsou rozvinuty nebo mají podobu pouhých heslovitých poznámek či dokonce blíže nevyjasněných titulů.

David Rybák (vpravo) během workshopu Husserlovo dědictví (27. dubna 2018)

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Petra Kužela na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 16. října 2018 Petra KUŽELA, jenž přesně v den 100. výročí narození Louise Althussera pronesl přednášku na téma:

Ideologie, ideologické státní aparáty a konstituce subjektu v díle Louise Althussera

Přednáška se zaměřuje na přiblížení základních rysů pojetí ideologie francouzského filosofa Louise Althussera. Tematizuje Althusserův koncept ideologických státních aparátů, ideologické výzvy a konstituce subjektu a poukazuje na souvislosti tohoto pojetí s freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou, spinozismem, strukturalismem, Althusserovým pojetím filosofie vědy a jeho slavnými koncepty jako „epistemologický zlom“, „proces bez subjektu“ a „symptomální čtení“.

Podvečerní seminář v úterý 16.10. přívíta dr. Petra KUŽELA na téma:Ideologie, ideologické státní aparáty a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 12. říjen 2018

 

Filosofie Louise AlthusseraPetr Kužel je autorem odborné monografie z roku 2014 s názvem Filosofie Louise Althussera: O filosofii, která chtěla změnit svět.

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál 219. 

 

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Jana Bierhanzla pro Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl dne 2. října Jan Bierhanzl působící na FHS UK a na Filosofickém ústavu AV ČR. Jeho přednáška nesla titul: K politice zranitelnosti.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Anotace: Mohutnost myšlení, která si klade principiálně nezodpověditelné otázky po smyslu (na rozdíl od poznání, které hledá pravdu) má podle Hannah Arendt své politické podmínky, vůči nimž je zranitelná. Na tyto politické podmínky myšlení podle Arendt se pokusím podrobněji podívat v první části své přednášky. Ve druhé části se spolu s Judith Butler pokusím toto pojetí dekonstruovat poukazem k tomu, že zranitelnost myšlení vůči jeho politickým podmínkám neznamená, že by tato nejzranitelnější ze všech lidských činností nemohla být zároveň v určitém smyslu zraňující. Ve třetí části se konečně pokusím nastínit bolestné zdroje, z nichž by sami zranitelní mohli ukout jistou politickou praxi, která by z nadbytku smyslu, jenž charakterizuje sféru odhalování, již nevylučovala materialitu, tělesnost a život (lidský i mimolidský).141548V rámci přednášky byla představena nová kniha Jana Bierhanzla L´action faible: De l’éthique à la politique.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na tomto odkazu.

 

Přednáška Ivana Landy pro SFA

Společnost pro filosofickou antropologii zahájila podzimní běh pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Jako první vystoupil 18. září Ivan Landa z Filosofického ústavu ČR s přednáškou na téma Výsledek obrázku pro ivan landaTechnika a politika: Pražské jaro ve zpětném pohledu.

Anotace: Tématem přednášky bude diskuze o vztahu techniky a politiky, která probíhala mezi reformními komunisty a radikálními demokraty na sklonku šedesátých let minulého století. Jejím jádrem byla polemika s technologickým determinismem, jež nakonec vyústila v kritiku reformismu zleva, poukazující na jeho technokratické rysy. Záměrem přednášky je představit jednotlivé pozice a argumenty, stejně jako poukázat na filosofické dědictví pražského jara 1968.

Přednáška se konala v Pražském kreativním centru, sál Minuta.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 5

4. září proběhlo poslední setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem byly Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl a diskutoval Kantův krátký text Konec všech věcí z roku 1794.

Uspořádala: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Texty, se kterými jsme pracovali během seminářů, jsou i nadále ke stažení zde.

Děkujeme všem účastníkům za zájem a těšíme se na viděnou na další Letní škole filosofické antropologie v létě 2019.

 

Knižní tip: Jan Bierhanzl, L’action faible. De l’éthique à la politique

L’action faible: De l’éthique à la politique141548

Jan Bierhanzl

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de laphilosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Odkaz na stránku vydavatelství.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Jan Bierhanzl pronesl 2. října 2018 k tomuto tématu přednášku s názvem „K politice zranitelnosti“ v rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Její záznam je na tomto odkazu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 4

21. srpna proběhlo předposlední čtvrté setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky jsme dokončili diskusi Kantova krátkého textu Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 3

7. srpna proběhlo třetí setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Na obrázku může být: 4 lidé, sedící lidé a uvnitř

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 2

24. července proběhlo druhé setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784.

Nabudúce budeme o Kantovej antropológii debatovať 7. augusta (srpna 😊 )!# Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spi # Pražské kreativní centrum

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Čtvrtek 26. červenec 2018

 

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: The Inconspicuous God. Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn

The Inconspicuous GodThe Inconspicuous God

Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn
Jason W. Alvis
Publication date: 06/01/2018
ISBN: 978-0-253-03332-1

Dominique Janicaud once famously critiqued the work of French phenomenologists of the theological turn because their work was built on the seemingly corrupt basis of Heidegger’s notion of the inapparent or inconspicuous. In this powerful reconsideration and extension of Heidegger’s phenomenology of the inconspicuous, Jason W. Alvis deftly suggests that inconspicuousness characterizes something fully present and active, yet quickly overlooked. Alvis develops the idea of inconspicuousness through creative appraisals of key concepts of the thinkers of the French theological turn and then employs it to describe the paradoxes of religious experience.

Jason W. Alvis teaches Philosophy at the University of Vienna, and is a Research Fellow with the Austrian Science Fund (FWF). He is author of Marion and Derrida on the Gift and Desire: Debating the Generosity of Things, and he currently serves as the European Editor of The Journal for Cultural and Religious Theory.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Hermeneutics and Phenomenology

Hermeneutics and Phenomenology

Figures and Themes

Editor(s): Saulius Geniusas, Paul FairfieldMedia of Hermeneutics and Phenomenology
The relationship between these two central theoretical and philosophical approaches, which we thought we knew, is more complex and interesting than our standard story might suggest. It is not always clear how hermeneutics-that is, post-Heideggerian hermeneutics as articulated by Hans-Georg Gadamer, Paul Ricoeur, and a large number of thinkers working under their influence-regards the phenomenological tradition, be it in its Husserlian or various post-Husserlian formulations. This volume inquires into this issue both in general, conceptual terms and through specific analyses into questions of ontology and metaphysics, science, language, theology, and imagination. With a substantial editors‘ introduction, the volume contains 15 chapters, from some of the most significant scholars in this field covering the essential questions about the history, present and future of these two disciplines. The volume will be of interest to any philosopher or student with an interest in developing a sophisticated and nuanced understanding of contemporary hermeneutics and phenomenology.
Odkaz na stránky vydavatelství

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 1

10. července proběhlo první setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem budou Kantovy antropologické spisy.

Vodítkem jsou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v překladu Jaromíra Loužila a péčí Milana Sobotky v nakladatelství OIKOYMENH v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky postupně číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

Text pro potřebu prvního semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Hegel-Tagung in Padua im Juni 2015
Hrsg. von Luca Illetterati und Francesca Menegoni
2018. 280 stran. 89,00 €
ISBN 978-3-465-00664-0
Geist und Geschichte 4
Veröffentlichungen der Internationalen Hegel-Vereinigung 28

Dieser Band enthält die Beiträge einer Arbeitstagung, die im Zusammenhang mit den Hegeltagen der Internationalen Hegel-Vereinigung vom 3. bis 5. Juni 2015 an der Universität Padua stattfand. Bei dieser Gelegenheit wurde ein ebenso zentraler wie aktueller Begriff zur Debatte gestellt. Die „Wirklichkeit“ verbindet die derzeitigen Auseinandersetzungen mit Realismus und Antirealismus und die Gegenüberstellung von Realismus und Idealismus innerhalb der klassischen deutschen Philosophie. Vor allem aber beinhaltet der Begriff die Herausforderung der Hegelschen Philosophie, die in dem berühmten Doppelsatz, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig“ zum Ausdruck kommt. Die Beiträge dieses Bandes erörtern die Frage der Wirklichkeit sowohl auf einer theoretischen Ebene als auch in Hinsicht auf die praktische Dimension. In beiden Fällen richtet sich das Augenmerk einerseits auf Hegels Argumentation selbst, andererseits auf deren Neubetrachtung im Rahmen der zeitgenössischen Philosophie.

This volume contains the contributions to a workshop held in conjunction with the Hegel Days of the International Hegel Society  from 3 to 5 June 2015 at the University of Padua. On this occasion, a pivotal as well as currently much debated concept was under discussion. The concept of „reality“ combines the current confrontations with realism and anti-realism and the juxtaposition of realism and idealism within classical German philosophy. Above all, however, the term embraces the challenge of Hegelian philosophy, which finds its seminal expression in the famous double phrase, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig„. The contributions in this volume discuss the question of reality both on a theoretical level and in terms of the practical dimension. In both cases, the focus is on Hegel’s line of argumentation itself as well as on its re-examination in the context of contemporary philosophy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Martin Heidegger, Anmerkungen VI–IX (Schwarze Hefte 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IX („Schwarze Hefte“ 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IXHrsg. von Peter Trawny
2018. VI, 422 Seiten
Ln 58,00 € ISBN 978-3-465-00583-4
Kt 49,00 € ISBN 978-3-465-00566-7

Mit den »Anmerkungen VI–IX« wird die Veröffentlichung von Heideggers Schwarzen Heften fortgesetzt. Die zwischen 1948/49 und 1951 entstandenen Aufzeichnungen kommentieren noch zuweilen politische und gesellschaftliche Erscheinungen der deutschen Nachkriegszeit, beziehen sich aber immer mehr auf ein »Denken des Seyns kd« (kd = kreuzweise durchgestrichen), das Heidegger jenseits der Philosophie entwickeln möchte. Wichtige Themen der Spätphilosophie wie die Frage nach dem »Gestell« werden entfaltet. In den »Anmerkungen VIII« sind zudem Spuren der Wiederbegegnung mit Hannah Arendt zu finden. Der Reichtum immer neuer Formulierungen, das Erkunden unbekannter Wege im Denken, geben Einblick in die Kreativität dieses einzigartigen Philosophen.

Vol. 98 of the Heidegger Gesamtausgabe „Anmerkungen VI–IX“ continues the publication of Heidegger’s “Black Notebooks”. The notations made between 1948–49 and 1951 still occasionally comment on political and social phenomena of the post-war German period, but increasingly refer to a „thinking of beyng kd“ (kd = crossed out), which Heidegger intends to develop beyond philosophy. Important themes of Heidegger´s late philosophy as well as the question of the „Gestell“ (“framework”) are developed. Also, traces of the reunion with Hannah Arendt can be detected. The wealth of new formulations and the exploration of hitherto unknown pathways in thought contained in this volume grant insight into the creativity of this unique philosopher.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Svazkem 98 pokračuje zveřejňování Heideggerových utajovaných černých poznámkových notesů, které představují oproti předchozím naprostou změnu myslitelského i jazykového klimatu. Zcela se vytratil záštiplný vztek typicky především pro notesy z doby těsně před druhou světovou válkou a během ní, dikce se zklidnila a zápisky se netýkají společenských, politických ani osobních invektiv, nýbrž jsou ryze filosofické. Heidegger vykračuje na novou cestu myšlení a hlavně řečového vyjádření. Formuluje si nový slovník, který ho proslavil v poválečných textech jako byly např. přednášky Věc, Otázka techniky, Řeč, Básnicky bydlí člověk. Zde totiž Heidegger pracuje na jednoduchosti vyslovování prostého myšlení, o kterém hovoří v posledním odstavci Dopisu o „humanismu“. Notesy tak představují takřka přímý přenos z myslitelské dílny, kde filosof neuvěřitelně koncentrovaně usiluje o nalezení co nejpřesnějšího vyjádření prostého myšlení. Heidegger především opakovaně opouští myšlenku „bytí“ a píše tento „pojem“ důsledně přeškrtnuté křížem. Namísto myšlení otázky „bytí“ nastupuje myšlení toho, co nazývá „rozdíl“ (něm. Unterschied), většinou dokonce psaný rozdělený spojovníkem (Unter-Schied). Myšlení „bytí“ prý stále vězí v metafysice, která představuje zapomnění roz-dílu, ze kterého pak pochází i nihilismus a hegemonie techniky, kterou Heidegger radikálněji promýšlí již pod označením Gestell.

Myšlení roz-dílu pak vede cestou k nalézání toho, co Heidegger zde poprvé pojmenuje jakožto součtveří (něm. Geviert), jež vidí jakožto souhru dimenzí světa, který skýtá věci, a věci, jež udílí tvář(nost) světu, a proto hovoří o roz-dílu svět/věc (něm. Unter-Schied von Welt/Ding) v jejich nerozlučné jednotě, kde není žádná spojka „a“, jež by separovala svět a věc, protože vpravdě jsou jednotou události (Heidegger používá starobylé německé slovo Ratsal ve spojení se slovem „náhlost“ – něm. Jähe) světa/věci a věci/světa. Náhlost události světa/věci je pro něj novou záležitostí myšlení namísto „ontologické diference“. Tak jako myšlení opouští téma ontologické diference bytí a jsoucna (včetně konceptu „dějin bytí“), opouští rovněž označení filosofie: Heidegger důsledně hovoří o myšlení a slovo filosofie je bezvýhradně pejorativní. V této podobě se notesy spíše podobají Nietzscheho živelnému boji demonstrovanému v jeho pozůstalosti, kterou Heidegger vždy považoval za jádro Nietzschova myšlení a přikládal mu mimořádný význam a sám byl patrně „organismem“ Nietzschovy pozůstalosti velice fascinován a inspirován a snad i podle ní si zřídil a vedl „instituci“ svých poznámkových notesů. Notesy tedy nejsou žádné deníky, nýbrž – jak to Heidegger opakovaně vyjadřuje – myslitelskou dílnou, kde probíhá zácvik do řemesla myšlení a jemu odpovídající řeči. Snad proto si jich sám tolik cenil.

Notesy z roku 1950-51 pak svědčí o opětovném setkání s Hannah Arendtovou a od té chvíle se v nich náhle objevuje motiv lásky. Notes z roku 1951 pak končí naprosto překvapivě a zcela nezprostředkovaně úvahami o bohyni, leč to indikuje Heideggerův „objev“ toho, co s Parmenidově „básni“ sluje „nehnuté srdce pravdy“: bohyní je bohyně Alétheia z řečené „básně“, jak to bude Heidegger čím dál tím radikálněji rozebírat do konce svého života. Vydavatel svazku, Peter Trawny, sugeruje, že setkání s Arendtovou coby svého druhu „múzou“ (i o Mnemósyné, matce múz, je totiž v uvedeném notesu řeč) vlilo šedesátiletému mysliteli novou inspiraci a sloužilo jakožto určitý „katalyzátor“ jeho myšlení.

V průběhu všech notesů pak Heidegger odkazuje k sešitům zvaným Vier Hefte (Čtyři sešity), jež podle jeho vlastních slov zastupují nikdy nezrealizovaných druhý díl spisu Bytí a čas. Jejich vydání v podobě svazku 99 nás právě čeká a je možné, že přinesou ještě nejedno překvapení.

 

Knižní tip: Heidegger Becoming Phenomenological, Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Robert C. Scharff

In this first book-length study of the topic, Robert C. Scharff offers a detailed analysis of the young Heidegger’s interpretation of Dilthey’s hermeneutics of historical life and Husserl’s transcendental phenomenology. He argues that it is Heidegger’s prior reading of Dilthey that grounds his critical appropriation of Husserl’s phenomenology. He shows that in Heidegger’s early lecture courses, a “possible” phenomenology is presented as a genuine alternative with the modern philosophies of consciousness to which Husserl’s “actual” phenomenology is still too closely tied. All of these philosophies tend to overestimate the degree to which we can achieve intellectual independence from our surroundings and inheritance. In response, Heidegger explains why becoming phenomenological is always a possibility; but being a phenomenologist is not. Scharff concludes that this discussion of the young Heidegger, Husserl, and Dilthey leads to the question of our own current need for a phenomenological philosophy—that is, for a philosophy that avoids technique-happiness, that at least sometimes thinks with a self-awareness that takes no theoretical distance from life, and that speaks in a language that is “not yet” selectively representational.
Robert C. Scharff is Professor of Philosophy Emeritus at the University of New Hampshire and Executive Director of ITERATA, a non-profit institute for the study of interdisciplinarity in science, industry, and higher education. He is author of How History Matters to Philosophy (2015), Comte After Positivism (2002), and numerous papers on 19th and 20th century positivism, postpositivism, and continental philosophy; co-editor (with Val Dusek) of The Philosophy of Technology (2003, 2014); and former editor of Continental Philosophy Review (1994–2005).

Přednáška Martina Vrabce o Schellingovi

19. června přednesl Martin Vrabec od 18:30 přednášku v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii na téma Schellingovo „antropologické schéma“. Příspěvek se věnoval Schellingově antropologické analýze pocházející z jeho středního myslitelského období, v níž sleduje celkovou skladbu lidského ducha, jeho jednotlivé schopnosti a jejich vzájemné vztahy. Ukázalo se, v jakém smyslu je podle Schellinga bytostným charakterem lidského ducha žádostivost, proč k naší mysli neodlučitelně patří melancholická touha a v jakém smyslu je jeho nikdy ne zcela překonaným základem šílenství.

Včerajšia prednáška dr. Vrabca k Schellingovej antropologickej schéme sa nenahrávala – tí, čo neprišli, však nemusia…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 20. červen 2018