Po stopách Martina Heideggera: Týden filosofického myšlení a kultury

100331Auf den Spuren Martin Heideggers. Eine Woche philosophisches Denken und Kultur

Auf den Spuren Martin Heideggers. Eine Woche philosophisches Denken und Kultur

22.-29. června 2018
Meßkirch, Baden-Württemberg
vedení: Dr. Alfred Denker / Annika Döring

pátek, 22. června
16.00-16.30 Begrüßung
16.30-17.30 Vortrag: Alfred Denker, „Heideggers Denk- und Lebensweg“
17.45-19.00 Besuch des Heidegger-Museums
19.00-21.00 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview von Richard Wisser mit Martin Heidegger

sobota, 23. června
10.00-13.30 Campus Galli: Grundphänomene des Menschseins
13.30-14.30 Mittagspause
15.00-17.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Bauen Wohnen Denken“
17.00-17.30 Pause
17.30-19.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Gelassenheit“
19.00-21.00 Abendessen

neděle, 24. června
09.30-10.30 Vortrag: Alfred Denker: „Der Ursprung des Kunstwerks“
10.30-10.45 Pause
10.45-11.15 Vortrag; Annika Döring: „Heidegger und Chillida“
11.15-11.30 Pause
11.30-12.30 Lektüre: Martin Heidegger, „Die Kunst und der Raum“
13.00-14.30 Mittagessen
15.00-18.00 Heidegger Wanderung mit Lektüre von „Der Feldweg“ und „Vom Geheimnis des Glockenturms“
18.00-20.30 Abendessen
20.30-22.00 Film: Martin Heidegger im Gespräch mit einem buddhistischen Mönch
Anschließend: Rosuhe Ohashi, „Wer ist Martin Heidegger?“

pondělí, 25. června
10.00-12.30 Beuron: Besuch des Klosters mit Kircheführung
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-14.45 Vortrag: Ein Samenkorn für etwas Wesentliches
14.45-15.00 Pause
16.00-17.00 Film: Kardinal Lehmann: „Martin Heidegger, Denken aus der Erfahrung seiner Heimat“
17.00-17.30 Rückfahrt
18.30-21.00 Abendessen
21.00-21.45 Hüttenfilm

Výsledek obrázku pro todtnaubergúterý, 26. června
09.00-10.30 Fahrt nach Todtnauberg
11.00-12.30 Besuch der Hütte
12.30-13.00 Mittagessen
13.00-15.00 Heidegger Rundweg
15.00-16.30 Lektüre: „Aus der Erfahrung des Denkes“ / „Todtnauberger Festansprache“
16.30-18.00 Rückfahrt
19.30-21.00 Abendessen

středa, 27. června
09.30-10.00 Fahrt nach Hausen im Tal / Burg Wildenstein
10.00-11.00 Forsthaus / Schloss
11.00-12.00 Burg Wildenstein
12.00-12.30 Rückfahrt
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-15.00 Lektüre: „Die Armut“
15.00-16.30 Vortrag: Heidegger und der Ister
16.00-16.30 Pause
16.30-17.30 Lektüre: „Der Fehl heiliger Namen“
18.00-20.30 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview mit Walter Biemel

čtvrtek, 28. června
09.00-10.00 Fahrt nach Konstanz
10.00-12.00 Stadtwanderung
12.00-13.00 Rückfahrt
13.00-14.00 Mittagessen
14.00-16.00 Lektüre: „Hebel der Hausfreund“ mit Film
16.00-16.30 Pause
16.30-18.30 Im Hofgarten: Erinnerung an Heidegger
18.30-20.00 Grillen im ehemaligen Hofgartenhotel
Ab 20.00 Ausklang

pátek, 29. června
odjezd

Pořadatel
Martin-Heidegger-Archiv, Meßkirch

 

Knižní tip: Kant a Husserl o zkušenosti

Jakub Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti

Filosofia, 2018, 350 str.

Kant a Husserl o zkušenosti

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované problematice, ale také k tématu transcendentalismu a k teorii poznání v novověké filosofii obecně.

 

 

 

Knižní tip: Martin Heidegger, Anmerkungen VI–IX (Schwarze Hefte 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IX („Schwarze Hefte“ 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IXHrsg. von Peter Trawny
2018. VI, 422 Seiten
Ln 58,00 € ISBN 978-3-465-00583-4
Kt 49,00 € ISBN 978-3-465-00566-7

Mit den »Anmerkungen VI–IX« wird die Veröffentlichung von Heideggers Schwarzen Heften fortgesetzt. Die zwischen 1948/49 und 1951 entstandenen Aufzeichnungen kommentieren noch zuweilen politische und gesellschaftliche Erscheinungen der deutschen Nachkriegszeit, beziehen sich aber immer mehr auf ein »Denken des Seyns kd« (kd = kreuzweise durchgestrichen), das Heidegger jenseits der Philosophie entwickeln möchte. Wichtige Themen der Spätphilosophie wie die Frage nach dem »Gestell« werden entfaltet. In den »Anmerkungen VIII« sind zudem Spuren der Wiederbegegnung mit Hannah Arendt zu finden. Der Reichtum immer neuer Formulierungen, das Erkunden unbekannter Wege im Denken, geben Einblick in die Kreativität dieses einzigartigen Philosophen.

Vol. 98 of the Heidegger Gesamtausgabe „Anmerkungen VI–IX“ continues the publication of Heidegger’s “Black Notebooks”. The notations made between 1948–49 and 1951 still occasionally comment on political and social phenomena of the post-war German period, but increasingly refer to a „thinking of beyng kd“ (kd = crossed out), which Heidegger intends to develop beyond philosophy. Important themes of Heidegger´s late philosophy as well as the question of the „Gestell“ (“framework”) are developed. Also, traces of the reunion with Hannah Arendt can be detected. The wealth of new formulations and the exploration of hitherto unknown pathways in thought contained in this volume grant insight into the creativity of this unique philosopher.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Heidegger Becoming Phenomenological, Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Robert C. Scharff

In this first book-length study of the topic, Robert C. Scharff offers a detailed analysis of the young Heidegger’s interpretation of Dilthey’s hermeneutics of historical life and Husserl’s transcendental phenomenology. He argues that it is Heidegger’s prior reading of Dilthey that grounds his critical appropriation of Husserl’s phenomenology. He shows that in Heidegger’s early lecture courses, a “possible” phenomenology is presented as a genuine alternative with the modern philosophies of consciousness to which Husserl’s “actual” phenomenology is still too closely tied. All of these philosophies tend to overestimate the degree to which we can achieve intellectual independence from our surroundings and inheritance. In response, Heidegger explains why becoming phenomenological is always a possibility; but being a phenomenologist is not. Scharff concludes that this discussion of the young Heidegger, Husserl, and Dilthey leads to the question of our own current need for a phenomenological philosophy—that is, for a philosophy that avoids technique-happiness, that at least sometimes thinks with a self-awareness that takes no theoretical distance from life, and that speaks in a language that is “not yet” selectively representational.
Robert C. Scharff is Professor of Philosophy Emeritus at the University of New Hampshire and Executive Director of ITERATA, a non-profit institute for the study of interdisciplinarity in science, industry, and higher education. He is author of How History Matters to Philosophy (2015), Comte After Positivism (2002), and numerous papers on 19th and 20th century positivism, postpositivism, and continental philosophy; co-editor (with Val Dusek) of The Philosophy of Technology (2003, 2014); and former editor of Continental Philosophy Review (1994–2005).

Přednáška Martina Vrabce o Schellingovi

19. června přednesl Martin Vrabec od 18:30 přednášku v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii na téma Schellingovo „antropologické schéma“. Příspěvek se věnoval Schellingově antropologické analýze pocházející z jeho středního myslitelského období, v níž sleduje celkovou skladbu lidského ducha, jeho jednotlivé schopnosti a jejich vzájemné vztahy. Ukázalo se, v jakém smyslu je podle Schellinga bytostným charakterem lidského ducha žádostivost, proč k naší mysli neodlučitelně patří melancholická touha a v jakém smyslu je jeho nikdy ne zcela překonaným základem šílenství.

Včerajšia prednáška dr. Vrabca k Schellingovej antropologickej schéme sa nenahrávala – tí, čo neprišli, však nemusia…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 20. červen 2018

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Immanuel Kant je až příliš samozřejmě považovaný za zakladatele filosofické antropologie, aniž by o tomto jeho údajně zakladatelském počinu panovalo širší či hlubší povědomí. Proto chceme tematizovat Kantovy antropologické spisy z 80. a 90. let 18. století, aby případně vyšlo najevo, zda a v jakém smyslu Kant může být opravdu považovaný nejen za zakladatele filosofické antropologie, ale především, v jaké míře jsou jeho myšlenky i nadále inspirativní a případně „aktuální“ dodnes, kdy ohledně lidské přirozenosti panují nejrůznější kontroverze včetně jejího výslovného popírání.

Výsledek obrázku pro immanuel kant

Vodítkem budou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v nakladatelství OIKOYMENH péčí Milana Sobotky a v překladu Jaromíra Loužila v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

 

Zváni jsou všichni zájemci o německou klasickou filosofii, filosofickou antropologii či filosofii vůbec.

Akce hodlá iniciovat každoroční tradici letních škol filosofické antropologie.

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: Descartes et la phénoménologie

Descartes et la phénoménologie

PRADELLE Dominique, RIQUIER Camille (dir.). 376 pages.

Descartes et la phénoménologie

Le présent volume n’a pas pour objectif de donner lieu à une confrontation entre Descartes et la phénoménologie, c’est-à-dire entre les thèses cartésiennes et les différentes thèses phénoménologiques, mais de présenter le Descartes lu par les phénoménologues.

C’est dire que Descartes est ici envisagé comme un personnage conceptuel vu dans la perspective des différents phénoménologues, et invoqué par ces derniers ou bien pour retracer l’histoire ou la généalogie de la phénoménologie elle-même (Brentano, Husserl, Heidegger), ou bien pour mettre en évidence chez Descartes une intuition phénoménologique fondamentale (Husserl, Sartre, M. Henry, Levinas, Derrida, R. Barbaras, J.-L. Marion), ou encore pour dégager à l’inverse chez lui un obstacle épistémologique cardinal à la possibilité d’intuitions et d’élaborations proprement phénoménologiques (Heidegger, M. Henry, Merleau-Ponty). Aussi les textes que l’on lira ici ont-ils pour l’essentiel été écrits par des phénoménologues, du moins par des auteurs qui, à un moment ou un autre de leur parcours philosophique, se sont reconnus comme relevant de cette mouvance.

Dominique Pradelle, professeur de philosophie contemporaine à l’Université Paris Sorbonne. Ses travaux portent sur la phénoménologie husserlienne et heideggérienne, la philosophie des mathématiques et la phénoménologie de l’expérience musicale.

Camille Riquier, maître de conférences à l’Institut catholique de Paris. Ses travaux portent essentiellement sur la philosophie française.

Contributeurs :

Dan ARBIB, Renaud BARBARAS,  BREUER,  CIBOTARU, Emmanuel DE SAINT-AUBERT,  DE WARREN,  DEWALQUE,  DUBOUCLEZ, Emmanuel FALQUE, Julien FARGES, Grégory JEAN, Jean-Luc MARION, Dominique PRADELLE, Camille RIQUIER, Claudia SERBAN, Francesco V. TOMMASI

Přednáška Jana Freie o Heinrichu Barthovi

 

Dne 5. června 2018 pronesl Jan Frei z Archivu Jana Patočky v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii přednášku na téma Existence jako stálé rozhodování? K filosofii Heinricha Bartha.

Anotace: Poněkud ve stínu hlavních představitelů filosofie existence rozvíjel její specifickou variantu také švýcarský filosof Heinrich Barth (1890-1965). Přednáška představí její hlavní pojmy – rozhodování, existenciální poznání, existenciální pravdu, kontingenci a některé další – a naznačí jejich přínos pro výklad lidské existence i jejich meze.

Zde je odkaz na záznam přednášky na kanálu SFA na YouTube.

 

Prednášku dr. Freia z utorka nájdete na youtube:https://www.youtube.com/watch?v=4yYroGH-5ig

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 9. červen 2018

 

Zde je též odkaz na internetové stránky Existence – Transcendence, jež spravuje Jan Frei, s ukázkami textů Heinricha Bartha a dalších filosofů existence.

 

Knižní tip: Jasper van Buuren, Body and Reality

Body and Reality

An Examination of the Relationships between the Body Proper, Physical Reality, and the Phenomenal World Starting from Plessner and Merleau-Ponty

Is materialism right to claim that the world of everyday-life experience – the phenomenal world – is nothing but an illusion produced in physical reality, notably in the brain? Or is Merleau-Ponty right when he defends the fundamental character of the phenomenal world while rejecting physical realism? Jasper van Buuren addresses these questions by exploring the nature of the body proper in Merleau-Ponty and Plessner, arguing that physical and phenomenal realism are not mutually exclusive but complementary. The argument includes a close examination of the relationships between scientific and pre-scientific perspectives, between living and non-living things, and between humans and animals.

Knižní tip: Deleuze and Derrida. Difference and the Power of the Negative

Vernon W. Cisney

Deleuze and Derrida

Difference and the Power of the Negative

The first scholarly comparative analysis of Jacques Derrida and Gilles Deleuze’s philosophies of difference

 

Jacques Derrida and Gilles Deleuze are best known for their respective attempts to theoretically formulate non-dialectical conceptions of difference. Now, for the first time, Vernon W. Cisney brings you a scholarly analysis of their contrasting concepts of difference. Cisney distinguishes their conceptions of difference by differentiating them on the basis of the criticisms they level against Hegel, as well as their valorisations of Nietzsche, and the ways in which they understand Nietzsche’s thought to surpass that of Hegel. The contrast between the two, Cisney argues, is that while Deleuze formulates an affirmative conception of difference, Derrida’s différance amounts to an irresolvable negativity.

Cover for Deleuze and Derrida

Published by Edinburgh University Press

  • Situates the philosophy of difference within the broader context of the history of philosophy, going back to its beginnings in Plato and Aristotle
  • Focuses on the positions that Derrida and Deleuze occupy with respect to the Hegel-Nietzsche-Heidegger triumvirate
  • Provides the first in-depth analysis of the defining distinction between Derrida and Deleuze, out of which most of the other differences (ethical, political, etc.) between the two can be more richly understood
  • Offers an original understanding of the history and trajectory of continental philosophy specifically, rooted in an engagement with Husserl’s time-consciousness analysis and in Deleuze’s adoption of Bergson’s thinking

Vernon W. Cisney is Visiting Assistant Professor of Philosophy at Gettysburg College. He is the author of Deleuze and Derrida: Difference and the Power of the Negative (Edinburgh University Press, 2018) and Derrida’s Voice and Phenomenon: An Edinburgh Philosophical Guide (Edinburgh University Press, 2014). He is also the co-editor of Between Foucault and Derrida (Edinburgh University Press, 2016); The Way of Nature and the Way of Grace: Philosophical Footholds on Terrence Malick’s Tree of Life (Northwestern University Press, 2016); and Biopower: Foucault and Beyond (University of Chicago Press, 2015).

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Přednáška Jiřího Hoblíka na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

22. května 2018 pokračoval pravidelný podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přednáškou doc. Jiřího Hoblíka s názvem Starozákonní antropologie.

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Anotace: Příspevěk sledoval příběh o stvoření člověka jako základní doklad biblické antropologie, vztah jedince a společnosti, jakým způsobem filosofický pojem subjektu zpřístupňuje sebepochopení člověka mimo filosofii, dějinnost myšlení o lidském světě a étos a etiku v hebrejském podání.

 

Zde je audiovizuální záznam přednášky na YouTube kanálu SFA..

 

Knižní tip: Daniela Vallega-Neu, Heidegger’s Poietic Writings: From Contributions to Philosophy to The Event

Daniela Vallega-Neu

Heidegger’s Poietic Writings
From Contributions to Philosophy to The Event

Indiana University Press. Edice Studies in Continental Thought.

2018. 256 stran. ISBN 9780253033888.

Heidegger's Poietic Writings

Engaging the development of Heidegger’s non-public writings on the event between 1936 and 1941, Daniela Vallega-Neu reveals what Heidegger’s private writings kept hidden. Vallega-Neu takes readers on a journey through these volumes, which are not philosophical works in the traditional sense as they read more like fragments, collections of notes, reflections, and expositions. In them, Vallega-Neu sees Heidegger searching for a language that does not simply speak about being, but rather allows a sense of being to emerge in his thinking and saying. She focuses on striking shifts in the tone and movement of Heidegger’s thinking during these important years. Skillfully navigating the unorthodox and intimate character of these writings, Vallega-Neu provides critical insights into questions of attunement, language, the body, and historicity in Heidegger’s thinking.

Daniela Vallega-Neu profile picture

Odkaz na stránky vydavatelství IUP.

Daniela Vallega-Neu zavítá do Prahy v druhém prosincovém týdnu, aby společně s Alešem Novákem uspořádali dne 11. prosince 2018 workshop v Pražském kreativním centru na téma zásadního spisu Martina Heideggera Příspěvky k filosofii (Ze spatření), který Daniela Vallega-Neu přeložila do angličtiny a na jehož českém překladu pro vydavatelství Togga pracuje právě Aleš Novák.

 

 

Knižní tip: Held, Klaus: Der biblische Glaube

Klaus Held: Der biblische Glaube. Phänomenologie seiner Herkunft und Zukunft
2018. 176 stran. 19,80 €
ISBN 978-3-465-04353-9
Klostermann Rote Reihe 105

Held, Klaus: Der biblische Glaube

Dieses Buch entwirft mit den Mitteln einer frei an Husserl und Heidegger anknüpfenden Phänomenologie der Welt eine neue systematische Interpretation des in Israel entstandenen und in Judentum, Christentum und Islam weiterbestehenden Glaubens an den einen Gott. Der Weltbezug versetzt die phänomenologische Analyse dieses Monotheimus in die Lage, über seine Herkunft ebenso wie über seine denkbare Zukunft mehr Klarheit als bisher zu gewinnen. Grundzug der Herkunft ist die Selbstunterscheidung des biblischen Glaubens an den einen Wüstengott, der sich jeder lebensweltlichen Anschauung entzieht, von dem in dieser Hinsicht eingängigeren Polytheismus. Als mögliche Zukunft zeichnet sich eine Tragödie ab: Der antipolytheistische Glaube treibt in seiner christlichen Spielart sich selbst gerade dadurch in den Untergang, dass er im Zeitalter der globalisierten Erfahrung der einen Welt in seine reine Gestalt gelangt und so einer radikalen Vergessenheit der Lebenswelt anheimfällt.

This book uses the means of a phenomenology of the world based freely on Husserl and Heidegger to design a new systematic interpretation of the belief in the one God that originated in Israel and persists in Judaism, Christianity and Islam. The phenomenological analysis of monotheism, as compared to other methods of interpretation, is able to render both its origin and its conceivable future more distinct and clear. The main feature of this origin is the self-distinction of the biblical belief in the one desert God, who deliberately withholds himself from any lifeworldly intuition, from the (at least in this respect) somewhat more plausible polytheism. A possible future is marked by a tragedy: antipolytheist faith, in its Christian variety, drives itself into ruin precisely because, in the age of the globalized experience of the one world, it eventually attains its pure form and in so doing succumbs to a radical oblivion of the lifeworld.

Přímý odkaz na stránky vydavatele.

 

Konference Dvě století Karla Marxe

Společnost pro filosofickou antropologii uspořádala ve dnech 4. – 5. května 2018 konferenci Dvě století Karla Marxe u příležitosti 200. výročí jeho narození.

Místo konání: Pražské kreativní centrum, Staroměstské náměstí 4/1, Praha 1.

Dvě století Karla Marxe 🎉

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 7. květen 2018

 

Program

Petr Kužel (Flú AV ČR) – Marxova filosofie a její kritická funkce

Cílem přednášky je přiblížit nejvýznamnější prvky Marxova kritického přístupu. Přednáška pojedná nejprve o metodologických a epistemologických aspektech Marxovy teorie. Přiblíží Marxovu distinkci mezi tzv. „předmětem poznání“ a „reálným předmětem“ a tím, co Marx nazývá „exoterickou“ a „ezoterickou“ rovinou zkoumání a jejich vztah; jeho kritiku empirismu a naznačí souvislost tohoto přístupu s přístupem francouzské historické epistemologie. Na příkladu Marxovy kritiky politické ekonomie se pak přednáška zaměří na to, jak Marxova metoda historizace kategorií a jejich „denaturalizace“ může být i účinným nástrojem deideologizace tím, že jednak odhaluje sociální a historickou konstituovanost určitých fenoménů, a zbavuje je tak zdání přirozenosti, a zároveň vysvětluje v souladu s principy kritické teorie, proč o určitých společenských jevech vznikají systematicky chybná přesvědčení, která jsou ale společensky fixována jako „poznání“. V souvislosti s konceptem ideologie a dekonstrukce ideologií bude pak přiblížen i koncept symptomálního čtení, který podle francouzského filosofa Louise Althussera Marx objevil a aplikoval právě při své četbě a kritice politické ekonomie.

Jan Bierhanzl (FHS UK/Flú AV ČR) – Marxova ontologie smyslového

Ekonomicko-filosofické rukopisy“ se běžně interpretují jako přechodová práce mezi prvky Feuerbachovy a Hegelovy filosofie, které jsou v raném Marxovi ještě silně přítomny, a historickým materialismem zralého Marxe. V našem příspěvku se pokusíme ukázat (s odkazem na nedávno obnovené francouzské diskuse o „mladém Marxovi“), že Rukopisy ve skutečnosti obsahují ontologii, která není redukovatelná ani na pozůstatek německé klasické filosofie, ani na materialistické pojetí společenského života. Tuto původní ontologii se pokusíme popsat jako ontologii smyslového, případně jako ontologii konečnosti lidské smyslovosti.

Michael Hauser (PedF UK/Flú AV ČR) – Marxovo neidentické pojetí přírody. Jak nebýt ani přírodním deterministou, ani kulturním konstruktivistou

V dnešních společenských vědách vznikly dva tábory oddělené propastí: pro jeden tábor je „příroda“ (evoluční či genetická determinovanost) pojmem poslední instance, na něž lze přeložit sociální a kulturní fenomény; pro druhý tábor je „příroda“ v člověku pouhý kulturní konstrukt, jehož projevy je zapotřebí chápat jako výsledek určitých ideologických praktik (imperativu ovládnutí přírody). V příspěvku budu dokazovat, že Marx vytvořil pojetí přírody, které tvoří most mezi oběma tábory.

Martin Kolář (FUD UJEP) –Inverzemarxistické teorie nadstavby v estetice Karla Kosíka

Motto: „Každá představa o realismu a nerealismu je založena na uvědomělé nebo neuvědomělé koncepci zkušenosti.“ – Karel Kosík, Dialektika konkrétního

Marxova analýza výrobních vztahů, tak jak ji popisuje v dnes již klasickém díle Příspěvek ke kritice politické ekonomie z roku 1859, je svým důrazem na ekonomickou strukturu společnosti jistým východiskem i v rámci uvažování Karla Kosíka. A to i v souvislostech problematiky teorie odrazu a tzv. realismu. Ten v souvislosti marxistickým pojetím „základny“ a „nadstavby“ aplikuje zvláštní „inverzi“, při níž dochází k posunu pojetí umění, kdy umělecké dílo osvobozuje od funkce odrazu. Na základě toho se dílo stává výrazem skutečnosti a je hybnou společenskou silou, která může utvářet „svět“.

Jakub Chavalka (FHS UK) – Marxovo pojetí proletariátu jakožto rodové bytosti a Feuerbachovo pojetí „revoluce“

Příspěvek bude sledovat praktické strategie, jimiž Marx konstituuje proletariát coby naplnění jím koncipovaného obrazu lidství: rodové bytosti. Jak musí dělník utvářet sebe sama, aby v posledku umožnil zrod proletariátu, a to nikoli v jeho bezprostřední, tedy nevědomé formě, nýbrž jako permanentní revoluční praxi? Předpokladem takového čtení je hypotéza, že Marx viděl v revoluci nejenom nutnou společenskou změnu, nýbrž také, a především antropologickou transkonfiguraci bytosti, jež si v dějinách víceméně neprávem osobovala jméno člověk. Takto pojatou revoluci posléze porovnám s Feuerbachovou koncepcí revoluce, jak je naznačena v textu Die Naturwissenschaft und Revolution. Záměrem je nahlédnout, jak se chápání revoluce zrcadlí v obrazu lidství a naopak.

David Rybák (PedF UK) – Jaké vědomí ví o produkci vědomí?

Spíše než o nějaké ucelené představení Marxe mi půjde o formulaci problémů spojených s celkovým rámcem jeho teorie: Produkce je podle Marxe způsob, jak si člověk přivlastňuje přírodu skrze historickou společenskou formu, tj. Produktionskräfte a -verhältnisse. Přitom je člověk sám přírodní bytostí, čili v produkci si příroda přivlastňuje sebe samu. Ale kde je zdroj oprávnění pro toto tvrzení, odkud Marx , že jsou to výrobní vztahy a výrobní síly, co produkuje vědomí? Odkud o vztahu produkce? Jaké je to vědomí, které o tom, že vědomí je produkováno? Jinak řečeno, není „produkce“ (Produktion) a „životní proces“ (Lebensprozess) tím, skrze co je všechno u Marxe vysvětlováno, ale co samo vysvětleno není? Není to celé exegetická operace převracení, stojící jako taková v metafyzice vědomí (jako zdroji Marxova vědění)?

Aleš Novák (FHS UK) – Marxovo místo v Heideggerových dějinách bytí. Myšlenkový experiment

Připomínka výročí 200 let od narození Karla Marxe budiž záminkou pro myšlenkový experiment pokusit se konkrétně najít jeho místo v Heideggerových „dějinách bytí“, a tím konkrétně demonstrovat aplikaci této myšlenky a následně zvážit její přínos pro porozumění danému autorovi a jeho myšlení na příkladu Marxových Ekonomicko-filosofických rukopisů z roku 1844.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Audiovizuální záznam přednášek je na tomto odkazu.

 

Konference Husserlovo dědictví

V roce 2018 si připomínáme 80. výročí skonu Edmunda Husserla, zakladatele fenomenologické filosofie a našeho světoznámého krajana. Je tak příležitost zvážit Husserlovo dědictví a případnou „aktualitu“ fenomenologicky založené a zaměřené filosofie. Na jednodenním workshopu s názvem „Husserlovo dědictví“, který dne 27. dubna, tzn. přesně v den Husserlova skonu, uspořádalo Centrum fenomenologického výzkumu společně se Společností pro filosofickou antropologii, vystoupili Ivan Blecha, Hynek Janoušek, David Rybák, Václav Zajíc, Josef Matoušek a Aleš Novák.

Ďakujeme všetkým účastníkom piatkového workshopu "Husserlovo dědictví". 🎉

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 30. duben 2018

 

Program

Hynek Janoušek, Flú AV ČR – Zrod Husserlova pojmu intencionality

Byť Husserl udává jako průlomové dílo fenomenologie svá Logická zkoumání, první zlom v původně brentanovském východisku Husserlovy filosofie se odehrál v rozmezí let 1893-1895. Husserl si v několika klíčových textech tohoto období otevřel pole, na němž se jeho pozdější fenomenologie pohybovala. Zároveň učinil několik základních rozhodnutí, která předznamenala první základní možnosti a meze rané a střední fáze Husserlova pojmu intencionality. Husserl v tomto období zkoušel ovšem i přístupy, které mířily směrem, jímž se později sám nevydal (např. holistický koncept objektivující intencionality). V příspěvku se pokusím v několika bodech ukázat, jak vznikal Husserlův vlastní pojem intencionality ve svém prvotní fázi a jak velice se Husserl v krátkém časovém období vzdálil od Brentanova pojmu psychického fenoménu, který užíval ve své Filosofii aritmetiky.

Václav Zajíc, Společnost pro filosofickou antropologii – Husserl mezi počitkem a naladěním

V prvé části svého příspěvku se pokusím ozřejmit smysl Husserlovy kritiky nominalistických teorií abstrakce, namířené především proti Humovi a Berkeleymu a vypracované ve druhém Logickém zkoumání. Nepůjde mi v prvé řadě o to, zhodnotit relevanci této kritiky, nýbrž o vystopování zásadní proměny, která se u Husserla odehrála v podobě odlišení geneticko-empirických vysvětlení příslušných fenoménů (především fenoménu abstrakce) od jejich čistě-psychologického, resp. fenomenologického popisu. Mám totiž za to, že v podobě takového rozlišení se otevírá historicky nové pole filosofického zkoumání, které se pokusím alespoň zčásti osvětlit za pomoci Husserlova novátorského pojetí počitku jako nikoli předmětu vnímání, nýbrž jako skladebné součásti prožitku. Tímto polem tak není vztah mezi subjektem a objektem, na své nejnižší úrovni tradičně pojatý jako pociťování, nýbrž to, co nazvu rozuměním. Ve druhé části příspěvku se ovšem pokusím doložit, že ačkoli Husserl ve svých Logických zkoumáních (a řeč bude výhradně o Husserlovi Logických zkoumání) objevil a poodkryl nové pole filosofického zkoumání, přece jen zůstává na stanovisku poznání, tedy na tom stanovisku, že „vědění v nejužším smyslu slova je evidencí o tom, že určitý stav věcí jest, nebo není; např. že S je, nebo není P“. Byl to pak Heidegger (a řeč bude o Heideggerovi jeho fundamentálně-ontologického období), kdo stanovisko poznání opustil a sestoupil na rovinu původního rozumění věcem v podobě jejich prostého užívání, obstarávání atp. Teprve na této rovině se počitek ukazuje být pouhým konstruktem, vynuceným pojetím výlučného vztahu člověka ke světu jako k předmětu poznání, a teprve na této rovině se ozřejmuje, že co člověka (resp. pobyt) váže k prostým věcem původně, je rozumějící naladění, artikulované v řeči, nikoli ale už v soudu (tedy „že S je, nebo není P“), jenž pro Heideggera naopak představuje odvozený fenomén původního řečového založení lidského pobytu.

Ivan Blecha, FF UPOL – Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

Nelson Goodman je znám nejen jako vlivný analytický filosof, ale i jako myslitel, který významně inspiroval současnou teorii umění, a to svým pojetím zobrazení a nápodoby. Reprezentativní zpracování této koncepce nalezneme v jeho proslulé knize Jazyky umění. Nástin teorie symbolů (česky 2007). Filosoficky nejzávažnější je podle mého názoru první kapitola této knihy, která pod názvem „Skutečnost znovu ztvárněná“ rozhodujícím způsobem uděluje Goodmanovým úvahám směr. Zde je podána jakási „ontologie“ obrazu, z níž posléze vycházejí Goodmanovy teze o povaze umělecké nápodoby a symboliky. Mně se přitom zdá, že právě tato úvodní pasáž je nanejvýš problematická a že vůči ní lze vznést účinnou kritiku z pozic fenomenologie. Svou interpretaci souběžně opřu o komentáře k dalším Goodmanovým textům, které se dané problematiky rovněž týkají.

Josef Matoušek, FHS UK – Lévinas, Sartre a limity intencionality. První kritická rozvinutí Husserlovy fenomenologie ve Francii

V rozporu s tím, jak se to občas v tuzemském prostředí traduje, nebyli Lévinas ani Sartre zdaleka prvními autory, kteří o Husserlově filosofii informovali francouzskou veřejnost. Jejich primát ve vztahu k Husserlovi spočívá spíše v tom, že byli – co se Francie týče – prvními interprety, kteří jeho fenomenologii „asimilovali“ do svého myšlení a od „pouhé“ kritiky přešli ke „korekci“ a vlastnímu systematickému rozvinutí vybraných aspektů Husserlova (zejména fenomenologického) myšlení. Tématem příspěvku tak bude nejprve ve stručnosti představit jednotlivé fáze rané recepce Husserlova myšlení ve Francii, a poté se zaměřit na Emmanuela Lévinase a Jean-Paula Sartra jako Husserlovy první originální francouzské interprety čerpající inspiraci pro své vlastní filosofické „podniky“ především z podrobných analýz Husserlovy koncepce intencionality (oba těžili především z prvních Idejí a Karteziánských meditací) s důrazem, vedle jiných významových ohledů, především na to, kde oba spatřují její limity.

David Rybák, PedF UK – Žitý svět a universum

Husserlovo líčení zrodu filosofie a peripetie její konstituce spolu s jeho zkoumáními žitého světa otevírá jím samým ne zcela vytěžené problémy. Jakým způsobem filosofická a vůbec vědecká intence proměňuje horizont světa uvnitř evropské tradice? A opačně: jak se proměňuje sama filosofická intence v horizontu pasivity, v níž se stává tradicí? Jak se korelativně tomu proměňuje evropské lidství? To jsou otázky, které nepatří pouze do odborného bádání historie filosofie, ale především směřují k dotázání našeho vlastního smyslu a způsobu bytí. Chtěl bych ujít několik kroků k rozvinutí naznačených problémů spolu s širšími dějinnými implikacemi, které u Husserla nejsou rozvinuty nebo mají podobu pouhých heslovitých poznámek či dokonce blíže nevyjasněných titulů.

Aleš Novák, FHS UK – Vědecká filosofie, světový názor a „Tiefsinn“: tři podoby filosofie v Husserlově článku Filosofie jako přísná věda

Fenomenologie není pouze specifická metoda filosofického zkoumání, ale též svébytná filosofická pozice. Husserl je znám a diskutován spíše jako autor právě zmíněné metody, ovšem ta přeci měla sloužit jakožto organon pro vytvoření samostatné filosofické nauky. Proto se bude v příspěvku věnovat pozornost Husserlovu chápání toho, co je to filosofie, a to v kontrastu proti dobově populárním filosofickým pozicím, jimiž byly naturalismus a filosofie světového názoru s jeho nejodpudivější podobou nazývanou Husserlem pejorativně „Tiefsinn“: důvtipná duchaplnost. Husserl zamýšlí odstranit oba zmíněné typy filosofie skutečně přísně vědeckou filosofií, jež bude filosofií fenomenologickou.

Místo konání: Pražské kreativní centrum, Staroměstské náměstí 4/1, Praha 1.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Dvě přednášky Petera Trawnyho

Na pozvání Centra fenomenologického výzkumu a Společnosti pro filosofickou antropologii  zavítal ve dnech 24. a 25. dubna 2018 do Prahy německý filosof Peter Trawny (Bergische Universität Wuppertal) a pronesl dvě přednášky v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii.

Ďakujeme prof. Petrovi Trawnymu za podnetné prednášky, všetkým poslucháčom zas za pestré otázky a komentáre. Zvlášť ďakujeme doc. Alešovi Novákovi za preklad prednášok a tlmočenie diskusií.

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 26. duben 2018

 

První přednáška 24. dubna byla věnována 200. jubileu narození Karla Marxe, a to konkrétně Marxovu pojetí revoluce, pod názvem Das Unerträgliche oder Marx und die Revolution (Nesnesitelné, čili Marx o revoluci).

Ve druhé přednášce 25. dubna pak v přednášce pod názvem Eine neue Heidegger-Lektüre (Nový způsob četby Martina Heideggera) představil svou novou metodu četby a interpretace textů Martina Heideggera, jež ho vedla k závěrům prezentovaným v kontroverzní knize Heidegger und der Mythos der jüdischen Weltverschwörung.

Obě přednášky se uskutečnily v Pražském kreativním centru, Staroměstské náměstí, 4/1, Praha 1.

Zde je odkaz na fotodokumentaci.

Zde je odkaz na audiovizuální záznam obou přednášek.

 

Knižní tip: Nicolas Malebranche – Hledání pravdy

S potěšením sdělujeme, že po několikaletém úsilí vyšel poprvé v českém překladu nejznámější a nejdůležitější spis Nicolase Malebranche Hledání pravdy.

Kniha vychází v nakladatelství Togga v překladu Martina Vrabce (1. díl) a Václava Zajíce (2. díl).

Prinášame fotky z utorkového krstu! Všetkým, ktorí s nami prišli osláviť zdarné ukončenie prekladu Malebrancha, týmto ďakujeme 📖🎉

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 19. duben 2018

 

Přednáška Zdeňka Kratochvíla na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

10. dubna 2018 pronesl doc. Zdeněk Kratochvíl přednášku v rámci pravidelného podvečerního semináře Společnosti pro filosofickou antropologii s názvem:

Archaické a klasické (Obecná dichotomie v myšlení i umění na příkladech z raných a pozdních presokratiků i na sochařství a vázovém malířství)

 

Ďakujeme za početnú účasť na utorkovej prednáške doc. Kratochvíla! 😊🎉 Veríme, že i pre vás boli nové priestory láskou na prvý pohľad! Nezabudnite – vidíme sa o dva týždne na prednáške P. Trawnyho.

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 12. duben 2018

 

1. Pro rozcvičení napřed větší rozhraní:
Neolit / doba bronzová: Ženské figury ubírají na objemu a roste míra stylizace.
Doba bronzová / železná: Možná proměna morálky, viz Odysseus, ale i Starý zákon. Temná staletí, geometrická stylizace (článkovitá těla odpovídají představě „psychofyzických orgánů“). Epika jako ohlédnutí.
2. Archaické / klasické zpodobování a myšlení:
Archaická stylizace figur: nadčasový úsměv, typologie, sochy z polotovarů z lomu.
Klasické zpodobování: veristické (realistické), výraz zohledňuje situaci, perspektiva; vyděluje se kategorie umění.
Archaická lyrika, přírodověda a filosofie: nouze, diference, meteorologická metafora (Archilochos, Míléťané, Hérakleitos).
Raně klasická filosofie: Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči, bezrozpornosti (i jako kriteria pravdy), vyděluje se pojem myšlení, důkaz sporem (Parmenidés). Tragédie jako ohlédnutí.
3. V klasické době brzy následuje „obrat k věcem lidským“ (sofisté, Sókratés) a vzniká slovo filosofie. Všechno starší se reinterpretuje (např. Aristotelés presokratiky).

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Místo konání: Pražské kreativní centrum, Staroměstské náměstí 4/1, Praha 1.

Zde je odkaz na fotodokumentaci.

Knižní tip: The Routledge Handbook of Consciousness

Edited by Rocco J. Gennaro

490 stran.

The Routledge Handbook of Consciousness (Hardback) book cover

There has been an explosion of work on consciousness in the last 30–40 years from philosophers, psychologists, and neurologists. Thus, there is a need for an interdisciplinary, comprehensive volume in the field that brings together contributions from a wide range of experts on fundamental and cutting-edge topics. The Routledge Handbook of Consciousness fills this need and makes each chapter’s importance understandable to students and researchers from a variety of backgrounds. Designed to complement and better explain primary sources, this volume is a valuable „first-stop“ publication for undergraduate or graduate students enrolled in any course on „Consciousness,“ „Philosophy of Mind,“ or „Philosophy of Psychology,“ as well as a valuable handbook for researchers in these fields who want a useful reference to have close at hand. The 34 chapters, all published here for the first time, are divided into three parts:

  • Part I covers the „History and Background Metaphysics“ of consciousness, such as dualism, materialism, free will, and personal identity, and includes a chapter on Indian philosophy.
  • Part II is on specific „Contemporary Theories of Consciousness,“ with chapters on representational, information integration, global workspace, attention-based, and quantum theories.
  • Part III is entitled „Major Topics in Consciousness Research,“ with chapters on psychopathologies, dreaming, meditation, time, action, emotion, multisensory experience, animal and robot consciousness, and the unity of consciousness.

Each chapter begins with a brief introduction and concludes with a list of „Related Topics,“ as well as a list of „References,“ making the volume indispensable for the newcomer and experienced researcher alike.

Odkaz na stránky vydavatele.

 

Knižní tip: Výzva Edith Steinové dnešní antropologii

Edith Steins Herausforderung heutiger Anthropologie

Hanna-Barbara Gerl-Falkovitz / Mette Lebech
ISBN: 978-3-903118-37-9
Heiligenkreuz 2017

488 stran / pevná vazba
22,5 x 14,5 cm
Be&Be-Verlag

Fließende Identität ist zum Wunschtraum einer „androgyn-multiplen“ Kultur geworden. Utopien im Sinne des totalen Selbstentwurfs verwischen bisherige Grenzen zwischen Fleisch und Plastik, Körper und Computer. Im postmodernen Plural gilt das Subjekt nur als Momentaufnahme im Fluß weiterer Verwandlungen. Es bedarf mehr denn je eines sinnvollen Durchdenkens: Was ist der Mensch?

Edith Steins Denken legt frei, daß es eine Entfaltung gibt vom Unbelebten zum Belebten, über Pflanze und Tier bis zu jenem Wesen, das über Freiheit und Selbstbewußtsein verfügt: dem Menschen. Und zugleich gelangt er aus sich selbst in einen Überstieg, ja, in eine lösende Beziehung: „In der Vereinigung mit der göttlichen Liebe umfaßt der geschaffene Geist auch erkennend, selig und frei bejahend sich selbst.“ Das ist die Identität, um die es dem Menschen in seiner Sinnsuche geht.

Odkaz na stránky vydavatele.