Letní škola filosofické antropologie: K Herderovu Pojednání o původu řeči

Výsledek obrázku pro herder

J. G. Herder (A. Graff, 1785) . Zdroj: Wikipedie

Ve dnech 22. – 24. července 2019 proběhne v Pražském kreativním centru (sál 219 v čase 9:30 – 18:00) pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky druhý ročník Letní školy filosofické antropologie. Námětem letošního ročníku bude diskuse Herderova zásadního spisu O původu řeči z roku 1772.
Hlavním řečníkem bude pan profesor Milan Sobotka. Dalšími účastníky budou kromě obou uvedených pořadatelů ještě Kateřina Sváčková, Adam Vostárek, Bernard Soška, Matouš Kvapil, Marek Vodička. Bližší upřesnění a konkrétní program bude postupně zveřejňováno na těchto stránkách a na facebooku Společnosti pro filosofickou antropologii.

Text Herderova Pojednání je ke stažení na tomto odkazu.

Kapacita omezena na 30 míst. Plně obsazeno.

Registrační a účastnický poplatek 50,- Kč bude vybírán hotově na místě v den konání.

Termín konání: pondělí 22. července – středa 24. července 2019

Čas konání: 9:30 – 18:00

Místo konání: Pražské kreativní centrum, Staroměstské náměstí 4/1, 110 00 Praha, sál 219

Program:

Pondělí 22. 7.

9:30 – 10:00 registrace a káva na uvítanou

10:00 zahájení: Aleš Novák

10:10 – 10:40 Kateřina Sváčková – Herderova kritika Rousseaua

10:45 – 11:15 Bernard Soška – Rousseauovo pojetí původu řeči v jeho Eseji o původu jazyků

11:20 – 12:00 Adam Vostárek – Herder a Diderot

Oběd

13:00 – 14:30 textový seminář (kruhy života, lidská „Besonnenheit“)

14:40 – 15:20 Matouš Kvapil – Hudebnost a rytmus řeči: Herderova stopa v Nietzscheho raných textech o řeči a hudbě?

15:30 – 17:00 textový seminář („Merkmal“ jakožto hlavní rys řeči)

Úterý 23. 7.

9:30 – 10:15 Marek Vodička – Přirozené právo a zákony přirozenosti v raně novověkém myšlení: Grotius, Hobbes, Locke, Rousseau

10:30 – 12:00 textový seminář: 1. zákon přirozenosti

Oběd

13:00 – 14:30 Aleš Novák – Pojetí přirozeného zákona (Naturgesetz) u Kanta

14:45 – 15:30 textový seminář: 2. zákon přirozenosti

15:45 – 17:00 Milan Sobotka – Jazyk, svět a národ ve filosofii J. G. Herdera

Středa 24. 7.

9:30 – 11:00 textový seminář: 3. zákon přirozenosti

11:15 – 12:30 Aleš Novák – Hobbes, Kant a Herder v Nietzscheho pojednání O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním

Oběd

13:30 – 15:00 textový seminář: 4. zákon přirozenosti

15:15 – 16:00 Jakub Chavalka – Nietzschova kritika Herdera

16:15 – 17:00 Aleš Novák – Je řeč původně spíš chatrč, nebo „dům bytí“? Herder, Hölderlin, Heidegger, Celan

Změna programu vyhrazena.

Přednáška Jiřího Janáka ve Společnosti pro filosofickou antropologii

Na obrázku může být: jeden člověk nebo víc lidí

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 25. června 2019 od 18:30 egyptolog Jiří Janák s přednáškou: Posmrtný soud ve starém Egyptě ve světle nových objevů, která měla následující anotaci

Zobrazení soudu nad zesnulým, při němž se v Síni obou pravd váží srdce zesnulého proti peru bohyně Maat, patří k ikonickým scénám staroegyptského náboženství. Podle některých badatelů tento obraz dokonce mohl ovlivnit vývoj představ o posmrtném soudu v pozdní antice a také v křesťanství. Avšak v egyptském pojetí soudu nad zesnulými nalezneme hned několik vzájemně si protichůdných variant a v historickém vývoji této představy můžeme nalézt několik zásadních změn. V přednášce přiblížíme jejich vznik a vývoj a vysvětlíme si základní ikonografické motivy posmrtného soudu. Položíme si však i několik zásadních otázek, které vyjeví, že ne vše, co jsme si o tomto obecně známém staroegyptském fenoménu mysleli, byla pravda.

Knižní tip: Comprendre l’historicité (Heidegger et Dilthey)

Comprendre l'historicité

Comprendre l’historicité: Heidegger et Dilthey

FAGNIEZ Guillaume

Que signifie pour la vie être « historique » ? À quelles conditions cette historicité peut-elle être adéquatement conçue ? Quelle en est la portée pour la pensée philosophique elle-même ? Telles sont les questions qui se trouvent au cœur du débat entre la phénoménologie de la vie du jeune Martin Heidegger et la pensée de Wilhelm Dilthey. Le présent ouvrage reconstruit l’ensemble de cette confrontation, dans son contexte phénoménologique et néo-kantien, et met ainsi au jour un moment fondateur de la phénoménologie herméneutique contemporaine. En explorant les réappropriations et transferts conceptuels auxquels ce débat a donné lieu, et en soulignant ses points de rupture comme ses lignes de continuité, il entend faire droit à l’originalité de la philosophie de la vie de Dilthey et prendre la mesure de la radicalisation heideggérienne de l’historicité qui conduit au seuil d’une pensée de l’« événement ».

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Pädagogische Perspektiven auf eine Phänomenologie des Leibes

Eds.: Malte Brinkmann – Johannes Türstig – Martin Weber-Spanknebel

In diesem Band werden ausgehend von systematischen Studien zum Verhältnis von Leib, Lernen, Bildung und Erziehung neue Impulse aus der empirischen Bildungsforschung, den Neurowissenschaften und der Postphänomenologie aufgegriffen: Phänomenologische und pädagogische Perspektiven auf Leiblichkeit und Embodiment werden mit diskurs- und praxistheoretischen, neurophänomenologischen sowie Perspektiven der Gender Studies verknüpft und auf die pädagogischen Praxisfelder Digitalisierung, Schule und Kindergarten bezogen.

Der Inhalt: Systematische und historische Zugänge zum Phänomen Leiblichkeit• Zum Verhältnis von Phänomenologie zu diskurs- und praxistheoretischen Positionen• Neurophänomenologie• Aisthetische und anthropologische Zugänge• Leibliche Erfahrungen und Praxen.
Die Zielgruppen: Studierende, Wissenschaftler und Wissenschaftlerinnen der Erziehungswissenschaft, Pädagogik, Philosophie, Psychologie, der Neurowissenschaften, Gender Studies und der empirischen Bildungsforschung.
Die Herausgebenden: Dr. Malte Brinkmann ist Professor für Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin. Johannes Türstig und Martin Weber-Spanknebel sind wissenschaftliche Mitarbeiter am Lehrstuhl Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Aleše Nováka o Ernstu Jüngerovi

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 18. června 2019 od 18:30 Aleš Novák s přednáškou Bolest jako čistý sebe-prožitek subjektivity člověka: K pojednání O bolesti Ernsta Jüngera, která měla následující anotaci:

Filosoficky viděno má člověk v novověku význam subjektu. Ten se stává terčem kritiky a zpochybňování mj. i v myšlení Friedricha Nietzscheho, jehož myšlenka vůle k moci však může zároveň – pod jistým úhlem interpretace – sloužit naopak jakožto extrémní vyvrcholení právě představy subjektivity. A vskutku dochází v díle Ernsta Jüngera, který se považuje za ryzího nietzscheána, k uchopení a reinterpretaci subjektivity člověka v intencích Nietzscheho myšlenky vůle k moci, kdy subjektivita již nespočívá primárně či dominantně v sebe určující se racionalitě „myslícího já“ (lat. ego cogito), nýbrž – paradoxně – v bolesti. Jünger považuje za prubířský kámen „autenticity“ subjektivity tezi: „řekni mi svůj vztah k bolesti a já ti řeknu, kdo jsi“. Jünger nietzscheánsky odhaluje způsoby, jak novověký a moderní člověk před bolestí utíká a zastírá si ji, jen aby jí o to rychleji a intenzivněji vbíhal do náručí, což je Jüngerovou verzí Nietzscheho myšlenky nihilismu. Jedině vystavením se bolesti lze pochopit smysl bytí člověka, kterým je přitakání vůli k moci v podobě totální mobilizace světa figurou dělníka, jehož uniformou je technika.

Aleš Novak, Univerzita Karlova, presenting at the 50th Anniversary Conference of the Journal of the British Society for…

Zveřejnil(a) BSP: The British Society for Phenomenology dne Neděle 2. června 2019

Přednáška se uskutečnila v Pražském kreativním centru v sál Minuta dne 18. června 2019 od 18:30.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Jakub Chavalka o Burckhardtovi a Nietzschovi

Jakub Chavalka – DĚJINY A SEBETVORBA. JACOB BURCKHARDT JAKO NIETZSCHŮV MODELOVÝ ČTENÁŘ. Praha: Karolinum 2019.

Anotace: Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu, a to natolik, že se Nietzsche, proslulý svými příkrými postoji k filosofické tradici i víceméně osamělým způsobem života, doslova dožadoval Burckhardtovy pozornosti. První oddíl nejprve mapuje možnost pojmové (Gewaltmensch – Übermensch) a biografické (společné působení na Basilejské univerzitě) blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu rozmíšku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie (Kulturgeschichte), která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky, která by měla spíše než o vymáhání zásad a pravidel dbát o to, jaký obraz lidství zavěšuje nad člověka a jak si jej zjednává. Tímto upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl možnost přivtělení
renesanční formy ctnosti (bez moralinu – virtù) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil
z Burckardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech
budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jenž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.

Není k dispozici žádný popis fotky.

Křest knihy proběhl 14. června od 18:00 v Pražském kreativním centru v sále Minuta.

Na tomto odkazu je fotodokumentace.

Knižní tip: Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

Ian Alexander Moore

Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

SUNY series in Contemporary Continental Philosophy

Price: $95.00 
Hardcover – 352 pages
ISBN: 978-1-4384-7651-3

Summary:
Provides the first systematic interpretation of Heidegger’s relation to Eckhart, centering on the idea that we must release ourselves in order to know the truth.
In the late Middle Ages the philosopher and mystic Meister Eckhart preached that to know the truth you must be the truth. But how to be the truth? Eckhart’s answer comes in the form of an imperative: release yourself, let be. Only then will you be able to understand that the deepest meaning of being is releasement and become who you truly are. This book interprets Eckhart’s Latin and Middle High German writings under the banner of an imperative of releasement, and then shows how the twentieth-century thinker Martin Heidegger creatively appropriates this idea at several stages of his career. Heidegger had a lifelong fascination with Eckhart, referring to him as “the old master of letters and life.” Drawing on archival material and Heidegger’s marginalia in his personal copies of Eckhart’s writings, Moore argues that Eckhart was one of the most important figures in Heidegger’s philosophy. This book also contains previously unpublished documents by Heidegger on Eckhart, as well as the first English translation of Nishitani Keiji’s essay “Nietzsche’s Zarathustra and Meister Eckhart,” which he initially gave as a presentation in one of Heidegger’s classes in 1938.

Moore’s book is an impressive achievement. Nobody can fail to learn from it or fail to appreciate the dedication and devotion that has enabled him to produce what is unquestionably an indispensable volume for anybody interested in Eckhart, late Heidegger, or the relation of so-called mysticism to philosophy more generally.” — Robert Bernasconi, Pennsylvania State University

Ian Alexander Moore is a faculty member at St. John’s College in Santa Fe, New Mexico. He is the coeditor (with Alan D. Schrift) of Transcendence and the Concrete: Selected Writings, by Jean Wahl.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Daniely Tinkové

Dalším hostem pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii byla historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin FF UK, jež dne 21. května 2019 pronesla přednášku s názvem: Neklidní zemřelí. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací (17. – 19. století).

Na obrázku může být: 1 osoba

Anotace: Přednáška se zabývala tématem, kterému jsem se věnovala v posledních letech především – dekriminalizaci (a s ní spjaté sekularizaci a medikalizaci) dobrovolné smrti, a to v poměrně dlouhém časovém úseku od konce 17. do druhé poloviny 19. století. I když geografické jádro představovaly především české země, téma bylo zasazeno i do kontextu širších dobových (morálněfilozofických, právnických a lékařských) diskusí německých a francouzských. Na příkladu dobrovolné smrti, která byla v habsburské monarchii zločinem do roku 1803, policejním přestupkem do roku 1850 a do roku 1873 neměli sebezabití nárok na spočinutí v posvěcené půdě hřbitova, jsem se pokusila ukázat jednak vztahy mezi učeneckými debatami a soudní praxí provozovanou (i) na prostém českém venkově, jednak širší kulturní procesy, jako je konfrontace „režimu pravdy“ morálně-teologického diskursu s diskursem lékařským či napětí mezi církví a státem v (post)osvícenské době.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Knižní tip: Neunzig Jahre ‚Sein und Zeit‘

Seubert, Harald (Hrsg.)
Neunzig Jahre ‚Sein und Zeit‘ Die fundamentaltontologische Frage nach dem Sinn von Sein
312 stran, €[D] 39,-
ISBN: 978-3-495-49039-6

90 Jahre nach der Erstpublikation von Heideggers Hauptwerk Sein und Zeit rekonstruieren die verschiedenen Beiträge des Bandes den fundamentalontologischen Denkansatz im Horizont der Philosophie der Moderne ebenso wie der abendländischen Metaphysik und nicht zuletzt im Zusammenhang von Heideggers Denkweg. Wie wenige Werke der Philosophie entfaltet Heideggers chef d’oeuvre noch immer eine ungebrochene Faszination. In den Aufsätzen verbinden sich unterschiedliche Zugänge zu Heideggers Werk, von der Phänomenologie über die philologisch-textimmanente Interpretation bis zu Verfahrensweisen der analytischen Philosophie. Sie lassen sich daher als repräsentativer Querschnitt heutiger auf dessen Denken konzentrierter Heidegger-Forschung verstehen. Innen- und Außenperspektiven ergänzen einander dabei fruchtbar. Die in Sein und Zeit exponierten und entwickelten Phänomene und Begriffe werden gleichermaßen sowohl in ihrer immanenten Bedeutungsstruktur wie auch in ihren Kontexten und ihrer systematischen Relevanz analysiert. Nicht zuletzt spielt Heideggers eigene lebenslange Auseinandersetzung mit Sein und Zeit eine Rolle.

Mit Beiträgen von Norbert Bolz, Paola-Ludovica Coriando, Rainer Enskat, Dietmar Koch, Reinhard Knodt, Reinhard Mehring, Igor Mikecin, Klaus Neugebauer, Günther Neumann, Alina Noveanu, Ingeborg Schüßler, Harald Seubert, Pirmin Stekeler-Weithofer und Niels Weidtmann.

Knižní tip: Oxford Handbook of Levinas

The Oxford Handbook of Levinas (2019)

The Oxford Handbook of Levinas

Edited by Michael L. Morgan

Oxford Handbooks

  • The most up-to-date collection of essays on the overall sweep of Emmanuel Levinas’s works and thought, written by an international group of leading and emerging scholars
  • Provides a unique overview of Levinas’s place in the traditions of Western philosophy and religious thought, and the importance of his thought in other disciplines
  • Includes novel and critical readings of central themes in Levinas’s work

Emmanuel Levinas (1906-1995) emerged as an influential philosophical voice in the final decades of the twentieth century, and his reputation has continued to flourish and increase in our own day. His central themes—the primacy of the ethical and the core of ethics as our responsibility to and for others—speak to readers from a host of disciplines and perspectives. However, his writings and thought are challenging and difficult. The Oxford Handbook of Levinas contains essays that aim to clarify and engage Levinas and his writings in a number of ways. Some focus on central themes of his work, others on the ways in which he read and was influenced by figures from Plato, Hobbes, Descartes, and Kant to Blanchot, Husserl, Heidegger, and Derrida. And there are essays on how his thinking has been appropriated in moral and political thought, psychology, film criticism, and more, and on the relation between his thinking and religious themes and traditions. Finally, several essays deal primarily with how readers have criticized him and found him wanting. The volume exposes and explores both the depth of Levinas’s philosophical work and the range of applications to which it has been put, with special attention to clarifying why his interests in the human condition, the crisis of civilization, the centrality and character of ethics and morality, and the very meaning of human experience should be of interest to the widest range of readers.

Odkaz na stránky OUP.

Dan Zahavi ve Společnosti pro filosofickou antropologii

Dalším hostem pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii byl Dan Zahavi, jenž působí na Center for Subjectivity Research Univerzity Kodaň a na St Hilda’s College oxfordské univerzity.

Na obrázku může být: 1 osoba, směje se, brýle a záběr zblízka
Dan Zahavi po přednášce ve Společnosti pro filosofickou antropologii dne 7. května 2019 (foto T. Badurová)

Dne 7. května 2019 pronesl Dan Zahavi přednášku v rámci pravidelných seminářů s názvem „Phenomenology and qualitative research“ a následující anotací: Since its inception, phenomenological philosophy has exerted an influence on empirical science. But what is the best way to practice, use and apply phenomenology in a non-philosophical context? How deeply rooted in phenomenological philosophy must qualitative research be in order to qualify as phenomenological? How many of the core commitments of phenomenology must it accept? In my talk, I will criticize the approaches of van Manen, Smith and Giorgi, and propose some alternative strategies.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Workshop s Danem Zahavim

V pondělí 6. května 2019 se uskutečnil v refektáři Jezuitské koleje v Kutné Hoře workshop s Danem Zahavim s následujícím programem:

Dan Zahavi: Husserl and transcendental idealism

Daniella Prieto Arrubla: The Transcendental Ego as Subject and Object in Husserl’s Cartesian Meditations

Vladimer Jalagonia: From the Criticism of Representational Theory to the Analyses of Categorical Intuition.Beginning of Husserl’s Transcendental Idealism in V-VI Logical Investigation

Viktor Zavřel: Husserl’s dichotomy in theory of knowledge

David Sajvera: Resistance and Personality

Zuzana Býmová: Writing the Otherness. At the limit of thought between Emmanuel Lévinas and Maurice Blanchot

Jakub Votroubek: We are all subject to humanity

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a hrající na hudební nástroj
Dan Zahavi během workshopu v Kutné Hoře dne 6. května 2019 (foto T. Badurová)

Přednáška Ondřeje Váši v rámci Společnosti pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v březnu pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.
Dalším hostem byl 26. března 2019 Ondřej Váša. Přednáška s názvem „Druhá šance pro Lajku. Vzkříšení a přírodní teologie v kontextu současné astronautiky“ se konala od 18:30 v Pražském kreativním centru v sále Minuta.

Thomas Wright, An Original Theory or New Hypothesis of the Universe, 1750

Thomas Wright, An Original Theory or New Hypothesis of te Universe, 1750

Anotace: Proč jsou zakládajícím aktem naší kosmické přítomnosti slova loučení? Jakým způsobem je iniciativa SpaceX Elona Muska zakořeněná v myšlení „virtuosů“ 18. století? Tyto dvě otázky však budiž pouhými Hérakleovými sloupy přednášky, jejímž pravým cílem bude doplout – plus ultra! – přinejmenším na úpatí odpovědi po současném určení „vůle k místu“ v kosmickém prostoru, a to v kontextu motivu vzkříšení.

Vstup volný.

Přednáška Holgera Zaborowskiho na pravidelném semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii i v novém roce pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 26. února 2019 prof. Holger Zaborowski, který působí na Philosophisch-Theologische Hochschule Vallendar (Německo). Přednáška s názvem „Going Beyond Oneself: The Revolution of Mercy“ se konala tradičně v Pražském kreativním centru a měla tuto anotaci:

Přednáška předvede fenomenologické přiblížení „milosrdenství“, ukáže jeho důležitost bez jakýchkoli religiózních předpokladů a její aktuálnost pro naši přítomnou dobu.

Záznam přednášky je na tomto odkazu.