CFA: Lidské, málo lidské – Letní škola fenomenologické filosofie v Benátkách

CALL FOR APPLICATIONS

UNIVERSITA’ CA’ FOSCARI VENEZIA, DIPARTIMENTO DI FILOSOFIA E BENI CULTURALI (DEPARTMENT OF PHILOSOPHY AND CULTURAL HERITAGE)

SUMMER SCHOOL OF PHENOMENOLOGY AND PHENOMENOLOGICAL PHILOSOPHY

HUMAN, NOT ENOUGH HUMAN

VENICE, JULY 1-5, 2019

The Department of Philosophy and Cultural Heritage of Ca’ Foscari University Venice (Italy) is pleased to host the seventh edition of the SSPPP (Summer School of Phenomenology and Phenomenological Philosophy), which will take place on 1-5.7.2019.

Language: English

Seminars will be led by:

Daniele de Santis (Charles University Prague)
Nicolas de Warren (Pensylvania State University)
Matteo Giannasi (Ca’ Foscari University Venice)
Burt Hopkins (University of Lille)
Sophie Loidolt (Technical University of Darmstadt)
Claudio Majolino (University of Lille)
Gianluigi Paltrinieri (Ca’ Foscari University Venice)
Francesco Tava (University of the West of England)
Emiliano Trizio (University of the West of England)

Description:
The phenomenological tradition has always entertained a complex and problematic relation with the notions of humanity, philosophical anthropology, and the human sciences. Husserl’s science of transcendental subjectivity rejects all forms of anthropologism and considers philosophy revolving around the notion of humanity as the result of the inability to overcome the natural attitude. Interpreting phenomenology as a contribution to the understanding humanity, thus, appears to fail to acknowledge that its real theme is the sense of being of the totality of the world, including but not reducible to humanity. Yet, by virtue of the phenomenological elucidation of this sense, humanity appears as the self-objectivation of transcendental subjectivity and as the necessary focal point of the life-world, i.e., of the horizon of all theoretical, practical and axiological accomplishments. In this way, phenomenology acquired from the beginning an intimate relation with the human sciences. Concepts such as humanity and humanism entertain a complex relation with Heidegger’s reflection too. On the one hand, in his confrontation with Cassirer, he insisted that the analyses contained in Being and Time cannot be considered as a contribution to a philosophical anthropology, and in the Letter of Humanism he famously rejected Sartre’s concept of humanism as metaphysical. On the other hand, Heidegger proclaimed that the “essence” of human being must be understood on the ground of its ek-sistence, whereby to be human means to be there in the clearing of being, and to be open to being through language. Authors such as Alfred Schütz, Hannah Arendt, Hans-Georg Gadamer, and Hans Blumenberg have taken up the rich legacy of these reflections in close relation to the human sciences. Furthermore, recent years have seen a renewed interest in the phenomenological approach among a number of working anthropologists and ethnologists, who, in their own empirical analyses, draw on the descriptive resources offered by Husserl, Heidegger, Sartre and Merleau-Ponty.
In a time in which various forms of post-humanism and trans-humanism exert a growing influence on our culture, we believe that the phenomenological tradition offers vital critical resources for a radical interrogation on the very notion of humanity.    
The seminars of the School will address different aspects of this broad theme. No previous background in phenomenology is required. Some advanced students will be encouraged to give a personal contribution to the School’s activities.

Applicants should send a CV and a sample of writing (optional) to:

phenomenologysummerschool@gmail.com

The number of attendants being limited, a selection will take place.

Deadline for submission: March 16, 2019

Notification of acceptance: March 18, 2019

A number of students will present short papers on the topic of this year’s edition. Each student presentation will last twenty minutes and will be followed by a thirty-minute discussion. Once the selection of this year’s students has taken place, we will circulate a call for abstracts among those admitted to the School.

NON-REFUNDABLE PARTICIPATION FEE:
100 euro (also for previous attendants)

Oficální stránka akce: https://www.phenomenologyinvenice.com/2019.html

Vystoupení Jakuba Chavalky na semináři Společnosti pro filosofickou antropologii

V úterý 15. ledna si pro nás přednášku připravilMgr. Jakub Chavalka, Ph.D.,na téma: KANT A VITALISMUS V MYŠLENÍ…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 11. ledna 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Alexander Schnell – Co je fenomenologie?

Schnell, Alexander: Was ist Phänomenologie?
2019. 182 stran. Brož. 24,80 €
ISBN 978-3-465-04377-5
Klostermann Rote Reihe 111

Die Phänomenologie hat mittlerweile eine über einhundertjährige Geschichte. Dieses Buch führt auf drei Wegen in die Vielfalt ihrer unterschiedlichen Ansätze ein. Dabei geht es dem Autor nicht nur um eine Darstellung der Geschichte der Phänomenologie. Er führt außerdem vor, wie ihr Anspruch, die Sachen selbst zu untersuchen, erfüllt wird und auch eine philosophische Strömung wie der Deutsche Idealismus phänomenologisch fruchtbar gemacht werden kann. Zudem trägt Schnell zur aktuellen Debatte um den Neuen Realismus bei. Diese Einführung referiert nicht, was Phänomenologie ist: Sie ist selbst Phänomenologie.
Alexander Schnell ist Professor für theoretische Philosophie und Phänomenologie an der Bergischen Universität Wuppertal. Er ist dort Direktor des Instituts für Transzendentalphilosophie und Phänomenologie sowie des Marc-Richir-Archivs.

By now, phenomenology is looking back upon a history spanning more than a century. This book introduces the diversity of its different approaches by applying a threefold approach. The author is not only concerned with a presentation of the history of phenomenology. He also demonstrates how its claim to examine things themselves („die Sachen selbst“) is fulfilled, and how even a philosophical movement like German idealism can be rendered fruitful when looked at from a phenomenologically informed perspective. Not least, Schnell’s book is a contribution to the current debate about New Realism. This introduction does not simply answer the question as to what is phenomenology: in its mode of discussing its subject, it is itself phenomenology.
Alexander Schnell is Professor of Theoretical Philosophy and Phenomenology at the University of Wuppertal. He is director of the Institute for Transcendental Philosophy and Phenomenology and the Marc Richir Archive.

Odkaz na stránky vydavatele.

CFP: On the History of Being – after the Black Notebooks

On the History of Being – after the Black Notebooks

Manchester, 31 May- 2 June 2019

In celebration of Volume 50 of the JBSP, the British Society for Phenomenology is running a three-day conference, examining the contribution of Heidegger’s Schwarze Hefte (Black Notebooks) to an understanding of the question of the history of being.

We invite contributors interested in presenting a 30-minute paper, followed by 15 minutes of discussion, to submit a short abstract (maximum 500 words) to u.haase@mmu.ac.uk.
The BSP also offers 3 fee-waivers for the most promising post-graduate/ECR proposals.
The deadline for the submission of abstracts is the 31st January 2019.

Confirmed Invited Contributions:
Prof. Babette Babich
Prof. Robert Bernasconi
Dr. Francesca Brencio

Following the publication of the Contributions to Philosophy, the Besinnung and the History of Being, the question of the significance of Heidegger’s later work has been widely discussed. However, the manifold difficulties raised by this Turning from the Question of the Meaning of Being to the Question of the History of Being, has led many philosophers to condemn the obscurity of these later works, particularly in contrast to the clarity of Being and Time. And yet, insofar as Heidegger’s later philosophy attempts to make our contemporary world question-worthy in an essential sense, it belongs with the most significant thought philosophy currently has to offer.

The aim of this conference is to explore the importance of the Schwarze Hefte (GA 94, 95, 96 & 97) beyond their contribution to Heidegger’s political biography. While attention has up to now focused almost exclusively on other matters, the ‘Black Notebooks’ offer new views and perspectives on Heidegger’s writings from the 1930s and 1940s, and beyond. They do so from various angles, including reflections on metaphysics, on politics as much as on the political situation of the time, on the main authors that Heidegger worked on during these years, on aesthetics, on his personal position in Germany, as well as on the works he had already published.
In other words, for anyone trying to understand, evaluate and transform Heidegger’s later thinking, to see where and how he moves beyond the parameters of the historico-transcendental tradition of the 19th century, these volumes offer immeasurable wealth and it is this wealth that this conference aims to uncover.

Contributions may also be considered for publication in a special issue of the JBSP on the same theme.

Source: http://ophen.org/ConfView.php?id=100293

Přednáška Filipa Horáčka pro Společnost pro filosofickou antropologii

Poslední letošní přednášku pro Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii pronesl 11. 12. 2018 Mgr. Filip HORÁČEK, Ph.D. na téma JOSEFOVY SNY V MATOUŠOVĚ EVANGELIU 1-2.

Výklad se věnoval Josefovým snům v adventním příběhu Matoušova evangelia z hlediska dvou jejich kontextů, tj. zejména z perspektivy antického přístupu ke snům a také v kontextu snění v Bibli. 

F. Horáček působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Cyrilo-Metodějské theologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se zejména starými filologiemi (řecká, hebrejská, sevorozápadosemitská), kulturou a dějinami antiky, cirkevními otci (pozdní antiky) a závěrečnou fází antické civilizace. 

Záznam přednášky je na na tomto odkazu.


Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.



Workshop s Danielou Vallega-Neu k Heideggerovým Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

11. prosince 2018 se v Pražském kreativním centru uskutečnil celodenní workshop pod vedením Aleše Nováka, na kterém jsme přivítali Danielu Vallega-Neu působící na Oregonské univerzitě v Eugene, USA.

Daniela Vallega-Neu se zabývá myšlením Martina Heideggera a je spoluautorkou druhého překladu jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) do anglického jazyka, který vyšel v roce 2012 v Indiana University Press. Obsahem workshopu byla problematika překládání tohoto nesmírně komplexního textu, jehož český překlad právě vzniká péčí Aleše Nováka. 

Workshop se konal v Pražském kreativním centru, v sále Minuta (2. patro).

Přednáška Ladislava Benyovszkého na pravidelném semináři SFA

Zobrazit zdrojový obrázekSpolečnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 27. listopadu 2018 Ladislav Benyovszky působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku s názvem:

„Heideggerova přednáška Báseň (Das Gedicht) po padesáti letech“

Anotace: Přednáška nese podtitul „Časová úvaha pro Společnost pro filosofickou antropologii u příležitosti dvou nevýznamných jubileí“. U příležitosti 60. narozenin Ladislava Benyovszkého obdaruje oslavenec Společnost pro filosofickou antropologii přednáškou, která připomene 50. výročí od pronesení Heideggerovy přednášky Das Gedicht (Báseň) pronesenou při oslavě 70. narozenin Friedricha Georga Jüngera dne 25. srpna 1968. Vedle výkladu Heideggerova „pozdního“ myšlení o bytnosti řeči budeme svědky shrnutí dosavadní myslitelské cesty výrazné osobnosti české filosofie.

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru.

 

Výstava fotografií Jana Patočky

Akademie věd České republiky – Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.
a
Archiv Jana Patočky
při Centru pro teoretická studia a Filosofickém ústavu AV ČR

si Vás dovolují pozvat na vernisáž výstavy

Filosofovo bytí – a čas
Jan Patočka na pracovištích Akademie věd

v Galerii Vědy a umění, foyer Akademie věd, Národní 3, Praha 1

Výstava bude zahájena ve středu 28. 11. 2018 v 17:30 hodin.

 

Srdečne vás zveme na výstavu:"Filosofovo bytí – a čas. Jan Patočka na pracovištích Akademie věd"v Galerii Vědy a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Úterý 20. listopadu 2018

 

Přednáška Josefa Fulky na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 13. listopadu 2018 Josefa Fulku, jenž pronesl přednášku na téma: Když ruce mluví, která vycházela z jeho stejnojmenné knihy s následující anotací:

Přednáška se bude zabývat Neslyšícími a znakovým jazykem jakožto figurami jinakosti. V západním myšlení (počínaje Platónem) se Neslyšící často objevuje jako paradigmatický příklad sloužící k ilustraci často zásadního filosofického problému: otázky jazyka, abstraktního myšlení, existence vrozených idejí atd. Naším cílem bude ukázat, že tato postava se stává podnětem k nejrůznějším projekcím ze strany filosofů. Neslyšící a znakový jazyk může totiž sloužit jako příklad pozitivní i negativní, přičemž jako takový častěji vypovídá o myšlení toho či onoho filosofa, spíše než že by byl výsledkem nějakého empirického pozorování.

Zvukový záznam přednášky je na tomto odkazu.

Z poslednej prednášky pre Podvečerní seminář, kde sme hostili doc. Fulku s témou "Když ruce mluví", sa nám pre vás…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 23. listopadu 2018

 

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

 

CfP: Fact, Facticity, Reality: Phenomenological Perspectives (2019)

Call for Papers

Fact, Facticity, Reality: Phenomenological Perspectives

Conference of the German Phenomenological Society (DGPF)

in Cooperation with the Austrian Phenomenological Society (ÖGPhän)

University of Vienna, September 18-21, 2019

[Deutsche Fassung]

According to the critical assessment linked to the concept of the “post-factual”, we live in an age in which scientific insights and facts are increasingly replaced by “felt truths” and “alternative facts”. At the same time, in the course of the onward process of digitalization and the spread of new information technologies, we witness a broad social development towards a reign of the factually given in the sense of naked data (Big Data), which seem to subject social life to an extensive calculability and algorithmization, apart from all anchorage in the lifeworld. In view of this ambivalent and tenuous social situation in the context of the present “truth crisis”, the conference canvasses the productive potential of phenomenological approaches for questions of the given and the factual, as well as of facticity and reality. Thereby, the focal problem is the relation between scientific facts, socio-political realities and cultural lifeworlds – a problem that becomes more and more urgent in the course of the globalization of information flows concomitant with increased intercultural intertwinings.

Indeed, these questions constitute core areas of phenomenological research. For in its entire history – from Husserl’s maxim of “going back to the tings themselves” and his critique of positivism and psychologism, via Heidegger’s dissociation of truth as aletheia from all forms of factual veracity and his analysis of the “thing”, Arendt’s reflections on politics and truth, and Levinas’s thesis of the prevalence of justice before objectivity, through to Marion’s analyses of the given and Waldenfels’s thinking of the “ruptures of experience” – questions of the given, the factual and facticity, of evidence, objectivity and reality prove to be phenomenological basic problems. Thereby, not only phenomenology’s descriptive method, but also its critical, unfolding, and opening potential comes to the fore.

These issues are discussed with international guest speakers as well as in twelve topical sections. All interested scholars are invited to apply for one of these sections. (Sections 3, 5 and 12 are held in English. Proposals can be submitted in English, German and French.)

Section III: Facts, Emotions and Values (Chair: Sonja Rinofner-Kreidl, Graz)
Section V: Normativity in Experience (Chair: Maren Wehrle, Rotterdam)
Section XII: Post-truth and Post-secular: Contextualizing Phenomenology of Religion (Chair: Michael Staudigl, Vienna)
Section I: Die Wirklichkeit und das Imaginäre. Diskontinuitäten, Ambiguitäten und wechselseitige Einflüsse (Chair: Michela Summa, Würzburg)
Section II: Wirklichkeit und Bildlichkeit (Chair: Alexander Schnell, Wuppertal)
Section IV: Faktizität und Wirklichkeit der Lebenswelt (Chair: Christian Bermes, Landau)
Section VI: Umständlichkeit – Erfahrungsstruktur und ontologische Kategorie? (Chair: Thiemo Breyer, Cologne)
Section VII: Die Gegebenheit des Realen. Methodische Fragen (Chair: Peter Gaitsch, Graz; Sandra Lehmann, Vienna; Philipp Schmidt, Vienna)
Section VIII: Erkenntnis versus Meinung – Falsche Gegensätze (Chair: Eva Schürmann, Magdeburg)
Section IX: ‚Zwischen-Welten‘: Interkulturelle Perspektiven auf die Frage nach der Wirklichkeit (Chair: Niels Weidtmann, Tübingen)
Sektion X: Vielfach fremd in der Fremde – Alteritätserfahrungen im Exil (Chair: Pascal Delhom, Flensburg; Matthias Flatscher, Wien)
Section XI: Digitale Kultur (Chair: Thomas Bedorf, Hagen)
Junior Scholar Workshop: Traditions of Phenomenology

Keynote Speakers: Hiroshi Abe (Kyoto), Jocelyn Benoist (Paris), Markus Gabriel (Bonn), Sara Heinämaa (Jyväskylä), Julia Jansen (Leuven), Sophie Loidolt (Darmstadt), Ernst Wolfgang Orth (Trier), Nicolas de Warren (Penn State), Dan Zahavi (Copenhagen)

Submission:

Please send your proposal of about 500 words for a talk of up to 30 minutes to Sergej Seitz, the General Secretary of the DGPF: sergej.seitz@univie.ac.at.

Deadline: January 31, 2019.

The proposals are selected by the respective chair of the section. Therefore, please indicate the section to which you apply.

Proposals for the junior scholar workshop can also be submitted to Sergej Seitz (sergej.seitz@univie.ac.at).

Organisation:

Prof. Georg Stenger (Präsident)

Prof. Inga Römer (Vizepräsidentin)

Sergej Seitz (Generalsekretär)

Deutsche Gesellschaft für phänomenologische Forschung

www.phaenomenologische-forschung.de

 

Přednáška Davida Rybáka na pravidelném semináři SFA

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl 30. října 2018 David Rybák působící na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, který pronesl přednášku na téma Žitý svět a univerzum s následující anotací:

Husserlovo líčení zrodu filosofie a peripetie její konstituce spolu s jeho zkoumáními žitého světa otevírá jím samým ne zcela vytěžené problémy. Jakým způsobem filosofická a vůbec vědecká intence proměňuje horizont světa uvnitř evropské tradice? A opačně: jak se proměňuje sama filosofická intence v horizontu pasivity, v níž se stává tradicí? Jak se korelativně tomu proměňuje evropské lidství? To jsou otázky, které nepatří pouze do odborného bádání historie filosofie, ale především směřují k dotázání našeho vlastního smyslu a způsobu bytí. Chtěl bych ujít několik kroků k rozvinutí naznačených problémů spolu s širšími dějinnými implikacemi, které u Husserla nejsou rozvinuty nebo mají podobu pouhých heslovitých poznámek či dokonce blíže nevyjasněných titulů.

David Rybák (vpravo) během workshopu Husserlovo dědictví (27. dubna 2018)

Přednáška se konala tradičně v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál Minuta.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Petra Kužela na pravidelném semináři SFA

Podvečerní seminář Společnosti pro filosofickou antropologii přivítal 16. října 2018 Petra KUŽELA, jenž přesně v den 100. výročí narození Louise Althussera pronesl přednášku na téma:

Ideologie, ideologické státní aparáty a konstituce subjektu v díle Louise Althussera

Přednáška se zaměřuje na přiblížení základních rysů pojetí ideologie francouzského filosofa Louise Althussera. Tematizuje Althusserův koncept ideologických státních aparátů, ideologické výzvy a konstituce subjektu a poukazuje na souvislosti tohoto pojetí s freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou, spinozismem, strukturalismem, Althusserovým pojetím filosofie vědy a jeho slavnými koncepty jako „epistemologický zlom“, „proces bez subjektu“ a „symptomální čtení“.

Podvečerní seminář v úterý 16.10. přívíta dr. Petra KUŽELA na téma:Ideologie, ideologické státní aparáty a…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Pátek 12. října 2018

 

Filosofie Louise AlthusseraPetr Kužel je autorem odborné monografie z roku 2014 s názvem Filosofie Louise Althussera: O filosofii, která chtěla změnit svět.

Přednáška se uskutečnila tradičně od 18:30 v Pražském kreativním centru, 2. patro, sál 219. 

 

Záznam přednášky je ke shlédnutí na kanálu SFA na YouTube.

Přednáška Jana Bierhanzla pro Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii pokračuje v pořádání pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Dalším hostem byl dne 2. října Jan Bierhanzl působící na FHS UK a na Filosofickém ústavu AV ČR. Jeho přednáška nesla titul: K politice zranitelnosti.

Na obrázku může být: 1 osoba, sedící a uvnitř

Anotace: Mohutnost myšlení, která si klade principiálně nezodpověditelné otázky po smyslu (na rozdíl od poznání, které hledá pravdu) má podle Hannah Arendt své politické podmínky, vůči nimž je zranitelná. Na tyto politické podmínky myšlení podle Arendt se pokusím podrobněji podívat v první části své přednášky. Ve druhé části se spolu s Judith Butler pokusím toto pojetí dekonstruovat poukazem k tomu, že zranitelnost myšlení vůči jeho politickým podmínkám neznamená, že by tato nejzranitelnější ze všech lidských činností nemohla být zároveň v určitém smyslu zraňující. Ve třetí části se konečně pokusím nastínit bolestné zdroje, z nichž by sami zranitelní mohli ukout jistou politickou praxi, která by z nadbytku smyslu, jenž charakterizuje sféru odhalování, již nevylučovala materialitu, tělesnost a život (lidský i mimolidský).

V rámci přednášky byla představena nová kniha Jana Bierhanzla L´action faible: De l’éthique à la politique.

Záznam přednášky je ke shlédnutí na tomto odkazu.

 

Přednáška Ivana Landy pro SFA

Společnost pro filosofickou antropologii zahájila podzimní běh pravidelných úterních seminářů konaných v Pražském kreativním centru jednou za čtrnáct dní od 18:30.

Jako první vystoupil 18. září Ivan Landa z Filosofického ústavu ČR s přednáškou na téma Výsledek obrázku pro ivan landaTechnika a politika: Pražské jaro ve zpětném pohledu.

Anotace: Tématem přednášky bude diskuze o vztahu techniky a politiky, která probíhala mezi reformními komunisty a radikálními demokraty na sklonku šedesátých let minulého století. Jejím jádrem byla polemika s technologickým determinismem, jež nakonec vyústila v kritiku reformismu zleva, poukazující na jeho technokratické rysy. Záměrem přednášky je představit jednotlivé pozice a argumenty, stejně jako poukázat na filosofické dědictví pražského jara 1968.

Přednáška se konala v Pražském kreativním centru, sál Minuta.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 5

4. září proběhlo poslední setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem byly Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl a diskutoval Kantův krátký text Konec všech věcí z roku 1794.

Uspořádala: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Texty, se kterými jsme pracovali během seminářů, jsou i nadále ke stažení zde.

Děkujeme všem účastníkům za zájem a těšíme se na viděnou na další Letní škole filosofické antropologie v létě 2019.

 

Knižní tip: Jan Bierhanzl, L’action faible. De l’éthique à la politique

L’action faible: De l’éthique à la politique141548

Jan Bierhanzl

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de laphilosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Odkaz na stránku vydavatelství.

 

Jan Bierhanzl pronesl 2. října 2018 k tomuto tématu přednášku s názvem „K politice zranitelnosti“ v rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii pořádaných v Pražském kreativním centru.

Její záznam je na tomto odkazu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 4

21. srpna proběhlo předposlední čtvrté setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky jsme dokončili diskusi Kantova krátkého textu Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 3

7. srpna proběhlo třetí setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 2

24. července proběhlo druhé setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784.

Nabudúce budeme o Kantovej antropológii debatovať 7. augusta (srpna 😊 )!# Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spi # Pražské kreativní centrum

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Čtvrtek 26. července 2018

 

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.