Knižní tip: Husserl – La phénoménologie et les fondements des sciences

Husserl – La phénoménologie et les fondements des sciences

Julien Farges, Dominique PRADELLE

couverture

Le programme d’une fondation des sciences fit l’objet d’un intérêt constant de la part de Husserl et a accompagné sa phénoménologie dans toutes les phases de son développement. Si les Prolégomènes à la logique pure confient la justification de la possibilité d’une théorie en général à l’idée d’une logique pure conçue comme «  théorie pure des multiplicités  », c’est au déploiement d’une ontologie matérielle que revient la tâche de délimiter les domaines d’objets qui sont ceux des sciences positives effectives et possibles, de même que les concepts fondamentaux en lesquels ils s’explicitent, ainsi que les principes de leur articulation. Dans la mesure où ces domaines thématiques d’objets sont conçus par Husserl comme autant de régions ontologiques, c’est en accueillant la tâche d’une ontologie régionale que la phénoménologie husserlienne, par-delà son «  tournant transcendantal  », a cherché à se donner les moyens de fonder non pas seulement la scientificité de ces sciences, mais aussi et surtout les grands partages qui font la diversité de leurs orientations thématiques et méthodologiques, jusqu’à fonder éventuellement chacune de ces sciences en sa singularité.

Pages : 520. Prix : 33,00 €. ISBN : 9791037000811.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Phänomenologie der Normativität

Phänomenologie der Normativität

Entwurf einer materialen Anthropologie im Anschluss an Max Scheler und Helmuth Plessner

Matthias Schlossberger

229256

Phänomenologie der Normativität ist der Versuch zu zeigen, wie Normativität in der menschlichen Natur gründet. Im Anschluss an die phänomenologische Anthropologie Max Schelers und Helmuth Plessners stellt der Autor die Strukturen menschlichen Lebens heraus, die alle menschlichen Lebensformen fundieren. Menschen sind Lebewesen, die einen Leib haben, und dieses Phänomen ist ursprünglicher als die Unterscheidung von Körper und Geist. Hält man sich dies vor Augen, werden bestimmte Formen menschlicher Normativität verständlich: Die menschli- che Lebensweise ist auf ein Gleichgewicht verschiedener Formendes Miteinanders angelegt, das nur möglich ist, weil es leiblich vermitteltes Ausdrucksverstehen gibt. Mitfühlen mit dem anderen und Liebe fundieren das Erkennen, und was menschliche Würde ist, verstehen wir, weil wir wissen, wie die Integrität des Leibes geschützt, aber auch verletzt werden kann.

Schwabe, Basel 2019. 260 Pages. ISBN 9783796540080.

Knižní tip: Heidegger’s Phenomenology of Perception

Heidegger’s Phenomenology of Perception

An Introduction, Volume I

David Kleinberg-Levin

This important new book offers an introduction to Heidegger’s phenomenology of perception, interpreting and explaining five key words, ‘Sein’, ‘Dasein’, ‘Ereignis’, ‘Lichtung’, and ‘Geschick’. David Kleinberg-Levin argues that, besides preparing the ground for a major critique of metaphysics and the Western world, Heidegger’s phenomenology of perception lays the groundwork for understanding perception—in particular, seeing and hearing, as capacities the historical character of which is capable of overcoming and significantly ameliorating the most menacing, most devastating features of the Western world that Heidegger subjected to critique. He proposes that the development of these capacities is not only a question of learning certain skills, but also a question of learning new character and that Heidegger’s critique of the Western world suggests ways in which we might learn and develop new, more sensitive, poetic and mindful ways of relating to the perceived world.

Rowman & Littlefield International 2019. 340 pages.

ISBN 978-1-78661-211-3.

260. výročí narození Friedricha von Schillera

Schiller, Friedrich
Friedrich Schiller, autor F. G. Weitsch, 1804; Staatliche Museen, Berlin. Zdroj Encyclopaedia Britannica.

Dne 10. listopadu 2019 uplynulo 260 let od narození jednoho z nejvýznačnějších německých básníků vůbec, totiž Friedricha von Schillera. Nebyl pouze básníkem, ale též Kantem inspirovaným myslitelem a autorem teoretických spisů, z nichž nejznámější má titul Listy o estetické výchově člověka z roku 1795, kterými ovlivnil následující autory jako např. Friedricha Hölderlina a další.

400. výročí svatomartinských snů Reného Descarta

Výsledek obrázku pro svatý martin škréta
Karel Škréta – Svatý Martin se dělí s žebrákem o plášť (pravděpodobně po r. 1650), Národní galerie v Praze. Zdroj: Národní galerie v Praze.

Dne 11. listopadu 2019 jsme si na den přesně připomněli událost, jež „stvořila“ Reného Descarta, a to jeho tři po sobě jdoucí sny z noci z 10. na 11. listopadu 1619, během kterých se mu dostalo zjevení, že je povolaný k filosofii.

U této příležitosti pronesl Aleš Novák, autor knihy Zázračná věda: Filosofie René Descarta 1618-1620, ve které se mimo jiné zabývá touto událostí, přednášku v rámci Společnosti
pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii, a to konkrétně v pondělí 18. listopadu od 18:00.

Místo konání: Celetná 20, Knihovna Katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224.

Knižní tip: Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology

cover
Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology (Springer 2019)

Critically evaluating and synthesizing all the previous research on the phenomenology of Czech philosopher Jan Patočka, the book brings a new voice into contemporary philosophical discussions. It elucidates the development of Patočka’s phenomenology and offers a critical appropriation of his work by connecting it with non-phenomenological approaches.
The first half of the book offers a succinct, and systematizing, overview of Patočka’s phenomenology throughout its development to help readers appreciate the motives behind and grounds for its transformations. The second half systematically explicates, critically examines and creatively develops Patočka’s concept of the movement of existence as the most promising part of his asubjective phenomenology.
The book appeals to new readers of Patočka as well as his scholars, and to students and researchers of contemporary philosophy concerned with topics such as embodiment, personal identity, intersubjectivity, sociality, or historicity. By re-assessing Patočka’s philosophy of history and his civilizational analysis, it also helps to better articulate the question of the place of Europe in the post-European world.

Martin Ritter is a Research Fellow at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences, Prague. He specializes in phenomenology, critical theory and media philosophy. Martin Ritter has published numerous journal articles on Patočka’s thought and has taught several courses on Patočka’s philosophy; he also took part in editing Patočka’s Collected Works.

Martin Ritter, Into the World: The Movement of Patočka’s Phenomenology

Springer International Publishing 2019

ISBN 978-3-030-23656-4

Knižní tip: Hegel and Phenomenology

Hegel and Phenomenology


Hegel and Phenomenology (Springer 2019)
  • Alfredo Ferrarin
  • Dermot  Moran
  • Elisa Magrì
  • Danilo Manca

This volume articulates and develops new research questions and original insights regarding the philosophical dialogue between Hegel’s philosophy, his heritage, and contemporary phenomenology, including, among others, Husserl, Heidegger, Merleau-Ponty, and Ricoeur. The collection discusses methodological questions concerning the relevance of Hegel’s philosophy for contemporary phenomenology, addressing core issues revolving around the key concepts of history, being, science, subjectivity, and dialectic.
The volume fills a gap in historiography, expanding the knowledge of the impact of Hegel’s philosophy on contemporary philosophy and raising new questions on the transformation of transcendental philosophy in post-Kantian philosophy. The contributions gathered in this volume shed new light on issues related to the problem of scientific method in philosophy, on the philosophy of history, as well as on the dimension of subjectivity. By providing critical insights into Hegel’s philosophy and contemporary phenomenology, the book opens up new research perspectives recommended to philosophers and scholars of different traditions, especially classical German philosophy, phenomenology, and history of Western philosophy. 

Bibliographic information

Přednášky Společnosti pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii pro akademický rok 2019/2020

Společnost pro fenomenologickou filosofii a psychoterapii si dovoluje pozvat na svá setkání v akademickém roce 2019/20.

Datum: pondělí  9. 12. 2019 v 18 hod.

Téma: Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

Přednášející: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D.

Místo konání: Celetná 20, knihovna katedry pedagogiky, II. patro, č. dveří 224

Termíny setkání a hosté:

14. 10. 2019: MgA. Jana Zichová, Ph.D. – „Fenomén hlubiny – horizont bytující mimo lidskou řeč a jeho působnost na usebírání lidské psyché“ 

11. 11. 2019: Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Člověk jako pojídač chleba, k antropologickým motivům Homérovy Nekyia

18. 11. 2019: doc. Mgr. Aleš Novák, PhD. – 400 let od Descartových svatomartinských snů v roce 1619

9. 12. 2019: Mgr. Filip Timingeriu, Ph.D. – Rozplétání lidství smyslem času: k Heideggerovým Zollikonským seminářům

13. 1. 2020: Mgr. Petr Prášek – TBC

Knižní tip: David Rybák, Fenomenologická redukce a vzdělání


Rybák, David – Fenomenologické redukce a vzdělání

obálka

brožovaná, 392 str., 1. vydání, 2019
edice: Filosofie
ISBN 9788024643366
doporučená cena: 420 Kč

Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si totiž nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním v jeho podstatě a vzděláním jako procesem, máme tu snad tzv. efektivní vzdělávací a školské procesy, ale žádné vzdělání a žádnou školu. Ale právě na objevu podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí podstaty je založena Evropa jako specifická půda smyslu a rození smyslu.
Žijeme v situaci, kterou bychom mohli charakterizovat jako situaci matematizace a zborcení smyslu, v níž všechny živé a žité pulzy naší existence jsou vřazeny do předem ustavených idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k nám samým ve světě stojí za tímto zborcením? Nehrozí toto zborcení smyslu též zborcením universitas věd a univerzity samotné, proměněné na pouhý manažerský provoz, jak jsme toho nedobrovolnými svědky právě dnes? A je vůbec ještě možné v situaci tohoto zborcení oživit touhu po bytném vědění, o které mluví Platón a Aristotelés, uvědomíme-li si, že v tradici byla touha jakožto platónský erós určena právě jako transcendence smyslu, tedy právě jako jednocení smyslu? Vědy samotné ve snaze o prolongování projektu vědění jako nástroje ovládání přírody člověkem proměňují též člověka na idealizovaný předmět výzkumu a kontroly a ovládání. Ale, jak neustále zdůrazňuje Husserl, člověk není pouze objektem ve světě, nýbrž též subjektem pro svět. Husserlova fenomenologie v jejím zkoumání konstituce smyslu je nesena zmíněnými problémy. A pokud jde o závažné problémy našeho bytí a nebytí, znamená pro naše ‚tady a teď‘ důležitý pokus položit smysluplně otázku po bytných základech našeho lidství.

Odkaz na stránky nakladatelství.

Přednáška ke 130. výročí narození Martina Heideggera

26. září tohoto roku uplynulo 130 let od narození německého myslitele Martina Heideggera. Při této příležitosti proslovil Aleš Novák dne 24. září 2019 přednášku v rámci pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii, která měla název Cesty, nikoli díla: ke 130. výročí narození Martina Heideggera a ke 30. výročí od vydání jeho spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

Anotace: Jen málokterý myslitel vyvolává tak radikálně protichůdné reakce jako Martin Heidegger. Buď je zatracován a nenáviděn, nebo devótně uctíván. Nepopiratelné však je, že náleží mezi nejvlivnější myslitele 20. století. Protože není možné v jedné přednášce postihnout komplexitu jeho stále se vyvíjejícího myšlení, je třeba omezit se na jeden ze směrodatných momentů jeho myslitelské cesty, kterým bezesporu je jeho posthumně vydaný rukopis nesoucí název Příspěvky k filosofii s podtitulem Ze spatření (Vom Ereignis), který vznikal mezi léty 1936-38. Tento rukopis byl publikován v roce 1989 u příležitosti 100. výročí Heideggerova narození a zásadním způsobem proměnilo recepci a interpretaci jeho myšlení. Přesto (nebo snad právě proto?) není tomuto klíčovému spisu věnována dostatečná pozornost, a proto bylo záměrem naší přednášky jednak seznámit se základní strukturou či „skladbou“ (něm. Gefüge) zmíněného rukopisu a jednak speciálně vyzdvihnout podobu, v jaké v něm Heidegger přemýšlí o člověku jakožto „tom nadcházejícím posledního Boha“ (něm. der Zukünftige des letzten Gottes).

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.

Letní škola filosofické antropologie: K Herderovu Pojednání o původu řeči

Výsledek obrázku pro herder

J. G. Herder (A. Graff, 1785) . Zdroj: Wikipedie

Ve dnech 22. – 24. července 2019 proběhl v Pražském kreativním centru pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky druhý ročník Letní školy filosofické antropologie, jehož obsahem byla diskuse Herderova zásadního spisu O původu řeči z roku 1772. Připomínáme, že 25. srpna v tomto roce uplynulo 275 let od Herderova narození (1744).
Hlavním řečníkem byl pan profesor Milan Sobotka. Dalšími účastníky byli kromě obou uvedených pořadatelů ještě Kateřina Sváčková, Adam Vostárek, Bernard Soška, Matouš Kvapil, Marek Vodička.

Text Herderova Pojednání je ke stažení na tomto odkazu.

Fotodokumentace je na tomto odkazu.

Program:

Pondělí 22. 7.

Kateřina Sváčková – Herderova kritika Rousseaua

Bernard Soška – Rousseauovo pojetí původu řeči v jeho Eseji o původu jazyků

Adam Vostárek – Herder a Diderot

Textový seminář I (kruhy života, lidská „Besonnenheit“)

Matouš Kvapil – Hudebnost a rytmus řeči: Herderova stopa v Nietzscheho raných textech o řeči a hudbě?

Textový seminář II („Merkmal“ jakožto hlavní rys řeči)

Úterý 23. 7.

Marek Vodička – Přirozené právo a zákony přirozenosti v raně novověkém myšlení: Grotius, Hobbes, Locke, Rousseau

Textový seminář III: 1. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Pojetí přirozeného zákona (Naturgesetz) u Kanta

Textový seminář IV: 2. zákon přirozenosti

Milan Sobotka – Jazyk, svět a národ ve filosofii J. G. Herdera

Středa 24. 7.

Textový seminář V: 3. zákon přirozenosti

Aleš Novák – Hobbes, Kant a Herder v Nietzscheho pojednání O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním

Textový seminář VI: 4. zákon přirozenosti

Jakub Chavalka – Nietzschova kritika Herdera

Aleš Novák – Je řeč původně spíš chatrč, nebo „dům bytí“? Herder, Hölderlin, Heidegger, Celan

Přednáška Jiřího Janáka ve Společnosti pro filosofickou antropologii

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 25. června 2019 egyptolog Jiří Janák s přednáškou: Posmrtný soud ve starém Egyptě ve světle nových objevů, která měla následující anotaci:

Zobrazení soudu nad zesnulým, při němž se v Síni obou pravd váží srdce zesnulého proti peru bohyně Maat, patří k ikonickým scénám staroegyptského náboženství. Podle některých badatelů tento obraz dokonce mohl ovlivnit vývoj představ o posmrtném soudu v pozdní antice a také v křesťanství. Avšak v egyptském pojetí soudu nad zesnulými nalezneme hned několik vzájemně si protichůdných variant a v historickém vývoji této představy můžeme nalézt několik zásadních změn. V přednášce přiblížíme jejich vznik a vývoj a vysvětlíme si základní ikonografické motivy posmrtného soudu. Položíme si však i několik zásadních otázek, které vyjeví, že ne vše, co jsme si o tomto obecně známém staroegyptském fenoménu mysleli, byla pravda.

Knižní tip: Comprendre l’historicité (Heidegger et Dilthey)

Comprendre l'historicité

Comprendre l’historicité: Heidegger et Dilthey

FAGNIEZ Guillaume

Que signifie pour la vie être « historique » ? À quelles conditions cette historicité peut-elle être adéquatement conçue ? Quelle en est la portée pour la pensée philosophique elle-même ? Telles sont les questions qui se trouvent au cœur du débat entre la phénoménologie de la vie du jeune Martin Heidegger et la pensée de Wilhelm Dilthey. Le présent ouvrage reconstruit l’ensemble de cette confrontation, dans son contexte phénoménologique et néo-kantien, et met ainsi au jour un moment fondateur de la phénoménologie herméneutique contemporaine. En explorant les réappropriations et transferts conceptuels auxquels ce débat a donné lieu, et en soulignant ses points de rupture comme ses lignes de continuité, il entend faire droit à l’originalité de la philosophie de la vie de Dilthey et prendre la mesure de la radicalisation heideggérienne de l’historicité qui conduit au seuil d’une pensée de l’« événement ».

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Leib – Leiblichkeit – Embodiment

Pädagogische Perspektiven auf eine Phänomenologie des Leibes

Eds.: Malte Brinkmann – Johannes Türstig – Martin Weber-Spanknebel

In diesem Band werden ausgehend von systematischen Studien zum Verhältnis von Leib, Lernen, Bildung und Erziehung neue Impulse aus der empirischen Bildungsforschung, den Neurowissenschaften und der Postphänomenologie aufgegriffen: Phänomenologische und pädagogische Perspektiven auf Leiblichkeit und Embodiment werden mit diskurs- und praxistheoretischen, neurophänomenologischen sowie Perspektiven der Gender Studies verknüpft und auf die pädagogischen Praxisfelder Digitalisierung, Schule und Kindergarten bezogen.

Der Inhalt: Systematische und historische Zugänge zum Phänomen Leiblichkeit• Zum Verhältnis von Phänomenologie zu diskurs- und praxistheoretischen Positionen• Neurophänomenologie• Aisthetische und anthropologische Zugänge• Leibliche Erfahrungen und Praxen.
Die Zielgruppen: Studierende, Wissenschaftler und Wissenschaftlerinnen der Erziehungswissenschaft, Pädagogik, Philosophie, Psychologie, der Neurowissenschaften, Gender Studies und der empirischen Bildungsforschung.
Die Herausgebenden: Dr. Malte Brinkmann ist Professor für Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin. Johannes Türstig und Martin Weber-Spanknebel sind wissenschaftliche Mitarbeiter am Lehrstuhl Allgemeine Erziehungswissenschaft an der Humboldt-Universität zu Berlin.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Aleše Nováka o Ernstu Jüngerovi

V rámci pravidelných seminářů Společnosti pro filosofickou antropologii, jež se konají v Pražském kreativním centru, vystoupil dne 18. června 2019 od 18:30 Aleš Novák s přednáškou Bolest jako čistý sebe-prožitek subjektivity člověka: K pojednání O bolesti Ernsta Jüngera, která měla následující anotaci:

Filosoficky viděno má člověk v novověku význam subjektu. Ten se stává terčem kritiky a zpochybňování mj. i v myšlení Friedricha Nietzscheho, jehož myšlenka vůle k moci však může zároveň – pod jistým úhlem interpretace – sloužit naopak jakožto extrémní vyvrcholení právě představy subjektivity. A vskutku dochází v díle Ernsta Jüngera, který se považuje za ryzího nietzscheána, k uchopení a reinterpretaci subjektivity člověka v intencích Nietzscheho myšlenky vůle k moci, kdy subjektivita již nespočívá primárně či dominantně v sebe určující se racionalitě „myslícího já“ (lat. ego cogito), nýbrž – paradoxně – v bolesti. Jünger považuje za prubířský kámen „autenticity“ subjektivity tezi: „řekni mi svůj vztah k bolesti a já ti řeknu, kdo jsi“. Jünger nietzscheánsky odhaluje způsoby, jak novověký a moderní člověk před bolestí utíká a zastírá si ji, jen aby jí o to rychleji a intenzivněji vbíhal do náručí, což je Jüngerovou verzí Nietzscheho myšlenky nihilismu. Jedině vystavením se bolesti lze pochopit smysl bytí člověka, kterým je přitakání vůli k moci v podobě totální mobilizace světa figurou dělníka, jehož uniformou je technika.

Aleš Novak, Univerzita Karlova, presenting at the 50th Anniversary Conference of the Journal of the British Society for…

Zveřejnil(a) BSP: The British Society for Phenomenology dne Neděle 2. června 2019

Záznam přednášky je na tomto odkazu.

Knižní tip: Jakub Chavalka o Burckhardtovi a Nietzschovi

Jakub Chavalka – DĚJINY A SEBETVORBA. JACOB BURCKHARDT JAKO NIETZSCHŮV MODELOVÝ ČTENÁŘ. Praha: Karolinum 2019.

Anotace: Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu, a to natolik, že se Nietzsche, proslulý svými příkrými postoji k filosofické tradici i víceméně osamělým způsobem života, doslova dožadoval Burckhardtovy pozornosti. První oddíl nejprve mapuje možnost pojmové (Gewaltmensch – Übermensch) a biografické (společné působení na Basilejské univerzitě) blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu rozmíšku s Richardem Wagnerem. Ve druhém oddíle se přechází k metodě Burckhardtovy kulturní historie (Kulturgeschichte), která v mnohém předznamenala Nietzschovu genealogii, a ustavila tak východiska pro jeho pojetí morálky, která by měla spíše než o vymáhání zásad a pravidel dbát o to, jaký obraz lidství zavěšuje nad člověka a jak si jej zjednává. Tímto upřednostněním sebetvorby před poslušností počíná dle Burckhardta italská renesance. Hlavní teze knihy zní: od okamžiku, kdy Nietzsche zahlédl možnost přivtělení
renesanční formy ctnosti (bez moralinu – virtù) a z ní plynoucí koncept plastické síly, učinil
z Burckardta svého modelového čtenáře, tj. toho, komu adresoval své spisy jako vzoru všech
budoucích čtenářů. Jacob Burckhardt tak nabývá epochální důležitosti, neboť ztělesňuje obraz lidství, jenž Nietzsche předpokládal u každého, kdo bere do ruky jeho knihy.


Knižní tip: Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

Ian Alexander Moore

Eckhart, Heidegger, and the Imperative of Releasement

SUNY series in Contemporary Continental Philosophy

Price: $95.00 
Hardcover – 352 pages
ISBN: 978-1-4384-7651-3

Summary:
Provides the first systematic interpretation of Heidegger’s relation to Eckhart, centering on the idea that we must release ourselves in order to know the truth.
In the late Middle Ages the philosopher and mystic Meister Eckhart preached that to know the truth you must be the truth. But how to be the truth? Eckhart’s answer comes in the form of an imperative: release yourself, let be. Only then will you be able to understand that the deepest meaning of being is releasement and become who you truly are. This book interprets Eckhart’s Latin and Middle High German writings under the banner of an imperative of releasement, and then shows how the twentieth-century thinker Martin Heidegger creatively appropriates this idea at several stages of his career. Heidegger had a lifelong fascination with Eckhart, referring to him as “the old master of letters and life.” Drawing on archival material and Heidegger’s marginalia in his personal copies of Eckhart’s writings, Moore argues that Eckhart was one of the most important figures in Heidegger’s philosophy. This book also contains previously unpublished documents by Heidegger on Eckhart, as well as the first English translation of Nishitani Keiji’s essay “Nietzsche’s Zarathustra and Meister Eckhart,” which he initially gave as a presentation in one of Heidegger’s classes in 1938.

Moore’s book is an impressive achievement. Nobody can fail to learn from it or fail to appreciate the dedication and devotion that has enabled him to produce what is unquestionably an indispensable volume for anybody interested in Eckhart, late Heidegger, or the relation of so-called mysticism to philosophy more generally.” — Robert Bernasconi, Pennsylvania State University

Ian Alexander Moore is a faculty member at St. John’s College in Santa Fe, New Mexico. He is the coeditor (with Alan D. Schrift) of Transcendence and the Concrete: Selected Writings, by Jean Wahl.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Přednáška Daniely Tinkové

Dalším hostem pravidelného semináře Společnosti pro filosofickou antropologii byla historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin FF UK, jež dne 21. května 2019 pronesla přednášku s názvem: Neklidní zemřelí. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací (17. – 19. století).

Anotace: Přednáška se zabývala tématem, kterému jsem se věnovala v posledních letech především – dekriminalizaci (a s ní spjaté sekularizaci a medikalizaci) dobrovolné smrti, a to v poměrně dlouhém časovém úseku od konce 17. do druhé poloviny 19. století. I když geografické jádro představovaly především české země, téma bylo zasazeno i do kontextu širších dobových (morálněfilozofických, právnických a lékařských) diskusí německých a francouzských. Na příkladu dobrovolné smrti, která byla v habsburské monarchii zločinem do roku 1803, policejním přestupkem do roku 1850 a do roku 1873 neměli sebezabití nárok na spočinutí v posvěcené půdě hřbitova, jsem se pokusila ukázat jednak vztahy mezi učeneckými debatami a soudní praxí provozovanou (i) na prostém českém venkově, jednak širší kulturní procesy, jako je konfrontace „režimu pravdy“ morálně-teologického diskursu s diskursem lékařským či napětí mezi církví a státem v (post)osvícenské době.

Přednáška se uskutečnila tradičně v Pražském kreativním centru.