Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 4

V úterý 21. srpna proběhne čtvrté setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Výsledek obrázku pro kantPod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky dokončíme diskusi Kantova krátkého textu Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

CFA: Merleau-Ponty at the Collège de France: Expression, Intercorporeity, Nature

CALL FOR ABSTRACTS
Merleau-Ponty at the Collège de France: Expression, Intercorporeity, Nature

Deadline: August 15, 2018

Výsledek obrázku pro merleau pontyIn the last twenty years, the international perception of Merleau-Ponty’s work has undergone a radical change thanks to the publication of the preparatory manuscripts for his Collège de France lectures. An analysis of these materials in connection with the Visible and the Invisible shows that if finished, the positive part of the Merleau-Ponty’s last work would stand on a firm basis of phenomenologically oriented studies of very concrete materials, much like the Phenomenology of Perception. This conference aims to provide a space to discuss the interconnection between Merleau-Ponty’s lectures from the fifties on the one hand, and his published writings on the other.

Výsledek obrázku pro merleau ponty

Authors are invited to submit a proposal linking Merleau-Ponty’s concrete descriptions in the notes for the Collège de France lectures to his main philosophical concepts and innovative ontological categories. In particular, we aim to explore Merleau-Ponty’s contribution to our understanding of corporeity, intersubjectivity, language and expression, Nature, and rational thought with regard to its historical and dynamic character. Beyond this framework, we expect the submissions to elucidate the relationships between Merleau-Ponty’s thought and his philosophical and non-philosophical inspirers (e.g., Freud, Gurwitsch, Schilder), and successors.

Keynote speaker: Dr. Stefan Kristensen (University of Heidelberg, Germany)

Conference organizers
Jan Halák, Ph.D.
Felix Borecký, Ph.D.

Dates: 18 – 19 October 2018

Conference Venue: Department of Philosophy, Faculty of Arts, Palacký University, Olomouc, Czech Republic

Conference registration is free of charge.

The language of the conference is English.

Questions should be directed to: jan.halak@upol.cz

 

Knižní tip: Ideas toward a phenomenology of interruptions

141609Ideas toward a phenomenology of interruptions

Cameron Bassiri

Lexington Books, Lanham 2018
190 pages
ISBN 9781498577267

This text is the first book-length analysis of the problem of the relations between time, sleep, and the body in Husserl’s phenomenology. Ideas toward a Phenomenology of Interruptions reconfigures the unity of the life of subjectivity in light of the phenomenon of dreamless sleep, supplements Husserl’s analyses of subjectivity through integrating interruptions into the life of consciousness, and establishes a new phenomenological concept of subjectivity, that is, a fractured subject. In analyzing the phenomenon of dreamless sleep, the author develops a new theory of the body, namely, the sleeping-body, and explains the importance of the lived-body in the experience and constitution of time. The author analyzes the moments of falling asleep and waking up, as well as the period of dreamless sleep, and shows that a more complete phenomenological concept of subjectivity requires attention to the interweaving of continuity and discontinuity. This project therefore aims to provide a critical counterpart to Husserl’s analyses by developing his transcendental phenomenology into a phenomenology of interruptions. Through this account of dreamless sleep, this text shows furthermore that subjectivity ceases to perceive and experience the flow of time through retention, protention, and the primal impression, and that the time that is not lived through during this period is lost time. Moreover, it explores the methodological consequences of interruptions for phenomenology, and shows that phenomenology reaches its limits in the phenomena of dreamless sleep because it is incapable of fully accessing or accounting for them through the phenomenological reduction.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 3

7. srpna proběhlo třetí setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786.

Na obrázku může být: 4 lidé, sedící lidé a uvnitř

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Jiří Michálek, Být místem Bytí

Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera

Michálek, Jiří

Brožovaná,  56 str., 1. vydání
Edice: Filosofie
ISBN 9788024636689
Doporučená cena:  110 Kč

obálka

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje přechodu od pobytu (das Dasein) z období Bytí a času k pobytu myšlenému z Bytí (das Seyn), tedy pobytu jako místu Bytí (das Da-sein), postavení snu a snění v bytí pobytu a otázce, zda a případně jakým způsobem lze překonat vládu zjednatelnosti (Ge-Stellu). Na relativně malé ploše se tak dostává čtenáři do rukou nástroj k lepšímu rozumění Heideggerovu myšlení a tomu, jakým směrem se vyvíjelo v období po obratu.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 2

24. července proběhlo druhé setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem jsou Kantovy antropologické spisy.

Pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky se četl, interpretoval a diskutoval Kantův krátký text Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784.

Nabudúce budeme o Kantovej antropológii debatovať 7. augusta (srpna 😊 )!# Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spi # Pražské kreativní centrum

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne Čtvrtek 26. červenec 2018

 

Text pro potřebu semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

Knižní tip: The Inconspicuous God. Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn

The Inconspicuous GodThe Inconspicuous God

Heidegger, French Phenomenology, and the Theological Turn
Jason W. Alvis
Publication date: 06/01/2018
ISBN: 978-0-253-03332-1

Dominique Janicaud once famously critiqued the work of French phenomenologists of the theological turn because their work was built on the seemingly corrupt basis of Heidegger’s notion of the inapparent or inconspicuous. In this powerful reconsideration and extension of Heidegger’s phenomenology of the inconspicuous, Jason W. Alvis deftly suggests that inconspicuousness characterizes something fully present and active, yet quickly overlooked. Alvis develops the idea of inconspicuousness through creative appraisals of key concepts of the thinkers of the French theological turn and then employs it to describe the paradoxes of religious experience.

Jason W. Alvis teaches Philosophy at the University of Vienna, and is a Research Fellow with the Austrian Science Fund (FWF). He is author of Marion and Derrida on the Gift and Desire: Debating the Generosity of Things, and he currently serves as the European Editor of The Journal for Cultural and Religious Theory.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Knižní tip: Hermeneutics and Phenomenology

Hermeneutics and Phenomenology

Figures and Themes

Editor(s): Saulius Geniusas, Paul FairfieldMedia of Hermeneutics and Phenomenology
The relationship between these two central theoretical and philosophical approaches, which we thought we knew, is more complex and interesting than our standard story might suggest. It is not always clear how hermeneutics-that is, post-Heideggerian hermeneutics as articulated by Hans-Georg Gadamer, Paul Ricoeur, and a large number of thinkers working under their influence-regards the phenomenological tradition, be it in its Husserlian or various post-Husserlian formulations. This volume inquires into this issue both in general, conceptual terms and through specific analyses into questions of ontology and metaphysics, science, language, theology, and imagination. With a substantial editors‘ introduction, the volume contains 15 chapters, from some of the most significant scholars in this field covering the essential questions about the history, present and future of these two disciplines. The volume will be of interest to any philosopher or student with an interest in developing a sophisticated and nuanced understanding of contemporary hermeneutics and phenomenology.
Odkaz na stránky vydavatelství

Knižní tip: Jonathan Webber, Rethinking Existentialism

Jonathan Webber

Rethinking Existentialism

Cover for Rethinking Existentialism

  • Analyses literary and theoretical works of existentialism
  • Each chapter presents a self-contained argument ideal for individual reading
  • Engaging and non-technical style is accessible to non-specialist readers
  • Includes analyses of existentialist theories of gender and race

In Rethinking Existentialism, Jonathan Webber articulates an original interpretation of existentialism as the ethical theory that human freedom is the foundation of all other values. Offering an original analysis of classic literary and philosophical works published by Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, and Frantz Fanon up until 1952, Webber’s conception of existentialism is developed in critical contrast with central works by Albert Camus, Sigmund Freud, and Maurice Merleau-Ponty.

Presenting his arguments in an accessible and engaging style, Webber contends that Beauvoir and Sartre initially disagreed over the structure of human freedom in 1943 but Sartre ultimately came to accept Beauvoir’s view over the next decade. He develops the viewpoint that Beauvoir provides a more significant argument for authenticity than either Sartre or Fanon. He articulates in detail the existentialist theories of individual character and the social identities of gender and race, key concerns in current discourse. Webber concludes by sketching out the broader implications of his interpretation of existentialism for philosophy, psychology, and psychotherapy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Jens Rometsch, Freiheit zur Wahrheit

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

Grundlagen der Erkenntnis am Beispiel von Descartes und Locke

Rometsch, Jens: Freiheit zur Wahrheit

2018. 392 stran. Kt 89,00 €
ISBN 978-3-465-04349-2
Philosophische Abhandlungen 113

Wie kommen unsere Erkenntnisse zustande? Ist deterministisch festgelegt, wie wir sie bilden, lassen sich skeptische Einwände nicht mehr abwehren. Wir könnten auf Irrtümer geeicht sein. Verläuft unsere Erkenntnisbildung stattdessen ungebunden und frei, entfällt jeglicher Zwang zum Irrtum. Deshalb empfiehlt es sich, Erkenntnisbildung als plurimodales Zusammenwirken von Tätigkeiten der Wahrnehmung, Imagination und Verbegrifflichung zu verstehen, deren Verlauf nie durch die Bedingungen festgelegt ist, unter denen er gerade steht. Ferner sollten wir uns deshalb nicht als bloße „res cogitans“ beschreiben, ganz gleich in welcher philosophischen Absicht: Wir können in keiner Hinsicht darauf festgelegt sein, nur Tätigkeiten der Erkenntnisbildung auszuüben. In der Auseinandersetzung mit zwei großen historischen Beispielen werden diese Thesen entwickelt und erprobt. Es wird gezeigt, warum René Descartes sie unerwartet vertritt und mit welchen Folgen John Locke sie außer Acht lässt.

How do our perceptions come about? If our ways of forming them is deterministically given, skeptical objections can no longer be warded off. We might as well be calibrated for errors. If, instead, our cognition works unbounded and free, there is no compulsion to fall prey to error. It is therefore advisable to understand cognitive formation as a plurimodal interaction of activities of perception, imagination and verbalization, the course of which is never determined by the conditions under which it currently stands. Further, we should not describe ourselves as mere „res cogitans,“ no matter what the philosophical intentions: there is no sense in assuming that we are determined to perform activities of cognition only. In dealing with two major historical examples, these assumptions are developed and tested. It is shown why René Descartes unexpectedly champions them, and which consequences ensue from John Locke´s disregarding them.

Na tomto odkazu je ukázka z textu: obsah a předmluva.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Letní škola filosofické antropologie: Kantovy antropologické spisy 1

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii. 10. července proběhlo první setkání v rámci Letní školy filosofické antropologie, jejímž tématem budou Kantovy antropologické spisy.

Vodítkem jsou Kantovy kratší texty obsažené ve výboru Studie k dějinám a politice, který vyšel v překladu Jaromíra Loužila a péčí Milana Sobotky v nakladatelství OIKOYMENH v roce 2013. Konkrétně budeme pod vedením Aleše Nováka a Jakuba Chavalky postupně číst, interpretovat a diskutovat texty Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu z roku 1784, Domnělý počátek dějin lidstva z roku 1786 a Konec všech věcí z roku 1794.

Text pro potřebu prvního semináře je ke stažení zde.

Pořádá: Společnost pro filosofickou antropologii

Místo konání: Pražské kreativní centrum

Termíny konání: 10. července, 24. července, 7. srpna, 21. srpna, 4. září vždy od 18:30

Vstup volný bez nutnosti registrace.

 

Knižní tip: Idées directrices pour une phénoménologie pure et une philosophie phénoménologique

[Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie]

Trad. de l’allemand par Jean-François Lavigne

Collection Bibliothèque de Philosophie, Gallimard

Knižní tip: The Voice of No One. Merleau-Ponty on Nature and Time

The Voice of No One. Merleau-Ponty on Nature and Time

The book addresses Merleau-Ponty’s so-called ontology of the flesh, a rather obscure expression that the book explains in depth by drawing from Merleau-Ponty’s lecture courses, published in the last years. In light of these publications, the book shows the importance and the novelty of Merleau-Ponty’s later philosophy, which until recently has been seldom addressed in its entirety. Thanks to the knowledge of the whole range of Merleau-Ponty’s now published and of the still unpublished texts, and a scholarship acquired through more than 20 years spent working on these themes, the author of the book is able to offer a ground-breaking interpretation of one of the most important philosophers of the 20th century, whose philosophical relevance is now widely acknowledged both in Europe and the USA, and whose scholarship is fast growing, while at the same time still lacking an overall systematic assessment, which this book aims to provide.

Luca Vanzago, Professor of Theoretical Philosophy at Pavia University, Italy. Member of the Merleau-Ponty Circle, of the Process Thought International Society, of the Italian Society for the Study of Merleau-Ponty and Member of the board of several international philosophical journals.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Knižní tip: Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen Philosophie

Wirklichkeit. Beiträge zu einem Schlüsselbegriff der Hegelschen PhilosophieHegel-Tagung in Padua im Juni 2015
Hrsg. von Luca Illetterati und Francesca Menegoni
2018. 280 stran. 89,00 €
ISBN 978-3-465-00664-0
Geist und Geschichte 4
Veröffentlichungen der Internationalen Hegel-Vereinigung 28

 

Dieser Band enthält die Beiträge einer Arbeitstagung, die im Zusammenhang mit den Hegeltagen der Internationalen Hegel-Vereinigung vom 3. bis 5. Juni 2015 an der Universität Padua stattfand. Bei dieser Gelegenheit wurde ein ebenso zentraler wie aktueller Begriff zur Debatte gestellt. Die „Wirklichkeit“ verbindet die derzeitigen Auseinandersetzungen mit Realismus und Antirealismus und die Gegenüberstellung von Realismus und Idealismus innerhalb der klassischen deutschen Philosophie. Vor allem aber beinhaltet der Begriff die Herausforderung der Hegelschen Philosophie, die in dem berühmten Doppelsatz, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig“ zum Ausdruck kommt. Die Beiträge dieses Bandes erörtern die Frage der Wirklichkeit sowohl auf einer theoretischen Ebene als auch in Hinsicht auf die praktische Dimension. In beiden Fällen richtet sich das Augenmerk einerseits auf Hegels Argumentation selbst, andererseits auf deren Neubetrachtung im Rahmen der zeitgenössischen Philosophie.

This volume contains the contributions to a workshop held in conjunction with the Hegel Days of the International Hegel Society  from 3 to 5 June 2015 at the University of Padua. On this occasion, a pivotal as well as currently much debated concept was under discussion. The concept of „reality“ combines the current confrontations with realism and anti-realism and the juxtaposition of realism and idealism within classical German philosophy. Above all, however, the term embraces the challenge of Hegelian philosophy, which finds its seminal expression in the famous double phrase, „Was vernünftig ist, das ist wirklich; und was wirklich ist, das ist vernünftig„. The contributions in this volume discuss the question of reality both on a theoretical level and in terms of the practical dimension. In both cases, the focus is on Hegel’s line of argumentation itself as well as on its re-examination in the context of contemporary philosophy.

Odkaz na stránky vydavatelství.

 

Po stopách Martina Heideggera: Týden filosofického myšlení a kultury

100331

Archiv Martina Heideggera v Meßkirchu pořádá týdenní akci s názvem Auf den Spuren Martin Heideggers. Eine Woche philosophisches Denken und Kultur s následujícím programem:

22.-29. června 2018
Meßkirch, Baden-Württemberg
vedení: Dr. Alfred Denker / Annika Döring

pátek, 22. června
16.00-16.30 Begrüßung
16.30-17.30 Vortrag: Alfred Denker, „Heideggers Denk- und Lebensweg“
17.45-19.00 Besuch des Heidegger-Museums
19.00-21.00 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview von Richard Wisser mit Martin Heidegger

sobota, 23. června
10.00-13.30 Campus Galli: Grundphänomene des Menschseins
13.30-14.30 Mittagspause
15.00-17.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Bauen Wohnen Denken“
17.00-17.30 Pause
17.30-19.00 Lektüre: Martin Heidegger, „Gelassenheit“
19.00-21.00 Abendessen

neděle, 24. června
09.30-10.30 Vortrag: Alfred Denker: „Der Ursprung des Kunstwerks“
10.30-10.45 Pause
10.45-11.15 Vortrag; Annika Döring: „Heidegger und Chillida“
11.15-11.30 Pause
11.30-12.30 Lektüre: Martin Heidegger, „Die Kunst und der Raum“
13.00-14.30 Mittagessen
15.00-18.00 Heidegger Wanderung mit Lektüre von „Der Feldweg“ und „Vom Geheimnis des Glockenturms“
18.00-20.30 Abendessen
20.30-22.00 Film: Martin Heidegger im Gespräch mit einem buddhistischen Mönch
Anschließend: Rosuhe Ohashi, „Wer ist Martin Heidegger?“

pondělí, 25. června
10.00-12.30 Beuron: Besuch des Klosters mit Kircheführung
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-14.45 Vortrag: Ein Samenkorn für etwas Wesentliches
14.45-15.00 Pause
16.00-17.00 Film: Kardinal Lehmann: „Martin Heidegger, Denken aus der Erfahrung seiner Heimat“
17.00-17.30 Rückfahrt
18.30-21.00 Abendessen
21.00-21.45 Hüttenfilm

Výsledek obrázku pro todtnaubergúterý, 26. června
09.00-10.30 Fahrt nach Todtnauberg
11.00-12.30 Besuch der Hütte
12.30-13.00 Mittagessen
13.00-15.00 Heidegger Rundweg
15.00-16.30 Lektüre: „Aus der Erfahrung des Denkes“ / „Todtnauberger Festansprache“
16.30-18.00 Rückfahrt
19.30-21.00 Abendessen

středa, 27. června
09.30-10.00 Fahrt nach Hausen im Tal / Burg Wildenstein
10.00-11.00 Forsthaus / Schloss
11.00-12.00 Burg Wildenstein
12.00-12.30 Rückfahrt
12.30-14.00 Mittagessen
14.00-15.00 Lektüre: „Die Armut“
15.00-16.30 Vortrag: Heidegger und der Ister
16.00-16.30 Pause
16.30-17.30 Lektüre: „Der Fehl heiliger Namen“
18.00-20.30 Abendessen
21.00-22.00 Film: Interview mit Walter Biemel

čtvrtek, 28. června
09.00-10.00 Fahrt nach Konstanz
10.00-12.00 Stadtwanderung
12.00-13.00 Rückfahrt
13.00-14.00 Mittagessen
14.00-16.00 Lektüre: „Hebel der Hausfreund“ mit Film
16.00-16.30 Pause
16.30-18.30 Im Hofgarten: Erinnerung an Heidegger
18.30-20.00 Grillen im ehemaligen Hofgartenhotel
Ab 20.00 Ausklang

pátek, 29. června
odjezd

Pořadatel
Martin-Heidegger-Archiv, Meßkirch

 

Knižní tip: Kant a Husserl o zkušenosti

Jakub Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti

Filosofia, 2018, 350 str.

Kant a Husserl o zkušenosti

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované problematice, ale také k tématu transcendentalismu a k teorii poznání v novověké filosofii obecně.

 

 

 

Knižní tip: Martin Heidegger, Anmerkungen VI–IX (Schwarze Hefte 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IX („Schwarze Hefte“ 1948/49–1951)

Heidegger, Martin: Anmerkungen VI–IXHrsg. von Peter Trawny
2018. VI, 422 Seiten
Ln 58,00 € ISBN 978-3-465-00583-4
Kt 49,00 € ISBN 978-3-465-00566-7

Mit den »Anmerkungen VI–IX« wird die Veröffentlichung von Heideggers Schwarzen Heften fortgesetzt. Die zwischen 1948/49 und 1951 entstandenen Aufzeichnungen kommentieren noch zuweilen politische und gesellschaftliche Erscheinungen der deutschen Nachkriegszeit, beziehen sich aber immer mehr auf ein »Denken des Seyns kd« (kd = kreuzweise durchgestrichen), das Heidegger jenseits der Philosophie entwickeln möchte. Wichtige Themen der Spätphilosophie wie die Frage nach dem »Gestell« werden entfaltet. In den »Anmerkungen VIII« sind zudem Spuren der Wiederbegegnung mit Hannah Arendt zu finden. Der Reichtum immer neuer Formulierungen, das Erkunden unbekannter Wege im Denken, geben Einblick in die Kreativität dieses einzigartigen Philosophen.

Vol. 98 of the Heidegger Gesamtausgabe „Anmerkungen VI–IX“ continues the publication of Heidegger’s “Black Notebooks”. The notations made between 1948–49 and 1951 still occasionally comment on political and social phenomena of the post-war German period, but increasingly refer to a „thinking of beyng kd“ (kd = crossed out), which Heidegger intends to develop beyond philosophy. Important themes of Heidegger´s late philosophy as well as the question of the „Gestell“ (“framework”) are developed. Also, traces of the reunion with Hannah Arendt can be detected. The wealth of new formulations and the exploration of hitherto unknown pathways in thought contained in this volume grant insight into the creativity of this unique philosopher.

Odkaz na stránky vydavatelství.

Svazkem 98 pokračuje zveřejňování Heideggerových utajovaných černých poznámkových notesů, které představují oproti předchozím naprostou změnu myslitelského i jazykového klimatu. Zcela se vytratil záštiplný vztek typicky především pro notesy z doby těsně před druhou světovou válkou a během ní, dikce se zklidnila a zápisky se netýkají společenských, politických ani osobních invektiv, nýbrž jsou ryze filosofické. Heidegger vykračuje na novou cestu myšlení a hlavně řečového vyjádření. Formuluje si nový slovník, který ho proslavil v poválečných textech jako byly např. přednášky Věc, Otázka techniky, Řeč, Básnicky bydlí člověk. Zde totiž Heidegger pracuje na jednoduchosti vyslovování prostého myšlení, o kterém hovoří v posledním odstavci Dopisu o „humanismu“. Notesy tak představují takřka přímý přenos z myslitelské dílny, kde filosof neuvěřitelně koncentrovaně usiluje o nalezení co nejpřesnějšího vyjádření prostého myšlení. Heidegger především opakovaně opouští myšlenku „bytí“ a píše tento „pojem“ důsledně přeškrtnuté křížem. Namísto myšlení otázky „bytí“ nastupuje myšlení toho, co nazývá „rozdíl“ (něm. Unterschied), většinou dokonce psaný rozdělený spojovníkem (Unter-Schied). Myšlení „bytí“ prý stále vězí v metafysice, která představuje zapomnění roz-dílu, ze kterého pak pochází i nihilismus a hegemonie techniky, kterou Heidegger radikálněji promýšlí již pod označením Gestell.

Myšlení roz-dílu pak vede cestou k nalézání toho, co Heidegger zde poprvé pojmenuje jakožto součtveří (něm. Geviert), jež vidí jakožto souhru dimenzí světa, který skýtá věci, a věci, jež udílí tvář(nost) světu, a proto hovoří o roz-dílu svět/věc (něm. Unter-Schied von Welt/Ding) v jejich nerozlučné jednotě, kde není žádná spojka „a“, jež by separovala svět a věc, protože vpravdě jsou jednotou události (Heidegger používá starobylé německé slovo Ratsal ve spojení se slovem „náhlost“ – něm. Jähe) světa/věci a věci/světa. Náhlost události světa/věci je pro něj novou záležitostí myšlení namísto „ontologické diference“. Tak jako myšlení opouští téma ontologické diference bytí a jsoucna (včetně konceptu „dějin bytí“), opouští rovněž označení filosofie: Heidegger důsledně hovoří o myšlení a slovo filosofie je bezvýhradně pejorativní. V této podobě se notesy spíše podobají Nietzscheho živelnému boji demonstrovanému v jeho pozůstalosti, kterou Heidegger vždy považoval za jádro Nietzschova myšlení a přikládal mu mimořádný význam a sám byl patrně „organismem“ Nietzschovy pozůstalosti velice fascinován a inspirován a snad i podle ní si zřídil a vedl „instituci“ svých poznámkových notesů. Notesy tedy nejsou žádné deníky, nýbrž – jak to Heidegger opakovaně vyjadřuje – myslitelskou dílnou, kde probíhá zácvik do řemesla myšlení a jemu odpovídající řeči. Snad proto si jich sám tolik cenil.

Notesy z roku 1950-51 pak svědčí o opětovném setkání s Hannah Arendtovou a od té chvíle se v nich náhle objevuje motiv lásky. Notes z roku 1951 pak končí naprosto překvapivě a zcela nezprostředkovaně úvahami o bohyni, leč to indikuje Heideggerův „objev“ toho, co s Parmenidově „básni“ sluje „nehnuté srdce pravdy“: bohyní je bohyně Alétheia z řečené „básně“, jak to bude Heidegger čím dál tím radikálněji rozebírat do konce svého života. Vydavatel svazku, Peter Trawny, sugeruje, že setkání s Arendtovou coby svého druhu „múzou“ (i o Mnemósyné, matce múz, je totiž v uvedeném notesu řeč) vlilo šedesátiletému mysliteli novou inspiraci a sloužilo jakožto určitý „katalyzátor“ jeho myšlení.

V průběhu všech notesů pak Heidegger odkazuje k sešitům zvaným Vier Hefte (Čtyři sešity), jež podle jeho vlastních slov zastupují nikdy nezrealizovaných druhý díl spisu Bytí a čas. Jejich vydání v podobě svazku 99 nás právě čeká a je možné, že přinesou ještě nejedno překvapení.

 

Knižní tip: Heidegger Becoming Phenomenological, Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Interpreting Husserl through Dilthey, 1916–1925

Robert C. Scharff

In this first book-length study of the topic, Robert C. Scharff offers a detailed analysis of the young Heidegger’s interpretation of Dilthey’s hermeneutics of historical life and Husserl’s transcendental phenomenology. He argues that it is Heidegger’s prior reading of Dilthey that grounds his critical appropriation of Husserl’s phenomenology. He shows that in Heidegger’s early lecture courses, a “possible” phenomenology is presented as a genuine alternative with the modern philosophies of consciousness to which Husserl’s “actual” phenomenology is still too closely tied. All of these philosophies tend to overestimate the degree to which we can achieve intellectual independence from our surroundings and inheritance. In response, Heidegger explains why becoming phenomenological is always a possibility; but being a phenomenologist is not. Scharff concludes that this discussion of the young Heidegger, Husserl, and Dilthey leads to the question of our own current need for a phenomenological philosophy—that is, for a philosophy that avoids technique-happiness, that at least sometimes thinks with a self-awareness that takes no theoretical distance from life, and that speaks in a language that is “not yet” selectively representational.
Robert C. Scharff is Professor of Philosophy Emeritus at the University of New Hampshire and Executive Director of ITERATA, a non-profit institute for the study of interdisciplinarity in science, industry, and higher education. He is author of How History Matters to Philosophy (2015), Comte After Positivism (2002), and numerous papers on 19th and 20th century positivism, postpositivism, and continental philosophy; co-editor (with Val Dusek) of The Philosophy of Technology (2003, 2014); and former editor of Continental Philosophy Review (1994–2005).

Přednáška Martina Vrabce o Schellingovi

19. června přednesl Martin Vrabec od 18:30 přednášku v rámci semináře Společnosti pro filosofickou antropologii na téma Schellingovo „antropologické schéma“. Příspěvek se věnoval Schellingově antropologické analýze pocházející z jeho středního myslitelského období, v níž sleduje celkovou skladbu lidského ducha, jeho jednotlivé schopnosti a jejich vzájemné vztahy. Ukázalo se, v jakém smyslu je podle Schellinga bytostným charakterem lidského ducha žádostivost, proč k naší mysli neodlučitelně patří melancholická touha a v jakém smyslu je jeho nikdy ne zcela překonaným základem šílenství.

Včerajšia prednáška dr. Vrabca k Schellingovej antropologickej schéme sa nenahrávala – tí, čo neprišli, však nemusia…

Zveřejnil(a) Společnost pro filosofickou antropologii dne 20. červen 2018