CFP – PHENOMENOLOGY OF SOLIDARITY: COMMUNITY, PRACTICE AND POLITICS

We are happy to announce the call for papers for the 16th annual Conference of the Nordic Society for Phenomenology, entitled “Phenomenology of Solidarity: Community, Practice, and Politics”.
It will take place at the University of Gdańsk & European Solidarity Centre, Gdańsk, Poland on 19-21 April, 2018.The deadline for submission is December 15th, 2017.

You can find the relevant information here: cfp-nosp2018

 

FHS UK hledá „Visiting Professor in Philosophy (Phenomenology, Philosophical Anthropology, Philosophy of Art)“

The Faculty of Humanities, Charles University (Prague) invites applications for the position of a Visiting Professor in continental philosophy (e. g. Phenomenology, Philosophical Anthropology, Philosophy of Art) at the Department of German and French Philosophy.

Applicants (at least PhD or equivalent) must be internationally recognized scholars in their research areas. They are expected to teach two 80-minute courses per week at BA and MA levels. At least one of the courses should introduce topics related to their recent research. The courses should be taught in English or German. Knowledge of the Czech language is not required.

The position is funded by the Czech Operational Programme Research, Development and Education, project no. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002362. The funding is available for one semester (5 months), starting on February 1st, 2018. The gross monthly salary is 84.000 CZK (approx. 3230 EUR).

Documents in PDF (a cover letter, CV, a list of publications, teaching and research statement, and syllabuses of the proposed courses should be sent to the International Office of the Faculty of Humanities, Charles University at international@fhs.cuni.cz.

The application deadline is November 23th, 2017. The selection process will begin immediately after the deadline and a successful candidate will be contacted by December 23th, 2017

Download Call as PDF

Faculty of Humanities, Charles University

Visiting Professor in Philosophy (Phenomenology, Philosophical Anthropology, Philosophy of Art)

 

Nová publikace: Kate Kirkpatrick: Sartre on Sin: Between Being and Nothingness

Sartre on Sin

Between Being and Nothingness

Kate Kirkpatrick

Oxford Theology and Religion Monographs

  • Demonstrates the profound influence of a Christian concept—original sin—on Sartre’s existentialism
  • Argues that Sartre’s philosophy can serve as a useful stimulus for thinking about the relevance of the concept of sin today
  • Offers a close analysis of Sartre’s landmark text, Being and Nothingness, reading his concept of freedom in a new light
  • Opens up a rich and unmined vein of theological influence and inheritance

Sartre on Sin: Between Being and Nothingness Book Cover

Kate Kirkpatrick: Sartre on Sin: Between Being and Nothingness, Oxford University Press, 2017

 

Přednáška Francesco Alfieriho

Přednáška Francesca Alfieriho o Heidegerových soukromých zápisnících ve světle nepublikované korespondence s jeho bratrem Fritzem Heideggerem.

Centrum fenomenologického výzkumu a Společnost pro filosofickou antropologii zve na přednášku „Die Schwarze Hefte unter Berücksichtigung der neuen Erkenntnisse aus dem Briefwechsel zwischen Martin und Fritz Heidegger“ Francesca Alfieriho, který působí na Papežské lateránské univerzitě ve Vatikáně.

Přednáška proběhne v úterý 28. listopadu od 15:30 v posluchárně 6022 na Fakultě humanitních studií UK (U Kříže 8, Praha 5). K dispozici bude český překlad, vstup je volný.

Profesor Alfieri vydal společně s profesorem Friedrichem-Wilhelmem von Herrmannem knihu s názvem „Martin Heidegger. La verità sui Quaderni neri. Brescia: Morcelliana 2016“, jejíž německá verze vychází v červnu 2017 v nakladatelství Duncker & Humblot (Berlín).

Martin Heidegger

 

Konference „Bůh a božství v německém filosofickém myšlení“

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a Filosofický ústav AV ČR srdečně zvou na konferenci Bůh a božství v německém filosofickém myšlení konanou v pondělí 20. listopadu 2017 v Akademickém konferenčním centru Filosofického ústavu AV ČR, Husova 4a, Praha 1.

Konference probíhá pod záštitou děkanky FHS UK Ing. arch. Mgr. Marie Pětové, Ph.D.

Fotka uživatele Společnost pro filosofickou antropologii.

Program je na tomto odkazu.

Konference: Time, Memory, and Eternity

CFA – NASEP 2018 – Time, Memory, and Eternity

Call for Abstracts

The North American Society for Early Phenomenology in association with The Max Scheler Society of North America

Time, Memory, and Eternity.

13-15 June, 2018. Duquesne University, Pittsburgh (PA).

Keynote Speakers:

Nicolas De Warren (Penn State)

Lanei Rodemeyer (Duquesne)

Carlo Ierna (University of Groningen)

Time-consciousness and memory have long been central to phenomenological research. With the publication of Husserl’s Bernau Manuscripts (Hua 33) and the “C manuscripts” (Hua Mat 8) we can now see the full development of Husserl’s thoughts on time-consciousness from 1905 through to the 1930s. Husserl begins by responding to Franz Brentano’s early conception of time, adding to it the notions of the temporal object as phenomenon and temporally constitutive consciousness, and furthers the distinctions between phantasy, memory, and retentional, impressional, and protentional consciousnesses – each having its own type of intentional object. Meanwhile, Brentano’s theory of time advanced beyond Husserl’s early characterization, developing the notion of time consciousness as the in obliquo form of inner consciousness by 1916. Edith Stein worked extensively with Husserl to rewrite and edit his 1905 time lectures. Today, we know that she contributed more than she is credited to the published version of this text. In her own work, Stein deals with the various modes of consciousness according to which we apprehend objects in time and in memory. Husserl’s early, middle and late manuscripts on time, time-consciousness, and temporalization provide a fecund background by which to understand this theme in the early movement more generally. In 1927, Martin Heidegger and Hedwig Conrad-Martius published Sein und Zeit and Die Zeit, respectively. Memory has also been a persistent theme of phenomenological investigation, as evidenced by Phantasie, Bildbewusstsein, Erinnerung (Hua 23). The notion of eternity is embedded among phenomenological discussions as well, notably in Stein’s Finite and Eternal Being, Dietrich Mahnke’s Der Wille zur Ewigkeit, and Max Scheler’s On the Eternal in Man. Scheler also introduced the early phenomenologists to the writings of Henri Bergson, in which time and memory play central roles. We encourage papers that engage the works of Brentano, Husserl, Scheler, Bergson, Conrad-Martius, Stein, and the full spectrum of early phenomenologists, including the early writings of Heidegger and Levinas.

Abstracts should be 400-600 words, and include a short bibliography. Abstracts must be prepared for blind review and sent to Rodney Parker (rodney.k.b.parker@gmail.com)

Deadline for submissions is February 1th, 2018.

Decisions will be sent out no later than March 1st, 2018

Organizers: Rodney Parker, Charlene Elsby, Zachary Davis, and Eric Mohr

Host: Jeff McCurry, The Simon Silverman Phenomenology Center, Duquesne University

http://nasepblog.ophen.org/2017/10/21/cfa-nasep-2018-time-memory-eternity/

 

Seminář k Heideggerově spisu Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

Když v roce 2014 vyšly z Heideggerovy pozůstalosti jeho osobní zápisníky označované jako tzv. Černé sešity, rozpoutala se debata o Heideggerově údajném antisemitismu, která šla tak daleko, že „antisemitismus“ měl údajně představovat „systematický stavební prvek“ Heideggerovy filosofie, především pak jeho „myšlení z hlediska dějin Bytí“ (něm. Seynsgeschichte), které poprvé systematicky rozvíjí spis „Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)“ z let 1936-38. Je otázka, jak spolu opravdu souvisí ryze osobní úvahy a systematicky budované filosofické dílo? Osobní úvahy však pronáší Heidegger v kontextu své myslitelské cesty otázky pravdy bytí, jež nejpozději od roku 1936 nabírá nový směr v podobě zmíněného „myšlení z hlediska dějin Bytí“, takže není akceptovatelné vytrhovat jednotlivé věty – ať s jakýmkoli eventuálně kontroverzním obsahem – z patřičného kontextu věcného i dobového. Heideggerův spis „Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)“ zahajuje vskutku novou etapu na jeho myslitelské cestě, která se nazývá „myšlení z hlediska dějin Bytí“ a je v tuzemském kontextu prakticky neznámá a nesledovaná.

Heidegger, Martin: Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)

V kontextu Heideggerova myšlení se jedná o druhé hlavní dílo, bez kterého je prakticky celá jeho tzv. pozdní filosofie nesrozumitelná a bez kterého nejsou korektně srozumitelné ani pasáže obsažené v tzv. Černých sešitech. Známost obsahu tohoto spisu je v tuzemsku prakticky nulová, a tak přednáška je pionýrský počin seznamující poprvé veřejnost s tímto zásadním spisem, jehož český překlad právě vzniká a bez kterého se seriózní a kompetentní bádání zabývající se Heideggerovým myšlením prostě neobejde. Přednáška, jež se pod vedením doc. Aleše Nováka koná během zimního semestru 2017/18 každé úterý od 15:30 v posluchárně 6022 na Fakultě humanitních studií UK, se věnuje pozornému a korektnímu promýšlení Heideggerových výpovědí, které úmyslně zlomyslná a jednostranně manipulativní interpretace některých současných autorů (Trawny, Di Cesare) podezřívá z antisemitismu. Kromě samotných textových pasáží z inkriminovaných Heideggerových osobních zápisníků nyní známých jako ‚Černé sešity‘ bude tedy v centru pozornosti spis „Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)„. Mělo by se ukázat, že se v Heideggerově myšlení nic takového jako ‚antisemitismus‘ nejen, že nevyskytuje, ale ani vyskytovat nemůže. Záměrem přednášky je jednak demonstrace a zácvik do poctivého filosofického řemesla a korektního nakládání s filosofickými texty, jednak střízlivé promýšlení základních aspektů Heideggerova myšlení bez pathosu, zaslepeného fanatismu, předpojatosti a dogmatismu.

 

Nová publikace: Pravda o myšlení Martina Heideggera

Myšlení a dílo Martina Heideggera je vystaveno opakovaným obviněním ze spolupráce s národním socialismem, ke kterému se nyní přidalo obvinění ze systematického antisemitismu, které se objevilo v souvislosti s vydáním jeho soukromých zápisníků známých pod označením „Černé sešity“. Samotné zápisníky by nevzbudily tolik pozornosti, kdyby jejich vydavatel, Peter Trawny, zároveň nepublikoval svou interpretující knihu o Heideggerovi a mýtu světového židovského spiknutí.

Není povolanější autor než Friedrich-Wilhelm von Herrmann, jenž byl po čtyři poslední roky Heideggerova života jeho osobním tajemníkem a filosof ho pověřil vydáváním svého souborného díla, který dokáže jednoznačně vyvrátit a odmítnout Trawnyho lživá a falešná tvrzení, aniž by prováděl apologii samotného Heideggera. Von Herrmannova reakce na lživá obvinění mají formu přehledného, systematického výkladu geneze Heideggerova myšlení, a potud může jeho krátká kniha sloužit jako vynikající uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.

F.-W. von Herrmann, Pravda o myšlení Martina Heideggera, sestavil a přeložil Aleš Novák, Praha: Togga 2017, 111 str.

 

Rozhovor s Francesco Alfierim o Heideggerových Černých sešitech

Francesco Alfieri, profesor filosofie na Pontificia Universitas Lateranensis, poskytl rozhovor na téma kontroverze týkající se nepravdivého obvinění Martina Heideggera z antisemitismu v následnosti na vydání jeho tzv. Černých sešitů, a především v souvislosti s tendenčně (des)interpretující knihou Petera Trawnyho „Heidegger und das Mythos der jüdischen Weltverschwörung“.

Rozhovor je veden v italštině s anglickými titulky.

 

Alfieri společně s profesorem Friedrichem-Wilhelmem von Herrmannem vydali knihu s názvem „Martin Heidegger. La verità sui Quaderni neri. Brescia: Morcelliana 2016“, jejíž německá verze vychází v červnu 2017 v nakladatelství Duncker & Humblot (Berlín).

Martin Heidegger

Francesco Alfieri zavítá do Prahy 28. listopadu s přednáškou k tématu Heideggerových „Černých sešitů“.

 

Společnost pro filosofickou antropologii

Společnost pro filosofickou antropologii (SFA) je otevřenou skupinou učitelů, studentů, přátel a příznivců myšlenky filosofické antropologie. Pořádáme kurzy, setkání, konference a workshopy. Interpretujeme člověka jako bytost sebe sama utvářející, jež sama sobě dává vlastní obraz, vlastní určení. Všímáme si působnosti filosofie a toho, jak filosofické obrazy člověka proměnily dějiny lidského sebeporozumění.

Sledujte prezentaci SFA na facebooku: https://www.facebook.com/spolecnostprofilosofickouantropologii/

 

Doktorské studium fenomenologie

Při Centru fenomenologického výzkumu probíhá školení studujících postgraduálního studijního oboru „Německá a francouzská filosofie“, který je zaměřený na německou klasickou filosofii, fenomenologii a soudobou francouzskou filosofii, jejich dějinné předpoklady a jejich vzájemné vlivy v intelektuálním a kulturním evropském prostoru. Obor poskytuje náročnou odbornou přípravu pro bádání a další samostatné rozvíjení aktuálních filosofických přístupů, které se vyprofilovaly ve střední Evropě a ve Francii a které zásadně ovlivňují dění na soudobé světové filosofické scéně a zároveň zásadně utvářejí podobu soudobé české filosofické scény, se kterou jsou tradičně spjaty. Jde o filosofické směry a přístupy německé klasické filosofie (od Kanta dále) a reakce na ni, dále o fenomenologii (především Husserlovu) a její percepci a samostatný rozvoj ve Francii, o filosofii života a existence, hermeneutiku, fenomenologickou ontologii až po soudobé aktuální modifikace fenomenologie.
Studijní plán doktoranda zahrnuje plánované publikační aktivity, účasti na konferencích a zkoušky z povinných a povinně volitelných předmětů podle akreditačního materiálu. Po ukončení studia doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce student získává titul Ph.D. Více informací lze získat na tomto odkazu.

 

Centrum fenomenologického výzkumu

Centrum fenomenologického výzkumu bylo univerzitním centrem excelence při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Centrum bylo zřízeno 1. ledna 2012 a jeho činnost trvala do 31. prosince 2016.

Ředitelem centra byl Aleš Novák.

Členy Centra v roce 2016 byli: Ladislav Benyovszky, Jan Bierhanzl, Milan Hanyš, Jana Kružíková, Jakub Marek, Karel Novotný, Taťána Petříčková, Hans Rainer Sepp, Stanislav Synek, Jiří Tourek a Martin Vrabec.

V minulých letech mezi spolupracovníky náleželi rovněž Josef Fulka, Tomáš Holeček a Marek Skovajsa (všichni v roce 2012), Jaroslav Novotný, Marie Pětová a Richard Zika (všichni v letech 2012-2014).